Andělíčci

 Opět změna v tvoření. Háček šel stranou, stuhy a špendlíky také a nastoupily korálky. Začala jsem tím, co už mám z minulých let nacvičené, a to jsou andělíčci. Drátek, malé korálky a na závěr kaplík.

Moc mě to baví a jde to velmi rychle.

Jen mně stále chybí korálky a musím přikupovat.

A po andělíčcích nastoupí hned hvězdičky. Už se moc těším.

Letošní ....

 ...adventní věnec jsem opět udělala netradiční. Už jsem to před lety zkoušela, a tak jsem chtěla vědět, jestli jsem tuto techniku a ten způsob výroby nezapomněla. Je to sice zdlouhavá cesta, ale mě to lákalo. Tak tedy.

Nejdříve nastříhat proužky papíru, já používám starý telefonní seznam.  Potom namotat ruličky. Namořit mořidlem žádanou barvou. nechat uschnout a můžete se dát do pletení.

Jo, ještě je třeba si udělat kruhovou šablonu, 

aby jednotlivé cípy věnce byly v patřičné vzdálenosti od sebe.

 Potom se musí vše dostatečně nalakovat a nechat uschnout a můžete zdobit.

A když jsem se pachtila s ruličkami, tak jsem udělala rovnou DVA.

Pěkný adventní čas přeje  

Janka

Patchworkové kouličky

 Nemám ráda dlouhodobé projekty, protože jsem vždy zvědavá na výsledky mé práce, mého tvoření. A také ráda způsob mého tvoření střídám. Nevydržím dlouho u jednoho způsobu. A tak jsem háček vyměnila za špendlíky, polystyrénové kouličky a stuhy.

Mám strašně ráda tuto techniku, která je ovšem založena na pečlivosti, přesnosti, trpělivosti a fantazii.

Že jsem se s touto technikou tvoření mohla seznámit, tak za to vděčím Vendy, která mě před mnoha lety do tohoto falešného patchworku, neboli artyčoku zasvětila. To jsme byly, my tvořilky, ještě prima parta, a scházely jsme se pravidelně dvakrát ročně v Repechách na tradičních prodejních výstavách.

Jenže pak přišel covid, nám přibyly roky a různé neduhy

a naše tvořilková partička se skoro rozpadla.

V podstatě jsme zůstaly jen tři, 

které se pravidelně měsíčně scházíme a udržujeme vzájemný kontakt.

Je to velká škoda.

Tak, a to je moje první letošní vánoční tvoření.

Pěkný předvánoční čas vám přeje 

Janka

Nebylo zbytí

 Tak se zdá, že k nám už také dorazila zima. Nebo alespoň její předvoj. A tak nám nezbývalo, nic jiného, než naši poslední zeleninku ze skleníku zlikvidovat. Zatím jsem chodila každý den utrhnout dvě či tři papričky k večeři. Jenže jich bylo docela dosti, a to jsem neotrhala ještě všechno.

Manžel rozhodl, že je naplníme našim speciálním zelíčkem a zalejeme nálevem na okurky. 

Máme to už odzkoušené a je to velká dobrota.

To bylo tak před týdnem. Ale včera už dorazily první mrazíky i k nám,

 a tak následovala poslední etapa sklizně.

Tentokrát jsme přikoupili něco málo mletého masa

 a udělali patřičnou karbenátkovou směs a papriky naplnili.

Něco bude hned zítra na oběd s rajskou omáčkou a zbytek poputuje do mražáku.

A bude vystaráno.

Stále ještě kvetou

Ač je to k nevíře, je to tak. 

Některé kytičky se nechtějí smířit s tím, že jejich čas už skončil a stále mě těší svými květy.

Většinu truhlíků s ještě kvetoucími muškáty jsem už zlikvidovala, ale nedalo mně to, abych si nenechala ještě poslední čtyři, krásně kvetoucí, které mám na oknech na dvorku. Jejich kvetoucí oddenky sahají z parapetu až dolů na zem, na dlažbu.

Stále se také ještě drží nízké žluté afrikány.

 

Co mě ale udivuje jsou různobarevné hledíky, které také stále odolávají chladnému počasí.

Dokonce vykvetl, ovšem ve zmenšené podobě, i tento bílý zvoneček.

Že kvetou petrklíče, tak to mě vůbec nepřekvapuje, protože ty kvetou snad celý rok, bez ohledu na počasí a roční období.

Nyní je období kateřinek. Stále se snaží, i když lístky jim už pomalu žloutnou.

 I ve žluté variantě.

A toto jsou "mini". 

Ty jsem  před třemi či více lety koupila v květináči na hřbitov, poté nechala v tom samém květináči venku na záhonku a každý rok se mně odměňuji krásných květenstvím.

Jinovatka čaruje

 Včerejší a dnešní ráno mě zcela přesvědčilo, že paní Zima se pomalu chce ujmout své vlády. Bylo "bílo" celý den, mlha všude, sychravo a takové počasí, že se nedalo vůbec určit, kolik je vlastně hodin. Jedinou krásu vytvořila namrzající jinovatka.

Den předtím jsem si vůbec nevšimla žádné pavučinky, až dnes, když krásně zbělela.

A pavučinka byla skoro všude.

I na obyčejných schnoucích větvičkách.

Krásně ozdobila i poupátka růžiček.

Škoda, že ještě nestačila vykvést......

Zapomenutý méďa

 Čas od času provětrám krabici se svými výrobky, abych zjistila, co by se dalo nějak a někde uplatnit. A tak se mně dostal do ruky tento malý méďa.

Háčkuji ledacos, ale hračky a postavičky jsem se ještě háčkovat nenaučila. Vadí mně to neustálé sledování návodu, velká soustředěnost, abych neudělala chybu.

Ale před lety mně to nedalo a podle anglického popisu jsem vyzkoušela tohoto méďu. Je to sice prkotina, ale dal mně zabrat. A od té doby jsem už žádnou postavičku neháčkovala - jen snad toho podzimního ježečka.

No, uvidíme, jestli bude jen prvním a také posledním.......