Velká Čantoryje
| Velká Čantoryje | |
|---|---|
 Pohled na masiv Čantoryje z Třince | |
| Vrchol | 995 m n. m. |
| Prominence | 310 m ↓ Beskydské sedlo[1] |
| Izolace | 12 km → Malinów → Skrzyczne |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ #41 Hory a kopce Slezských Beskyd |
| Poznámka | nejvyšší vrchol pohoří na území ČR |
| Poloha | |
| Stát |  Česko Polsko |
| Pohoří | Slezské Beskydy |
| Souřadnice | 49°40′44″ s. š., 18°48′17″ v. d. |
  Velká Čantoryje | |
| Povodí | Odra, Visla |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká Čantoryje (polsky Czantoria Wielka, německy Czantory) je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice. Tato dominanta již zmiňovaného pohoří vystupuje z Jablunkovské brázdy a tvoří tak jakousi protihradbu blízkým Moravskoslezským Beskydám. Celý hřeben tohoto mohutného horského masivu tvoří státní hranici mezi Českem (Moravskoslezský kraj) a Polskem (Slezské vojvodství). Hřebenem Čantoryje rovněž probíhá rozvodí řek Odry a Visly. Masiv Čantoryje má při pohledu z české strany dva výrazné vrcholy, Malou Čantoryji (866 m n. m.) a Velkou Čantoryji (995 m n. m.), přičemž Malá Čantoryje se již nachází na území Polska.[2]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název mohl vzniknout buď z označení pro místo, které bylo údajně rozrýváno čerty (čartoryja) – tento názor podporují lidové pověsti, podle nichž je hora spojována s ďábelskými mocnostmi –, nebo je odvozen z latinského označení zeměžluče lékařské (Centaurium erythraea Rafn), které se v místním nářečí říkalo čantoryjka a která byla na Čantoryji dříve velmi rozšířena a hojně se užívala v lidovém léčitelství. Existuje však ještě jiná zajímavá úvaha: Název Čantoryje měl vzniknout spojením dvou výrazů, tatarského chan (latinsky čteno čan) a latinského slova toreum; když tudy ve 13. století procházeli Tataři, postavili údajně na této hoře svému chánovi stan (latinsky Chantorium).[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Velká Čantoryje byla v době nacistické okupace centrem činnosti partyzánů. Partyzánský oddíl, jejž tvořili muži jak z české, tak polské strany, se začal postupně formovat v letech 1941–1942 pod vedením Karola Schreibera a v roce 1943 měl již okolo 20 členů a přibližně stejný počet spolupracovníků. Po válce byl na jihozápadním úbočí Malé Čantoryje v místech dřívějšího bunkru zřízen památník.[4]
Již od 30. let 20. století je vrchol Čantoryje místem tradičních setkání esperantistů z Československa (později České republiky a Slovenska) a Polska.[5]
Do 50. let 20. století stával v blízkosti chaty kříž, postavený na památku smrti dvanáctiletého pastýře, který zde v roce 1913 umrzl při hledání ztracené ovce.
Příroda
[editovat | editovat zdroj]Velká Čantoryje je z velké části zalesněná bukovými lesy s příměsi jedle a modřínu a smrkovou monokulturou. Původní beskydská vegetace se nachází v národní přírodní rezervaci Čantoria cca 1 km od vrcholu směrem na západ. V hřebenových partiích jsou místy zastoupeny horské louky.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Velká Čantoryje je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Důvodem je jistě nejen přítomnost turistické chaty, ale především 29 metrů vysoká rozhledna, a to přímo na samotném vrcholu hory. Tato dominanta byla vybudována v roce 2002 a dokáže pojmout až 170 osob. Za dobré viditelnosti jsou odtud vidět nejen Moravskoslezské a Slezské Beskydy, ale také Malá Fatra, Tatry, Ostravsko a katovická aglomerace. Z polské Ustroně vede pod vrchol Čantoryje sedačková lanovka, která je doplněna o bobovou dráhu. Díky lepšímu přístupu je zde převaha polských turistů. Druhým východiskem turistických tras na tento vrchol je horská obec Nýdek. Cesta odtud na vrchol měří 5 km.
Na západním svahu hory, v místě zvaném Za Kámen, se nachází lesní kostel Zakámen. Jedná se o jeden z lesních kostelů, míst tajných luteránských bohoslužeb v době protireformace, s památníkem Jiřího Třanovského.
Rytířská stezka
[editovat | editovat zdroj]
Rytířská stezka je 10,5 km dlouhá naučná stezka po Čantoryji, která začíná i končí v Nýdku a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje sedm zastavení s informačními tabulemi, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory. Odtud také pochází název této stezky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam [cit. 2024-07-20]. Dostupné online.
- ↑ CICHÁ, Irena. Velká Čantoryje, místo rozryté čerty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 19. listopad 2014, roč. 66, čís. 47, s. 9. ISSN 1213-2810.
- ↑ CICHÁ, Irena. Na svazích Čantoryje působil partyzánský oddíl. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 3. prosinec 2014, roč. 66, čís. 49, s. 9. ISSN 1213-2810.
- ↑ Esperanto.cz: Akce - Výstup na Čantoryji
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká Čantoryje na Wikimedia Commons - Rozhledna na Velké Čantoryji
