5 šťastných (letních) věcí

Děvčata a chlapci, pěkně se usaďte, protože dneska je tu pravidelná rubrika 5 šťastných věcí. A když máme to léto, tak to se samosebou rozumí, že jsou to věci ryze letní. Budeme tu poklidně snídat, oblečeme se do skorovintage trička s labutěma, natrháme si s jedním malým pejskem rybíz a taky si suvenýrově zavýletíme. Tak šťastnýmu létu zdar a třikrát hurá.

1. Pomalá letní snídaně. V létě často někde běhám a lítám a doma netrávím moc času. Ale o to radši si pak, když tam konečně na pár dní pobydu, udělám hezký neuspěchaný ráno. Růžový hrnek Pantone 182, čerstvý křupavý croissanty, pryskyřníky ve váze, Vogue z roku 1989 a hlavně cukřenka ve tvaru opičáka Hupa (nebo Hopa?), to mi udělá v létě větší radost, než...no než něco jinýho. ;)

2. Sběr a pečení a ochutnávání. Pan Brambůrek alias Roníček rád sbírá rybíz. A když ho nasbírá dost, peču potom s mamkou rybízovou buchtu. A to vám je taková zábava a pak i dobrota - zkrátka jak já říkám – nic lepšího není. :)

3. Nový tričko musí být. Trošku (dost) ulítávám na značce Urban Outfitters, na kterou mě naučila kamarádka, pokušitelka darebná. Mají tam ty nejlepší origoš a neotřele zábavný věci ve vintage stylu. Tímhle tričkem se zamilovanýma labutěma jsem si u nich teď udělala radost, a ještě spoustou dalších věcí (protože žijem /asi/ jenom jednou). ;)

4. Cold brew od značky Basilur je moje ultimátní pití letošního léta. Ledový čaj se stévií s chutí jahod, svěží máty a okurky zažene žízeň přímo znamenitě a to se ví, že nejlíp chutná ve zvířátkovský vtipný karafě (taky z Urban Outfitters).

5. Nečekaný výlety. Moc se s tím s Jirulkou nepářeme – prostě když se ráno probudíme s výletnickou náladou, já rychle uvařím vajíčka natvrdo, sbalím do kufru všechny svoje šatečky a už frčíme. Letos už jsme zvládli Kanárský ostrovy, Portugalsko a Francii, tak ted' se konečně kocháme i naší krásnou zemí. Tentokrát jsme strávili pár úžasných dnů na Šumavě, taky ve Vyšším Brodě, v Linci, v Černý v Pošumaví a tak dál. 

A nebyl by to úplně správný výlet bez suvenýrů (protože tenhle blog má věcičky rád). Zleva: ty nejlepší (bílý) kočičí jazýčky Xocolat, nejroztomilejší perníčky, jasmínový mýdlo od mnichů ve vyšebrodským klášteře, tattoo tyčinka na rty Korres, dokonalá růžová voda Primavera a linecký dort v plechovce.

Bonus: pan pejsek nedal jinak, než že vám mám všem poslat růži ze zahrádky. Tak tak činím, sliby plním a těším se na vás zase příště. Pac.

5 šťastných věcí aneb Už jsi dnes žila?

Snažím se pokládat si každý den otázku: "UŽ JSI DNES ŽILA?". Protože když se sama sebe takhle na rovinu zeptám, musím si taky na rovinu odpovědět, se ví. Mým cílem je vždycky kladná odpověď a není-li taková, pak pro ni musím něco udělat. Třeba jít večer do kina (chodím ráda i sama - třeba dneska do Světozoru na Forresta Gumpa), pozvat svou mamku na celodenní holčičí výlet, zamluvit ve vegetariánský restauraci (v Praze třeba Maitrea) dobrou večeři nebo si třeba jen pořádně zazpívat a zatancovat při vaření kafe. 

Přeju vám, ať si na otázku "Už jsi dnes žil/a?" odpovídáte co nejvíc "ano" a pojďte se mrknout, co mi dalo kladnou odpověď včera. ;)

1. Vintage obchod Art

Zajít si pro nějaký vintage poklad je pro mě vždycky náramná radost. Koupím si třeba jen maličkost nebo nic a jen se pokochám nebo si jen tak popovídám s milou paní majitelkou. O tomhle pražským obchodě "Art Vintage" vám tu ještě někdy určitě napíšu, stojí to za to totiž.

2. Bio Světozor

Miluju tohle kino i jeho kavárnu s těmi nejtěžšími červenými sametovými závěsy. A tohle kino miluje nás. Dají se tam koupit (i online) stylový filmový plakáty, trička nebo DVD. Parádička.

