Cesta na Kamenec

 

Kamenný vrch či Kamenec, jak říkají místní, je výrazný vrchol v Hraběšické hornatině v CHKO Jeseníky.

Měří  964m n.m.

Vede k němu několik cest, my zvolili tu náročnější z Nového Malína.

Nejsnažší výstup je turistickou značkou ze sedla Skřítek.

 

 Obec Nový Malín se až do roku 1947 jmenovala Frankštát.

Tento název byl převzat z německého Frankstadt, po zakladatelích, kteří byli pravděpodobně Frankové, nebo od jména Frank, tzn. odvozeně od jednoho z nich.

 Původní osada vznikla v kopcích uvnitř lesa jako Mlýnská ves (Mühldorfel) a rozrůstala se podél potoka směrem dolů až na území dnešního Malína.

V blízkosti obce stával hrad Burgstein. 

První písemné zprávy jsou z roku 1350. 

Již ve 13. století se v okolí obce údajně těžila měď, později i stříbro, o čemž svědčí šachty a štoly v okolních lesích. 

Za první republiky se k německé národnosti hlásilo 95 procent obyvatelstva, zbytek tvořila česká a částečně i slovenská menšina.

Za 2. světové války byla většina českého obyvatelstva přesunuta do vnitrozemí a naopak obyvatel německé národnosti přibývalo v důsledku přestěhování Němců z vybombardovaného Porúří a později i z Opavy.

 A proč dnešní název Nový Malín?

Spolu s osvobozeneckou armádou gen. Svobody přišlo do ČSR a přímo do Frankštátu jedenatřicet vojáků z Českého Malína na území tehdejší Volyně.

Český Malín byl nacisty v roce 1943 vypálen a zničen, 374 obyvatel včetně žen a dětí bylo zavražděno.

Později přišlo do obce ještě několik příbuzných volyňských vojáků a obec byla přejmenována na Nový Malín.

A teď už vzhůru do kopce, cestou pod skalisky, kde stál již zmiňovaný hrad Burgstein.

Založen byl zřejmě v souvislosti s kolonizací území ve 2. polovině 13. stol., mohl sloužit i k ochraně těžby drahých kovů.

Dochovala se trojice příkopů, hrad sám byl patrně dřevěný.

 

 

 

Škoda, že už nejsou zralé ;)

A tady už jsme u rozhledny, spíše tedy vyhlídkové plošiny.

Je vysoká asi 6m a stojí na skalnatém vrcholku Kamence.

Na plošinu se leze po žebříku.

Pokud vyšpláte až nahoru, naskytne se vám výhled na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, na Králický Sněžník, do Šumperské kotliny, byť bohužel již trošku zarostlé vzrostlými stromy.

 

A teď už jen sestup dolů s výhledy do krajiny......

Mějte prima odpoledne.

Ilona

Noc kostelů 2021

 

Včera odpoledne jsem se náhodou dozvěděla, že se opět pořádá noc kostelů.

Naposledy jsme byli před dvěma lety.

Letošním lákadlem byla zpřístupněná kostelní věž u Vavřince a to jsme si nemohli nechat ujít  ;)

Jako první jsme ale navštívili kostel sv. Michala archanděla.

Má velmi staré založení a z dochovaných pramenů lze usuzovat i jeho možný raně středověký původ.

Z dochovaných listin je pak patrné, že existoval s určitostí již ve 13. století.

Byl pravděpodobně původním farním kostelem. 

Od povýšení Přerova na město Přemyslem Otakarem II. r. 1256 byl až do 19. století užíván pouze jako hřbitovní. 

Je pravděpodobné, že zde byla v r. 1622 pohřbena i žena J.A.Komenského se dvěma jejich dětmi.

 

 

Další zastávkou byl pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje.

 Jako bývalá synagoga stojí v místech, kde se dříve nacházela synagoga původní, pravděpodobně ze 16. století, která byla v roce 1832 zničena požárem.

Současná budova je již výsledkem přestavby tehdejší synagogy podle projektu místního rodáka židovského architekta - Jakoba Gartnera.

Uskutečnila se v roce 1898 v novorománském slohu.

Židovské bohoslužby se zde konaly do roku 1941.

Na počátku padesátých let minulého století koupila budovu Pravoslavná církevní obec.

A konečně kostel svatého Vavřince.

Původně gotický kostelík vznikl někdy po r. 1256.

Roku 1524 byl původní kostel podstatně přestavěn.

V roce 1642, když švédská vojska dobyla město, kostel i fara vyhořely.

Požár byl tak silný, že se roztavily i zvony ve věžích.

Pozdně barokní interiér pak vznikl v letech 1792–1794.

Během první světové války byly zrekvírovány zvony.

V roce 1924 proto byly nahrazeny novými, které však byly opět zabaveny v roce 1942.

Po válce byl na věž zavěšen jeden zvon ze zrušeného kostela sv. Petra a Pavla v Olomouci.

A právě věž, kde nyní visí tento jeden zvon (místo kdysi původních čtyř), nás zajímala.

Byla v rámci Noci kostelů zpřístupněna.

Samozřejmě jsme si museli vystát frontu, ale stálo to zato.

Příkré prošlapané schody, místy to spíš připomínalo pohodlnější žebřík.

Kličkování mezi trámy.

A úplně nahoře malá místnost se zavěšeným zvonem.

Tento zvon má zajímavou historii, protože původně sloužil v kostele sv. Petra a Pavla v Olomouci na Předhradí.

Po zrušení kostela se zvon dostal na Starou Vodu na Libavé a po druhé světové válce, kdy byl rušen i kostel na Staré Vodě, putoval v roce 1956 až sem do Přerova.

Zvon je hodnotný nejen z historického hlediska, protože ho ulil významný zvonař mistr Václav už v roce 1485, ale cenný je i po akustické stránce.

Je to jeden z deseti gotických zvonů, které jsou na Moravě.

A tady už barokní interiér s freskou sv. Václava z r. 1929.

Všude detailní popisky, výstava keramických křížů i informace věnované ekologii.

 

 

 

 

Ještě jsme měli v plánu návštěvu evangelického kostela, ale ten zavíral už ve 21h a už jsme nestíhali.

 

Snad se vám "naše" Noc kostelů líbila.

 

Krásný víkend.

 

Ilona