Muchovník – pěstování:

 

Muchovník neboli Amelanchier se stává v posledních letech velice populární. Jedná se o keř, který si můžete vsadit do své zahrady a sklízet z něj lahodné plody, mající mnoho pozitivních účinků na celkové zdraví organismu. Jedná se o velmi univerzální rostlinu, která klade nenáročné podmínky na pěstování a asi i proto je mezi zahrádkáři tak oblíbená.

V tomto článku vás seznámíme nejen se samotným muchovníkem, ale také vám povíme, jak byste ho měli pěstovat, abyste se co nejdříve dočkali velké úrody. Muchovník je dostupný hned v několika druzích. Mezi ty nejznámější patří muchovník oválný, původem z Evropy, a muchovník olšolistý. Muchovník se často označuje také jako indiánská borůvka.

Nenáročné pěstování muchovníku

Jestliže i vy toužíte mít na své zahrádce vlastní „borůvky“, které muchovník velice připomíná, máme pro vás dobrou zprávu. Pěstování je opravdu velmi nenáročné a usnadňuje ho i skutečnost, že rostliny jsou velmi odolné proti silným mrazům – jsou schopné překonat teploty i 30 °C pod nulou.

Plody jsou charakteristické svým časným zráním a muchovník se proto pěstuje nejen v nížinách, ale také v horských oblastech. Typické pro ně také je, že keře jsou samosprašné a hodí se tedy i do zahrad, v nichž není tolik prostoru. Znamená to, že vám stačí pěstovat pouze jeden keř (nemusíte mít v zahradě samce i samici pro nutné opylení).

Muchovník je také velmi odolný proti různým chorobám a škůdcům, které často keře v zahradách trápí. Svůj podíl na tom jistě mají i jeho tuhé listy, jelikož je lze jenom těžko napadnout.

Kdy vysadit muchovník a jak se o něj starat

Při výsadbě muchovníku je klíčová doba, během které se vysazuje, a také stanoviště, které pro něj vyberete. Při výsadbě doporučujeme postupovat jako u jiných ovocných stromů či keřů. Vyberte pro muchovník slunné stanoviště, které vám zajistí dostatečně vyzrálé plody. Ocení i kompost, který při vysazení pomůže lépe zakořenit.

Během velkého sucha muchovník zalévejte, jinak se o něj příliš starat nemusíte. Během roku, když prší, ho však zalévat nemusíte, jelikož snáší sucha lépe než kdejaké ovocné stromy.

Plody už tři roky po výsadbě

Muchovník začíná plodit přibližně po dvou až třech letech od výsadby a doba plodnosti trvá i desítky let. Důležité je však během růstu provádět zmlazovací řezy a muchovník zastřihovat nejvýše na délku tří metrů. Jelikož se plody objevují po celých větvích, tak kompaktnější strom snadněji očešete.

Plody dozrávají od června až do srpna a pokud chcete, aby byly sladší, můžete je nechat i přezrát. Jeden keř vám může dát úrodu až patnáct kilogramů. Závisí to však i na zvolené odrůdě a také na podmínkách, v jakých rostlinu pěstujete. Muchovník se pak hodí nejen k přímé konzumaci, ale i k přípravě domácích kompotů, marmelád nebo třeba šťáv.

https://www.sklizej.cz/muchovnik-pestovani/ 

https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=822

 

 

Aronie

 

 Černý jeřáb - Aronie sladkoplodá - keřová 

Aronie keřová je sladkoplodý černý jeřáb. Plody jsou černé malvičky velikosti hrachu uspořádané v hustých chocholcích. Obsahují cenné látky, vitamíny C,P,PP,B2,B9, karoten a rutin. Rutin se používá v lékařství proti žaludečním vředům, vysokému tlaku a dalším nemocem. V kuchyni mají plody všestranné využití. Lze je zpracovávat podobně jako černý rybíz. Zavařeniny z černých jeřabin se hodí k pikantním pokrmům a mohou nahradit klikvový rosol.

 

NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ

Druh Aronia melanokarpa je u nás zastoupen jedinou odrůdou "Nero", vyšlechtěnou V.I.Mičurinem. Není náročný na půdu a klima. Roste a plodí i v horších půdách a nepříznivých klimatických podmínkách. Nástup plodnosti je velmi časný, vysoký a pravidelný. Keř je nižší, výšky asi 1,5 m kulovitý a středně hustý a uplatní se také jako plotový a krycí keř. Tento druh dozrává v první polovině září a netrpí chorobami ani škůdci. Odrůda je samosprašná. U této rostliny vystačíme s výchovným řezem, při němž odstraňujeme nízké větve a příliš husté výhony. Při výsadbě postupujeme stejně jako např. u keřového rybízu. Do vykopané jámy dáme na dno vrstvu dobrého kompostu. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijeme. Každoročně pak přihnojujeme např. Cereritem.

