Nové poznatky o hradu Freudenstein v Jáchymově

Archaeologia historica, 2019

Existuje jen málo jednoznačně nedokončených staveb hradů z druhé poloviny 13. století. I když lokality tohoto druhu většinou zůstávají bez výraznějších archeologických nálezů, či dokonce zděných konstrukcí, je opuštění staveniště samo o sobě jevem, který si zasluhuje pozornost. Téměř vždy postrádáme písemné prameny zdůvodňující marné vynaložení prostředků i lidské práce, a tak se badatelé uchylují k nepřímým informacím, z nichž na prvním místě stojí zprávy o majetkových transakcích (prodej či připojení dotyčného území k většímu celku), nebo úvahy o osobních důvodech na straně stavebníka (smrt, přesídlení apod.). K zajímavým výsledkům ale také může vést průzkum starých cest, pokud se podaří zjistit, jaké komunikační souvislosti měla nedokončená hradní stavba.

Archeologické rozhledy

Tématem příspěvku je nová analýza dostupných poznatků o hrobech K1 a K2 v lodi předrománské rotundy sv. Víta, které byly objeveny již v roce 1911 a připisovány několika přemyslovským knížatům. Provedena byla zejména revize antropologických poznatků, analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N), analýza DNA a radiouhlíkové datování. Získaná data nedávají dohromady konzistentní obraz. Archeologie vylučuje připsání ostatků knížeti Bořivoji I. († asi 888/889), antropologie pak knížeti Boleslavu I. († 972). Oba obory by dovolovaly připsat s určitou pravděpodobností kosterní ostatky knížeti Boleslavu II. († 999), tomu ale neodpovídá radiokarbonové datování. Navržena je možnost připsat ostatky písemně doloženému jménem neznámému synovi knížete Boleslava I., který zemřel před rokem 972. Analýza DNA z K2 připsala ostatky ženě, pravděpodobně tedy manželce osoby K1.

Archeologické rozhledy

The article evaluates the results of systematic metal detector surveys from the borderland between east Bohemia and northwest Moravia over the past fifteen years, supplemented with a geophysical survey of early medieval hillfort near Mařín (Svitavy district). The conducted surveys have produced imports of Byzantine and Carolingian origin (strap ends, loops, spear tip) from the 7th to 9th century, with cast ornaments of the Late Avar type from the 8th century occurring in the greatest numbers. The spatial distribution of early medieval artefacts outside the traditional settlement territory shows ties to defunct roads preserved in the form of sunken lanes.

Archaeologia historica, 2019

Rescue archaeological research carried out in the territory of a pre-location agglomeration in Prague and contexts dated to the 11th-13th centuries have been yielding an increasing number of finds confirming the production and processing of non-ferrous metals. In 2017, a relatively small test pit in the cadastral zone of the Old Town, within the Klementinum complex, brought to light another series of archaeometallurgical finds associated with non-ferrous metallurgy. SEM-EDS analyses of selected samples confirmed specialized production activity on the site-the production of pewter bronze.

Umění/Art 65, 2017

The article is focused on the altar piece painted by German 17th-century painter Joachim von Sandrart for the Capuchin church in Brno. The painting is subject of iconographic analysis and evaluated within the oeuvre of the artist, the issue of commissioner is discussed in detail.

Abstrakt: Článek se zabývá archeologickými situacemi a nálezy, které je možné datovat do druhé poloviny 13. až první poloviny 14. století a lze je spojit s nejstarší historií města Počátky. V tomto období mělo město protáhlé vřetenovité centrum, které bylo nejpozději na počátku 16. století rozděleno kamennou hradbou na menší náměstí kolem kostela sv. Jana Křtitele a nechráněné jižní předměstí. Obě plochy byly postupně archeologicky zkoumány v letech 2010–2016. Hlavní část článku představuje vyhodnocení keramického souboru ze zahloubeného suterénu na Palackého náměstí. Dále jsou zde publikovány drobné soubory kera-miky z výzkumů na Mariánském náměstí, ze soukromé sbírky p. Matouška a ze sbírek muzea v Počátkách. Klíčová slova: 13. století – keramika – zahloubený suterén – Počátky – náměstí. Archaeology of the earliest horizon of the Počátky town (Pelhřimov district) Abstract: This article discusses the archaeological contexts and finds that are dated to the second half of the 13th ce...

