Papers by Milena Bravermanová
Textilně technologický průzkum provedla Vendulka Otavská V roce 1928 byla na Pražském hradě ukonč... more Textilně technologický průzkum provedla Vendulka Otavská V roce 1928 byla na Pražském hradě ukončena dostavba svatovítské katedrály. Při té příležitosti došlo i k úpravě hrobky českých králů, neboť stavitel K. Hilbert si skulinou ve východní zdi všiml, že rakve panovníků a jejich příbuzných jsou rozpadlé a ostatky ze mřelých obnažené. Dne 27. dubna 1928 došlo za přítomnosti komise sestavené Jednotou pro dostavbu chrámu sv. Víta pod předsednictvím biskupa A. Podlahy k prohlídce krypty a ve dnech 2.-4. května k vlastnímu ohledání jejího obsahu. Podle tehdy pořízeného popisu měla hrobka obdélný půdorys a byla zaklenuta valenou klenbou. Sestupovalo se do ní po ka menných schodech, poslední schod sloužil zároveň jako jedna ze stran rámu záklopní des ky. V ose hrobky stál na dvou stupních cínový sarkofág Rudolfa IL, vedle něj rakev s ostatky Marie Amálie, dcery Marie Terezie. U východní čelné zdi spočívalo sedm polorozpadlých dřevěných rakví, z nichž jmény označené byly pouze schrány s ostatky Karla IV, Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, arcikněžny Eleonory-dcery Maxmiliána II.-a společná rakev čtyř žen Karla IV. a jeho synů Václava IV. a Jana Zhořeleckého. Dvě rakve nápis postrádaly. V jedné spočíval, jak se tehdy předpokládalo, malý Václav, syn Karla IV. a Anny Falcké, druhá byla sběrná. Všechny schrány obsahovaly kosterní pozůstatky a zbytky po hřebních výbav (Výroční zpráva 1929, 10-11, obr. 1). Obsah rakví byl postupně vynášen nahoru do chrámu, na připravených stolech roze bírán, tříděn a očišťován. Roucha byla vysušována. Nedotčené zůstaly pouze schrány Ru dolfa IL a Marie Amálie. Po skončení průzkumu bylo vše prozatímně uloženo v nové arci biskupské kryptě. V následujících letech došlo k přestavbě hrobky a k přeměně vstupu do ní. I. Fragment tkaniny inv. ř. PHA 95. Kresba V. Otavská. 3. Kopie tkaniny inv. i. PHA 95. Foto J. Kopřiva. Karla IV., Václava IV. a Jana Zhořeleckého a určena jako perská ze sklonku 10. století (Ci bulka 1928,43). V podrobné zprávě o ohledání hrobky a jejího obsahu, uveřejněné v časopise Památky archeologické v roce 1935, byly tkaniny opět popsány obecně, nicméně bylo při slíbeno, že jejich podrobný rozbor bude publikován v následujícím ročníku (Hilbert-Matiegka-Podlaha 1930,248). K tomu však nedošlo. Zmíněný úmysl byl pravděpodobně na hrazen vydáním knihy J.Gollerové-Plaché v roce 1937, v níž autorka po stránce uměleckohistorické zpracovává dvacet rozdílných tkanin. Technologický rozbor, jak tehdy bylo běžné, proveden nebyl. Nebyly ani popsány nálezové okolnosti. Naše tkanina byla po srovnání s dostupnými analogiemi zařazena mezi byzantské importy z X.