Lokomotiva 556.0
| Parní lokomotiva řady 556.0 | |
|---|---|
 Lokomotiva 556.0271 | |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | 556.0 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Závody V. I. Lenina |
| Výroba v letech | 1951–1958 |
| Počet vyrobených kusů | 510 |
| Provozovatel | ČSD |
| Období provozu | 1951–1981 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | 89 000 kg |
| Hmotnost ve službě | 99 000 kg |
| Adhezní hmotnost | 84 200 kg |
| Délka přes nárazníky | 14 665 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 120 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | 1´E |
| Trvalý výkon | 1 472 kW |
| Maximální povolená rychlost | 80 km/h |
| Přetlak páry | 18 bar |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 550 mm |
| Zdvih pístů | 660 mm |
| Typ rozvodu | Heusinger |
| Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 400 mm |
| Průměr běhounů | 900 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | 201 m² |
| Výhřevná plocha přehřívače | 63,3 m² |
| Plocha roštu | 4,34 m² |
| Lokomotivní brzda | přímočinná parní |
| Vlaková brzda | tlaková |
| Vytápění vlaku | parní |
| Vlečný tendr | |
| Řada/označení | 935.2 |
| Zásoba uhlí | 20 m³ |
| Zásoba vody | 35 m³ |
| Počet náprav | 5 |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotivy řady 556.0 jsou typem parních lokomotiv pro těžkou nákladní dopravu, vyráběným v plzeňské Škodě (v době výroby pod názvem Závody V. I. Lenina) v letech 1951–1958 v celkovém počtu 510 kusů a známým pod přezdívkou „štokr“. Díky tomu jde o nejdokonalejší nákladní lokomotivy československé provenience a také vůbec nejpočetnější typ parních lokomotiv v tuzemsku. Lokomotivy byly určeny pro nejtěžší nákladní vlaky na hlavních tratích napříč celým Československem. Ke konci provozu se dostaly i na méně významné výkony na vedlejších tratích, kde dosluhovaly až do úplného konce parního provozu v roce 1981. Několik lokomotiv bylo zachováno jako historických a jeden stroj je veden v provozuschopném stavu jako muzejní vozidlo – jde o stroj čísla 036.
Vývoj a výroba
[editovat | editovat zdroj]
Vznik lokomotiv řady 556.0 se datuje na období krátce po druhé světové válce, kdy byla prováděna komplexní obnova železnic a mezi jeden z vážných problémů patřil nedostatek výkonných nákladních lokomotiv, schopných dopravovat stále rostoucí objem zátěže.[1] Již od roku 1945 sice probíhala výroba řady 534.0, která situaci zlepšila, byla však již v době výroby brána za neperspektivní a do budoucna nedostačující.[1] Koncem 40. let proto podávají ČSD prostřednictvím ministerstva dopravy požadavek na výrobu výkonných nákladních lokomotiv nové konstrukce.[1]
První lokomotivu 556.001 dráhy převzaly dne 7. 2. 1951 a postupně byly doobjednávány další série.[2] Původně uvažovaný počet lokomotiv byl několikrát překročen a celkového počtu 510 vyrobených strojů bylo dosaženo na jaře 1958 převzetím poslední lokomotivy 556.0491 z 6. výrobní série (lokomotiva nejvyššího čísla 556.0510 byla dodána o několik dní dříve).[2] Cena jedné lokomotivy činila 902 675 Kčs včetně tendru.[3] Zároveň šlo o zcela poslední parní lokomotivy na normální rozchod 1 435 mm, vyrobené v tuzemsku.[3] Nešlo však o poslední vyrobený typ, kterým se staly dva stroje řady 464.2 taktéž ze Škody, jenž opustily brány závodu v roce 1956.[4] Ty ale byly určeny pro osobní dopravu a jejich počet zůstal u dvou vyrobených prototypů.
Technický popis
[editovat | editovat zdroj]Na základě zkušeností z provozu německé válečné lokomotivy řady 52 (u ČSD označené řadou 555.0), které za války vyráběly lokomotivky v třinácti evropských továrnách na územích okupovaných nacistickým Německem včetně plzeňské Škodovky, se s výhodou využila osvědčená konstrukce pojezdu 1´E s pouze jedním dvojkolím běhounů a pěti spřaženými hnacími dvojkolími.[5] Díky zesílení konstrukce mírně narostla nápravová hmotnost na 16 tun, což se projevilo i v označení novou řadou 556.0.
Kotel byl konstruován na základě nejnovějších poznatků ze stavby lokomotiv a některých konstrukčních uzlech shodný s tehdy vyráběnou řadou 475.1; hlavní rozdíly jsou především v oblasti pístů, šoupátek, křižáků, kluzných klínů a servomotoru.[5] Lokomotivy také byly již z výroby vybaveny šnekovým mechanickým přikladačem typu Standard Stoker (díky kterému poté získaly přezdívku štokr) a moderní dyšnu Kylchap. Prvních 80 kusů lokomotiv mělo velké usměrňovače kouře, které byly od čísla 81 zjednodušeny.[5] Počátkem 50. let byly ve Škodě objednány rychlíkové lokomotivy řady 498.1 a pro zjednodušení vývoje a dostatečný výkon u nich byl použit kotel právě z řady 556.0 s patřičnými úpravami a zvýšeným výkonem až na hodnotu 2 000 kW.
