Academia.eduAcademia.edu

Back injures and spinal fractures

2020, Pediatrie pro praxi

Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, FN Hradec Králové 2 Centrum dětské traumatologie, Neurochirurchická klinika LF UK a FN, Hradec Králové Úrazy zad a páteře jsou heterogenní skupina poranění, se kterou se setkávají lékaři dětských pacientů téměř každý den. Článek je shrnutím přístupu k vyšetření a ošetření nejběžnějších poranění páteře z pohledu chirurgických pracovišť Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Současně se snaží navrhnout racionální postup u takto zraněných dětí. Klíčová slova: zlomeniny obratlů, hrudní a bederní páteř, zobrazovací vyšetření. Back injures and spinal fractures Back and spine injuries are aheterogeneous group of injuries encountered by physicians of pediatric patients almost every day. The article summarizes the approach to examination and treatment of the most common spinal injuries from the perspective of surgical departments of the University Hospital in Hradec Kralove. At the same time, it seeks to propose arational approach to such injured children.

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Skeletální poranění páteře u dětí Skeletální poranění páteře u dětí MUDr. Radek Štichhauer, Ph.D.1, MUDr. Miroslav Cihlo2, MUDr. Antonín Šafus1, MUDr. Karel Zadrobílek2, MUDr. Jindřich Preis, Ph.D.1 1 Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, FN Hradec Králové 2 Centrum dětské traumatologie, Neurochirurchická klinika LF UK a FN, Hradec Králové Úrazy zad a páteře jsou heterogenní skupina poranění, se kterou se setkávají lékaři dětských pacientů téměř každý den. Článek je shrnutím přístupu k vyšetření a ošetření nejběžnějších poranění páteře z pohledu chirurgických pracovišť Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Současně se snaží navrhnout racionální postup u takto zraněných dětí. Klíčová slova: zlomeniny obratlů, hrudní a bederní páteř, zobrazovací vyšetření. Back injures and spinal fractures Back and spine injuries are aheterogeneous group of injuries encountered by physicians of pediatric patients almost every day. The article summarizes the approach to examination and treatment of the most common spinal injuries from the perspective of surgical departments of the University Hospital in Hradec Kralove. At the same time, it seeks to propose arational approach to such injured children. Key words: vertebral fractures, thoracic and lumbal spine, imaging examination. Úvod ní vznikající při vysokoenergetických traumatech republiky, ale i dvou pracovišť jedné nemocnice. Poranění páteře patří k poměrně málo čas‑ (pády z výšky, autonehody, poražení chodců), Toto pojednání si klade za cíl zamyslet se nad tým poraněním, se kterým se můžeme setkat poranění při sportovních aktivitách, na druhém diagnosticko‑terapeutickým postupem u nej‑ v každé dětské věkové skupině. Celkově u dětí konci stojí izolované, nedislokované zlomeniny běžnějších zlomenin páteře u dětí na základě tvoří asi 1–2 % všech úrazů. Jedná se o velmi he‑ obratlových těl vznikající i při banálních úrazech zkušeností z našeho pracoviště a navrhnout terogenní skupinu poranění z mnoha hledisek. jako je pád ze židle či při kotoulu. Ve vysokém doporučená vyšetření a postup léčby. Páteř je komplexní jednotka, která se v jednot‑ procentu případů se jedná o zlomeniny, které livých úsecích liší anatomickou