-XI. století (Gollerová-Plachá 1937, 7-9). S touto interpretací souhlasila i Z. Drobná, která si navíc všimla, že vzor látky byl vytvořen brošujícím útkem (Drobná 1949,10, obr. 2). Další zmín ka o tkanině s ptáky se vyskytuje ve stručném soupisu raně středověkých textilních nálezů v Čechách. Autorka tohoto článku N. Bažantová ji považuje za byzantské brošované samitum z 11. století (Bažantová 1996, 97). Kromě několika výše uvedených zmínek v literatuře se s naší látkou setkáváme ještě za jiných okolností. Ve státní tkalcovské škole v Jilemnici byla utkána její kopie, v roce 1933 do ní byly zabaleny ostatky všech mrtvých panovníků a jejich příbuzných a tak vlože ny do královské hrobky (obr. 3). V soudobém protokolu, uloženém ve Státním ústředním archivu v Praze, je uvedeno, že látka sloužící jako předloha pro kopii se původně nacháze la v rakvi Karla IV. (Úřední protokol z 27. 6. 1933, Korunní archiv 2523). J. Gollerová-Plachá však ve své knížce jednoznačně tvrdí, že předlohou pro kopii byla látka s dvojicemi ptáků, která podle J. Cibulky pocházela ze sběmé rakve s ostatky Václava IV. a dalších. J. Gollerová-Plachá se o nálezové situací bohužel nezmiňuje (Gollerová-Plachá 1937, 6). To, že předlohou pro nový obal ostatků byla skutečně námi nyní zkoumaná tkanina, se jed noznačně prokázalo v 80. a 90. letech, kdy v souvislosti s antropologicko-Iékařským výzku mem byly postupně znovu otevírány všechny sarkofágy (Protokoly o otevírání hrobů). Kopie se dostala i do muzea v Norimberku. V katalogu výstavy o Karlu IV. je předlo ha, podle které byla utkána, označena jako byzantská látka z 12. století (Kaiser Karl IV. 1978, 159-160).
In 1590 their remains, together with those of Czech sovereigns and their relatives, were transfer... more In 1590 their remains, together with those of Czech sovereigns and their relatives, were transferred to a newly-built renaissance crypt in the western section of the cathedral. Originally, Charles IV's wives and Johana of Bavaria each had their own coffin, but after the death of Emperor Rudolph II († 1612) their remains, together with those of Wenceslas IV and Jan Zhořelecký, were gathered into a single casket. In 1928, funeral attire was removed from the crypt and has since been conserved and analysed. The remains of a dress of silk lampas decorated with a motif of birds in a band of trefoils were conserved in 2009. The fabric was manufactured in Italy in the second half of the 14 th century. Only the front and back parts of the bodice (onto which a skirt was once sewn) have survived. A part of the funeral attire from the coffin of Czech queens was conserved in 2007-2008. It consisted of a veil known as a kruseler, a specific type of female headgear with wavy edges that was arranged on the head in various ways. The veil from Prague Castle was made of a strip of very fine silk fabric. Its crepe-like appearance was achieved by the relatively thick twist of warp and weft threads. The edges were made of thicker, usually double warp threads with a thin weft that, when cut from the loom, produced a decorative hem. The fabric was woven in one of the areas of the Mediterranean that specialised in silk fabrics, possibly Spain, in the 14 th century. The strip, ca. 700 cm long and 48 cm wide, was folded into a square, its decorative hems layered upon one another in descending order of size, making the ornamentation stand out. There were sixteen folded layers. Further remains of clothing included a neck scarf and a headscarf, of which only a small fragment was preserved.
