Text představuje výsledky a kontext nově získaných 20 radiokarbonových dat z různých výzkumů čtyř... more Text představuje výsledky a kontext nově získaných 20 radiokarbonových dat z různých výzkumů čtyř významných lokalit východní části horního Poohří z raného středověku. Jsou to: hrad a město Loket, hradiště Tašovice a hradiště Liščí vrch u Velichova. Text rovněž shrnuje současné poznatky o dalších relevantních výšinných ohrazených sídlech v této oblasti. Cílem práce je získat aktualizovaný pohled na poznání procesu kolonizace východní poloviny Horního Poohří v raném středověku. Nejstarší zjištěný horizont sahá do 8. století. Dvě data pochází z velichovského hradiště a jedno datum z míst pozdějšího města Loket. Následující horizont z 9. a 10. století se vyznačuje koexistencí lokalit Velichov, Liščí vrch, hradiště Tašovice a obývání polohy budoucího hradu Loket. Na přelomu 10. a 11. století dochází k výrazné změně, kdy zaniklo osídlení ve Velichově a Tašovicích. Situace může souviset s posilováním správního centra Sedlec, které známe pouze z písemných pramenů. Je zajímavé, že dílčí osídlení v oblasti hradu Loket pravděpodobně pokračovalo i v tomto období. Na přelomu 11. a 12. století vzrůstá intenzita osídlení Lokte. To dokládají nejstarší kulturní vrstvy v místech hradu. V průběhu 12. století jistě vznikají nejstarší kamenné konstrukce hradu. Následně, na přelomu 12. a 13. století, také prokazatelně vzniká stabilní osídlení níže položeného města Loket, na které přechází úloha správního centra oblasti. Vývoj osídlení Sedlecka se tak jeví dynamičtější oproti sousednímu Chebsku. Za povšimnutí stojí ovlivnění Lokte Chebem, které vrcholilo ve 12. století. Ve 13. století se Loketsko podařilo trvale zapojit do přemyslovské hradní soustavy. Klíčová slova: Raný středověk-Sedleckoradiokarbonové datování-Karlovarský kraj-Loket-Tašovice-Velichov.
Dvojice výšinných lokalit – Velichov, Liščí vrch a Radošov, vrch Košťál patří k významným archeol... more Dvojice výšinných lokalit – Velichov, Liščí vrch a Radošov, vrch Košťál patří k významným archeologickým lokalitám Karlovarského kraje a jsou si prostorově velmi blízké. Vážou se na břehy řeky Ohře a vzájemně je odděluje pouze vzdálenost 520 m. V porovnání archeologických pramenů jsou však rozdílné. Severní Liščí vrch se ukazuje jako polykulturní lokalita s dominantní složkou ze střední až mladší doby hradištní, ze které nově pochází také soubor kovových nálezů. Do stejného období řadím i existenci valu vnitřního plochy a val předhradí. Výzkum ukázal, že dnešní podoba příkopu je výsledkem novověké těžby kamene. Další dochovaná komponenta náleží pozdní době halštatské (Ha D). Za nejasné lze dále považovat využití lokality v pozdní době bronzové. Několik atypických úštěpů kamenné štípané industrie napovídá také přítomnosti člověka v pozdním paleolitu až eneolitu. Jižně položené ohrazené sídliště na vrchu Košťál se jeví jako výrazně skromněji užívané. Osídlení se vázalo na část západní poloviny vrcholového plató, a to pouze v mladší a pozdní době bronzové. Několik stop osídlení je možné nalézt i v západní části východní poloviny tzv. předhradí, kde jsme spolu s pravěkými nálezy zachytili i atypický keramický fragment středověké keramické tradice. Povrchový průzkum nepřinesl žádné relevantní nálezy. Kulturní vrstva se zde vyskytuje v hloubce okolo 0,6 m. Oproti Liščímu vrchu tak sice existuje naděje na lepší zachování archeologických nálezů, ale panuje zde horší čitelnost, bez provedení rozsáhlejší exkavace.
Akta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2021
Západočeské univerzitě v Plzni, kterou dlouhá léta vedl. Jméno Evžena Neustupného je v českém i e... more Západočeské univerzitě v Plzni, kterou dlouhá léta vedl. Jméno Evžena Neustupného je v českém i evropském prostředí spojováno především s archeologickou teorií a metodou. V šedesátých letech 20. století se tento badatel intenzivně zasazoval o rozvoj tehdy začínajícího radiokarbonového datování, výrazně přispěl ke zkvalitnění metody kalibrace dat a obecnému prosazení radiokarbonové chronologie ve střední Evropě, což se odrazilo také ve zpřesnění periodizace mladšího pravěku. V tomto období, nezávisle na evropském vývoji, formuloval v českém prostředí principy procesuálního paradigmatu a v dalších letech ovlivnil utváření dalších paradigmat. Jeho dlouholetá práce vyústila ve vznik vlastního paradigmatu, který představuje "artefaktová archeologie". Jeho klíčovými tématy jsou, mimo jiné, otázky spojené s tvůrčí činností člověka, problematika hustoty společenských vztahů v období pravěku a symbolické systémy. Tyto studované oblasti života pravěkých populací výrazně kontrastují s otázkami kladenými v duchu předcházejících paradigmat, mezi které patřila problematika klimatických změn a jejich vlivu na vývoj člověka, otázky migrací či konfliktů. Dalším z výrazných milníků v práci Evžena Neustupného bylo formulování teorie sídleních areálů v 80. letech minulého století, které dodnes významným způsobem ovlivňuje chápání archeologických pramenů. V 90. letech se podílel na vzniku Maltské konvence o ochraně archeologického dědictví Evropy a Evropské asociace archeologů. V průběhu svého působení na Katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni shrnul svou teoretickou práci ve dvou souhrnných monografiích o archeologické metodě a teorii. Ve svých posledních pracích se pak zabýval teorií artefaktů a lidského světa. Myšlenky Evžena Neustupného jsou z pohledu mnoha jeho žáků vnímány nejen jako ucelené, ale také neobyčejně inovativní a inspirativní. V současné době je dále rozvíjejí jeho mladší kolegové a žáci nejen na Západočeské univerzitě v Plzni a Archeologickém ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., ale také v dalších domácích i evropských vědeckých a výzkumných institucích. Za zásluhy a přínos světové vědě obdržel Evžen Neustupný v roce 2014 cenu Neuron.
This paper presents a new hillfort site which is situated on top of „Čerťák“ Hill (651 m n. m.), ... more This paper presents a new hillfort site which is situated on top of „Čerťák“ Hill (651 m n. m.), Sovolusky municipality, Karlovy Vary district. It has been identified with the help of a digital terrain model based on Airborne Laser Scanning (LiDAR). Two separate lines of stone ramparts have been confirmed on top of the Čerťák Hill, formed by a significant right bank meander in the upper course of the river Střela. The inner area reaches 1.4 ha and the external enclosed area spreads to 2.3 ha. Subsequent field research yielded a collection of more than 500 pottery fragments from the Late Hallstatt period. The dispersion of finds shows relatively intensive settlement. The paper also discusses other sites in the surrounding region which date to the same period. The Hallstatt settlement seems to have been a structurally connected complex in the presented area.
This contribution presents nine recently located archaeological sites in the Doupov Mountains (Do... more This contribution presents nine recently located archaeological sites in the Doupov Mountains (Doupovské hory), in the territory of the active military area of Hradiště, Karlovy Vary district. They were identified by means of the archaeological interpretation of anthropomorphic elements of a digital model of the territory’s relief. All of them are the remains of settlement complexes from the period of the early medieval settlement of the elevated sections of the Doupov Mountains. In close proximity of three villages there were also the remains of fortified seats – manors. Thanks to the collaboration between the Heritage Institute in Loket and the military area administration it was possible to conduct surface collecting on five of these sites, which confirmed the mentioned observation and yielded a broad spectrum of pottery from the high and late Middle Ages. The technological variability of the pottery reflects links with the nearby historical regions Podbořansko and Loketsko, and corresponds to the transit character of the territory.
500 let jáchymovského tolaru 1520-2020. Sborník Přednášek, 2020
Text představuje archeologické prameny o původní podobě hradu Freudenstein, který vznikl společně... more Text představuje archeologické prameny o původní podobě hradu Freudenstein, který vznikl společně s hornickým městem Jáchymov v prvních dekádách 16. století. Právě i do jeho podoby se projevovala jeho úzká spojitost s těžbou stříbrné rudy a její kontroly.
