Václav Nosek (26. září 1892 Malá Dobrá [ 1] – 22. července 1955 Praha ) byl český komunistický politik, ministr, v letech 1941 –1950 jedna z klíčových osobností Komunistické strany Československa.
Pocházel z hornické rodiny. Po obecné a měšťanské škole nastoupil do učení na soustružníka v Poldině huti , od patnácti let pracoval v dole Max . V první světové válce bojoval v rakousko-uherské armádě postupně na srbské , východní a italské frontě. Byl dvakrát raněn a na konci roku 1917 se vrátil zpátky do zaměstnání v dole.[ 2]
Již od patnácti let byl členem Dělnické tělocvičné jednoty , později vstoupil do organizace socialistické mládeže, odborů a v osmnácti letech do sociální demokracie . Po návratu z války se dál angažoval v odborovém hnutí i v sociální demokracii. Po rozkolu ve straně podporoval její levé křídlo (tzv. marxistickou levici). V prosinci 1920 společně s Antonínem Zápotockým stál v čele generální stávky na Kladně , za to byl trestně stíhán. Byl delegátem ustavujícího sjezdu KSČ v květnu 1921. Od roku 1925 působil v pražském ústředí komunistických odborů[ 2] a v roce 1929 se stal členem ÚV KSČ .[ 3] Podílel se na organizaci mostecké stávky roku 1932.[ 2]
Po německé okupaci byl během akce Gitter zatčen a několik týdnů vězněn na Pankráci . Po propuštění emigroval přes Polsko a Švédsko do Velké Británie . V exilu se na podzim 1941 stal členem[ 2] a od roku 1942 místopředsedou[ 3] Státní rady . Jeho činnost v Británii řídilo moskevské vedení KSČ v čele s Gottwaldem .[ 4]
Dne 4. dubna 1945 se stal ministrem vnitra v košické vládě . Tuto pozici si udržel i v dalších vládách až do 14. září 1953.[ 2] Členem předsednictva ÚV KSČ byl od 8. dubna 1945 a ve funkci zůstal do X. sjezdu KSČ v březnu 1954.[ 5]
Jako ministr vnitra a člen předsednictva ÚV KSČ byl zásadní osobností v procesu ovládnutí Československa komunisty. V letech 1945–1948 využil svých pozic na ministerstvu jednak k rozsáhlé infiltraci Sboru národní bezpečnosti (SNB) oddanými stoupenci KSČ, jednak k vytvoření téměř čistě komunistické Státní bezpečnosti a k dalšímu posílení stranických pozic.
Při únorovém převratu Nosek nejprve vyvolal střet a demisi demokratických ministrů odvoláním osmi nekomunistických velitelů SNB v Praze, poté použil síly SNB k potlačení demonstrací na podporu prezidenta Beneše .[ 6]
Po roce 1950 jeho vliv slábl. Pravomoci ministerstva vnitra byly výrazně okleštěny, když bezpečnostní složky přešly pod ministerstvo národní bezpečnosti zřízené podle sovětského vzoru v květnu 1950. Do září 1953 zastával funkci ministra vnitra a poté až do konce života ministra pracovních sil .[ 7] [ 8] Zemřel na rakovinu plic roku 1955 ve věku 62 let.[ 8]
Noskova první žena Alžběta, za svobodna Šípová,[ 1] pocházela jako on z hornické rodiny, byla také členkou KSČ. Oženil se s ní v roce 1918. V roce 1942 zahynula v Osvětimi . Jejich jediný syn Míla nepřežil pochod smrti v dubnu 1945. Po návratu z exilu se Václav Nosek oženil s lékařkou Růženou, která mu v srpnu 1946 porodila syna Miroslava.[ 4]
↑ a b Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2020-08-23]. Dostupné online .
↑ a b c d e Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989 : ministři a jejich náměstci . Praha: Ústav pro studium totalitních režimů , 2009. ISBN 978-80-87211-25-0 . Kapitola Nosek Václav, s. 126.
↑ a b MACH, Vladimír. Václav Nosek [online]. totalita.cz [cit. 2017-07-26]. Dostupné online .
↑ a b Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra , s. 127.