Tématem příspěvku je nová analýza dostupných poznatků o hrobech K1 a K2 v lodi předrománské rotun... more Tématem příspěvku je nová analýza dostupných poznatků o hrobech K1 a K2 v lodi předrománské rotundy sv. Víta, které byly objeveny již v roce 1911 a připisovány několika přemyslovským knížatům. Provedena byla zejména revize antropologických poznatků, analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ 13 C) a dusíku (δ 15 N), analýza DNA a radiouhlíkové datování. Získaná data nedávají dohromady konzistentní obraz. Archeologie vylučuje připsání ostatků knížeti Bořivoji I. († asi 888/889), antropologie pak knížeti Boleslavu I. († 972). Oba obory by dovolovaly připsat s určitou pravděpodobností kosterní ostatky knížeti Boleslavu II. († 999), tomu ale neodpovídá radiokarbonové datování. Navržena je možnost připsat ostatky písemně doloženému jménem neznámému synovi knížete Boleslava I., který zemřel před rokem 972. Analýza DNA z K2 připsala ostatky ženě, pravděpodobně tedy manželce osoby K1. Pražský hrad-Přemyslovci-antropologie-DNA-archeologie-analýza izotopů uhlíku a dusíku-radio uhlíkové datování Prague Castle-Přemyslids-anthropology-DNA-archaeology-analysis carbon and nitrogen isotopesradiocarbon dating
FACT'MEST zdobí r,yšivka lněnou nití přírodní barvy hustě provedeným předním stehem, geometrický ... more FACT'MEST zdobí r,yšivka lněnou nití přírodní barvy hustě provedeným předním stehem, geometrický vzor je proveden na nevzorované tkanině. V podélných pásech jsou řady levotočivých svastik ,irá4i"i.r, ." , p.u.,o.irle lomenými liniemi. Podél pevného okraje je vyšiQý p.o.,z.r.. Tkanina patříktypu látek, Lt..o ,...y"1a!ovalv bílý,ryn vzotemna bílém pod-kladu. T!,to textilie se zhotovovaly ze lněn Ýchihedvár;"v.1 nití a objer,ují se již v raném středověku.' Pokud nvr ""o. uvtr. án,by|"r,otouo',,, především pomocí Liseré zákJadních útků (např. r'"J'"n"jt\".,i.,u "gypi,řáň" po*au z 8._9. stole-ti;katedráIa Naneh-evzeti-l1nvMu.i", cr,*l'. ";"bo;;;*jících útků, a to buď lancé (např. raně středo "ěkáh"d"i;;;,!<an1n1.neurčené provenienc e;katedrá|a Nanebevzetí Panny N.Iyie, cn"j,,i-,, brochér""pr. i"eíj tkaninaegyptského původu z 8.-9. století; kapitulni r1á".r sv. Michaeiu, n".oáu,,ster).15 Výzdobné motivy byly většinou geometrické, posléze.se objevovaly i zviřecia rostlinné _ např.|něnápohřební rouška '". uui-i"u z Tongeren něňectého původu ze za-čátku 12. stohetí s broché vzorujicirnritt<em 1baz1tik* ,.,. s"*a"e, Maastrich1).ro Bí1ý vzor nabítém podkladu ffii!.ul:"uJili;,;; je doloženo méně Často. Toto proveaef s'e oni"""i" .o.,.' ci iiz v."";;',;ř"oověku, jako napří-klad u fragmentu Y,:uuu r..l.io.#nien;1 z 5, sto|etí(Victoria and Albert Museum, Londýn;.rz eozději se 'i;;;;" vyšivku na oil!rr].podkladu speciali-zovaly především ".:-..Ťé "emo,.co,1ý,9tr.v nv""ii ""aái"u pod označením ?{
Archaeological Textiles Review
Historical contexts Tomb of St Wenceslaus St Wenceslaus, prince of the Přemyslid family, was murd... more Historical contexts Tomb of St Wenceslaus St Wenceslaus, prince of the Přemyslid family, was murdered on 28 September 935 in Stará Boleslav, where he was initially buried. According to legend, Prince Boleslav I had the remains of St Wenceslaus brought to Prague Castle within three years and had them buried in the southern apse of St Vitus Rotunda, which was built before 930. Afterwards, Prince Wenceslaus began to be referred to as a saint. When Abstract A total of 18 medieval tex les produced in Asia and the Middle East were found in the tomb of St Wenceslaus and the royal crypt in St Vitus Cathedral at Prague Castle, Czech Republic. For the most part, the fabrics correspond to contemporary classifi ca ons of Asian and Middle Eastern tex les and, with the excep on of two, they were woven using the lampas technique from pure silk. Fabric pa erns were woven with a main liseré we , a silk pa ern we in various colours and a pa ern metal we , typically from a gilded strip of an animal substrate. Plant pa erns dominate, in some cases accompanied by animals, geometric elements and inscrip ons in Arabic script. Most of the fabrics were made in the 13th and 14th centuries. While the origin of one of the fabrics can be traced directly to northern China, the majority was woven in central Asia or northern China, with a smaller number in central Asia or the Middle East. The interpreta on of the assemblage demonstrates the wealth of the medieval court and church dignitaries under the Přemyslid and Luxembourg rulers at Prague Castle which enabled them to acquire these highly luxurious goods from distant lands.