Der Beitrag stellt eine bislang unbekannte umfriedete Höhensiedlung auf dem Berg Kružínský vrch, ... more Der Beitrag stellt eine bislang unbekannte umfriedete Höhensiedlung auf dem Berg Kružínský vrch, Katastralamt Skytaly, Bez. Louny, vor. Mit Hilfe der Verarbeitung eines lokalen Digitalmodels des Reliefs gelang es ein Paar Wälle zu lokalisieren, die den westlichen Ausläufer von dem restlichen Teil des in einer Überseehöhe 535,6m befindlichen Gipfelplateaus scheiden. Der Innenwall grenzt eine Fläche von ca. 1,5 ha ab. Der Außenwall erweitert das Gelände auf ca. 2,5 ha. Beide Wälle sind quer zur Hauptachse des Gipfelplateaus orientiert, und zwar in nordsüdlicher Richtung. Außer der Trennwälle ist die Terrainkante fast auf dem ganzen Umfang durch einen Umfassungswall markiert. Es ist interessant, dass der Außenwall mit dem äußeren (östlichen) Graben nur bir zur Mitte der Breite des Gipfelplateaus sichtbar ist. Die Fundkollektion kommt fast ausschließlich aus Geländebegehungen. Es handelt sich um ein Fundgut von ca. 120 Bruchteilen von Keramikgefäßen, die man in die jüngere bis späte Hallstattzeit (HaD1-HaD3) einreihen kann. Die Keramikfunde sind an die äußere Umfassungskante des befestigten Geländes und an die innere (westliche) Blendmauer des inneren Walls gebunden. Im nördlichen Teil kam auch die zahl reichste Fundkonzentration vor, gemeinsam mit der Keramik gelang es auch ein Getreidequetscher und Reibsteinbruchteil zu finden. Die Exkavation eines Teils des äußeren Grabens stellte mehrere Sedimentationsschichten mit organischem Material fest, das durch Radiokarbonmethoden in das 3. und 2. Jh. v.u.Z. datiert wurde. Es handelt sich um den Zeitraum des Verlassens der Lokalität und der Außenwall wurde wahrscheinlich nie vollständig beendet. Es bleibt die Frage der zukünftigen Untersuchung der Lokalität – ihr Motiv kann das Gewinnen eines zahlreicheren Fundkomplexes sein, eventuell die Entnahme weiterer Proben für palynologische und archäobotanische Analysen, die bisher keine erhofften Resultate brachten.
Abstrakt: Článek obsahuje vyhodnocení všech archeologických akcí na dvou sousedících před neolit... more Abstrakt: Článek obsahuje vyhodnocení všech archeologických akcí na dvou sousedících před neolitických lokalitách (Dvory 1 a Rybáře 2) situo vaných na vysokém návrší při soutoku Ohře s Rola vou. Obě polohy prosbírávaly generace archeo logů, přičemž v Rybářích proběhl plošně rozsáhlý záchranný výzkum v letech 2002-2003. Vzhledem k rozptylu štípané kamenné industrie předpoklá dáme opakované osídlení v průběhu mezolitu, zastoupeného hlavně artefakty z lokálních surovin a křemenců středního Poohří. Oba soubory tvoří důležitou součást poznatků k mezolitu Karlovar ska, který si zasluhuje další pozornost. Klíčová slova: Karlovarsko-Dvory-Rybáře-mezolit-suroviny štípané industrie-topografie osídlení. 1 Úvod V současné době probíhající komplexní vyhodno cení předneolitického osídlení české části horního Poohří se může opřít jen o několik moderně zkou maných lokalit. Mezi nimi jen dvě-Tašovice 1 a 2-přinesly data množstvím a kvalitou důležitá i v nadregionálním kontextu (na bavorské straně připočtěme ještě Leupoldsdorf, okr. Wunsiedel). Rekonstrukce sídelních strategií, využití kamen ných surovin, resp. chování obecně vyžaduje infor mační vytěžení i málo početných a středně velkých souborů, byť z lokalit dosud neposkytnuvších abso lutní data či stratifikované kolekce. Karlovarsko známé od 50. let minulého století sérií mezolitických stanic (Prošek 1958) poskytuje ke kladeným otázkám solidní pramennou bázi. Vážné poškození či zničení většiny nalezišť ovšem omezuje do budoucna přísun nových dat. Prezen tované lokality, situované na západním okraji Kar lových Varů v těsném sousedství, splňují uvedená kritéria. Ačkoli průlom do hlubšího poznání života mezolitiků poskytnout nemohou, představují solidní reprezentanty sítě lokálního předneolitického osíd lení. Článek se opírá o zhodnocení všech archeo logických akcí realizovaných od poloviny 20. stol. Po provedení nových průzkumů, pravděpodobně v blízké době posledních, již nebylo nutné zveřej nění odkládat. Předběžný nástin stavu a perspektiv výzkumu mezolitu Karlovarska text uzavírá. 2 2 Lokalizace Řeka Ohře mění v závislosti na horninových a tek tonických poměrech zvláště na horním toku mno hokráte svůj směr. Před Doubím a Tašovicemi (pod polykulturní lokalitou Tašovice 1) vytéká ze zaříznutého údolí a stáčí se k východu až severový chodu, přičemž další změna směru přichází u jejího soutoku s levostrannou Rolavou. Tam se řeka opět otáčí k východu a pokračuje směrem k centru Kar lových Varů. Nápadně vyvýšený terén nad souto kem představuje táhlý, okolo 40 m vůči soutoku převýšený hřbet. Zahrnuje dvě strategická místa, severnější plochý vrchol v trati Zlatý kopeček a již něji skalnatý výběžek nad řekou. Současný reliéf značně poničily dopravní stavby, takže vztah obou míst a zvláště vzhled prvého vynikne lépe na star ších katastrálních mapách. 1 Tento článek byl vypracován s podporou grantu č. 200216 s názvem Možnosti studia mezolitického osídlení Karlovar ska, poskytnutého GA UK a řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. 2 Za poskytnutí nálezů, nepublikovaných materiálů a další cenné rady děkujeme J. Fröhlichovi, P. Hereitovi, J. Klsá kovi, S. Venclovi a J. Tajerovi. Surovinu několika vybraných artefaktů určil A. Přichystal. Terénních průzkumů se zúčastnili M. Boháč, V. Eigner, L. Novák a M. Řezáč. Všem jsme zavázáni.
Abstrakt: Článek shrnuje výsledky několika povrchových průzkumů a zjišťovací exkavace nově objeve... more Abstrakt: Článek shrnuje výsledky několika povrchových průzkumů a zjišťovací exkavace nově objevené ohrazené výšinné lokality na Kru žínském vrchu u obce Skytaly (okr. Louny). Lokalita byla identifikována podle dvojice linií opevnění, která se projevila na digitálním modelu reli éfu 5. generace, jejímž zpracovatelem je Český úřad zeměměřičský a kata strální. Vnitřní vymezený areál zau jímá plochu cca 1,5 ha a vnější ji roz šiřuje o 1 ha. Povrchové průzkumy z průběhu roku 2017 a 2018 odhalily koncentrace výskytu movitých arte faktů, především keramiky, které se vážou na obvod vnitřní ohrazené části. Zjišťovací exkavace se soustře dila na poznání konstrukčního složení vnější i vnitřní linie opevnění. Zjištěná keramika odpovídá svým charakterem době halštatské, prav děpodobně mladšího a pozdního stupně. Kon strukční řešení ohrazení bylo jednoduché. Vnitřní linie tvořila pravděpodobně jen palisádu, po které se dochovala skromná linie základových temujících kamenů, které nesou charakteristické stopy výraz ného natavení. Vnější linii hlinitokamenného valu doprovázel na východní straně příkop. Oba prvky jsou patrné pouze v rozsahu jižní poloviny potřebné délky ohrazení, která pravděpodobně nikdy nebyla zcela dokončena. Interpretaci napovídá i kontrastně nízký počet výskytu keramických fragmentů v pro storu mezi oběma liniemi opevnění, oproti vnitřní hrazené ploše. Doba zanášení vnějšího příkopu byla radiokarbonově zařazena do období druhého a třetího století př. Kristem. Archeobotanická ana lýza rostlinných makrozbytků z příkopu zachytila hojný výskyt dubu a borovice, pravděpodobně až z doby po opuštění lokality. Klíčová slova: výšinná ohrazená sídliště-hradiště-halštat-Skytaly-Kružínský vrch-radiokarbo nové datování-archeobotanické analýzy.