Včera jsem tam s mamkou zavítala na Kristiána a bylo to nej. Adina Mandlová je moje holka. Byla ve svý době úplně jiná, nápadně zajímavá a velmi velmi nekonvenční. Tak jsem si ji vychutnala a pobavila se nad spoustou trefných a vtipných hlášek. Vidět v kině téměř 100 let starý film má vážně kouzlo.

3. Nový šaty. Tyhle jsou od značky Rouje Paris a budu je nosit navždy. Mojí peněžence neprospívá, že fungujou zdatně i jako eshop (doručení z Paříže cca do 3 dnů - auvajs). 

  4. Koukat se na řeku, popíjet a povídat (si s mamkou) patří mezi ty nejhezčí chvíle.

5. Otevřela jsem vám svou lednici a to jen proto, abych vám ukázala mojí oblíbenou novinku a to sice nealkoholická vína. Koupila jsem si je hlavně kvůli fešným lahvím (však mě znáte), a protože jsem teď brala troje antibiotika. Chutnají fajn, a tak si jdu nalít jednu skleničku, po který rozhodně nezačnu drmolit a mluvit z cesty - a proto vám s čistou myslí přeju, ať "dneska (a každý další den) žijete". ;)

U mě doma...tipy, knížky, domácí minibar

Nejenom na jaře, ale vlastně kdykoli je náramně osvěžující pustit se do nějakého toho vylepšování domova. Já jsem zahájila nejen velký generální úklid, bílení a natírání, ale taky "jarní upgrade" mojí tajné lásky - minibaru. A tak vám při té příležitosti přináším nakouknutí ke mně domů, kde vám naliju pár drinků, ukážu vám, jaké kuchařské knížky mám nejradši a ještě přidám pár tipů z mých oblíbených obchodů. 

Takže - Mojito, Daiquiri, Piňa Colada, Cuba Libre, White Russian, Sex on the Beach nebo radši nealko vitamínová bomba? Vy poroučíte, já míchám. ;)

Domácí minibar patří u mě doma mezi moje oblíbence a dokonce i naši hosté a návštěvy se u minibaru zdržují víc než kdekoli jinde. Ó lá. La. La. Popíjí, prohlížejí si tlusté knihy, uzobávají Pringles (ty nesmí chybět nikdy) nebo hážou do zlatého prasátka mince a pak se je snaží z něj zase vydolovat (marně). To víte, jak jednou hodíte do mého prasete peníze, už není cesta zpět. ;)

Minibar jsem vytvořila ze starého špinavého servírovacího stolku, který byl na odpis. Byla to tehdy taková "záchranářská akce" a můžete si ji připomenout tady. Obsah "baru" měním podle nálady, ročních období i podle pitného režimu. Teď s příchodem jara jsem nahradila vaječné koňáčky, hřejivá vína se skořicí a punče za košíky s ovocem, ovocné šťávy a vitamíny, které jsou schované v dózách v ananasových tvarech. Ovšem pro zachování rovnováhy mezi zdravým a veselým tu mám jeden výborný legendární rum...

Nedokážu odolat lahvím neodolatelným. Design láhve i receptura karibského kořeněného rumu je dílem velkého a slovutného mistra tatéra a námořníka jménem Sailor Jerry (pokud znáte módní značku Ed Hardy včetně jejích peckových nepřehlédnutelných parfémů, jste Sailorovi na stopě), a tak patří mezi moje malé barové poklady. Dokonce i uvnitř láhve se skrývá jedno nálepkové překvapení namalované Sailorem. Tipuju, že až se podívám té lahvi úplně na dno (asi budu muset začít pít rum), nechám si vytetovat něco "rockabilly"...něco fakt barevně old school (vlaštovku, srdce, kotvu a nahatou holku s ukulele k tomu...aspoň mě na ulici neomylně poznáte).

A od rumu k literatuře. Moje nejoblíbenější kuchařka je Mexico: The Cookbook (autorka Margarita Carrillo Arronte). Je parádně tlustá a těžká (přes 700 stran plných krásných barevných fotek a ještě lepších pikantně mexických receptů). Zatím víc prohlížím než vařím, ale až se jednou usadím...

S další mou oblíbenou kuchařkou cestuju ráda do Paříže. Jmenuje se The Little Paris Kitchen: 120 Simple But Classic French (autorka Rachel Khoo). Mám ji už spoustu let a ještě mě neomrzela. 

A nesmí chybět ani knížka Džusy a koktejly (autorka Linda Doeserová), kde jsou skvělé a jednoduché recepty na koktejly z ovoce a zeleniny, a tak díky ní vytvářím spoustu zdravých tekutých dobrot.

