Josífkovo focení II.

Focení loni v létě, když byl Josífkovi měsíc. Manžel měl pár dní před poslední operací a venku sluníčko přitápělo na tropické teploty. Fotky jsme dostali až teď, po devíti měsících. Zkrátka takové vypocené focení po všech stránkách.

Fotil opět Aleš Funke.

Než odkvete višeň

... protože až odkvete, bude tahle pichlavá kulička ukrytá v seně už pryč.

Velikonoční

Velikonoce jsme trávili (jak příhodné sloveso!), jak také jinak, u babičky. Tonda šel na koledu s dědou, a ač se mu ráno vůbec nechtělo z postele, nakonec tu svou koledu odříkal poctivě na každé návštěvě.
Chtěla jsem do hodování zapojit více i Anežku, obzvlášť když vím, jak jí jdou všemožné texty zpaměti. Na to nám posloužily skvěle wikicitáty a při každém vázání stužky potom na oplátku Anežka recitovala holčičí koledu:

Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky pak zamotám,
na pomlázku jim je dám.

(videozáznam se mi povedlo nahrát, nikoliv nerozmazaně natočit :(

První stužka navázaná

Toníček se z koledy vrátil totálně nadšený. S očima navrch hlavy mi hned všechno líčil. Miluji tohle jeho nadšení.
Po vytřídění všech úlovků zůstalo vajíček jen na dně košíku, za to sladkostí si udělal zásobu na rok dopředu (ale hned ve dveřích hlásil, že bude i pro Aňu).

Už s přídavkem vajíček, co jsme nestihly ráno rozdat. Na kreativní zdobení opět nezbylo kreativců a po zrevidování košíku musím říct - nezbyli nikde :(

Sladkostmi jsem naplnila vrchovatě celou krabici od bot. Tentokrát jsem ani netřídila kvalitní a nekvalitní obsah nadílky, však jim chvilku potrvá, než se k nezajímavým kouskům prokoušou.

Základem je umístit krabici co nejvýš, ideálně kde je nutností židle i pro mě - známe své lidi.

Velký pátek

Místo na Škaredou středu jsem uklízela na Zelený čtvrtek. Před svítáním na Zelený čtvrtek jsme ani nestihli chleby s medem proti bodancům hmyzu po celý rok, tak aspoň ten Velký pátek... Na Velký pátek se otvírá zem a vydává poklady hledačům. Děti tedy také trošičku hledaly.

Nápadně nenápadný úkryt na mokré zahradě

Našli!

Kuk do vajčka

Josífkovi jsme poklad přivezli domů a laskavý Toníček se postaral, aby si ho vybalil...

Více krásných velikonočních tradic doporučuji na Déčku. Anežka teď všechny informace nasává jak houba a já jsem se dozvěděla také mnoho nového.

Niklovi a Fatra

Nová kniha se mi líbí moc a moc. I dětem. Samozřejmě by nutně potřebovaly snad všechno, a u části bych jim to opravdu ráda dopřála, kdyby bylo jak.

Už alespoň vím, kam asi "půjdu" nakupovat na pomalu se blížící první narozeniny nejmladšího.
e-shop Fatra

Při hledání jsem narazila ještě na další neméně zajímavou knihu, která by mohla děti zaujmout též, je konec konců pro ně přímo určená: Foukací povídky. I s ukázkou.

Mám Vánoce v dubnu, heč

Po knížce o Libuši Niklové jsem zatoužila na Kokinu na první pohled. Jako kdyby to věděl i Ježíšek, donesl mi poukázku právě tam. Od Vánoc jsem měla knížku v košíku mockrát, ale nikdy nebyla vhodná doba na objednávku, až teď. (I když bych si dovedla představit lepší okolnosti - co mi to, holky kokinový a baletkový, děláte?! :(

Oranžová barva je u nás doma nezvyk. Uměla bych si na ni ale asi zvyknout... a třeba jednou bude...!

Řeřicha v akci

Od zasazení řeřichy už uběhlo nějak moc času, skořápky jsou v téhle chvíli prázdné. Ale sklidit jsme stihli. Děti na řeřichu chodily průběžně a (ne)nápadně uždibovaly. Část jí padla na ozdobení krajíčků s vajíčkovou pomazánkou. Upřímně, její chuť není nic pro mě, ale děti, už jenom z titulu toho, že si ji samy vypěstovaly, ji dlabaly jak divé.
Její hlavní účel - ozdoba stolu - tak úspěšná nebyla. Na můj vkus to byla příliš aromatická dekorace, slušně řečeno :)

Vajíčková pomazánka k povelikonočnímu dojídání neodmyslitelně patří. A taky plněná vajíčka... mňam. Snad se mi podaří Toníka někomu vnutit na koledu :)

Liška od vlaštovky

Počasí přeje odhazování svršků a ukazování triček, tak jsem si ulovila pro radost nové zvířátko z lesa. Je krásné a vůbec nekouše. V La Petite lese už jich moc není, tak směle do nich, stojí za to!

Maličkosti

Vybírat dárek pro čtyřletého kamaráda co má v nejbližší rodině cukrárnu i hračkárnu, není vůbec jednoduché. Až jsem se musela poradit s více lidmi, výsledkem čehož byl jasný závěr - každý kluk potřebuje baterku. A když baterku, tak za mě jedině Ljusu na kličku místo baterií.

Oslava byla dnes přímo ve školce a popravdě ani nevím, co děti většinu času dělaly. Rozhodně si to užívali; každý po svém. A koneckonců i pro mě je každá možnost být s vícero dospělými vítaná změna. Znám to už z předchozích rodičovských dovolených a uvědomuji si to i teď, když není manžel schopen vycházet už několik předlouhých měsíců ven.
Kde to jde, si alespoň pomáháme Internetem a e-shopy. Dnes přišlo několik balíčků, a protože bylo jejich dodání naprosto bleskové, neváhali jsme a poděkovali jim. Manžel do jednoho e-shopu zatelefonoval, já napsala v tuto hodinu alespoň mail. Někdy relativní maličkost dokáže spravit někomu den, proč to nezkusit a neoplatit!