Příspěvek vychází z kolokvia o zveřejňování informací v archeologii, pořádaného pražským pracoviš... more Příspěvek vychází z kolokvia o zveřejňování informací v archeologii, pořádaného pražským pracovištěm Národního památkového ústavu v Praze, konaného 20. května 2017 v Praze, Na Perštýně 356/12. Předmětem příspěvku je představení zkušeností z různého způsobu zveřejňování informací při výkonu archeologické praxe na území Karlovarského kraje, při zohlednění místních specifik.
Der Beitrag stellt Ermittlungen aus zwei Suchgrabungen auf bisher unbekannten Höhenlagen in der U... more Der Beitrag stellt Ermittlungen aus zwei Suchgrabungen auf bisher unbekannten Höhenlagen in der Umgebung der Ortschaft Valeč in der Region Karlsbad vor, die in den Jahren 2014 und 2015 realisiert wur den. Auf dem Nordgipfel des Orlík, südlich der Ortschaft , gelang es ein strukturiertes befestigtes Gelände zu erkennen, dessen Umfang durch zwei Wälle begrenzt ist und die Nordaussicht weiter durch einen Gra ben abgetrennt ist. Auf der Gelände äche gelang es steinerne Spaltindustrie aus dem jungen und späten Paläolithikum und Mesolithikum zu erfassen. Die Entstehung der Befestigung wird der späten Bronzezeit zugeordnet. Zu einer weiteren Nutzung der Lage, und zwar der Stelle der nördlichen Aussicht, kam es im Ausgang des Frühmittelalters, in dem man mit der Existenz eines Kolonisierungsprovisoriums rechnen kann. Eine mannigfaltige und zahlreiche Siedlungskeramik ist nur im Raum des nördlichen Gipfelpla teaus zu nden. Es ist nicht sicher, inwiefern sich dieser Zeitabschnitt an der Gestalt des Berges bemerkbar gemacht hat. Das befestigte Gelände des Gipfels Orlík wurde bei der Herrichtung einer Sitzgruppe für Wanderer betro en, und zwar wahrscheinlich im 19. und der ersten Hälfte des 20. Jhs. Der erfasste Charakter der Besiedlung des Berges Šibeniční vrch weicht etwas von Orlík ab. Die begrenzte Fläche ist einteilig und das Ensemble der beweglichen Funde wirkt chronologisch homogener. Einen Teil können wir ebenfalls in den Ausgang der Bronzezeit einreihen, es ist aber anzunehmen, dass sich die Besiedlung bereits seit Beginn der mittleren Bronzezeit hat abspielen können. Zum Charakter der durch einen Fund einer äneolithischen Klinge belegten Aktivitäten ist nichts Näheres anzuführen. Die vor läu gen Ergebnisse deuten an, dass nur ein Teil des Gipfelplateaus des Tafelberges ausgenutzt wurde, und zwar ungefähr seine südöstliche Häl e, und dass man sich auf die Umgebung des Gipfels an der südlichen (inneren) Schale des Querwalls konzentrierte. Die Unterschiedlichkeit beider Lokalitäten zeigt sich auch im Enviromentaleintrag. Während auf der Lokalität Orlík ein reichhaltiges Taxon-Ensemble von Holzarten sowohl der saueren und armen als auch von Nährstoffen und Wasser gut dotierten Standorten zu beobachten ist, bemerken wir auf der Lokalität Šibeniční vrch ein armes Holzartenspektrum der eher saueren Standorte mit Überzahl der ökologisch indiferenten Eiche. Die Unterschiede zwischen den Lokalitäten scheinen nicht durch unterschiedliche geologische Zusammensetzung beider Höhenlagen verursacht zu sein oder durch grundsätzlich unter schiedliche Datierung der untersuchten Situationen. Eine mögliche Erklärung bietet die abweichene Taxonomie beider anthrakologischen Sätze. Die Forschungsergebnisse belegen, dass der südwestliche Fuß des Gebirges Doupovské hory (Duppauer Gebirge) in mehreren Zeitabschnitten der vorneolithischen und landwirtschaftlichen Urzeit mannigfaltig besiedelt war und die Aufteilung des traditionellen Siedlungsgebietes in Nordwest- und Südwestböhmen wahrscheinlich nur den Erkennungsstand und die Orientierung einzelner Forscher widerspiegelt. Die Umwertung dieser Aufteilung sollte zum Gegenstand zukünftiger Arbeiten werden.
Příspěvek zasazuje několik aktuálních nálezů do kontextu poznání prehistorického osídlení okolí l... more Příspěvek zasazuje několik aktuálních nálezů do kontextu poznání prehistorického osídlení okolí loketského meandru řeky Ohře. Hlavním nálezem je souvrství v sekundárním uložení, které bylo rdiokarbonově datováno do 12. sotletí př. Kr. a 7. století po Kristu. Uložení pravděpodobně vzniklo porušením starších kulturních souvrství při budování vrcholně středověkého města okolo počátku 13. století. Archeobotanické analýzy potvrzují výraznou odlišnost obsahu těchto vrstev od ostatních z doby existence středověkého města. Ostatní, dříve nalezené lokality dotvářejí překvapivě rovnoměrné osídlení bezprostředního okolí Ohře téměř po celém úseku jejího horního toku navzdory zemědělsky ne zcela příhodné krajině.
Práce představuje výsledky prvních archeologických výzkumů lokality zaniklého královského města L... more Práce představuje výsledky prvních archeologických výzkumů lokality zaniklého královského města Lauterbach. Bylo doloženo, že se jedná o zajímavé sídlo se společnými znaky tzv. německé kolonizační vsi i raně novověkého města. Došlo k první sumarizaci nemovitých památek města včetně kulturních dřevin a získání stratifikovaného souboru keramiky dokládající lidskou přítomnost již v závěru 13. nebo 1. pol. 14. století.
Im Frühjahr 2008 wurde eine archäologische Rettungsgrabung an buslang unbekannten Fundstelle im K... more Im Frühjahr 2008 wurde eine archäologische Rettungsgrabung an buslang unbekannten Fundstelle im Kataster von Lichtenstadt vorgenommen. Ziel der Grabung war es, die Fundumstände vor drei Bronzegegenständen festzustellen, die durch Amateure in der Nähe des natürlichen, im Volksmund Spitzberg genannten Felsengebildes gefunden wurden. Im Schnitt, der an der Stelle der amateurhaft durchgeführten Ausgrabungen angelegt wurde, kam ein Kristallfragment zum Vorschein. Das Depot selbst bestand aus zwei Zungensicheln mit zwei parallel verlaufenden Rippen und einer Lappenbeile. Alle Gegenstände gehören der Zeitstufe HB1 und der Knovízer Kultur an. Interessant ist, dass die Bronzeartefakte bedeutend jünger sind, als alle bisher bekannten Funde aus diesem Raum. Man kann also annehmen, dass die ziemlich intensive Besiedlung der Gegend am Ende der Jungbronzezeit, die mit der sogenannten Egerer Gruppe verbunden ist, in der Spätbronzezeit fortdauern dürfte.
Der Beitrag stellt die Ergebnisse der archäologischen Bewertung des Denkmals vor, das bisher für ... more Der Beitrag stellt die Ergebnisse der archäologischen Bewertung des Denkmals vor, das bisher für einen kurzzeitig existierenden Stützpunkt aus der Wende des 12. und 13. Jh., der Zeit der sog. deutschen Kolonisierung, gehalten wird. Die schriftlichen Quellen kann man aber nicht eindeutig auf die angeführte Stelle beziehen. Aus diesem Grund wurde an eine ausführliche Oberflächenuntersuchung des Denkmals herangetreten, an das Aufstellen eines geodätischen Plans und die archäologische Auswertung einiger Störungen des Terrains, samt einer flächendeckenden Detektoruntersuchung. Keine der benutzten Methoden hat jedoch weder klare archäologische Quellen noch in den angeführten Zeitabschnitt zu datierende Situationen entdeckt. Die Untersuchung brachte ebenfalls keine Belege der Anwesenheit jeglicher Konstruktion, außer eines massiven hufeisenförmigen Grabens und des anliegenden Walls. Gegen eine Interprätierung als kleine Burg spricht dem Verfasser nach auch die Tatsache, dass sich auf der Fläche der Befestigung mehrere Stücke verwitterten Felsausstrich in natürlicher Lage ohne Anzeichen einer Bearbeitung befinden. Dass dieses erreichbare Baumaterial nicht ausgenutzt wurde und auch Bemühungen um die Beseitigung dieses klaren Hindernisses fehlen, ist bei dem Bau einer mittelalterlichen Fluchtburg schwer begreiflich. Der Verfasser eröffnet so die Möglichkeit der Interpräteirung der Fundstelle als einer kurzzeitigen Feld-Befestigungsanlage aus der Mitte des 17. Jh. Aus der Chronik der Stadt Plesná geht z.B. hervor, dass 1624 in der Umgebung von Skalná ein Heer (Regimentes Schaumburg) untergebracht werden sollte. Zu einer gewissen Bewegung des schwedischen und sächsischen Heeres in der Umgebung kommt es auch 1631. Die am häufigsten vertretene Fundkategorie stammt aus der Zeit am Ende des 2. Weltkriegs, als auf dem Denkmal und in seiner Umgebung intensive Kämpfe zwischen der deutschen Armee und der Armee der Verbündeten verliefen.
