čtvrtek 25. července 2019

Praskolesy

Dnes bych vás chtěla pozvat do malé vesničky Praskolesy.



Pamatujete na krásný seriál Paměť stromů, kterým diváky provázel Luděk Munzar? K jednomu památnému tromu vás dnes zavedu. Roste v malé veničce Praskolesy, která je částí městyse Mrákotín. Historický střed vsi je od roku 2004 vesnickou památkovou zónou. Nevím, kolik obyvatel žije v současnosti ve vsi, v roce 2011 to bylo 9 obyvatel. Myslím, že sem jezdí více chalupáři. Poprvé jsme se k památnému stromu vydali pěšky před lety z naší chalupy v Borovné. Je to krásná procházka.
Přála jsem si toto kouzelné místo znovu navštívit. A cestou z Počátek mi manžel mé přání splnil.
Dost bylo slov, pojďte se podívat.


Památným stromem je nádherná lípa.


Můžete si tu posedět a kochat se okolím a krásnou poklidnou atmosférou.


Kmen stromu je uvnitř dutý a dá se vejít i dovnitř kmene. Hladila jsem kůru lípy a v duchu jsem si říkala, co za ta staletí zažila.


Úctyhodný věk, co říkáte. Kolem přešla staletí a ona tu stále stojí.


Jen zvonek tu chybí.




Asi bývalý sad. Moc se mi líbilo, že je kamenná zídka opravená a to ve stylu, v jakém byla kdysi vybudovaná.


Roste tu i mladá jablůňka.


Že by sadař? Mrkající


Přes kamennou zídku pohled do krajiny.



Za zídkou kvetly tyhle krásné fialové kytičky. Jen název neznám.



A to je ta krásná země.....Jen je mi moc líto, že z naší krásné země mizí ve velkém lesy. I tady bohužel ničí stromy kůrovec.


Tehdy jsme přišli do Praskoles z této strany a vítala nás chátrající chalupa. Bohužel se za ty roky nic nezměnilo.


Jen střechu kdysi někdo opravil. Půjdeme zpátky.





V pozadí stará zídka, ve předu nová.



Rozloučíme se pohledem na lípu, jejíž kmen utržil hodně ran, ale ona stále roste.

Příště budou panenky, které mi dělaly na výletě společnost.