Archaeologia historica
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována, uchovávána v počítačo... more Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována, uchovávána v počítačové paměti či přenášena jakoukoli jinou formou či jakýmkoli elektronickým, mechanickým, fotografickým či jiným záznamovým prostředkem bez předchozího písemného svolení vydavatele. Za kvalitu obrazových příloh odpovídají autoři. K jednotlivým článkům byl přiřazen DOI (Digital Object Identifier), unikátní trvalý identifikátor sloužící k rychlému vyhledání jejich digitální verze na webu. Vydáno s grantovou podporou projektu VEGA 2/0124/20 Ekonomika stredoveku (6.-13. storočie) Archeologického ústavu SAV.
připisujeme k poctě prof. Jiřího Slámy. ** Do textové části přispěl Miloš Bernart; za konzultace ... more připisujeme k poctě prof. Jiřího Slámy. ** Do textové části přispěl Miloš Bernart; za konzultace a spolupráci náleží dík Jiřímu Koštovi.
Archaeologia historica
The Prague Castle collections hold a precious series of fabrics from the tomb of St. Wenceslas (†... more The Prague Castle collections hold a precious series of fabrics from the tomb of St. Wenceslas († 935). The remains of the prince were transferred to Prague Castle from Stará Boleslav several years after his death, and were interred in the south apse of St. Vitus Rotunda. For centuries, the grave remained in the same place. In the Middle Ages an above-ground tomb and altar were constructed, later modified several times. The remains and the grave goods, mostly fabrics, were removed from the altar and the lead tomb situated underneath the floor in 1911. In total, 18 fabrics were restored in 2002-2003, textile and technological analyses were conducted, and in 2018 and 2019 the items were newly assessed. The fabrics come from a broad period spanning the 11th/12th century and the 15th century. Most fabrics date from the 13th-14th century. The regions in which the fabrics were produced are located in all major silk-making centres of the time: north China, central Asia, the Near East, Egypt, Spain and Italy. The oldest fabric was woven with the samitum technique, the others are lampas fabrics. The fabrics without patterns are in plain or twill weave. The fabrics from the tomb of St. Wenceslas are secondary relics, i.e. objects which were in contact with the saint's remains.
Archaeologia historica
The funeral garments of Czech King Rudolf I (IV) of Habsburg († 1307) were removed from his tomb ... more The funeral garments of Czech King Rudolf I (IV) of Habsburg († 1307) were removed from his tomb in the royal crypt in St. Vitus' Cathedral at Prague Castle in 1991. They were then restored by the Abegg-Stiftung company in Riggisberg. The attire consisted of two similar lampas fabrics of central-Asian provenance from the 13th/14th century. The patterns were woven by wefts made up of strips of animal origin (leather) gilded on the outside and silver-plated on the inside. The first fabric has a pattern with the motif of birds holding a twig or fish in their beaks, the other features Chinese dragons and clouds. Complete male attire was reconstructed from these fabrics in 1995: a cloak with a trail, a sleeveless surcoat and a short tight jacket. The surcoat and the jacket had a lining. However, this reconstruction does not correspond to fashion in Europe in the early 14th century as this kind of clothing is only reported from the 1330s onwards. The cut of the surcoat is not typical, either, which is why the authors carried out a new reconstruction, working with the documentation made during the restoration in the Abegg-Stiftung workshop in Riggisberg. New conclusions show that Rudolf I was dressed in a cloak made of the fabric with dragons and clouds, a garment with sleeves and a lining made of the fabric with birds, and in hose of the fabric with dragons and clouds. A replica of the clothing was made to test this new theory.