Text představuje výsledky a kontext nově získaných 20 radiokarbonových dat z různých výzkumů čtyř... more Text představuje výsledky a kontext nově získaných 20 radiokarbonových dat z různých výzkumů čtyř významných lokalit východní části horního Poohří z raného středověku. Jsou to: hrad a město Loket, hradiště Tašovice a hradiště Liščí vrch u Velichova. Text rovněž shrnuje současné poznatky o dalších relevantních výšinných ohrazených sídlech v této oblasti. Cílem práce je získat aktualizovaný pohled na poznání procesu kolonizace východní poloviny Horního Poohří v raném středověku. Nejstarší zjištěný horizont sahá do 8. století. Dvě data pochází z velichovského hradiště a jedno datum z míst pozdějšího města Loket. Následující horizont z 9. a 10. století se vyznačuje koexistencí lokalit Velichov, Liščí vrch, hradiště Tašovice a obývání polohy budoucího hradu Loket. Na přelomu 10. a 11. století dochází k výrazné změně, kdy zaniklo osídlení ve Velichově a Tašovicích. Situace může souviset s posilováním správního centra Sedlec, které známe pouze z písemných pramenů. Je zajímavé, že dílčí osídlení v oblasti hradu Loket pravděpodobně pokračovalo i v tomto období. Na přelomu 11. a 12. století vzrůstá intenzita osídlení Lokte. To dokládají nejstarší kulturní vrstvy v místech hradu. V průběhu 12. století jistě vznikají nejstarší kamenné konstrukce hradu. Následně, na přelomu 12. a 13. století, také prokazatelně vzniká stabilní osídlení níže položeného města Loket, na které přechází úloha správního centra oblasti. Vývoj osídlení Sedlecka se tak jeví dynamičtější oproti sousednímu Chebsku. Za povšimnutí stojí ovlivnění Lokte Chebem, které vrcholilo ve 12. století. Ve 13. století se Loketsko podařilo trvale zapojit do přemyslovské hradní soustavy. Klíčová slova: Raný středověk-Sedleckoradiokarbonové datování-Karlovarský kraj-Loket-Tašovice-Velichov.
Dvojice výšinných lokalit – Velichov, Liščí vrch a Radošov, vrch Košťál patří k významným archeol... more Dvojice výšinných lokalit – Velichov, Liščí vrch a Radošov, vrch Košťál patří k významným archeologickým lokalitám Karlovarského kraje a jsou si prostorově velmi blízké. Vážou se na břehy řeky Ohře a vzájemně je odděluje pouze vzdálenost 520 m. V porovnání archeologických pramenů jsou však rozdílné. Severní Liščí vrch se ukazuje jako polykulturní lokalita s dominantní složkou ze střední až mladší doby hradištní, ze které nově pochází také soubor kovových nálezů. Do stejného období řadím i existenci valu vnitřního plochy a val předhradí. Výzkum ukázal, že dnešní podoba příkopu je výsledkem novověké těžby kamene. Další dochovaná komponenta náleží pozdní době halštatské (Ha D). Za nejasné lze dále považovat využití lokality v pozdní době bronzové. Několik atypických úštěpů kamenné štípané industrie napovídá také přítomnosti člověka v pozdním paleolitu až eneolitu. Jižně položené ohrazené sídliště na vrchu Košťál se jeví jako výrazně skromněji užívané. Osídlení se vázalo na část západní poloviny vrcholového plató, a to pouze v mladší a pozdní době bronzové. Několik stop osídlení je možné nalézt i v západní části východní poloviny tzv. předhradí, kde jsme spolu s pravěkými nálezy zachytili i atypický keramický fragment středověké keramické tradice. Povrchový průzkum nepřinesl žádné relevantní nálezy. Kulturní vrstva se zde vyskytuje v hloubce okolo 0,6 m. Oproti Liščímu vrchu tak sice existuje naděje na lepší zachování archeologických nálezů, ale panuje zde horší čitelnost, bez provedení rozsáhlejší exkavace.
Akta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2021
Západočeské univerzitě v Plzni, kterou dlouhá léta vedl. Jméno Evžena Neustupného je v českém i e... more Západočeské univerzitě v Plzni, kterou dlouhá léta vedl. Jméno Evžena Neustupného je v českém i evropském prostředí spojováno především s archeologickou teorií a metodou. V šedesátých letech 20. století se tento badatel intenzivně zasazoval o rozvoj tehdy začínajícího radiokarbonového datování, výrazně přispěl ke zkvalitnění metody kalibrace dat a obecnému prosazení radiokarbonové chronologie ve střední Evropě, což se odrazilo také ve zpřesnění periodizace mladšího pravěku. V tomto období, nezávisle na evropském vývoji, formuloval v českém prostředí principy procesuálního paradigmatu a v dalších letech ovlivnil utváření dalších paradigmat. Jeho dlouholetá práce vyústila ve vznik vlastního paradigmatu, který představuje "artefaktová archeologie". Jeho klíčovými tématy jsou, mimo jiné, otázky spojené s tvůrčí činností člověka, problematika hustoty společenských vztahů v období pravěku a symbolické systémy. Tyto studované oblasti života pravěkých populací výrazně kontrastují s otázkami kladenými v duchu předcházejících paradigmat, mezi které patřila problematika klimatických změn a jejich vlivu na vývoj člověka, otázky migrací či konfliktů. Dalším z výrazných milníků v práci Evžena Neustupného bylo formulování teorie sídleních areálů v 80. letech minulého století, které dodnes významným způsobem ovlivňuje chápání archeologických pramenů. V 90. letech se podílel na vzniku Maltské konvence o ochraně archeologického dědictví Evropy a Evropské asociace archeologů. V průběhu svého působení na Katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni shrnul svou teoretickou práci ve dvou souhrnných monografiích o archeologické metodě a teorii. Ve svých posledních pracích se pak zabýval teorií artefaktů a lidského světa. Myšlenky Evžena Neustupného jsou z pohledu mnoha jeho žáků vnímány nejen jako ucelené, ale také neobyčejně inovativní a inspirativní. V současné době je dále rozvíjejí jeho mladší kolegové a žáci nejen na Západočeské univerzitě v Plzni a Archeologickém ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., ale také v dalších domácích i evropských vědeckých a výzkumných institucích. Za zásluhy a přínos světové vědě obdržel Evžen Neustupný v roce 2014 cenu Neuron.
This paper presents a new hillfort site which is situated on top of „Čerťák“ Hill (651 m n. m.), ... more This paper presents a new hillfort site which is situated on top of „Čerťák“ Hill (651 m n. m.), Sovolusky municipality, Karlovy Vary district. It has been identified with the help of a digital terrain model based on Airborne Laser Scanning (LiDAR). Two separate lines of stone ramparts have been confirmed on top of the Čerťák Hill, formed by a significant right bank meander in the upper course of the river Střela. The inner area reaches 1.4 ha and the external enclosed area spreads to 2.3 ha. Subsequent field research yielded a collection of more than 500 pottery fragments from the Late Hallstatt period. The dispersion of finds shows relatively intensive settlement. The paper also discusses other sites in the surrounding region which date to the same period. The Hallstatt settlement seems to have been a structurally connected complex in the presented area.