V rámci neustálého "vylepšování" ráda měním nad mým minibarem fotografie a obrázky. Je to vždycky rychlá změna, která nic nestojí, ale stěna parádně prokoukne a nějakou obrázkovou novinkou vítaně ožije. Teď jsem si vytiskla a zarámovala fotku Jamese Bonda ála "Protřepat nemíchat" a pokaždé, když se na Jamese podívám, dáme si spolu jeden protřepaně nemíchaný drink.

A ještě mi dělá společnost nad minibarem další minibar, tentokrát malovaný (protože když nemůžete nikde najít ten správný obrázek, nejjednodušší řešení je prostě si ho namalovat). 

Tak a na závěr tu mám malou "barovou inspiraci" z několika internetových obchodů, kam si občas chodím doplnit zásoby.

1. Skleničky s návody na drinky značky Kikkerland 2. barevná paraplíčka do koktejlů 3. křišťálová karafa High Classic 4. módní papírové ubrousky 5. veselá termoska Disaster 6. servírovací stolek alias minibar 7. hrnek s brčkem od Španělů Helio Ferretti 8. a barový maskot - prasátko Eduard

Můj domácí bar a tipy na letní lahůdky

Když jsem psala nadpis dnešního článku, překlepla jsem se a místo "tipy" jsem napsala "tripy". A vlastně jsem to tak mohla nechat. Ono totiž dát si žůžo ledovou kávu nebo pravý zmrzlinový pohár podle kačera Kvaka, na který vás zvu, to se "jízdou" určitě nazvat dá. Aspoň já si tyhle mlsounské chvíle s potěšením užívám. Beru vás do party a jsem odhodlaná dát si s váma dneska do trumpety! ;)

Můj "domácí bar", který jsem si vytvořila renovací polorozpadlého stolku na kolečkách, se postupem času úctyhodně zaplnil. Napřed na něm byly dvě láhve vína, pak tři láhve a teď...hodně lahví, přísady do koktejlů, krabice s ubrousky, lízátka, ananasy a kousek místa jsem vyhradila i části mojí Starbucks sbírky. Ten malý "starbax" hrníček úplně vpravo jsem si koupila jako první, už je to spoustu let a mám ho asi úplně nejradši. Vystřídaly se v něm všechny druhy kafe, co jich jen na světě je, jeden čas jsem v něm skladovala tužky na oči a štětce na tváře a dneska jsou v něm (i když určitě zas jen přechodně) barevná paraplíčka do zmrzlinových pohárů.

A tohle je můj nový přírůstek do sbírky. Fialový Starbucks tumbler, který vypadá, jako když ho malíř políbí pár tahy štětce namočeným do fialové barvy. Termohrnková láska na první pohled...Je nejspokojenější, když ho ráno naplním čerstvou kávou a pak spolu vyrazíme do ulic.

Jako pravý kávomilovník s rozzářenýma očima pořád ochutnávám nové druhy kávy a neminu snad žádný obchod, který má na ceduli namalované kávové zrno nebo černouška, a nad kterým se vznáší kávová vůně; to jsem pak přímo ztracená. Ale je to paráda se občas takhle "ztratit". Letošní prázdniny mám v kávomlýnku už druhé balení kávy Kenya (limitka z řady Origin Espresso) s tóny vína a ovocnou příchutí citrusových plodů. Je výborná (i pro přípravu ledovýho kafča). Dokonce tak výborná, že jsem si ji před pár dny uvařila i v noci a pak jsem několik nočních hodin probděla u seroše "Red Dwarf". Ale nelituju.

Kafe jsem si zvykla připravovat podle Starbucks Coffee Mastera Jakuba Zubatého. Jeho 4 kroky k přípravě supr kávy mi jednoho dne přistály v e-mailu, tak jsem si je přimagnetkovala na lednici a z lednice teď doputovaly rovnou sem k vám:

"K přípravě skvělé kávy je potřeba dodržet následující 4 kroky:

-  správný poměr kávy a vody, který je (s výjimkou Espressa) 10 g kávy na 180 ml vody

-  kávu namlít na hrubost podle metody přípravy (například pro French press je třeba kávu namlít na nejhrubší stupeň)

-  použít kvalitní vodu (ideální teplota pro přípravu je 90-96°C)

-  a čerstvou kvalitní kávu namlít těsně před přípravou."