stavbou, bio‑ nejsou doprovázeny neurologickým deficitem mechanikou, a tudíž i spektrem a charakterem (5). Nejednotnost v algoritmu ošetření těchto Retrospektivní analýza pacientů se skeletál‑ úrazů. Poranění může postihnout jak kostěný poranění spočívá i v rozdílných diagnostických ním poraněním páteře léčených na Oddělení skelet, tak i chrupavčité a ligamentózní struktu‑ postupech. Po základním klinickém vyšetření dětské chirurgie a traumatologie (ODCHT) ry páteře. Vlastní zlomeniny obratlů (postižení stále zůstává standardním zobrazovacím pro‑ a Neurochirurgické klinice (NCH) Fakultní ne‑ kostních struktur), které jsou centrem zájmu středkem prostý RTG snímek poraněné oblasti, mocnice v Hradci Králové v letech 2014–2018. tohoto článku, tvoří asi 1–4 % všech dětských který bývá ale podle zvyklosti pracoviště a stupni zlomenin (1, 2). U nejmladších dětí je v závislosti poranění následován CT vyšetřením, magnetic‑ na velikosti hlavy a vývoji skeletu typické pora‑ kou rezonancí (MR), případně scintigrafií (1, 2, 4). Pracoviště Dětské chirurgie a traumatologie nění v oblasti krční páteře, postupně se s ros‑ Většina zlomenin páteře u dětí a adolescentů je FNHK: Na pracovišti Dětské chirurgie a trauma‑ toucím věkem přesouvají zlomeniny distálním nedislokovaných a nezasahujících do páteřního tologie FNHK jsou pacienti s poraněním páteře směrem, v období školního a adolescentního kanálu, proto je léčba zpravidla konzervativní ve většině případů hospitalizováni k observaci věku dominují poranění thorakolumbální (3, 4). (4). Nicméně i přístup ke konzervativní léčbě je a dalšímu došetření (MR je prováděna pouze za Etiologicky se jedná o zpravidla závažná poraně‑ rozdílný nejenom v rámci světa, Evropy, České hospitalizace). V roce 2014–2018 bylo na ODCHT KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Radek Štichhauer, Ph.D., [email protected] Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, FN Hradec Králové Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové 248 PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi 2020; 21(4): 248–252 / Metodika Výsledky Cit. zkr: Pediatr. praxi 2020; 21(4): 248–252 Článek přijat redakcí: 8. 3. 2020 Článek přijat k publikaci: 5. 4. 2020 www.pediatriepropraxi.cz INZERCE PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Skeletální poranění páteře u dětí přijato celkem 284 pacientů s poraněním páteře. následně sledování v průměru čtyři měsíce (cel‑ U 44 pacientů se jednalo o sdružené poranění kové rozpětí 2 měsíce až 3 roky), všichni se zhojili při vysokoenergetických úrazech. Po základních bez následných komplikací. Obr. 1. RTG bočná projekce – zlomenina bederního obratle na RTG zobrazovacích vyšetřeních bylo u 145 (51 %) Neurochirurgická klinika FNHK: Na z celkového počtu pacientů vyloučeno skeletální Neurochirurgické klinice FNHK bylo v letech poranění charakteru zlomeniny obratlového 2014–2018 realizováno celkem 47 hospitalizací těla. Tito pacienti (s ligamentózním poraněním, dětských pacientů s diagnostikovaným poraně‑ zlomeniny spinálních výběžků, SCIWORA i prosté ním krční, hrudní nebo bederní páteře, popřípa‑ kontuze zad) byli ze souboru vyřazeni. 139 pa‑ dě s kombinovanými poraněními. Do tohoto cientů (49 %) mělo při vyšetřeních prokázánu počtu nejsou počítány opakované hospitalizace. zlomeninu obratlového těla. V souboru těchto Skeletální poranění bylo vyloučeno u 17 pa‑ pacientů bylo 55 (39,6 %) děvčat a 84 (60,4 %) cientů (36 %), jednalo se o diskoligamentózní chlapců. 