This contribution presents nine recently located archaeological sites in the Doupov Mountains (Do... more This contribution presents nine recently located archaeological sites in the Doupov Mountains (Doupovské hory), in the territory of the active military area of Hradiště, Karlovy Vary district. They were identified by means of the archaeological interpretation of anthropomorphic elements of a digital model of the territory’s relief. All of them are the remains of settlement complexes from the period of the early medieval settlement of the elevated sections of the Doupov Mountains. In close proximity of three villages there were also the remains of fortified seats – manors. Thanks to the collaboration between the Heritage Institute in Loket and the military area administration it was possible to conduct surface collecting on five of these sites, which confirmed the mentioned observation and yielded a broad spectrum of pottery from the high and late Middle Ages. The technological variability of the pottery reflects links with the nearby historical regions Podbořansko and Loketsko, and corresponds to the transit character of the territory.
500 let jáchymovského tolaru 1520-2020. Sborník Přednášek, 2020
Text představuje archeologické prameny o původní podobě hradu Freudenstein, který vznikl společně... more Text představuje archeologické prameny o původní podobě hradu Freudenstein, který vznikl společně s hornickým městem Jáchymov v prvních dekádách 16. století. Právě i do jeho podoby se projevovala jeho úzká spojitost s těžbou stříbrné rudy a její kontroly.
Der Beitrag stellt eine bislang unbekannte umfriedete Höhensiedlung auf dem Berg Kružínský vrch, ... more Der Beitrag stellt eine bislang unbekannte umfriedete Höhensiedlung auf dem Berg Kružínský vrch, Katastralamt Skytaly, Bez. Louny, vor. Mit Hilfe der Verarbeitung eines lokalen Digitalmodels des Reliefs gelang es ein Paar Wälle zu lokalisieren, die den westlichen Ausläufer von dem restlichen Teil des in einer Überseehöhe 535,6m befindlichen Gipfelplateaus scheiden. Der Innenwall grenzt eine Fläche von ca. 1,5 ha ab. Der Außenwall erweitert das Gelände auf ca. 2,5 ha. Beide Wälle sind quer zur Hauptachse des Gipfelplateaus orientiert, und zwar in nordsüdlicher Richtung. Außer der Trennwälle ist die Terrainkante fast auf dem ganzen Umfang durch einen Umfassungswall markiert. Es ist interessant, dass der Außenwall mit dem äußeren (östlichen) Graben nur bir zur Mitte der Breite des Gipfelplateaus sichtbar ist. Die Fundkollektion kommt fast ausschließlich aus Geländebegehungen. Es handelt sich um ein Fundgut von ca. 120 Bruchteilen von Keramikgefäßen, die man in die jüngere bis späte Hallstattzeit (HaD1-HaD3) einreihen kann. Die Keramikfunde sind an die äußere Umfassungskante des befestigten Geländes und an die innere (westliche) Blendmauer des inneren Walls gebunden. Im nördlichen Teil kam auch die zahl reichste Fundkonzentration vor, gemeinsam mit der Keramik gelang es auch ein Getreidequetscher und Reibsteinbruchteil zu finden. Die Exkavation eines Teils des äußeren Grabens stellte mehrere Sedimentationsschichten mit organischem Material fest, das durch Radiokarbonmethoden in das 3. und 2. Jh. v.u.Z. datiert wurde. Es handelt sich um den Zeitraum des Verlassens der Lokalität und der Außenwall wurde wahrscheinlich nie vollständig beendet. Es bleibt die Frage der zukünftigen Untersuchung der Lokalität – ihr Motiv kann das Gewinnen eines zahlreicheren Fundkomplexes sein, eventuell die Entnahme weiterer Proben für palynologische und archäobotanische Analysen, die bisher keine erhofften Resultate brachten.
Abstrakt: Článek obsahuje vyhodnocení všech archeologických akcí na dvou sousedících před neolit... more Abstrakt: Článek obsahuje vyhodnocení všech archeologických akcí na dvou sousedících před neolitických lokalitách (Dvory 1 a Rybáře 2) situo vaných na vysokém návrší při soutoku Ohře s Rola vou. Obě polohy prosbírávaly generace archeo logů, přičemž v Rybářích proběhl plošně rozsáhlý záchranný výzkum v letech 2002-2003. Vzhledem k rozptylu štípané kamenné industrie předpoklá dáme opakované osídlení v průběhu mezolitu, zastoupeného hlavně artefakty z lokálních surovin a křemenců středního Poohří. Oba soubory tvoří důležitou součást poznatků k mezolitu Karlovar ska, který si zasluhuje další pozornost. Klíčová slova: Karlovarsko-Dvory-Rybáře-mezolit-suroviny štípané industrie-topografie osídlení. 1 Úvod V současné době probíhající komplexní vyhodno cení předneolitického osídlení české části horního Poohří se může opřít jen o několik moderně zkou maných lokalit. Mezi nimi jen dvě-Tašovice 1 a 2-přinesly data množstvím a kvalitou důležitá i v nadregionálním kontextu (na bavorské straně připočtěme ještě Leupoldsdorf, okr. Wunsiedel). Rekonstrukce sídelních strategií, využití kamen ných surovin, resp. chování obecně vyžaduje infor mační vytěžení i málo početných a středně velkých souborů, byť z lokalit dosud neposkytnuvších abso lutní data či stratifikované kolekce. Karlovarsko známé od 50. let minulého století sérií mezolitických stanic (Prošek 1958) poskytuje ke kladeným otázkám solidní pramennou bázi. Vážné poškození či zničení většiny nalezišť ovšem omezuje do budoucna přísun nových dat. Prezen tované lokality, situované na západním okraji Kar lových Varů v těsném sousedství, splňují uvedená kritéria. Ačkoli průlom do hlubšího poznání života mezolitiků poskytnout nemohou, představují solidní reprezentanty sítě lokálního předneolitického osíd lení. Článek se opírá o zhodnocení všech archeo logických akcí realizovaných od poloviny 20. stol. Po provedení nových průzkumů, pravděpodobně v blízké době posledních, již nebylo nutné zveřej nění odkládat. Předběžný nástin stavu a perspektiv výzkumu mezolitu Karlovarska text uzavírá. 2 2 Lokalizace Řeka Ohře mění v závislosti na horninových a tek tonických poměrech zvláště na horním toku mno hokráte svůj směr. Před Doubím a Tašovicemi (pod polykulturní lokalitou Tašovice 1) vytéká ze zaříznutého údolí a stáčí se k východu až severový chodu, přičemž další změna směru přichází u jejího soutoku s levostrannou Rolavou. Tam se řeka opět otáčí k východu a pokračuje směrem k centru Kar lových Varů. Nápadně vyvýšený terén nad souto kem představuje táhlý, okolo 40 m vůči soutoku převýšený hřbet. Zahrnuje dvě strategická místa, severnější plochý vrchol v trati Zlatý kopeček a již něji skalnatý výběžek nad řekou. Současný reliéf značně poničily dopravní stavby, takže vztah obou míst a zvláště vzhled prvého vynikne lépe na star ších katastrálních mapách. 1 Tento článek byl vypracován s podporou grantu č. 200216 s názvem Možnosti studia mezolitického osídlení Karlovar ska, poskytnutého GA UK a řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. 2 Za poskytnutí nálezů, nepublikovaných materiálů a další cenné rady děkujeme J. Fröhlichovi, P. Hereitovi, J. Klsá kovi, S. Venclovi a J. Tajerovi. Surovinu několika vybraných artefaktů určil A. Přichystal. Terénních průzkumů se zúčastnili M. Boháč, V. Eigner, L. Novák a M. Řezáč. Všem jsme zavázáni.
Abstrakt: Článek shrnuje výsledky několika povrchových průzkumů a zjišťovací exkavace nově objeve... more Abstrakt: Článek shrnuje výsledky několika povrchových průzkumů a zjišťovací exkavace nově objevené ohrazené výšinné lokality na Kru žínském vrchu u obce Skytaly (okr. Louny). Lokalita byla identifikována podle dvojice linií opevnění, která se projevila na digitálním modelu reli éfu 5. generace, jejímž zpracovatelem je Český úřad zeměměřičský a kata strální. Vnitřní vymezený areál zau jímá plochu cca 1,5 ha a vnější ji roz šiřuje o 1 ha. Povrchové průzkumy z průběhu roku 2017 a 2018 odhalily koncentrace výskytu movitých arte faktů, především keramiky, které se vážou na obvod vnitřní ohrazené části. Zjišťovací exkavace se soustře dila na poznání konstrukčního složení vnější i vnitřní linie opevnění. Zjištěná keramika odpovídá svým charakterem době halštatské, prav děpodobně mladšího a pozdního stupně. Kon strukční řešení ohrazení bylo jednoduché. Vnitřní linie tvořila pravděpodobně jen palisádu, po které se dochovala skromná linie základových temujících kamenů, které nesou charakteristické stopy výraz ného natavení. Vnější linii hlinitokamenného valu doprovázel na východní straně příkop. Oba prvky jsou patrné pouze v rozsahu jižní poloviny potřebné délky ohrazení, která pravděpodobně nikdy nebyla zcela dokončena. Interpretaci napovídá i kontrastně nízký počet výskytu keramických fragmentů v pro storu mezi oběma liniemi opevnění, oproti vnitřní hrazené ploše. Doba zanášení vnějšího příkopu byla radiokarbonově zařazena do období druhého a třetího století př. Kristem. Archeobotanická ana lýza rostlinných makrozbytků z příkopu zachytila hojný výskyt dubu a borovice, pravděpodobně až z doby po opuštění lokality. Klíčová slova: výšinná ohrazená sídliště-hradiště-halštat-Skytaly-Kružínský vrch-radiokarbo nové datování-archeobotanické analýzy.
