Department of English Language and Literature

This article traces the motif of the blind man made to see, also known as the Molyneux problem, from the writings of Irish philosophers of the 17th and 18th centuries to 20th-century Irish plays. The narrative of restoring sight to the blind is taken as a paradigmatic example of overcoming a disability, with a cure that normalises the blind persons and allows them to reintegrate into society. The paper argues that this narrative was problematised by Irish philosophers and playwrights from Molyneux and Berkeley to Yeats, Synge, Beckett and Friel.

The study focuses on foreign language teachers' immediate and broader environment and its influence on their professional development towards expertise from their own perspectives. The study was conducted within a research project dealing with the nature of expertise of foreign language teachers. Its last, third, phase, which we are to present in this study was diachronically oriented and aimed to explore the determinants of the development of foreign language teachers' expertise. The data were collected in biographic interviews with 8 teachers at Czech lower secondary schools. Content analyses of verbal protocols based on theory-driven system of categories was used bringing some interesting results.

  Abstrakt: Tato studie se zabývá videokluby jakožto intenzivní formou profesního vzdělávání učitelů. V teoretické části se zaměřuje na profesní učící se komunity a na využití videosekvencí v rámci profesního rozvoje učitelů. Poté je představeno naše pojetí videoklubů pro učitele anglického jazyka na základních školách. Cílem předkládané studie bylo prozkoumat, jak účastníci videoklubů popisují svou zkušenost s touto formou profesního rozvoje, především vzhledem ke komunikaci a skupinové dynamice. Videoklubů se zúčastnilo 11 učitelů anglického jazyka, kteří pracovali ve třech skupinách. Zdrojem dat byly rozhovory s jednotlivými účastníky, přepisy videozáznamů posledního setkání videoklubů a emailové zpětné vazby účastníků, které psali po každém ze setkání.  Data byla zpracována metodou tematické analýzy. Výsledky naznačují, že ačkoliv učitelé popisovali atmosféru videoklubů jako příjemnou a otevřenou, zjevně pociťovali nedostatek kritiky a přítomnost diplomacie a korektnosti. Jejich...

e paper focuses on undergraduate teacher education, speci cally on its phases, which in the Czech context have not been su ciently investigated yet: those of on-the-job professional learning and its support (during the so-called Clinical year, i.e., a year-long internship), and of subsequent re ection of the on-site experience back at university. Attention is paid to the forms of support provided by the key facilitators of future teachers´ professional development-mentors at schools, i.e. to their roles, strategies and techniques adopted in the collaborative relationship with student teachers, as well as to their operationalisation in the form of speci c intervention types. e research results shed some light on the implementation of humanistic and neo-humanistic principles by mentors.

Předkládaná studie si klade za cíl popsat povahu profesního vidění u studentů učitelství anglického jazyka a změny, které nastanou po jejich práci s elektronickým učebním prostředím, které využívá analýzy videopřípadů (IVŠV VideoWeb pro studenty učitelství anglického jazyka). Výzkumný vzorek tvořilo 37 studentů Katedry anglického jazyka a literatury PdF MU, kteří absolvovali volitelný jednosemestrální kurz VideoWeb. Data byla sbírána pomocí tzv. diagnostických modulů IVŠV VideoWebu, které se skládaly z videosekvencí reálné výuky a úloh k elicitaci komentářů studentů. Písemné odpovědi byly analyzovány pomocí dvou kategoriálních systémů (pro zachycení uvažování založeného na vědění a pro zachycení celkové struktury jejich komentářů). Pro ilustraci výběrového zaměření pozornosti byly z komentářů vybrány výroky vztahující se k zadávání instrukcí žákům a induktivně analyzovány. Výsledky naznačují, že v komentářích převažuje popis, značně je zastoupena i interpretace a hodnocení. Změny v ...

The paper aims to introduce results of a study of the effects of participation in video clubs on EFL (English as a Foreign Language) teachers' selective attention. It is a part of a larger project concerned with EFL teachers' professional vision. The paper introduces the theoretical background of study on teachers' professional vision and selective attention and the rationale of video clubs used specifically for EFL teachers. 11 EFL teachers participated in this year-long study and attended video club meetings that aimed to foster their professional vision for conscious development of pupils' communicative competence. They were interviewed at the beginning and at the end of the programme; video sequences of their own teaching and of other teacher's teaching were used as prompts. The transcribed data were analysed using a theory-driven system of categories describing the areas of teachers' selective attention (i.e. aims, context, content, pupil/s, teacher, process). The results suggest that after participating in video clubs the teachers paid more attention to aims and content, and less to the teacher. The results for the category of pupil(s) differed for the own/other video sequence. As the development of communicative competence represents the ultimate goal of EFL teaching, it is encouraging that after the intervention the teachers' comments were more aim and content oriented.