70 % pacientů bylo starších osmi poranění, poranění typu SCIWORA či komoce let a medián věku byl 10,88 roku. Etiologicky míšní, kontuze zad apod. U 30 (64 %) pacientů u izolovaných zlomenin dominovaly úrazy při bylo prokázáno skeletální trauma splňující in‑ sportovních aktivitách, u sdružených poranění kluzní kritéria naší analýzy. Z těchto 30 pacientů pak autonehody a pády z výše nad 3 m. Jen bylo 18 (60 %) chlapců a 12 (40 %) dívek, medián 4 pacienti měli při přijetí neurologickou symp‑ věku 17,51 roku. Dominující příčinou poranění tomatologii, všichni typu parestézií, bez moto‑ byly sportovní úrazy, pády z výšky či dopravní rického výpadku. Zobrazovací vyšetření jsou nehody. V pěti případech se jednalo o triage znázorněna v tabulce (Tab. 1). Žádný pacient pozitivní polytraumata. Pouze u jediného paci‑ neměl zlomeninu krčního obratle, 74 (53,2 %) enta byl úrazový mechanismus sporný, neboť pacientů utrpělo zlomeninu hrudního obratle, následně byla prokázána metabolická vada 24 bederního obratle, 12 pacientů mělo zlome‑ kostí. Dva pacienti (chlapci) byli od počátku pa‑ ninu křížové kosti či kostrče. 26 (18,7 %) pacientů raplegičtí, dva polytraumatizovaní pacienti byli mělo víceetážové poranění, nejčastěji kombi‑ v bezvědomí při současném poranění mozku. naci zlomeniny hrudních a bederních obratlů. Zobrazovací vyšetření prováděná u pacientů shr‑ Počet zlomených obratlových těl byl u jednot‑ nuje tabulka 1. Z celkového počtu 30 pacientů livých pacientů v rozmezí 1–10, téměř polovina pouze u 3 (10 %) byla afekce v oblasti krční páte‑ (46 %) pacientů mělo zlomeninu jednoho či ře, v oblasti hrudní páteře u 12 (40 %), v bederní dvou obratlů, 41 pacientů (29,5 %) mělo zlo‑ páteři u 9 (30 %) a v 6 (20 %) případech se jednalo mených 3–5 obratlů. Dva pacienti v uvedeném o postižení ve více etážích. Traumatické změny období utrpěli dvě zlomeniny páteře při dvou byly prokázány v 1–8 obratlích (průměr 2,55). nezávislých úrazech. Z hlediska dislokací (sní‑ Pouze 40 % pacientů bylo léčeno konzervativně, lékařů, neurologů, ortopedů a chirurgů. V praxi žení obratle o více jak 3 mm, či stranový posun 60 % podstoupilo jeden nebo více operačních se v těchto případech setkáváme s nejednot‑ o více jak 4 mm) bylo 70 (50,4 %) zlomenin bez zákroků. Ve 4 případech byl vyroben korzet na ností v přístupu k vyšetření pacienta, charakteru posunutí, 26 dislokovaných a ostatní byly kom‑ míru pro pacienta, v 7 případech jsme využili léčby a nutnosti hospitalizace, ale i k následným binací zlomených obratlů s posunutím a bez běžně dodávané korzety. V jednom případě ne‑ sledováním a vyšetřováním pacientů (6, 7, 8). něj. Všichni pacienti byli hospitalizováni, léčba byl indikován žádný korzet. Hospitalizační doba Dobře a důkladně odebraná anamnéza probíhala imobilizací na lůžku. Pouze čtyřem (vyjma polytraumat) byla 2–13 dní, medián 10. a pečlivé klinické vyšetření jsou základním ka‑ pacientům z našeho souboru byla provedena operační stabilizace zlomeného obratle, vždy menem pro další diagnostiku pacienta s po‑ Diskuze raněním zad. Je třeba zaměřit se na charakter na neurochirurgické klinice a vždy pro výraznou Poranění zad a páteře u dětí jsou heterogen‑ etiologie úrazu, lokalizaci poranění a přidru‑ dislokaci či nestabilitu zlomeniny. Celková doba