 

https://www.zahradnictvikruh.cz/cerny-jerab-aronie-sladkoploda-kerova-ean4200-skup07.php?gclid=CjwKCAjwh7H7BRBBEiwAPXjadogN58NJEqfrUe_yC1Vw1o8_XU8UhQ9d_BqHfckNgJ_LPLGkCs6A6BoC0MwQAvD_BwE

 

Arónie – opomíjený zachránce civilizovaného člověka

V zahradách, v parcích a občas i na okrajích lesů se můžeme setkat s keři arónie, lidově zvané černá jeřabina. V těchto dnech je poznáte podle do červena zbarvených listů a hroznů černých bobulí. Nejspíš také budou v obležení ptactva, které zrající plody přímo zbožňuje. Měli bychom si z ptačích kamarádů vzít příklad. Těžko bychom totiž našli rostlinu, která v sobě skrývá tolik prospěšných látek najednou.

Arónie zůstává často nepovšimnuta a nevyužita. Je to obrovská škoda, protože podle výzkumů se jeví jako učiněný zachránce civilizace. Látky, které obsahují bobule, jsou výbornými pomocníky v boji s civilizačními chorobami, jako jsou vysoký krevní tlak, usazování cholesterolu v poškozených cévách, stres a nedostatečnost imunitního systému.

Už třeba koexistence vysoké hladiny jódu, draslíku a hořčíku je jedinečná. Tyto látky jsou důležité pro normální fungování metabolismu a nervové soustavy. Je dokázáno, že působením šťávy arónie se vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Arónie je také velmi bohatá na vápník a fosfor, celou řadu vitamínů, z nichž prim hraje vitamín C. Ten společně s obsaženým rutinem a flavonidy pomáhají uzdravovat poškozené cévy.

Plody obsahují přírodní sorbit, tedy náhražku cukru, vhodnou i pro diabetiky. A asi nejpozoruhodnější látkou jsou autokyany, které jsou předmětem vědeckých studií kvůli svým účinkům proti rakovinnému bujení.

Antokyany – zabijáci rakoviny

Antokyany jsou flavonidy s velmi silnými antioxidačními účinky. Působí proti volným radikálům, které vznikají v našem těle jako produkt metabolismu, a které ve velkém množství organismus nejen zatěžují, ale mnohdy velmi poškozují. Antokyany tak chrání náš imunitní systém a mají výrazný protizánětlivý účinek.

V plodech arónií se nacházejí v mnohem vyšším množství, než v jiných rostlinách. Vědci mají za to, že právě díky vysokému obsahu antokyanů je arónie velmi odolná proti škůdcům, negativnímu působení ultrafialového záření a plísním. To si koneckonců můžete ověřit sami, že otrhané bobule vydrží v lednici i několik týdnů, aniž by je nějaká plíseň napadla.

Co je asi nejzásadnější, antokyany mají protinádorové účinky. A nejen ty preventivní – vědecké studie dokázaly, že u některých tipů rakoviny, zejména postihujících trávicí trakt, dokáží antokyany nádorové buňky ničit a zpomalovat tak růst nádorů. Proto se arónie dostává v posledních letech na seznam plodin, které podporují boj s onkologickými onemocněními.

Jak zpracovat arónii?

Arónie chutná trpce a je tedy vhodné ji nekonzumovat v čerstvém stavu. I když tepelné úpravy většinou nedoporučujeme, tady uděláme výjimku s lehkým srdcem. Sice se zpracováním do džemů a kompotů připravíme o jistou dávku vitamínů, ale v arónii je vysoký obsah jiných látek, které stojí za to využít.

Nejchutnější a nejčastěji využitelná je arónie v podobě džemu, kompotu nebo sirupu. Vyplatí se ji také usušit a pak třeba použít místo rozinek do moučníků a nádivek. Sušené plody se dají přidat do ovocného čaje, ke směsím na müsli, a také se dají konzumovat samotné jako účinný lék při průjmových onemocněních. V tomto případě stačí rozkousat polévkovou lžíci sušených plodů.

Pokud usušenou arónii přes noc namočíte do vody a ráno přidáte do bílého jogurtu, vyrobíte si nejen velmi zdravou, ale také velice chutnou snídani – mimochodem prospěšnou pro diabetiky, protože, na rozdíl od mnoha jiných druhů ovoce, v arónii obsažené cukry diabetikům svědčí.

 Zkuste sirup!

I když se sirup z arónie nijak tepelně neupravuje, vydrží bez kvašení a plesnivění i několik měsíců. K výrobě sirupu potřebujete zhruba 2 litry plodů arónie, vodu, 80 gramů kyseliny citronové a 2 kila cukru.

Omyté plody nasypte do 4litrové sklenice, přidejte kyselinu citrónovou a zalijte vychladlou převařenou vodou až po okraj. Takto ponechejte asi 2 dny macerovat. Pak plody ve vodě rozmačkejte a roztok nechejte vykapat přes plátno. Na každý litr tekutiny přidejte kilo cukru, za občasného míchání nechte rozpustit (trvá to asi dvě hodiny) a pak sirup slijte do lahví a uchovávejte v chladu.

Sirupy poslouží jako základ pro přípravu chlazených i teplých nápojů. Můžete si ho přidávat třeba do čaje, nebo ho pouze ředit vodou a ochutit citronem. Zajímavě ho využijete, pokud si s ním polijete palačinky nebo lívance.

https://sever.rozhlas.cz/aronie-opomijeny-zachrance-civilizovaneho-cloveka-6830645