Lokomotiva 422.0
| Parní lokomotiva řady 422.0 | |
|---|---|
 Lokomotiva 422.025 | |
| Řada (kkStB) | 178 |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | 422.0 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | První českomoravská továrna na stroje v Praze, Krauss, StEG, VNM, Floridsdorf |
| Výroba v letech | 1898–1924 |
| Počet vyrobených kusů | 227 |
| Provozovatel | kkStB, BBÖ, ČSD |
| Období provozu | 1898–1970 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | 36 000 – 38 500 kg |
| Hmotnost ve službě | 42 900 – 52 000 kg |
| Adhezní hmotnost | 42 600 – 47 300 kg |
| Délka přes nárazníky | 9 358 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 80 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | D m2st |
| Trvalý výkon | 420 kW |
| Maximální povolená rychlost | 50 km/h |
| Přetlak páry | 12/13 bar |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 420/650 mm |
| Zdvih pístů | 570 mm |
| Typ rozvodu | Gölsdorf |
| Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 100 mm |
| Průměr běhounů | 900 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | 99,8 m² |
| Plocha roštu | 1,65 m² |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotivy řady 422.0 jsou čtyřnápravové tendrové parní lokomotivy, které byly určeny pro provoz na místních tratích s náročnými sklonovými poměry.
Vznik a výroba
[editovat | editovat zdroj]Vznik této řady byl způsoben nutností postupně zvyšovat výkon lokomotiv na tratích se sklonově náročnými poměry. Lokomotivy řady 310.0 na těchto tratích svým výkonem nedostačovaly a tak byla vyvinuta řada 99 kkStB (u ČSD 320.0). Ani tyto lokomotivy však na některých tratích nestačily, což vedlo k vývoji řady 178.8 kkStB. Z této řady poté různými úpravami vznikla řada 178 kkStB, u ČSD označená jako 422.0.
První čtyři lokomotivy byly vyrobeny lokomotivkou Krauss pro místní dráhu Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt provozovanou státními drahami (kkStB). V provozu se velmi osvědčily a tak bylo do roku 1924 vyrobeno celkem 227 lokomotiv jak pro státní, tak pro soukromé dráhy.[1][2]
Technický popis
[editovat | editovat zdroj]Lokomotivy byly osazeny ocelovým kotlem s měděným topeništěm. Mokrá pára pro sdružený parní stroj byla odebírána z vysokého parojemu na temeni kotle s vnitřním šoupátkovým regulátorem. Na kotli se dále nacházely dva písečníky, každý z jedné strany parojemu. Po stranách kotle se nacházely zásobníky vody. Vany na vodu i zásobník uhlí, který se nacházel za strojvůdcovskou budkou, byly použity dvojích rozměrů. Baňatý komín byl u pozdějších lokomotiv již z výroby nahrazen komínem rovným s jiskrojemem v dýmnici. Aby lokomotivy zvládaly oblouky o minimálním poloměru 80 metrů měla druhá a čtvrtá náprava možnost stranového posunu až o 23 milimetrů. Druhá až čtvrtá náprava byla jednostranně brzděna automatickou sací brzdou, která byla později u ČSD nahrazena brzdou tlakovou.[1][2][3]
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Za Rakouska-Uherska byly lokomotivy v provozu na území dnešního Rakouska a Česka. Po rozpadu monarchie přešlo 105 lokomotiv pod ČSD, u nichž byly označeny řadou 422.0. Dalších 10 lokomotiv převzaly různé soukromé dráhy, kde byly označeny řadou 422.9. Jedna z těchto lokomotiv přešla v roce 1933 pod ČSD. Po začátku druhé světové války bylo německými říšskými drahami převzato 34 lokomotiv, které je označily řadou 92.2. Ostatní stroje zůstaly pod BMB-ČMD. Během války byly dvě lokomotivy zničeny a po válce se na území Česka objevilo několik lokomotiv kořistních. Většina z nich byla předána do SSSR a jen dvě lokomotivy zůstaly pod ČSD. Po znárodnění soukromých drah přešlo všech deset lokomotiv 422.9 pod ČSD, kde byly přeznačeny na řadu 422.0. Lokomotivy byly v provozu spolehlivé a oblíbené pro svoji jednoduchost. Ve třicátých letech začaly být vytlačovány ze svých výkonů na posun a službu na vlečkách. Některé lokomotivy byly přestavěny na vytápěcí kotle a od první poloviny šedesátých let byly hromadně vyřazovány. Poslední stroj byl vyřazen v roce 1970.[1][2][3]
Zachované lokomotivy
[editovat | editovat zdroj]Celkem se na území Česka a Slovenska zachovalo šest lokomotiv řady 422.0.