Pro ledovou vyletněnou verzi stačí přihodit pár kostek ledu, trošičku cukru a kopeček vanilkové zmrzliny. V jedné kavárně v Itálii jsem vykoukala, že do ledové kávy přidávali ještě pět kostiček kvalitní čokolády, což je tip, který jsem si zapsala za uši a občas ho praktikuju. Je to dobříčko.

Z pohárů voní ledokafe a jeden by řek´, že by prázdniny mohly měly trvat aspoň dva roky...

Doma mě to teď v létě moc nedrží a vlastně za každého počasí vyrážím ven. Musím sice i o prázdninách pracovat (skandálos), ale noťas se do mé velké letní tašky s mexickým vzorem vejde. A vejde se do ní i knížka, voňavka, mlíčko Piknik (jsem na něm závislá), můj nový tumbler i srdcobrejle. Takže beru na ramena tašku i nohy a běžím ven. Ale abych se s váma nerozloučila příliš chvatně, mám tu pro vás ještě jeden recept...

Není to sice recept úplně jednoduchý (stupeň obtížnosti "1 námořnická čepice" mluví za své), ale přesto se vyplatí ho vyzkoušet. Kačer Kvak a jeho zmrzlinová specialita...Nechte si chutnat. ;)

Zorganizovaná a uklizená kuchyň? To je snadná věc!

Jsem přesně ten typ, který to chce mít doma pořád parádní, čisté, zorganizované a uklizené (obzvlášť před Vánoci). A jsem taky ten typ, který chce mít za každé situace perfektní oční linky a vychytaný účes. Ale hlavně jsem ten typ, který dá před "smejčením" vždycky nakonec přednost kinu, výletu, popíjení svařáku v rušných ulicích nebo pojídání skořicových palačinek a to vše v doprovodu nenamalovaných očí a s vlasy tak rozcuchanými, že budete mít tendence mateřsky si naslinit prsty a ulíznout mi pěšinku (ale nedělejte to, prosím).

Prostě všechna ta moje přesvědčení a pravidla porušuju pravidelně a spokojeně, protože od toho koneckonců pravidla bývají. Ale říkala jsem si, že by bylo skvělé mít věci v kuchyni konečně zorganizované tak, že bych je nemusela pořád přerovnávat, a že bych si letos mohla přípravu všelijakých "adventních dobrot" vychutnat, aniž bych musela věčně něco hledat.

A protože když chci vyřešit nějaký (jakýkoliv) problém, jdu do papírnictví, šla jsem tam i tentokrát a pořídila pár věcí, díky kterým se mi podařilo debordelizovat police s jídlem a kořením, takže získaly řád a já tak víc času. Můžeme se teď na to spolu mrknout.

Všechny suroviny, pomůcky na vaření a dobříčka teď najdu v kuchyni na "jedno mrknutí" a stačilo použít jen pár malých triků. Za chvíli vám je ukážu, ale ještě předtím malý černobílý vhled do mého předchozího neorganizovaného "potravinového království"...

I když jsem se snažila v "původní spíži" udržovat pořádek a mít tam nějaký systém, nikdy to dlouho nevydrželo. Mouky vedle kuskusu a špaget, cukr vedle oliv, marmelády v sousedství olejů, nakládaná zelenina vedle prázdných obalů a krabiček, které by se mohly na něco hodit anebo taky všechno úplně naopak. Najít něco rychle, to byl úkol pro soukromého detektiva (jenže soukromí detektivové obvykle pracují na politických případech, na odhalení nevěrných manželek nebo manželů anebo ve špinavých kancelářských dírách popíjejí pančovaný koňak, takže jsem si suroviny na vaření musela stejně vždycky najít sama).

Neuspořádané halabala skladování už má stopku.

Nakoupila jsem si krabice a šanony, které se dají sehnat v každém papírnictví. Lepší jsou ty z tvrdého kartonu, protože tak líp odolávají častějšímu vytahování a ukládání těžších potravin.

Kartičky na dárky posloužily jako "označovače" pro jednotlivé šanony, na které se dají pomocí provázku snadno přivázat. Fixou nebo tužkou pak už jen stačí na každou kartičku napsat, co bude příslušný šanon obsahovat. Kdo si vyrobí své vlastní kartičky, má bod navíc.

