Issues in the History and Memory of the OUN II

2021

Článek přináší první reflexi terénního výzkumu koronavirové krize v České republice a nabízí taktéž přesahy do zahraničí. Nejprve charakterizuje motivace autorů, kteří se orální historii dlouhodobě věnují, dále popisuje tři typy pramenů, které se jim díky spolupráci se studujícími a absolventy navazujícího magisterského programu Orální historie-soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy podařilo od března 2020 získat. Jedná se především o deníkové zápisy z období vyhlášených nouzových stavů v ČR, fotografie, zachycující každodenní život v pandemii, a sbírku orálně-historických rozhovorů. Na závěr autoři nabízejí vhled do zahraničního kontextu jejich činnosti.

Mathematica Bohemica

Institute of Mathematics of the Czech Academy of Sciences provides access to digitized documents strictly for personal use. Each copy of any part of this document must contain these Terms of use.

Mathematica Bohemica

Institute of Mathematics of the Academy of Sciences of the Czech Republic provides access to digitized documents strictly for personal use. Each copy of any part of this document must contain these Terms of use. This paper has been digitized, optimized for electronic delivery and stamped with digital signature within the project DML-CZ: The Czech Digital Mathematics Library http://project.dml.cz

2011

Předkládaná bakalářská práce se soustředí na výzkum vybraných složek historického myšlení významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Nabízí detailní analýzu jeho metodologických stanovisek a reprezentativních enkláv myšlení, které se staly charakteristické pro utváření jeho role v dobovém historiografickém diskurzu. Výsledkem práce je zhodnocení významu Gollova působení a nalezení pomyslného klíče k adekvátnímu porozumění jeho dílu. Práce má ambici stát se relevantním příspěvkem do soudobých diskuzí o místě, jež má být Gollovi v dějinách českého dějepisectví po právu přiřčeno.Submitted bachelor's thesis concentrates on the research of selected elements of the historical thought of significant Czech historian Jaroslav Goll (1846-1929). It offers detailed analysis of his methodological viewpoints and representative enclaves of thought which became characteristic for formation of his role in contemporary historiographical discursus. The educt of this thesis is an eva...

2019

The study analyses the influence of Wilhelm II, German Emperor on the personnel policy in the armed forces between 1888–1918. It also describes the most crucial events in connection with the level of institutions of the Empire and highest Prussian institutions. The study looks for main actors of individual appointments and examines who was instrumental in key personnel appointments. The study’s conclusions are primarily based on analysing non-published sources from the Geheimes Staatsarchiv Preussischer Kulturbesitz, Berlin-Dahlem, namely the Brandenburg-Preußisches Hausarchiv, Repositur 53, Kaiser Wilhelm II. und Familie. It is also based on reports of Austrian-Hungarian ambassadors in Berlin saved in the Haus-, Hof- und Staatsarchiv, Wien, namely Abteilung III. (Preußen). The author concludes that Wilhelm II’s personnel policy had three stages of development. At the beginning of his rule, he excitedly grasped the chance to “rejuvenate” the corps of generals of the armed forces and...

Soudobé dějiny, 2013

O stranické historiografii Zamyšlení nad jednou knihou a jejím tématem Bohumil Jiroušek Marxistická, či zřejmě přesněji marxisticko-leninská historiografie v Československu je přes vzrůstající zájem zejména mezi mladou generací vědců stále poměrně opomíjeným tématem, o stranické historiografii to pak platí téměř absolutně. Zaujaly proto již dílčí texty Vítězslava Sommera, 1 který své poznání na tomto poli posléze zúročil v knize Angažované dějepisectví: Stranická historiografie mezi stalinismem a reformním komunismem (1950-1970), kterou vydalo v roce 2011 Nakladatelství Lidové noviny spolu s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v edici České dějiny. Sommer v ní přichází se syntetickým pohledem na dvacetiletí vývoje historiografie dělnického hnutí a Komunistické strany Československa v tak exponované době, jakou byla padesátá a šedesátá léta uplynulého století; následující dvacetiletí

Soudobé dějiny, 2013

Výrazným nástrojem indoktrinace moderních společností (obecně lze říci společenského myšlení jako takového) jsou-vedle školství, ovlivňujícího zejména děti a mládež-moderní komunikační média; tvoří pomyslné síto, jehož prostřednictvím jsou informace poskytovány, filtrovány a určitým způsobem prezentovány. V zásadě to platí ve všech režimech, ovšem autoritativní režimy toho využívají mnohem intenzivněji, respektive se snaží mnohem důsledněji a jsou schopny mnohem účinněji regulovat informační toky a bránit pronikání "nežádoucích" informací na veřejnost. Z hlediska české a československé vědy to bylo nejvíce patrné počátkem padesátých let uplynulého století. 1

2014

This paper introduces a newly begun research project conducted by the Silesian Regional Museum (Slezské zemské muzeum) in Opava which aims to thoroughly document folk architecture in the regions affected by coal-mining and industrial activities, i.e. the region around the cities of Karviná and Ostrava in Czech Silesia. Field research and the concurrent archival research will focus on previously undescribed log houses, some of which are currently under threat. The methodology used in this project and described in this paper is based on previous research conducted in Bohemia, Moravia and Silesia, with special focus on interdisciplinary cooperation.

Dějiny – teorie – kritika

Cílem této studie je na příkladu dvou orálněhistorických výzkumů zabývajících se organizovanými sociálními skupinami (Sudetoněmecké krajanské sdružení a Vojenské sdružení rehabilitovaných) analyzovat napětí mezi konkrétní zkušeností narátorů a narátorek a politickou rétorikou sdružení, v nichž jsou organizováni. Byť se jedná o organizace s výrazně odlišnou orientací a vývojem, lze v narativech členů a členek obou spolků vysledovat jistou analogii. Autoři vychází z předpokladu, že organizované sociální skupiny používají k dosažení svých politických cílů aktuálně sdílené představy společnosti o minulosti, čemuž přizpůsobují také svou rétoriku. Narátoři a narátorky, kteří se otevřeně hlásí ke skupinám s jasně deklarovanými politickými cíli, tyto cíle do vzpomínkových rozhovorů (vědomě či nevědomě) projektují prostřednictvím narativních strategií a vzorců. Studie načrtává ideální typy těchto strategií, které jsou pozorovatelné především ve čtyřech základních rovinách: ideové, historické...

Chemistry and Conservation Science