K lokomotivám byl také navržen zcela nový typ tendru pod označením 935.2. Jeho vývoj se však protáhl a první zkušební jízdy lokomotivy absolvovaly se staršími tendry 930.2 od lokomotiv řady 555.0.[2] Tendry řady 935.2 začaly být vyráběny v Tatře Kolín (s přispěním Škodových závodů) až roku 1952 a ke starším lokomotivám dodány se zpožděním.[2][5] Tento tendr byl také později použit u lokomotiv řady 498.1.
Provoz
[editovat | editovat zdroj]
Po vyrobení nastoupily nové lokomotivy do dopravy nejtěžších nákladních vlaků v síti ČSD. Díky tomu byly používány i v době těžkotonážního hnutí k vedení mnoha rekordních vlaků. Lokomotivy řady 556.0 drží stále platný rekord v podobě nejtěžšího vlaku na území Československa – dne 20. prosince 1958 odvezly stroje 556.0338 a 556.020 z depa Přerov z Kojetína do Ostravy vlak o 121 vozech a hmotnosti 8 272 tun (v úseku Přerov – Hranice na Moravě s pomocí postrkového stroje 556.0155).[3] Podobné rekordy byly zaznamenány na více tratích, kde lokomotivy několikrát vedly vlaky i o hmotnosti přes 5 000 tun.[3][5][6] Vzhledem k faktu, že takto těžké a dlouhé vlaky často komplikovaly provoz, po oslabení pozice těžkotonážníků počátkem 60. let už k mnoha takovýmto výkonům nedošlo.[5]
Počet více než 500 vyrobených strojů způsobil, že se řada 556.0 rozšířila napříč celým Československem a sloužila ve většině dep na hlavních tratích. Nezřídka byly lokomotivy využívány i v osobní dopravě jako záskok při nedostatku jiných řad. Postupující elektrifikace od konce 60. let způsobila úbytek výkonů a lokomotivy odcházely i na méně zatížené tratě nahradit starší typy lokomotiv, které byly vyřazovány. Zároveň byly odstaveny i některé stroje řady 556.0 po nehodách či pro špatný technický stav.
Po roce 1977 zbyly „štokry“ mezi poslední provozními parními lokomotivami a stále sloužily v nákladní dopravě především tam, kde ztroskotaly pokusy o nasazení lokomotiv motorových především pro jejich vysokou poruchovost. Právě časté neschopnosti zejména u zánovní řady T 478.3 z ČKD způsobovaly nutnost udržení řady 556.0 v provozu. Na začátku nové dekády už zůstaly v provozu pouze lokomotivy na podřadných výkonech, kde by byly motorové lokomotivy málo efektivně využité nebo nevhodné. Ještě v roce 1980 sloužily některé lokomotivy na manipulačních a pomocných vlacích v několika lokalitách, například v depech Jaroměř, Plzeň a také Sokolov, kde zůstalo v provozu více lokomotiv.[7] Zcela poslední výkony řady byly zaznamenány na jaře roku následujícího, mezi nimiž vyniká stroj 556.0506, vozící mezistátní expres Vindobona přes státní hranici mezi Českými Velenicemi a rakouským Gmündem místo poruchového a slabého stroje řady T 466.0. Naposledy byl takto vystaven 1. dubna 1981.[7] Většina odstavených lokomotiv nebyla ihned sešrotována, ale ještě použita jako vytápěcí kotle v depech či odprodána mimo ČSD.[7]
„Štokry“ byly na svou dobu moderní výkonné lokomotivy s vynikajícími trakčními vlastnostmi při relativně nízké adhezní hmotnosti, které zvládaly do té doby nevídané zátěže. Rekordy řady 556.0 byly překonány teprve až v době elektrických lokomotiv.
Zachované lokomotivy
[editovat | editovat zdroj]Z 510 vyrobených strojů se do současnosti zachovaly jeden provozuschopný a vícero parních kotlů, případně neprovozních strojů. Jediným provozuschopným zástupcem je lokomotiva 556.036 z první vyrobené série, která je deponována ve Vrútkách. Jako neprovozní exponáty byly zachovány stroje 556.0271 (muzeum ČD Lužná u Rakovníka),[8] 556.0506 (deponován v České Lípě)[9] a poslední vyrobený 556.0510, uchovaný v depozitáři Národního technického muzea v Chomutově.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Výrobní štítek -
Muzejní lokomotiva 556.0506 při jízdě v Moldavě v Krušných horách -
Poslední vyrobená lokomotiva 556.0510 v chomutovském depozitáři
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Lokomotiva 556.0 [online]. Lokomotivy.webzdarma.cz [cit. 2016-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-11.
- ↑ a b c d ŠVESTKA, Drahomír. Vzpomínáme na řadu 556.0 [online]. ŽelPage, 2012-04-11 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DARANSKÝ, Václav. Svět železnice - (11) - parní lokomotivy, řada 556 [online]. Postřeh.com, 2006-08-24 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
- ↑ DARANSKÝ, Václav. Svět železnice - (19) - parní lokomotivy, řada 464.2 [online]. Postřeh.com, 2007-08-12 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Parní lokomotivy řady 556.0 [online]. Železničný.net, 2015-05-22 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Lokomotivy řady 556.0 "štokr" [online]. Atlas lokomotiv [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c Parní lokomotivy řady 556.0 - II.diel [online]. Železničný.net, 2015-06-09 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
- ↑ 556.0271 [online]. Železniční poklady [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ 556.0506 [online]. Železniční podklady [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ 556.0510 [online]. Železniční poklady [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 556.0 na Wikimedia Commons - Želpage:Vzpomínáme na řadu 556.0
- Popis řady 556.0 Archivováno 11. 10. 2012 na Wayback Machine.
