Šumava potřetí- Poledník a Prášilské jezero

 Poslední den na Šumavě jsme vyrazili na horu Poledník.

Cesta z parkoviště na okraji Prášil až k rozhledně na Poledníku je pohodlná a asi 8 km dlouhá. Potkali jsme i několik kočárků, ale to tedy vzhledem k převýšení a několika úsekům rozebraných od dešťů rozhodně nedoporučuji.

Dole v údolí se válela nízká oblačnost, ale jak jsme stoupali, tak se rozpouštěla a od půlky cesty už jsme se vyhřívali na sluníčku. I takhle v říjnu byla o víkendu rozhledna i s bufetem otevřená. Po výstupu si tu můžete dát klobásu, nebo polévku, pití a i něco sladkého. My jsme si dali gulášovou polévku a byla výborná.

Něco málo o rozhledně. Do roku 1989 sloužila věž výhradně pro vojenské účely jako radarová stanice. Byl to zakázaný a přísně střežený prostor. Po devíti letech prošla rekonstrukcí a otevřela se jako rozhledna návštěvníkům. Vrchol Poledníku je ve výšce 1315 m.n.m. a rozhledna je vysoká 37 m. je to třetí nejvýše položená a jedna z nejnavštěvovanějších rozhleden u nás.

A jdeme dál. Zpáteční cesta je stejná, sestup z poměrně příkrého kopce není dvakrát příjemný a když už máte z předešlého dne v nohách přes dvacet kilometrů, tak už to chvílemi i bolí. To nás ale neodradilo asi ve dvou třetinách cesty odbočit k ledovcovému Prášilskému jezeru. Leží ve výšce 1080 m.n.m. a má rozlohu 3,7 ha. První úsek cesty od odbočky vede po lesní cestě, ten závěrečný už ale skáčete z kamene na kámen a za odměnu se před vámi otevře takováhle krása. 

Bylo pozdní odpoledne. Rychle se střídala jasná obloha s cáry mraků, atmosféra zde byla nepopsatelná, ale před námi bylo ještě minimálně pět kilometrů cesty na parkoviště. Tento závěrečný sestup do Prášil byl vcelku dost náročný. Minimálně kilometr po příkré cestě složené z balvanů. Později se sestup zmírnil a cesta zlepšila.

Za mě, pokud máte aspoň trochu nachozeno, pohodlné boty a nebojíte se dát si do těla 20 km rozhodně tento výšlap doporučuji.

💛💛💛

A máme listopad a od výletů si dáme chvíli pauzu, i když vlastně tu mám v záloze ještě pár zářijových zastavení :)

Přeji vám krásný první listopadový víkend a děkuji za vaše zastavení

Podzimní Šumava podruhé-Oblík a Tříjezerní slať

 Druhý den našeho šumavského výletování jsme vyrazili na horu Oblík (1225 m.n.m.) a cestou zpět přes Tříjezerní slať v nohách 22 km, ale vážně to stálo za to. 

Podzimní Šumava je kouzelná, žádný foťák tu krásu nedokáže zachytit. Vyrazili jsme z parkoviště v Mechově na zaniklou obec Zelenohorské chalupy a dál na Oblík. Cesta po lesní pěšině byla moc příjemná a místy se před námi otevíraly výhledy na okolní kopce.

Na Oblíku jsme byli úplně sami, na vrcholové skalce jsme si dali malou svačinku, pokochali jsme se výhledy a začali sestupovat k Tříjezerní slati a kolem Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu zpět na parkoviště. 

Jo, i na Šumavě rostly

A ještě malá odbočka k ruinám Hauswaldské kaple, ale to už se pomalu stmívalo...

Na jeden den toho bylo hodně, ale zvládnout se to dalo

Přeji vám pohodový zbytek svátečního večera a děkuji za vaše zastavení

💚💛💚

Podzimní Šumava-Kašperské Hory

 Minulý víkend jsme si trošičku prodloužili a konečně vyrazili na dlouho plánovaný výlet na Šumavu. Ještě dneska jsem plná zážitků z té barevné nádhery. 

Jako hlavní stan pro náš krátký pobyt jsme zvolili město Kašperské Hory a byla to dobrá volba. Ubytování na náměstí v hotelu Nebespán nemělo chybu a klidné podzimní město a jeho okolí nás doslova okouzlilo.

Hned první odpoledne po příjezdu jsme vyrazili na krátkou procházku s vyhlídkou na Hrad Kašperk a k historickému kostelu sv. Mikuláše. Zpět na náměstí jsme se vrátili až po setmění a atmosféra byla skoro vánoční.

No není to nádhera?

Přeji vám krásný sváteční víkend a děkuji za vaše zastavení

💛💛💛

Lipnice nad Sázavou

 Jak už jsem psala v minulém příspěvku, tenhle hrad jsme navštívili před 24 lety a vzpomínky máme více-méně mlhavé. Tenkrát jsme hradem proběhli při cestě na dovolenou do Adršpachu a to tedy opravdu rychle. A proto tentokrát jsme prozkoumali každý kout, a že je co zkoumat! Rozhodně návštěvu tohohle hradu doporučuji. Moc se mi líbil i způsob prohlídky. Po zakoupení vstupenky nás průvodkyně stručně seznámila s historií hradu, upozornila nás na zajímavosti, které bychom měli vidět a s přáním pěkného zážitku nás s plánkem hradu vypustila vstříc dobrodružství 😀

Všude po hradu jsou podrobné popisky, kdyby jsme chtěli přečíst všechno, byla by to akce na celý den.

A když jsme v Lipnici, nesmí chybět ani Haškova komůrka na hradu, domek v podhradí a oběd v restauraci, kterou provozují potomci Jaroslava Haška

Zase jeden tip na výlet, který vážně neměl chybu!

Přeji vám pohodové poslední zářijové dny a děkuji za vaše zastavení 

💛💛💛