↑ Složení vedoucích orgánů KSČ [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2017-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ Únor [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2017-07-27]. Dostupné online .
↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin . Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0 . Kapitola Nosek Václav, s. 258.
↑ a b Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra , s. 128.
↑ SPÁČILOVÁ, Mirka . Komunisti jsou cynická smečka, říká Sedláček a točí Gottwalda. iDnes [online]. 4. května 2012 [cit. 2013-12-09]. Dostupné online .
První vláda Zdeňka Fierlingera / Košická vláda Ministerský předseda Členové v den jmenování vlády4. dubna 1945
Bohumil Laušman (ministr průmyslu, ČSSD ) •
Václav Majer (ministr výživy, ČSSD ) •
Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády, DS ) •
Vavro Šrobár (ministr financí, DS ) •
Ivan Pietor (ministr vnitřního obchodu, DS ) •
Ján Lichner (státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, DS ) •
Klement Gottwald (náměstek předsedy vlády, KSČ ) •
Václav Nosek (ministr vnitra, KSČ ) •
Zdeněk Nejedlý (ministr školství a osvěty, KSČ ) •
Václav Kopecký (ministr informací, KSČ ) •
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS ) •
Július Ďuriš (ministr zemědělství, KSS ) •
Jozef Šoltész (ministr ochrany práce a sociální péče, KSS ) •
Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS ) •
Josef David (náměstek předsedy vlády, ČSNS ) •
Hubert Ripka (ministr zahraničního obchodu, ČSNS ) •
Jaroslav Stránský (ministr spravedlnosti, ČSNS ) •
Jan Šrámek (náměstek předsedy vlády, ČSL ) •
František Hála (ministr pošt, ČSL ) •
Adolf Procházka (ministr zdravotnictví, ČSL ) •
Jan Masaryk (ministr zahraničních věcí, nestraník) •
Ludvík Svoboda (ministr národní obrany, nestraník) •
Antonín Hasal (ministr dopravy, nestraník) •
Mikuláš Ferjenčík (státní tajemník v ministerstvu národní obrany, nestraník) Veškeré vládní strany byly součástí Národní fronty . Vládní politika vycházela z Košického vládního programu .
Druhá vláda Zdeňka Fierlingera / Vláda Národní fronty Ministerský předseda Členové v den jmenování vlády6. listopadu 1945
Bohumil Laušman (ministr průmyslu, ČSSD ) •
Václav Majer (ministr výživy, ČSSD ) Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády, DS ) •
Vavro Šrobár (ministr financí, DS ) •
Ivan Pietor (ministr vnitřního obchodu, DS ) •
Ján Lichner (státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, DS ) •
Klement Gottwald (náměstek předsedy vlády, KSČ ) •
Václav Nosek (ministr vnitra, KSČ ) •
Zdeněk Nejedlý (ministr školství a osvěty, KSČ ) •
Václav Kopecký (ministr informací, KSČ ) •
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS ) •
Július Ďuriš (ministr zemědělství, KSS ) •
Jozef Šoltész (ministr ochrany práce a sociální péče, KSS ) •
Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS ) •
Jaroslav Stránský (náměstek předsedy vlády, ČSNS ) •
Hubert Ripka (ministr zahraničního obchodu, ČSNS ) •
Prokop Drtina (ministr spravedlnosti, ČSNS ) •
František Hála (náměstek předsedy vlády, ČSL ) •
František Hála (ministr pošt, ČSL ) •
Adolf Procházka (ministr zdravotnictví, ČSL ) •
Jan Masaryk (ministr zahraničních věcí, nestraník) •
Ludvík Svoboda (ministr národní obrany, nestraník) •
Antonín Hasal (ministr dopravy, nestraník) •
Mikuláš Ferjenčík (státní tajemník v ministerstvu národní obrany, nestraník) Veškeré vládní strany byly součástí Národní fronty . Vládní politika vycházela z Košického vládního programu .