ní skupinou poranění. Od prostých kontuzí zad žené symptomy. Podle našich zkušeností je hospitalizace (s vyloučením polytraumatizova‑ až po těžká poranění skeletu páteře s neurodefi‑ možný velmi konzervativní přístup v případě ných pacientů, u kterých byla délka hospitalizace citem při současném poranění míchy či bez neu‑ poranění vzniklých úrazem s malou energií, limitována jiným poraněním) byla od 4–19 dní rodeficitu. U těchto nejzávažnějších poranění je které zpravidla nelimituje dítě v pohybu a nemá v závislosti na lokalizaci a počtu zlomených paradoxně diagnosticko ‑terapeutický postup mimo lokální bolestivost další symptomato‑ obratlů. Pěti pacientům byl do domácí péče celkem jednotný a péče je soustřeďována do logii. V těchto případech lze jako první krok předepsán korzet, žádný pacient neodcházel specializovaných center. Prosté pády na záda doporučit klidový režim a pacienta pozvat ke s oporou berlí, u 38 % pacientů byla předepsá‑ či údery do zad při běžných aktivitách jsou ale kontrolnímu vyšetření s odstupem několika na ambulantní rehabilitační léčba. Pacienti byli každodenním problémem v ordinacích dětských málo dnů. Pokud dojde k ústupu obtíží, není 250 PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi 2020; 21(4): 248–252 / www.pediatriepropraxi.cz PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Skeletální poranění páteře u dětí další vyšetřování ani léčba potřeba. Pokud ale obtíže přetrvávají, primární poranění pacienta limituje v pohybu či funkcích, nebo jsou pří‑ tomny byť malé neurologické symptomy jako např. parestézie končetin, výpadky čití, je nutné pacienta vyšetřit ve specializované ambulanci. Za základní a standardní zobrazovací vyšetření je obecně považován prostý nativní RTG pá‑ teře, který by měl být proveden se zacílením na poraněnou oblast a ve dvou standardních projekcích (předozadní a bočná) (Obr. 1). Při Tab. 1. Zobrazovací vyšetření u zlomenin obratlových těl Vyšetřovací modality Oddělení dětské chirurgie Neurochirurgická klinika a traumatologie n % n % RTG 1 0,72 0 0 RTG, CT 2 1,43 2 6,67 RTG, CT, MR 8 5,76 9 30 RTG, MR 34 24,4 5 16,67 CT 1 0,72 6 20 MR 92 66,2 1 3,33 MR, CT 1 0,72 7 23,33 (pozn. vysoké procento kombinace RTG, MR na ODCHT je dáno RTG vyšetřeními provedenými na jiném pracovišti, před odesláním na ODCHT) podezření na poranění v oblasti krční páteře jsou často doplňovány speciálními projekce‑ s odstupem alespoň 24 hod. Nevýhodou MR mi (např. Sandbergova transorální projekce na je finanční náročnost, částečně omezená do‑ dens axis). V poslední době je s ohledem na stupnost a také doba vyšetření, po které musí RTG hygienu často zpochybňována výtěžnost dítě ležet bez pohybu. Z toho vyplývá nutnost prostého RTG vyšetření. Zatímco RTG snímek provedení MR u malých a předškolních dětí cílený na periferii končetiny odpovídá vystavení v celkové anestézii. CT vyšetření je prováděno rentgenovému záření z „přírodního pozadí“ prakticky jen u polytraumatizovaných pacientů cca 1–2 dnů, RTG snímek hrudní páteře odpo‑ v rámci CT traumaprotokolu, nebo ve speciali‑ vídá expozici 2–3 měsíců, bederní dokonce zovaných indikacích při poranění krční páteře 4–5 měsíců. RTG vyšetření jsou navíc zatížena či tříštivých zlomeninách zasahujících páteřní vysokým procentem falešně negativních i pozi‑ kanál a míchu (9, 10). Dříve běžně používaná tivních nálezu. Na pracovišti ODCHT jsou proto