422.002
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o nejstarší dochovanou lokomotivu této řady. Byla dodána v první sérii pro Rakouské státní dráhy a pod číslem 178.02 jezdila na místní dráze Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt. Za války zůstala u ČMD a zrušena byla 5. 9. 1968. Poté byla umístěna na pomník v Kralupech nad Vltavou. Později byla přemístěna do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde byla jako neprovozní exponát.[1] Roku 2019 byla lokomotiva přesunuta do výtopny Horažďovice předměstí, kde dochází společností RETROLOK k její renovaci do provozního stavu.[4]
422.012
[editovat | editovat zdroj]
Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.23, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 3. 2. 1952 a roku 1959 odprodána národnímu podniku Bučina Zvolen. Později byla přesunuta na pomník v areálu ŽOS Zvolen, kde stojí dodnes. Kotel lokomotivy posloužil k renovaci lokomotivy 422.0108, která proběhla v letech 1994 až 1998 a lokomotiva místo něj dostala neopravitelný kotel z renovovaného stroje.
422.025
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o nejstarší dochovanou lokomotivu této řady českého původu. Během výroby byla lokomotiva osazena cedulkou s nápisem Arcivévoda Karel, z důvodu jeho návštěvy výrobního závodu během dokončování této lokomotivy.[3] V provozu byla nejprve u kkStB pod číslem 178.49, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 20. 2. 1960 a následně prodána do břeclavského cukrovaru. V roce 1977 přešla jako provozuschopná do sbírek NTM. Od roku 1978 do roku 1995 byla v péči depa v Kolíně, kde s ní jezdil strojvedoucí Jaromír Kupr (1935-2016), který se během této doby s ní zúčastnil bezpočtu regionálních akcí, dětských dnů, mikulášských jízd a dalších, včetně účinkování v 66 filmech (např. Panoptikum města Pražského, Vlak dětství a naděje, Tisícročná včela, Dynastie Nováků (díl 9/13) a mnohé další). V roce 2002, kdy lokomotivě vypršela způsobilost kotle, byla umístěna do železničního muzea v Lužné u Rakovníka. V současné době se nachází v depozitu v Chomutově jako nepojízdný exemplář, kvůli nedostatku prostředků na její zprovoznění.
422.062
[editovat | editovat zdroj]Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.139, poté u ČSD a během války u ČMD. Po svém zrušení dne 30. 1. 1969 byla v roce 1977 umístěna na pomník v kolínském pobočném lokomotivním depu, kde zůstává dodnes.
422.098
[editovat | editovat zdroj]Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.195, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 30. 8. 1955 a následně prodána do hodonínské elektrárny, odkud byla později přesunuta na pomník u železniční stanice Zábřeh na Moravě. V roce 1990 ji získal Klub historie kolejové dopravy Praha, kterým byla v roce 2000 zapůjčena do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde byla členy klubu opravena do vystavovatelného stavu.
422.0108
[editovat | editovat zdroj]Lokomotiva byla dodána na místní dráhu Nezamyslice–Morkovice pod číslem 178.4103, poté nesla číslo 410.02 a po zestátnění dráhy přešla pod ČSD. Během služby u ČSD vystřídala depa Brno-Horní Heršpice a Bratislava východ, kde byla 3. 12. 1970 zrušena a odstavena v areálu kovošrotu. V současné době je v majetku MDC Bratislava a je udržována v provozním stavu členy Klubu historickej techniky pri Rušňovom depe vo Zvolene.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e ZLINSKÝ, Zbyněk. Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 422.0 [online]. Vlaky.net, 2010-05-31 [cit. 2018-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Lokomotiva 422.0 [online]. [cit. 2018-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-02.
- ↑ a b c Lokomotivní řada 422.0 "malý bejček" [online]. 2005-01-26 [cit. 2018-02-20]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Anežka. Malý bejček chce brzy pouštět páru při historických jízdách. Metro [online]. MAFRA, 2021-01-15 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kkStB řada 178 na Wikimedia Commons