The paper brings the results of qualitative analysis of teacher expertise realized within the project Expert Teacher: the nature of expertise and determinants of professional development (in FLT perspective). The project designed as a multiple case study is aimed at systematic analysis of the nature of foreign language teacher expertise and the development of its empirical model. During the first phase carried out in 2011 the data were collected in interviews with 30 teachers who had been nominated as expert teachers of English or German languages by their headmasters or teacher trainers from universities. Semi-structured interviews followed the observations of the teachers in their classrooms and focused on the aspects of expertise that were not directly observable, namely the teachers’ knowledge of the subject matter, their knowledge of the pupils, pedagogical content knowledge, ability to analyse and interpret educational phenomena, justify their actions and decisions, formulate ...

Abstrakt: Profesní vidění je důležitým spojníkem mezi profesním věděním a profesním jednáním. Článek představuje výsledky výzkumu profesního vidění studentů učitelství jednak pro 2. a 3. stupeň a jednak pro 1. stupeň ZŠ, a to na počátku studia obecné didaktiky i didaktik oborových. Pomocí analýzy písemných refl exí (n = 211) na videu zhlédnuté vyučovací hodiny zkoumá výběrové zaměření pozornosti a to, do jaké míry a jak studenti zaznamenané jevy popisují, hodnotí a interpretují. Významové jednotky byly kódovány kategoriálním systémem podle Sherinové a van Esové (2009) a modifikovaným systémem podle Stockerové (2008). Výroky kódované jako teoretizace, predikce a alterace byly analyzovány kvalitativně s cílem postihnout jejich povahu. V oblasti výběrového zaměření pozornosti výzkum potvrdil některé výsledky získané u studentů učitelství matematiky v předchozích výzkumech, poukázal však i na rozdíly. Studenti učitelství 1. stupně si více všímají žáka, zatímco výroky studentů učitelství...

Nasledujici text je volným pokracovanim uvodniku a dokresluje tematiku obsahu a uciva v obecnějsich souvislostech historickeho vývoje pedagogických, resp. didaktických studii a ucitelskeho vzdělavani v poslednich zhruba třiceti letech. Nema být jen připominkou faktografie, ale předevsim nastinem vývoje toho typu diskurzu, který spojuje způsob mysleni v kulturnich oborech se způsobem mysleni zakotveným v ucitelske vzdělavaci praxi.

Profesní vidění jako schopnost identifikovat ve viděném podstatné jevy, připisovat jim význam a uvažovat nad nimi v souladu s dostupným poznáním je důležitá součást profesního rozvoje učitele, neboť učitelovo vnímání situací ve výuce ovlivňuje jeho rozhodování a jednání, a má tak vliv i na kvalitu výuky. Studie zkoumá, jaký vliv na rozvoj profesního vidění má ta část univerzitního studia učitelství, která zahrnuje zejména oborově-didaktické kurzy a oborovou praxi. V žádném z kurzů nebylo profesní vidění cíleně rozvíjeno. Studie se účastnili studenti učitelství 1. stupně a studenti učitelství anglického jazyka, biologie, výtvarné výchovy a matematiky (N = 114). Analýzou jejich písemných reflexí videozáznamu v pretestu a posttestu bylo zjištěno, že u nich došlo k posunům v obou dimenzích profesního vidění, a to ve výběrovém zaměření pozornosti i uvažování založeném na vědění. Studenti na konci studia si významně více všímají záležitostí týkajících se kurikula, oboru a oborové didaktik...

Unlike prevailing research focusing on what pre-service teachers attend to in a lesson and how they interpret it, the study investigates the content of their comments, knowledge-based reasoning and whether it agrees with experts’ views. Study 1 determined the dimensions of quality teaching pertinent to lessons in which a new subject matter is introduced and made a noticing target. In Study 2, pre-service teachers (n = 174) at the end of their university study made a written reflection of a video lesson, which was compared against the target. Most could not discern situations important for deep work with the content in the lesson. They failed to apply their theoretical knowledge in their interpretation of the ones they mentioned. Only half of their comments included knowledge-based reasoning, and their views were mostly partially consistent or inconsistent with the experts’ ones. This highlights the need to focus on content-related important situations in a lesson and their interpret...