Archeologické rozhledy, 2023

The paper presents three new finds of brass inscription rings from two sites: a complete ring with an in scription in Romanesque majuscule of the turn of the 12th and 13th centuries found in one of 123 graves at the early medieval cemetery in Zbečno and fragments of two inscription rings from systematic metal detec tor prospecting at the Dřevíč hillfort. Readings of the inscriptions and their possible interpretations are presented. All three rings show identical elements-production by casting, decoration by imitation of pearl string, and script. The text on the completely preserved ring from Zbečno ([B]N EST IC H GLIA BN ESTO) is largely identical to the text on the fragment of ring 2 from Dřevíč (BN ES A). This fact seems to indicate the existence of a jewellery workshop that produced rings in series. The comparison of the fragments of two inscription rings from the Dřevíč hillfort with the complete inscription ring from the cemetery in Zbečno has prompted a previously unconsidered and all the more important connection between the two sites. The very rare finds of inscription rings in a burial context from the 11th-13th centuries suggest that the buried persons belonged to a narrow circle of the contemporary elite. inscription ring-Roman majuscule script-sacral inscription-nomina sacra-grave find-Zbečno-Dřevíč

Archeologické rozhledy, 2016

Díky stálé terénní aktivitě se v posledních dvou desetiletích podařilo na Moravě opakovaně zachytit žárové pohřby mladší doby bronzové, které spojuje řada shodných znaků v čele se specifickou úpravou hrobové jámy-dosahuje tvaru a rozměrů obvyklých pro kostrové pohřby. Ukázkovým příkladem je trojice hrobů odkrytá v roce 2011 na katastru obce Podolí u Brna, na níž lze dobře demonstrovat specifické rysy pohřebního ritu, které se k tomuto typu pohřbů vážou. K nim je možné připojit výčet několika analogických příkladů z jihomoravského a středomoravského prostředí a zejména pak z přilehlé části Dolního Rakouska a na širším vzorku pak vyzdvihnout řadu podobností. mladší doba bronzová-žárové pohřby-paleobotanika-antropologie-geofyzikální prospekce Thanks to ongoing excavations, Late Bronze Age cremation burials have been repeatedly discovered in Moravia over the past two decades. The graves share many identical traits and especially a specific treatment of the grave pits, which feature a shape and size typical for inhumation burials. A prime example is a trio of graves excavated in 2011 in the site of Podolí u Brna that demonstrate specific traits of the rite linked to this type of burial. Several parallel examples come from south and central Moravia and especially from the neighbouring parts of Lower Austria, a wider sample that reveals numerous similarities.

Živá archeologie, 2013

Kováøské zpracování železa pøedstavovalo v raném støedovìku zdroj základního sortimentu nástrojù pro zemìdìlskou výrobu, a tedy dùležitý prvek nutný pro pøežití vesnických komunit. Pøesto jsou dosud poznatky o podobì a organizaci výroby znaènì útržkovité, èasto se zamìøením pøedevším na centrální aglomerace kolem hradišś. Objekt z Modøic, rámcovì datovaný do 11. století, pøedstavuje zajímavý pøíklad vesnické kovárny. Pøestože výplò objektu nezahrnovala kováøské výrobky, odpad, který se zde nalezl, dokládá samotnou kováøskou výrobu a díky výskytu globulárních okují spolehlivì i kováøské svaøování. Konkrétní podoba kovárny je vzhledem ke zpùsobu zániku jen obtížnì rekonstruovatelná, pøesto lze na základì informací získaných metodou mikromorfologie z podlahových horizontù spolehlivì doložit funkci a získat zajímavé informace o úpravách interiéru.