První vláda Klementa Gottwalda Předseda vlády Členové v den jmenování vlády2. července 1946
Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ ) •
Jaromír Dolanský (finance, KSČ ) •
Václav Kopecký (informace, KSČ ) •
Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ ) •
Václav Nosek (vnitro, KSČ ) •
Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) •
Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) •
Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL ) •
František Hála (pošty, ČSL ) •
Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL ) •
Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL ) •
Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana ) •
Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana ) •
Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana ) •
Mikuláš Franek (sjednocení zákonů , Demokratická strana ) •
Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS ) •
Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS ) •
Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS ) •
Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS ) •
Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD ) •
Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD ) •
Václav Majer (výživy, ČSD ) •
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS ) •
Július Ďuriš (zemědělství, KSS ) •
Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS ) Členové jmenovaní později
28. srpna 1946 3. prosince 1947 25. listopadu 1947
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948 .
Druhá vláda Klementa Gottwalda Předseda vlády Členové v den jmenování vlády25. února 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSČ ) •
Antonín Zápotocký (náměstek předsedy vlády, KSČ ) •
Bohumil Laušman (náměstek předsedy vlády, ČSD ) •
Jan Masaryk †
(zahraniční – zemřel 10. března 1948, nestraník) •
Ludvík Svoboda (obrana, KSČ ) •
Antonín Gregor (zahraniční obchod, KSČ ) •
Václav Nosek (vnitro, KSČ ) •
Jaromír Dolanský (finance, KSČ ) •
Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta, KSČ ) •
Alexej Čepička (spravedlnost, KSČ ) •
Václav Kopecký (informace, KSČ ) •
Zdeněk Fierlinger (průmysl, KSČ ) •
Július Ďuriš (zemědělství, KSČ ) •
František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ ) •
Alois Petr (doprava, ČSL ) •
Evžen Erban (sociální péče, KSČ ) •
Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL ) •
Emanuel Šlechta (technika, ČSS ) •
Ludmila Jankovcová (výživy, KSČ ) •
Alois Neuman (pošty, ČSS ) •
Vavro Šrobár (sjednocení zákonů , Strana slobody ) Členové jmenovaní později
†podrobně smrt Jana Masaryka
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého Předseda vlády Členové v den jmenování vlády15. června 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ ) •
Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) •
Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO ) •
Vladimír Clementis ¹
(zahraničí do 18. března 1950, KSČ ) •
Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ ) •
Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ ) •
Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ ) •
Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ ) •
Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ ) •
Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ ) •
Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ ) •
Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ ) •
Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ ) •
František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ ) •
Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL ) •
Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ ) •
Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ ) •
Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL ) •
Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS ) •
Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS ) •
Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody ) Členové jmenovaní později
5. dubna 1949 18. března 1950 25. dubna 1950 23. května 1950 20. prosince 1950 8. září 1951 10. září 1951 21. prosince 1951 23. ledna 1952 28. května 1952 4. června 1952 1. srpna 1952 2. prosince 1952 31. ledna 1953
Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) •
Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) •
Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) •
Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) •
Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ ) •
Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ ) •
Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) •
Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ ) •
Václav David (zahraničních věcí, KSČ ) •
Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ ) •
Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ ) •
Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ ) •
Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO ) •
Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ ) •
Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ ) •
Július Maurer (bez portfeje, KSČ ) 24. března 1953 14. září 1953
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ ) •
Alexej Čepička (první náměstek, KSČ ) •
Rudolf Barák (vnitro, KSČ ) •
Július Ďuriš (finance, KSČ ) •
Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ ) •
Václav Škoda (spravedlnost, KSČ ) •
Václav Kopecký (kultura, KSČ ) •
Jindřich Uher (zemědělství, KSČ ) •
Václav Nosek (sociální péče, KSČ ) •
Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ ) •
Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ ) •
Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ ) •
Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO ) •
Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ ) 22. června 1954
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
Ministři práce a sociálních věcí Československa Ministři sociální péče první československé republiky (1918–1938) Ministři sociální péče druhé československé republiky (1938–1939) Ministři sociální péče exilových vlád Československa (1940–1945) Ministři sociální péče poválečného Československa (1945–1968) Federální ministři práce a sociálních věcí Československa (1969–1992)
Ministři vnitra Československa Ministři vnitra první československé republiky (1918–1938) Za protektorátu (1939–1945) Ministři vnitra exilových vlád Československa (1940–1945) V letech (1945–1992)