Příspěvek vychází z kolokvia o zveřejňování informací v archeologii, pořádaného pražským pracoviš... more Příspěvek vychází z kolokvia o zveřejňování informací v archeologii, pořádaného pražským pracovištěm Národního památkového ústavu v Praze, konaného 20. května 2017 v Praze, Na Perštýně 356/12. Předmětem příspěvku je představení zkušeností z různého způsobu zveřejňování informací při výkonu archeologické praxe na území Karlovarského kraje, při zohlednění místních specifik.
Der Beitrag stellt Ermittlungen aus zwei Suchgrabungen auf bisher unbekannten Höhenlagen in der U... more Der Beitrag stellt Ermittlungen aus zwei Suchgrabungen auf bisher unbekannten Höhenlagen in der Umgebung der Ortschaft Valeč in der Region Karlsbad vor, die in den Jahren 2014 und 2015 realisiert wur den. Auf dem Nordgipfel des Orlík, südlich der Ortschaft , gelang es ein strukturiertes befestigtes Gelände zu erkennen, dessen Umfang durch zwei Wälle begrenzt ist und die Nordaussicht weiter durch einen Gra ben abgetrennt ist. Auf der Gelände äche gelang es steinerne Spaltindustrie aus dem jungen und späten Paläolithikum und Mesolithikum zu erfassen. Die Entstehung der Befestigung wird der späten Bronzezeit zugeordnet. Zu einer weiteren Nutzung der Lage, und zwar der Stelle der nördlichen Aussicht, kam es im Ausgang des Frühmittelalters, in dem man mit der Existenz eines Kolonisierungsprovisoriums rechnen kann. Eine mannigfaltige und zahlreiche Siedlungskeramik ist nur im Raum des nördlichen Gipfelpla teaus zu nden. Es ist nicht sicher, inwiefern sich dieser Zeitabschnitt an der Gestalt des Berges bemerkbar gemacht hat. Das befestigte Gelände des Gipfels Orlík wurde bei der Herrichtung einer Sitzgruppe für Wanderer betro en, und zwar wahrscheinlich im 19. und der ersten Hälfte des 20. Jhs. Der erfasste Charakter der Besiedlung des Berges Šibeniční vrch weicht etwas von Orlík ab. Die begrenzte Fläche ist einteilig und das Ensemble der beweglichen Funde wirkt chronologisch homogener. Einen Teil können wir ebenfalls in den Ausgang der Bronzezeit einreihen, es ist aber anzunehmen, dass sich die Besiedlung bereits seit Beginn der mittleren Bronzezeit hat abspielen können. Zum Charakter der durch einen Fund einer äneolithischen Klinge belegten Aktivitäten ist nichts Näheres anzuführen. Die vor läu gen Ergebnisse deuten an, dass nur ein Teil des Gipfelplateaus des Tafelberges ausgenutzt wurde, und zwar ungefähr seine südöstliche Häl e, und dass man sich auf die Umgebung des Gipfels an der südlichen (inneren) Schale des Querwalls konzentrierte. Die Unterschiedlichkeit beider Lokalitäten zeigt sich auch im Enviromentaleintrag. Während auf der Lokalität Orlík ein reichhaltiges Taxon-Ensemble von Holzarten sowohl der saueren und armen als auch von Nährstoffen und Wasser gut dotierten Standorten zu beobachten ist, bemerken wir auf der Lokalität Šibeniční vrch ein armes Holzartenspektrum der eher saueren Standorte mit Überzahl der ökologisch indiferenten Eiche. Die Unterschiede zwischen den Lokalitäten scheinen nicht durch unterschiedliche geologische Zusammensetzung beider Höhenlagen verursacht zu sein oder durch grundsätzlich unter schiedliche Datierung der untersuchten Situationen. Eine mögliche Erklärung bietet die abweichene Taxonomie beider anthrakologischen Sätze. Die Forschungsergebnisse belegen, dass der südwestliche Fuß des Gebirges Doupovské hory (Duppauer Gebirge) in mehreren Zeitabschnitten der vorneolithischen und landwirtschaftlichen Urzeit mannigfaltig besiedelt war und die Aufteilung des traditionellen Siedlungsgebietes in Nordwest- und Südwestböhmen wahrscheinlich nur den Erkennungsstand und die Orientierung einzelner Forscher widerspiegelt. Die Umwertung dieser Aufteilung sollte zum Gegenstand zukünftiger Arbeiten werden.
Příspěvek zasazuje několik aktuálních nálezů do kontextu poznání prehistorického osídlení okolí l... more Příspěvek zasazuje několik aktuálních nálezů do kontextu poznání prehistorického osídlení okolí loketského meandru řeky Ohře. Hlavním nálezem je souvrství v sekundárním uložení, které bylo rdiokarbonově datováno do 12. sotletí př. Kr. a 7. století po Kristu. Uložení pravděpodobně vzniklo porušením starších kulturních souvrství při budování vrcholně středověkého města okolo počátku 13. století. Archeobotanické analýzy potvrzují výraznou odlišnost obsahu těchto vrstev od ostatních z doby existence středověkého města. Ostatní, dříve nalezené lokality dotvářejí překvapivě rovnoměrné osídlení bezprostředního okolí Ohře téměř po celém úseku jejího horního toku navzdory zemědělsky ne zcela příhodné krajině.
Práce představuje výsledky prvních archeologických výzkumů lokality zaniklého královského města L... more Práce představuje výsledky prvních archeologických výzkumů lokality zaniklého královského města Lauterbach. Bylo doloženo, že se jedná o zajímavé sídlo se společnými znaky tzv. německé kolonizační vsi i raně novověkého města. Došlo k první sumarizaci nemovitých památek města včetně kulturních dřevin a získání stratifikovaného souboru keramiky dokládající lidskou přítomnost již v závěru 13. nebo 1. pol. 14. století.
Im Frühjahr 2008 wurde eine archäologische Rettungsgrabung an buslang unbekannten Fundstelle im K... more Im Frühjahr 2008 wurde eine archäologische Rettungsgrabung an buslang unbekannten Fundstelle im Kataster von Lichtenstadt vorgenommen. Ziel der Grabung war es, die Fundumstände vor drei Bronzegegenständen festzustellen, die durch Amateure in der Nähe des natürlichen, im Volksmund Spitzberg genannten Felsengebildes gefunden wurden. Im Schnitt, der an der Stelle der amateurhaft durchgeführten Ausgrabungen angelegt wurde, kam ein Kristallfragment zum Vorschein. Das Depot selbst bestand aus zwei Zungensicheln mit zwei parallel verlaufenden Rippen und einer Lappenbeile. Alle Gegenstände gehören der Zeitstufe HB1 und der Knovízer Kultur an. Interessant ist, dass die Bronzeartefakte bedeutend jünger sind, als alle bisher bekannten Funde aus diesem Raum. Man kann also annehmen, dass die ziemlich intensive Besiedlung der Gegend am Ende der Jungbronzezeit, die mit der sogenannten Egerer Gruppe verbunden ist, in der Spätbronzezeit fortdauern dürfte.