Archaeological and Anthropological Sciences
Archaeologia historica
Four wives of King Charles IV and the first wife of Wenceslas IV were buried in the royal tomb lo... more Four wives of King Charles IV and the first wife of Wenceslas IV were buried in the royal tomb located in the gallery of St. Vitus' Cathedral. Originally, each of the queens had her own coffin, but after the death of Rudolph II († 1612) their remains, together with those of Wenceslas IV and Jan Zhořelecký, appeared in a single case. In 1928 the tomb went through a major reconstruction, in the course of which it yielded a large amount of fabrics, chiefly remains of shrouds. One of the garments was conserved in 2014. It was made of silk lampas. The fabric is now green, and the major part of the plant pattern was woven in colour lancé weft that is ochre, while some details were also made in gold weft (a gilded leather strap). The fabric dates from the first half of the 14th century and probably came from Central Asia. The garment was sewn together from straight sections, and the slits in the front and back contained wedges of fabric in the shape of equilateral triangles; these were also on the sides. One sleeve has survived: it was narrow and reached to the elbow. The garment is thus believed to be a female surcoat. The dating of the fabric and the cut of the garment indicate that it could be attributed, with a question mark, to Queen Anna of Schweidnitz.
Books by Milena Bravermanová
Přemyslovský dvůr: Život knížat, králů a rytířů ve středověku, 2014
Kniha přináší barvitý pohled na dvorskou společnost, přičemž nabízí tři výkladové linie. Hlavní z... more Kniha přináší barvitý pohled na dvorskou společnost, přičemž nabízí tři výkladové linie. Hlavní z nich sleduje přemyslovský dvůr od 10. do 14. století. V centru pozornosti stojí dvorská kultura a její každodenní či sváteční projevy a chvíle. Čtenář se seznámí se životem panovnické rodiny, s vývojem ideálu dvorného rytíře, s různými podobami turnaje a dvorské lásky. Kniha nepomíjí rovněž složení dvora od nejvyšších hodnostářů až po různé služebníky, hodnotí sídla, cestování, nebo péči o tělo a astrologii.
Obsáhle představuje také význam dvorské literatury a mecenášství. Hlavní texty doplňují tematická výkladová okna, jež se zaměřují na vybrané stránky soudobého života. Sledovány jsou třeba pohledy na manželství či homosexualitu, doklady o možnostech stravy, lovu, nálezů hraček nebo soukromí členů panovnické rodiny.
Třetí výkladová linka přináší dosud nepříliš doceňovaný aspekt historiografické literatury, a tím je přímé začlenění překladů jednotlivých pramenů. Čtenáři se tak v ucelené formě nabízí překlady kronikářských záznamů, listin i literární tvorby v podobě lyrických veršů nebo částí epických příběhů. Řada pramenných záznamů je přitom v českém překladu zveřejněna vůbec poprvé.
Uploads
Papers by Milena Bravermanová
Books by Milena Bravermanová
Obsáhle představuje také význam dvorské literatury a mecenášství. Hlavní texty doplňují tematická výkladová okna, jež se zaměřují na vybrané stránky soudobého života. Sledovány jsou třeba pohledy na manželství či homosexualitu, doklady o možnostech stravy, lovu, nálezů hraček nebo soukromí členů panovnické rodiny.
Třetí výkladová linka přináší dosud nepříliš doceňovaný aspekt historiografické literatury, a tím je přímé začlenění překladů jednotlivých pramenů. Čtenáři se tak v ucelené formě nabízí překlady kronikářských záznamů, listin i literární tvorby v podobě lyrických veršů nebo částí epických příběhů. Řada pramenných záznamů je přitom v českém překladu zveřejněna vůbec poprvé.
Obsáhle představuje také význam dvorské literatury a mecenášství. Hlavní texty doplňují tematická výkladová okna, jež se zaměřují na vybrané stránky soudobého života. Sledovány jsou třeba pohledy na manželství či homosexualitu, doklady o možnostech stravy, lovu, nálezů hraček nebo soukromí členů panovnické rodiny.
Třetí výkladová linka přináší dosud nepříliš doceňovaný aspekt historiografické literatury, a tím je přímé začlenění překladů jednotlivých pramenů. Čtenáři se tak v ucelené formě nabízí překlady kronikářských záznamů, listin i literární tvorby v podobě lyrických veršů nebo částí epických příběhů. Řada pramenných záznamů je přitom v českém překladu zveřejněna vůbec poprvé.