Každý z šanonů má jasně daný úkol (podle toho, jaká je na něm přivázaná kartička). Jeden poskytuje útočiště moukám, další luštěninám, v jiném bydlí přílohy (kuskus, jáhly, rýže, těstoviny) atd. Má to řád. Ách, nechte mě to říct ještě jednou - řááád. Takže kdykoliv teď něco potřebuju, sáhnu jednoduše neomylným pohybem do jednoho z šanonů a vyndám přesně to, co chci. Malý  zázrak to je. ;) 

A teď už jen pár drobností na doladění. 
Papírový karton od jahod jsem ozdobila malou nálepkou a nápisem, který mi vždycky připomene, že mám svou kuchyň opravdu ráda. A protože je krabička vysoko (na nejhornější polici), ukládám dovnitř  malé čokolády a sušenky. Dvakrát si rozmyslím, jestli si radši nedám pomeranč, který je na dosah, než jít pro židli a sápat se nahoru, abych ukořistila kokosové Raffaello. Skřítek, kterého jsem si přivezla před časem z kulinářsko-květinového trhu v Paříži, nad sladkostmi (i nad mou vůlí) potutelně bdí.

Výhoda toho, že má teď moje spižírna řád, je možnost potěšit se při vaření maličkostmi, které mám ráda, a které se mi dřív na zmatenou polici nevešly ani za nic - dřevěný sešit na recepty je jednou z nich. A pak tu máme ještě utěrky, které se mi jen tak volně povalovaly na poličkách nebo v šuplíkách, a které jsem teď uložila do drátěného košíku s víkem, ve kterém spokojeně čekají na svou "utěračskou chvíli".

A nakonec jsem na dveřní rám spíže přitloukla plechovou cedulku se skřítkovskými pomocníky - to aby bylo jasno, kdo má v mé kuchyni hlavní slovo a kdo tedy může dneska směle ukuchtit oběd. Protože i když to mám teď v kuchyni uspořádané, neznamená to, že tam kdykoliv ráda nepustím někoho jiného, kdo mi uvaří. Tak klidně přijďte. ;)

Nejlepší způsob, jak začít den

Dneska nebudu moc mluvit. Máme totiž důležitější věci na práci - užít si dobré jídlo a pití, které jsem pro vás připravila a hlavně - užít si nový den. Už mockrát jsem se při snídani přistihla, jak stojím s miskou cereálií v kuchyni, chvatně usrkávám kafe, jednou rukou se snažím uvázat šátek ve vlasech a koutkem oka nevraživě sleduju hodiny. Jsou to ta bláznivá rána, kdy vyrážím do ulic s opařenou pusou (to je to vařící kafe, které nemělo dost času vychladnout), jedním nalíčeným okem (druhé domaluju později...snad) a každou ponožkou jinou (s tím nenadělám až do večera nic). Ale někdy (co nejčastěji) je moc fajn si klidně trošku přivstat, zapnout gramofon (Stevie Wonder dělá tousty rád) a připravit snídani, ke které je radost zasednout (a klidně si při ní namalovat obě oči).

Jen chci říct, že až nebudete (třeba o víkendu) nikam utíkat, udělejte si výjimečnou snídani se vším všudy. Dejte do vázy voňavé kytky, vyndejte ze skříňky sváteční bílo zlatou konvici, načněte džem, který jste šetřili, opečte tousty, pusťte nějakou příjemnou muziku a užívejte života. 

Když se řekne "užívat si života", plno lidí si představí jachty, nicnedělání, cizokrajné dovolené, divoké večírky a v šatníku Hugo Bosse (tak já to teda beru, když jinak nedáte...). Podle mě ale doopravdické a všem dostupné "užívání života" znamená třeba to, že si ze sváteční bílé konvice uděláme tu, kterou používáme s radostí každý den, nebo že drahou čokoládovou pomazánku, kterou jsme schraňovali pro speciální příležitosti, otevřeme zrovna dneska, protože - proč by nemohl být právě dnešek speciální a výjimečný den?! "Jaký si to uděláš, takový to máš". Pojďme tedy radost neodkládat na zítra...A teď už mlčím, ať vám nezaskočí. ;-) 

♥

Je to tak staré a tak klasické, až je to módní hit - Audrey a její filmová "Snídaně u Tiffanyho". Doporučuju na velepříjemné chvíle lenošení knižní bestseller Trumana Capoteho i legendární a nekonečně inspirativní film Snídaně u Tiffanyho.

Chtěla jsem pro vás připravit stejnou snídani, jakou si dopřávala v roce 1961 Audrey alias Holly Golightlyová u Tiffanyho, ale nakonec mi přišel loupáček a pár diamantů příliš hladových. Takže máme kávu, čaj, džus, tousty, marmeládu, vajíčka, šunku, sýry, salát, večku s máslem a čokoládové kuličky. Pošmákněte si. ;-)

A pokud si říkáte, že takováhle snídaně nemůže skončit jinak než u výživového poradce, tak možná máte pravdu. Ale rozhodně to stojí za to. ;)