Der Beitrag stellt die Ergebnisse der archäologischen Bewertung des Denkmals vor, das bisher für ... more Der Beitrag stellt die Ergebnisse der archäologischen Bewertung des Denkmals vor, das bisher für einen kurzzeitig existierenden Stützpunkt aus der Wende des 12. und 13. Jh., der Zeit der sog. deutschen Kolonisierung, gehalten wird. Die schriftlichen Quellen kann man aber nicht eindeutig auf die angeführte Stelle beziehen. Aus diesem Grund wurde an eine ausführliche Oberflächenuntersuchung des Denkmals herangetreten, an das Aufstellen eines geodätischen Plans und die archäologische Auswertung einiger Störungen des Terrains, samt einer flächendeckenden Detektoruntersuchung. Keine der benutzten Methoden hat jedoch weder klare archäologische Quellen noch in den angeführten Zeitabschnitt zu datierende Situationen entdeckt. Die Untersuchung brachte ebenfalls keine Belege der Anwesenheit jeglicher Konstruktion, außer eines massiven hufeisenförmigen Grabens und des anliegenden Walls. Gegen eine Interprätierung als kleine Burg spricht dem Verfasser nach auch die Tatsache, dass sich auf der Fläche der Befestigung mehrere Stücke verwitterten Felsausstrich in natürlicher Lage ohne Anzeichen einer Bearbeitung befinden. Dass dieses erreichbare Baumaterial nicht ausgenutzt wurde und auch Bemühungen um die Beseitigung dieses klaren Hindernisses fehlen, ist bei dem Bau einer mittelalterlichen Fluchtburg schwer begreiflich. Der Verfasser eröffnet so die Möglichkeit der Interpräteirung der Fundstelle als einer kurzzeitigen Feld-Befestigungsanlage aus der Mitte des 17. Jh. Aus der Chronik der Stadt Plesná geht z.B. hervor, dass 1624 in der Umgebung von Skalná ein Heer (Regimentes Schaumburg) untergebracht werden sollte. Zu einer gewissen Bewegung des schwedischen und sächsischen Heeres in der Umgebung kommt es auch 1631. Die am häufigsten vertretene Fundkategorie stammt aus der Zeit am Ende des 2. Weltkriegs, als auf dem Denkmal und in seiner Umgebung intensive Kämpfe zwischen der deutschen Armee und der Armee der Verbündeten verliefen.
In year 2015 have been done several archaeological actions focused on military founds located clo... more In year 2015 have been done several archaeological actions focused on military founds located close to town Loket, Karlovy Vary district in Czech Republic. Three new sites have been located. Two of them can be relatively clearly connected with siege of town Loket in 17th century and another one to 15th century.
PREKOP, Filip: Příspěvek k tvorbě prostorové dokumentace pomocí aplikace 123D Catch možnosti a limity využití v Archeologii, příspěvek v rámci konference Počítačová podpora v archeologii, Loket, 23. - 25. 5. 2012., May 24, 2012
Uploads
Papers by Filip Prekop
Jižně položené ohrazené sídliště na vrchu Košťál se jeví jako výrazně skromněji užívané. Osídlení se vázalo na část západní poloviny vrcholového plató, a to pouze v mladší a pozdní době bronzové. Několik stop osídlení je možné nalézt i v západní části východní poloviny tzv. předhradí, kde jsme spolu s pravěkými nálezy zachytili i atypický keramický fragment středověké keramické tradice. Povrchový průzkum nepřinesl žádné relevantní nálezy. Kulturní vrstva se zde vyskytuje v hloubce okolo 0,6 m. Oproti Liščímu vrchu tak sice existuje naděje na lepší zachování archeologických nálezů, ale panuje zde horší čitelnost, bez provedení rozsáhlejší exkavace.
Die Fundkollektion kommt fast ausschließlich aus Geländebegehungen. Es handelt sich um ein Fundgut von ca. 120 Bruchteilen von Keramikgefäßen, die man in die jüngere bis späte Hallstattzeit (HaD1-HaD3) einreihen kann. Die Keramikfunde sind an die äußere Umfassungskante des befestigten Geländes und an die innere (westliche) Blendmauer des inneren Walls gebunden. Im nördlichen Teil kam auch die zahl reichste Fundkonzentration vor, gemeinsam mit der Keramik gelang es auch ein Getreidequetscher und Reibsteinbruchteil zu finden. Die Exkavation eines Teils des äußeren Grabens stellte mehrere Sedimentationsschichten mit organischem Material fest, das durch Radiokarbonmethoden in das 3. und 2. Jh. v.u.Z. datiert wurde. Es handelt sich um den Zeitraum des Verlassens der Lokalität und der Außenwall wurde wahrscheinlich nie vollständig beendet. Es bleibt die Frage der zukünftigen Untersuchung der Lokalität – ihr Motiv kann das Gewinnen eines zahlreicheren Fundkomplexes sein, eventuell die Entnahme weiterer Proben für palynologische und archäobotanische Analysen, die bisher keine erhofften Resultate brachten.
Předmětem příspěvku je představení zkušeností z různého způsobu zveřejňování informací při výkonu archeologické praxe na území Karlovarského kraje, při zohlednění místních specifik.
Der erfasste Charakter der Besiedlung des Berges Šibeniční vrch weicht etwas von Orlík ab. Die begrenzte Fläche ist einteilig und das Ensemble der beweglichen Funde wirkt chronologisch homogener. Einen Teil können wir ebenfalls in den Ausgang der Bronzezeit einreihen, es ist aber anzunehmen, dass sich die Besiedlung bereits seit Beginn der mittleren Bronzezeit hat abspielen können. Zum Charakter der durch einen Fund einer äneolithischen Klinge belegten Aktivitäten ist nichts Näheres anzuführen. Die vor läu gen Ergebnisse deuten an, dass nur ein Teil des Gipfelplateaus des Tafelberges ausgenutzt wurde, und zwar ungefähr seine südöstliche Häl e, und dass man sich auf die Umgebung des Gipfels an der südlichen (inneren) Schale des Querwalls konzentrierte.
Die Unterschiedlichkeit beider Lokalitäten zeigt sich auch im Enviromentaleintrag. Während auf der Lokalität Orlík ein reichhaltiges Taxon-Ensemble von Holzarten sowohl der saueren und armen als auch von Nährstoffen und Wasser gut dotierten Standorten zu beobachten ist, bemerken wir auf der Lokalität Šibeniční vrch ein armes Holzartenspektrum der eher saueren Standorte mit Überzahl der ökologisch indiferenten Eiche. Die Unterschiede zwischen den Lokalitäten scheinen nicht durch unterschiedliche geologische Zusammensetzung beider Höhenlagen verursacht zu sein oder durch grundsätzlich unter schiedliche Datierung der untersuchten Situationen. Eine mögliche Erklärung bietet die abweichene Taxonomie beider anthrakologischen Sätze.
Die Forschungsergebnisse belegen, dass der südwestliche Fuß des Gebirges Doupovské hory (Duppauer Gebirge) in mehreren Zeitabschnitten der vorneolithischen und landwirtschaftlichen Urzeit mannigfaltig besiedelt war und die Aufteilung des traditionellen Siedlungsgebietes in Nordwest- und Südwestböhmen wahrscheinlich nur den Erkennungsstand und die Orientierung einzelner Forscher widerspiegelt. Die Umwertung dieser Aufteilung sollte zum Gegenstand zukünftiger Arbeiten werden.
Das Depot selbst bestand aus zwei Zungensicheln mit zwei parallel verlaufenden Rippen und einer Lappenbeile. Alle Gegenstände gehören der Zeitstufe HB1 und der Knovízer Kultur an. Interessant ist, dass die Bronzeartefakte bedeutend jünger sind, als alle bisher bekannten Funde aus diesem Raum. Man kann also annehmen, dass die ziemlich intensive Besiedlung der Gegend am Ende der Jungbronzezeit, die mit der sogenannten Egerer Gruppe verbunden ist, in der Spätbronzezeit fortdauern dürfte.
kurzzeitig existierenden Stützpunkt aus der Wende des 12. und 13. Jh., der Zeit der sog. deutschen Kolonisierung,
gehalten wird. Die schriftlichen Quellen kann man aber nicht eindeutig auf die angeführte
Stelle beziehen. Aus diesem Grund wurde an eine ausführliche Oberflächenuntersuchung des Denkmals
herangetreten, an das Aufstellen eines geodätischen Plans und die archäologische Auswertung einiger
Störungen des Terrains, samt einer flächendeckenden Detektoruntersuchung. Keine der benutzten Methoden
hat jedoch weder klare archäologische Quellen noch in den angeführten Zeitabschnitt zu datierende
Situationen
entdeckt. Die Untersuchung brachte ebenfalls keine Belege der Anwesenheit jeglicher Konstruktion,
außer eines massiven hufeisenförmigen Grabens und des anliegenden Walls. Gegen eine Interprätierung
als kleine Burg spricht dem Verfasser nach auch die Tatsache, dass sich auf der Fläche der Befestigung
mehrere Stücke verwitterten Felsausstrich in natürlicher Lage ohne Anzeichen einer Bearbeitung
befinden. Dass dieses erreichbare Baumaterial nicht ausgenutzt wurde und auch Bemühungen um die
Beseitigung dieses klaren Hindernisses fehlen, ist bei dem Bau einer mittelalterlichen Fluchtburg schwer
begreiflich. Der Verfasser eröffnet so die Möglichkeit der Interpräteirung der Fundstelle als einer kurzzeitigen
Feld-Befestigungsanlage aus der Mitte des 17. Jh. Aus der Chronik der Stadt Plesná geht z.B. hervor,
dass 1624 in der Umgebung von Skalná ein Heer (Regimentes Schaumburg) untergebracht werden sollte.