scintigrafie byla opuštěna pro vysokou radiační pacienti s podezřením na poranění páteře bez zátěž (Obr. 3). Obr. 2. MR zlomeniny bederních obratlů ustejného pacienta jako na obrázku 1. Nález intraspongiózního edému obratlových těl L3 aL4 neurologického deficitu přijímáni k observač‑ Po přijetí pacienta s podezřením na po‑ nímu pobytu bez tohoto vyšetření. RTG jsou ranění zad na ODCHT je tento imobilizován prováděny primárně pouze u malých (nespo‑ na lůžku standardního oddělení. Dle vývoje lupracujících) dětí a u pacientů s výraznou obtíží jsou postupně provedeny zobrazova‑ klinickou či neurologickou symptomatologií. cí vyšetření, jak bylo uvedeno výše. Pokud je Další indikací RTG je zpravidla vyšetření krční zlomenina vyloučena a dojde ‑li ke klinickému páteře při „blokádách krku“ při minimálních ústupu obtíží pacienta, je tento propouštěn do‑ úrazech či bez úrazové etiologie. Nálezem bývá mů jen s relativním klidovým režimem v trvání jeden měsíc, a poté po následné fyzioterapii pouhé vyhlazení krční lordózy. Je třeba obe‑ několika dní. Pokud je ale zlomenina prokázána je pacient postupně začleňován do kolekti‑ zřetnosti při hodnocení rentgenových snímků a přetrvávají‑li obtíže, pokračujeme v imobiliza‑ vu. Sportovní aktivita je povolena zpravidla za krční páteře, protože například u dětí je věku ci pacienta na lůžku. Délka pobytu v nemocnici 3–4 měsíce od úrazu. Odlehčení chůze pomocí 1–4 roky je fyziologická subluxace C2–C3 či a imobilizace je závislá na obtížích pacienta, berlí považujeme u většiny pacientů za zby‑ C3‑C4 přítomna až ve 20 % (1, 2, 11). Obdobně lokalizaci a typu zlomeniny a počtu zlomených tečné. Pokud jsou na pracoviště ODCHT přijati přítomnost Schmorlových uzlů u dospívajících obratlů. Při izolované nedislokované zlomenině pacienti se zlomeninou krčního obratle, nebo dětí může RTG diagnostiku výrazně znesnad‑ hrudního obratle bývá hospitalizace v délce při‑ prokáže ‑li se zlomenina obratle s hrubou dislo‑ nit. Při jasném nálezu na RTG vyšetření, či po‑ bližně jednoho týdne. Pacient je propuštěn do kací (AO A3, A4, B1–3, C typ), či prominencí do kud přetrvává klinická symptomatologie po domácí léčby, poučen o omezení sedu a fyzické páteřního kanálu, je další terapeutický postup 24hodinové observaci, je pacient dále vyšetřen aktivity po celkovou dobu 2 až 3 měsíců. Je mu vždy konzultován s lékaři neurochirurgické kli‑ magnetickou rezonancí. Grafickým obrazem doporučena rehabilitační léčba a následná po‑ niky FNHK. Je ‑li indikována operační stabilizace MR je kromě jasných tvarových změn obratlů stupná zátěž. Pokud je zlomenina dislokovaná, či je ‑li shledán neurologický deficit, je pacient také „edém“ obratlových těl, který svědčí pro více ‑etážová a lokalizována mimo hrudní koš, vždy předán do péče Neurochirurgické kliniky zlomeninu obratlového těla s porušením vnitřní hospitalizace a imobilizace je většinou v délce FNHK. Vzhledem k výše uvedenému spekt‑ struktury kosti (Obr. 2). Vyšetření magnetickou 2–3 týdnů. Jedná‑li se o více zlomených obratlů, ru pacientů je patrné, že na NCH klinice jsou rezonancí prokáže tedy i zlomeniny bez disloka‑ v bederní oblasti navíc s naznačenými tvaro‑ koncentrováni pacienti se závažnějšími pora‑ ce. Rozvoj intraspongiózního edému vyžaduje vými změnami, dle AO klasifikace typu A0–A2 něními páteře často vyžadující operační léčbu, časový odstup od úrazu. Z tohoto důvodu je (12), je pacientům před dimisí přiložen bederní popř. poranění páteře sdružená s poraněními rentgenology doporučováno provedení MR pás nebo korzet. Další domácí léčba trvá asi dalších orgánů, například v rámci polytraumat. www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi 2020; 21(4): 248–252 / PEDIATRIE PRO PRAXI 251 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Skeletální poranění páteře u dětí Filozofie léčby skeletálních poranění páteře na je nutná léčba trakcí. Tato problematika však NCH klinice směřuje k rychlé diagnostice, pod‑ přesahuje rozsah tohoto sdělení. U dětí s po‑ pořené hlavně CT a MR vyšetřeními. Při absenci raněním thorakolumbální páteře je zpravidla nestabilního poranění vyžadujícího operační doporučeno omezit dobu sezení s navrhem intervenci je zahájena dle stavu pacienta co individuálního vzdělávacího plánu ve škole, nejčasnější mobilizace. Je ‑li vyloučena nesta‑ vynechání sportu a tělesné výchovy po dobu bilní zlomenina či jiné (např. diskoligamentózní 3–6 měsíců dle typu a rozsahu poranění. Obr. 3. CT – Dislokovaná tříštivá zlomenina obratlových těl Th9/10 (typ C dle AO) s výrazným laterálním posunem a kaudální dislokací. Spojeno s transverzální lézí míšní a přetržením ligamentózního aparátu páteře – 3D rekonstrukce poranění) způsobující nestabilitu, pacienti jsou Další často diskutovaná kapitola je následná imobilizováni jen krátce a je jim dovolen přesun péče o pacienty s poraněním zad. Názory se liší do sedu k jídlu a na WC. Zároveň je dle typu od preference pravidelného sledování těchto pa‑ poranění pacientům přiložen na vertikalizaci cientů doplněného opakovanými zobrazovacími některý z běžně dodávaných korzetů, nebo vyšetřeními až po „vypuštění“ pacientů ze sledová‑ je jim vyroben korzet „na míru“ ve spolupráci ní bezprostředně po ukončení léčby. Obecně jistě s protetickým pracovištěm. To platí zejména přístup opět závisí na charakteru, rozsahu a typu v případě poranění krční páteře s nutností fixací poranění. Na ODCHT považujeme dlouhodobé čela a brady, popř. u poranění horní hrudní pá‑ sledování pacientů s nejběžnějšími nedislokovaný‑ teře, kde klasický tříbodový korzet dobře nesedí mi zlomeninami obratlových těl hrudní a bederní a neplní tak svou fixační funkci. Otázka léčby páteře za zbytečné. Obdobně jako u nedislokova‑ s korzetem a bez korzetu byla v dětské populaci ných zlomenin končetin předpokládáme zhojení řešena několika autory. Bailey et al. (13) hodnotí zlomeniny ad integrum, pacienti jsou sledováni využití korzetu jako přínosné pouze pro časnou pouze po dobu rehabilitace a vlastní léčby, tedy kontrolu bolesti, avšak dlouhodobý výsledek zpravidla 3–4 měsíce od úrazu. U zlomenin disloko‑ Závažná poranění, případně doprovázená u zlomenin typu A3 dle AO stran prevence vaných či více‑etážových jsou pacienti v některých neurologickou symptomatologií, patří do pé‑ kyfotizace či „destabilizace“ je ekvivalentní jak případech sledováni po dobu 6–12 měsíců a zváni če specializovaných center. Běžná, nízkoener‑ s využitím korzetu, tak bez. Rajasekaran (14) na klinickou kontrolu. Ze zkušenosti ale víme, že ví‑ getická poranění bez přidružených komplikací zdůrazňuje, že časná vertikalizace ovlivňuje ce jak polovina pozvaných pacientů se na kontrolu lze primárně pouze observovat. RTG vyšetření outcome pacientů a redukuje komplikace nedostaví, a předpokládáme tak jejich nekompliko‑ sice zůstává běžnou zobrazovací metodou, ale s dlouhodobým upoutáním na lůžko. Avšak vaný další vývoj. Toto potvrzují i prospektivní studie vzhledem k daleko větší přesnosti a citlivosti hlavní rolí korzetu je facilitace časné mobiliza‑ (16, 17). Na Neurochirurgické klinice je přístup ke MR je jeho provedení často zbytečné, navíc ce a kontrola bolesti, jeho stabilizační funkce sledování těchto pacientů rozdílný. U MR verifikova‑ s vysokou radiační zátěží. Do popředí se stále je sporná. V současné době je celé spektrum ných nitrodřeňových zlomenin je volena na prvním více dostává MR vyšetření, které by ale mělo individuálně či hromadně vyráběných korzetů. místě kontrola magnetickou rezonancí za 3 měsíce být vyhrazeno pro pacienty s přetrvávajícími Ve shodě s literaturou je voblasti bederní páteře od úrazu. Právě na MR je nejlépe patrná regrese bolestmi zad nebo komplikacemi. Základní (např. Sayama et al. 15) pro léčbu stabilních edému obratlových těl jakožto známka dobrého princip léčby nedislokovaných zlomenin je do‑ afekcí nejčastěji využíván vyztužený bederní hojení. Rovněž dobrá přehlednost magnetické držení klidového režimu nutného pro hojení pás. Pro poranění hrudní páteře, zvláště multi‑ rezonance, zejména v hrudní oblasti, je výhodná zlomeniny. Pokud se jedná o izolované nedis‑ ‑etážové, využíváme u starších dětí Jewetův pro měření výšky obratlových těl ev. pro měření lokované zlomeniny, je hospitalizace pacienta korzet, u mladších necháváme vyrábět orté‑ Cobbova úhlu při kyfotizaci. RTG snímek v oblasti sporná, ale v některých případech pobyt na zy na míru pacienta s fixací hrudníku a beder horní hrudní páteře bývá často hůře přehledný. Při lůžku zajistí dodržování klidového režimu. (analogii TLSO). Při poranění krční páteře, pří‑ absenci klinických potíží je ukončeno sledování Přiložení rigidního či pružinkového korzetu padně v kombinaci s poraněním horní hrudní po 6 měsících od úrazu. Operovaní pacienti jsou je vhodné zejména pro vícečetné zlomeniny páteře, preferujeme na míru vyráběný krční zváni na kontrolu s RTG nebo CT taktéž za 3 mě‑ s malými tvarovými změnami. Základním pří‑ límec s podbradkem a čelenkou a vestou fixující síce, následně přibližně po roce od úrazu a po nosem korzetu je kontrola bolesti a umožnění alespoň polovinu hrudní páteře s upnutím přes kompletním zhojení na CT či RTG je odstraňován časné vertikalizace. Ve výjimečných případech hrudník. Univerzální návod však nelze poskyt‑ osteosyntetický materiál. Minimální odstup od je nutná léčba operační. Dlouhodobé sledo‑ nout, je nutné postupovat vždy přísně individu‑ primární operace je 12–15 měsíců. vání pacientů s nedislokovanými zlomeninami álně s vědomím, že hlavní funkcí korzetoterapie je především výše zmíněná kontrola bolesti, obratlů thorakolumbální páteře nemá klinické Závěr která je právě u dětí žádoucí k maximální reduk‑ Poranění páteře nejsou nejčastějším po‑ ci farmakoterapie a podpoře časné mobilizace. raněním dětského věku, nicméně se jedná Samostatnou problematiku představuje léčba o heterogenní skupinu poranění s nejednot‑ Grisselova syndromu s torpidní torticollis, kdy ným diagnosticko ‑terapeutickým postupem. 252 PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi 2020; 21(4): 248–252 / opodstatnění, zvláště při absenci klinických potíží pacienta. Literatura u autora a na www.pediatriepropraxi.cz www.pediatriepropraxi.cz