Zu einer gewissen Bewegung des schwedischen und sächsischen Heeres in der Umgebung kommt es auch
1631. Die am häufigsten vertretene Fundkategorie stammt aus der Zeit am Ende des 2. Weltkriegs, als auf
dem Denkmal und in seiner Umgebung intensive Kämpfe zwischen der deutschen Armee und der Armee
der Verbündeten verliefen.
Jižně položené ohrazené sídliště na vrchu Košťál se jeví jako výrazně skromněji užívané. Osídlení se vázalo na část západní poloviny vrcholového plató, a to pouze v mladší a pozdní době bronzové. Několik stop osídlení je možné nalézt i v západní části východní poloviny tzv. předhradí, kde jsme spolu s pravěkými nálezy zachytili i atypický keramický fragment středověké keramické tradice. Povrchový průzkum nepřinesl žádné relevantní nálezy. Kulturní vrstva se zde vyskytuje v hloubce okolo 0,6 m. Oproti Liščímu vrchu tak sice existuje naděje na lepší zachování archeologických nálezů, ale panuje zde horší čitelnost, bez provedení rozsáhlejší exkavace.
Die Fundkollektion kommt fast ausschließlich aus Geländebegehungen. Es handelt sich um ein Fundgut von ca. 120 Bruchteilen von Keramikgefäßen, die man in die jüngere bis späte Hallstattzeit (HaD1-HaD3) einreihen kann. Die Keramikfunde sind an die äußere Umfassungskante des befestigten Geländes und an die innere (westliche) Blendmauer des inneren Walls gebunden. Im nördlichen Teil kam auch die zahl reichste Fundkonzentration vor, gemeinsam mit der Keramik gelang es auch ein Getreidequetscher und Reibsteinbruchteil zu finden. Die Exkavation eines Teils des äußeren Grabens stellte mehrere Sedimentationsschichten mit organischem Material fest, das durch Radiokarbonmethoden in das 3. und 2. Jh. v.u.Z. datiert wurde. Es handelt sich um den Zeitraum des Verlassens der Lokalität und der Außenwall wurde wahrscheinlich nie vollständig beendet. Es bleibt die Frage der zukünftigen Untersuchung der Lokalität – ihr Motiv kann das Gewinnen eines zahlreicheren Fundkomplexes sein, eventuell die Entnahme weiterer Proben für palynologische und archäobotanische Analysen, die bisher keine erhofften Resultate brachten.
Předmětem příspěvku je představení zkušeností z různého způsobu zveřejňování informací při výkonu archeologické praxe na území Karlovarského kraje, při zohlednění místních specifik.
Der erfasste Charakter der Besiedlung des Berges Šibeniční vrch weicht etwas von Orlík ab. Die begrenzte Fläche ist einteilig und das Ensemble der beweglichen Funde wirkt chronologisch homogener. Einen Teil können wir ebenfalls in den Ausgang der Bronzezeit einreihen, es ist aber anzunehmen, dass sich die Besiedlung bereits seit Beginn der mittleren Bronzezeit hat abspielen können. Zum Charakter der durch einen Fund einer äneolithischen Klinge belegten Aktivitäten ist nichts Näheres anzuführen. Die vor läu gen Ergebnisse deuten an, dass nur ein Teil des Gipfelplateaus des Tafelberges ausgenutzt wurde, und zwar ungefähr seine südöstliche Häl e, und dass man sich auf die Umgebung des Gipfels an der südlichen (inneren) Schale des Querwalls konzentrierte.
Die Unterschiedlichkeit beider Lokalitäten zeigt sich auch im Enviromentaleintrag. Während auf der Lokalität Orlík ein reichhaltiges Taxon-Ensemble von Holzarten sowohl der saueren und armen als auch von Nährstoffen und Wasser gut dotierten Standorten zu beobachten ist, bemerken wir auf der Lokalität Šibeniční vrch ein armes Holzartenspektrum der eher saueren Standorte mit Überzahl der ökologisch indiferenten Eiche. Die Unterschiede zwischen den Lokalitäten scheinen nicht durch unterschiedliche geologische Zusammensetzung beider Höhenlagen verursacht zu sein oder durch grundsätzlich unter schiedliche Datierung der untersuchten Situationen. Eine mögliche Erklärung bietet die abweichene Taxonomie beider anthrakologischen Sätze.
Die Forschungsergebnisse belegen, dass der südwestliche Fuß des Gebirges Doupovské hory (Duppauer Gebirge) in mehreren Zeitabschnitten der vorneolithischen und landwirtschaftlichen Urzeit mannigfaltig besiedelt war und die Aufteilung des traditionellen Siedlungsgebietes in Nordwest- und Südwestböhmen wahrscheinlich nur den Erkennungsstand und die Orientierung einzelner Forscher widerspiegelt. Die Umwertung dieser Aufteilung sollte zum Gegenstand zukünftiger Arbeiten werden.
Das Depot selbst bestand aus zwei Zungensicheln mit zwei parallel verlaufenden Rippen und einer Lappenbeile. Alle Gegenstände gehören der Zeitstufe HB1 und der Knovízer Kultur an. Interessant ist, dass die Bronzeartefakte bedeutend jünger sind, als alle bisher bekannten Funde aus diesem Raum. Man kann also annehmen, dass die ziemlich intensive Besiedlung der Gegend am Ende der Jungbronzezeit, die mit der sogenannten Egerer Gruppe verbunden ist, in der Spätbronzezeit fortdauern dürfte.
kurzzeitig existierenden Stützpunkt aus der Wende des 12. und 13. Jh., der Zeit der sog. deutschen Kolonisierung,
gehalten wird. Die schriftlichen Quellen kann man aber nicht eindeutig auf die angeführte
Stelle beziehen. Aus diesem Grund wurde an eine ausführliche Oberflächenuntersuchung des Denkmals
herangetreten, an das Aufstellen eines geodätischen Plans und die archäologische Auswertung einiger
Störungen des Terrains, samt einer flächendeckenden Detektoruntersuchung. Keine der benutzten Methoden
hat jedoch weder klare archäologische Quellen noch in den angeführten Zeitabschnitt zu datierende
Situationen
entdeckt. Die Untersuchung brachte ebenfalls keine Belege der Anwesenheit jeglicher Konstruktion,
außer eines massiven hufeisenförmigen Grabens und des anliegenden Walls. Gegen eine Interprätierung
als kleine Burg spricht dem Verfasser nach auch die Tatsache, dass sich auf der Fläche der Befestigung
mehrere Stücke verwitterten Felsausstrich in natürlicher Lage ohne Anzeichen einer Bearbeitung
befinden. Dass dieses erreichbare Baumaterial nicht ausgenutzt wurde und auch Bemühungen um die
Beseitigung dieses klaren Hindernisses fehlen, ist bei dem Bau einer mittelalterlichen Fluchtburg schwer
begreiflich. Der Verfasser eröffnet so die Möglichkeit der Interpräteirung der Fundstelle als einer kurzzeitigen
Feld-Befestigungsanlage aus der Mitte des 17. Jh. Aus der Chronik der Stadt Plesná geht z.B. hervor,
dass 1624 in der Umgebung von Skalná ein Heer (Regimentes Schaumburg) untergebracht werden sollte.
Zu einer gewissen Bewegung des schwedischen und sächsischen Heeres in der Umgebung kommt es auch
1631. Die am häufigsten vertretene Fundkategorie stammt aus der Zeit am Ende des 2. Weltkriegs, als auf
dem Denkmal und in seiner Umgebung intensive Kämpfe zwischen der deutschen Armee und der Armee
der Verbündeten verliefen.