U oběšeného
U oběšeného | |
---|---|
Kuželovitý vrch U oběšeného leží na katastrálním území obce Svratouch, na hlavním evropském rozvodí Labe – Dunaj (pohled od severozápadu) | |
Vrchol | 738 m n. m. |
Prominence | 37 m ↓ sedlo SV od Svratouchu |
Izolace | 2,9 km → Karlštejn |
Seznamy | Hory Železných hor #1 |
Poznámka | nejvyšší vrchol Železných hor |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Železné hory / Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina |
Souřadnice | 49°43′59″ s. š., 16°1′10″ v. d. |
U oběšeného | |
Hornina | svor, amfibolit, rula |
Povodí | Chrudimka, Krounka, Svratka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
U oběšeného je kopec s nadmořskou výškou 738 m[1] a nejvyšší vrchol Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) na území Česka.[2] Kopec leží severozápadně nad obcí Svratouch a je pomístně jmenován (anoikonymum) Na Panenkách.[3]
Vrch (kopec) kuželovitého tvaru tvoří hornina dvojslídný svor svrateckého krystalinika[2](Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum).[4] Vrcholovou částí prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. V rozsahu celé plochy je kopec zvláště chráněným územím, součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na severovýchodě Českomoravské vrchoviny.[5]
Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 41 triangulačního listu 2420) s názvem U oběšeného a nivelací určenou nadmořskou výšku 737,38 m, žulový terénní patník (geodetický bod) se nachází na rozsáhlé louce nad pásmem smrčin.[6]
Vrchol s výškovým bodem leží z hlediska administrativně správního na katastrálním území obce Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice.[7]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Vrchol kopce se nachází na rozlehlé louce nad obcí Svratouch, přibližně ve vzdálenosti 1 160 m v severozápadním směru (310°) od kaple sv. Jana Nepomuckého v obci a 625 m jihozápadně (252°) od silnice II/354 (úsek Krouna – Svratouch), s odbočkou do Čachnova na vrcholu sedla v nadmořské výšce 708 m v horní části obce Svratouch.[8]
Sedlo odděluje dva vrcholy s názvy U oběšeného (738 m n. m.) a Otava (735 m n. m.) a také krajinné oblasti (přírodní regiony) Železných hor a Hornosvratecké vrchoviny.[9]
Lokalitu s loukami místní obyvatelé tradičně nazývají kopec Na Panenkách,[10] velká část pozemků ve vrcholové části od března 2018 náleží obci,[11] na svahu vybudován vodojem. Pod vrcholovou částí na vlhkých loukách prameniště vodních toků, řeky Chrudimky a Krounky, potoka Chlumětínského a Svratouchu (též s názvem Řivnáč).
Zeměpisný název
[editovat | editovat zdroj]Zeměpisný název v písemné podobě U oběšeného je standardizované vlastní jméno geografického objektu typu kopce a jeho vrcholu, publikované ve státním mapovém díle a databázích Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.[7]
Geomorfologie a přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vrchol U oběšeného je nejvyšším bodem na zemského povrchu současně tří řádově odlišných geomorfologických jednotek. V rámci regionálního členění reliéfu zemského povrchu (georeliéfu) systémově provedeného pro celé území Česka je kuželovitý kopec součástí Kameničské vrchoviny, řádově nejnižší geomorfologické jednotky. Horopisně nejvyšší geomorfologický okrsek tvoří spolu s dalšími třemi, Skutečskou pahorkatinou, Stružineckou pahorkatinou a Podhradskou kotlinou, skladebnou část geomorfologického podcelku s názvem Sečská vrchovina v jihovýchodní části geomorfologického celku Železné hory.[9]
Po hřbetnici ve vrcholové části, na loukách a částečně i zemědělsky obdělávaných polích, probíhá rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj, dělící úmoří náležející Severnímu moři a Černému moři.[8] Svahy vrchu na jihovýchodě (k obci Svratouch) až jihozápadě poměrně prudce klesají do údolí (ve směru k řece Svratce). Ve vrcholové části v západním až severním směru jsou strmější, níže jen pozvolnější na rozsáhlých vlhkých loukách s několika prameništi vodních toků (Chrudimka, Krounka, potoky Chlumětínský a Svratouch / Řivnáč).
Od vrcholu zhruba na východo-severovýchod se nachází v horní části Svratouchu podélné sedlo v nadmořské výšce kolem 708 m, oddělující kopec U oběšeného od zhruba 1 km vzdáleného vrchu Otava (735 m n. m.). Vrchol sedla tvoří současně rozhraní dvou geomorfologických celků s názvy Železné hory (U oběšeného) a Hornosvratecká vrchovina (Otava). Hranice mezi geomorfologickými celky (ve směru sever – jih) pokračuje od vrcholu sedla v linii údolnic. Severním směrem zhruba podél koryta řeky Krounky až na úroveň okraje lesa nad Krounou, odkud směřuje velkým obloukem k Čachnovu. V jižním směru, přibližně nad korytem potoka Svratouch (Řivnáč), klesá do údolí k řece Svratce.[9]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Geologické podloží tvoří ve vrcholové části dvojslídný svor, ostrůvky amfibolitu a biotitické ruly drobně zrnité granoblastické, v nižších polohách na severozápadě a jihovýchodě dvojslídný migmatit až ortorula.[4] Severovýchodně od vrcholu se nachází skarn na území s významnou geologickou lokalitou,[12] kde v minulosti probíhala těžba horniny na železnou rudu a v 50. letech 20. století byla také předmětem geologického průzkumu na uranovou rudu.
Vegetace
[editovat | editovat zdroj]Vrcholovou část pokrývají rozsáhlé louky, níže pod vrcholem vlhké, na jihozápadě, severozápadě až severovýchodě s mokřady. Na severních a jižních svazích na menších plochách zemědělsky obdělávaná pole a také louky, částečně využívané jako pastviny. Na severozápadě až severovýchodě pod vrcholovou částí rozsáhlý lesní komplex s lesní lokalitou Humperky a polesím Stará Obora.
Na dvou lokalitách, u okraje polesí Stará Obora, přírodní biotopy s vrchovištním rašeliništěm a mechovým slatiništěm zvláště chráněného území přírodní památky U Tučkovy hájenky. V severovýchodní části lesního prostoru se nachází společenstva smrkových bučin s chráněnými druhy ptáků na zvláště chráněném území přírodní památky Bučina – Spálený kopec.
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj, procházející vrcholovou částí, pokračuje po hřbetnici zhruba východo-severovýchodním směrem k vrcholu sedla v horní části Svratouchu, od něho k vrchu Otava, též Otavův kopec (735 m n. m.) a dále geomorfologickým okrskem Borovský les (Žďárské vrchy). V jižním směru od vrcholu pokračuje Kameničskou vrchovinou na Peškův vrch (717 m n. m.) a od něho na jihozápad k obci Herálec.[8]
Na svazích vrcholové části pramení dvě významné řeky. Přibližně 750 m severozápadně od vrcholu vyvěrá Filipovský pramen na okraji lesní lokality Humperky v nadmořské výšce 705 m, nejvýše položený a také nejvydatnější z pramenů Chrudimky, nejvýznamnější řeky oblasti. Pramenná zdrojnice řeky stéká po úbočí k Filipovu (od něho název pramene), části obce Kameničky. Na sever až severo-severovýchod od vrcholu se nachází rozsáhlé prameniště řeky Krounky na vlhkých až podmáčených loukách. Vodoteč stéká po prudkém svahu v lesním prostoru Stará Obora v meandrujícím korytu směrem k obci Krouna (od ní název řeky).[13]
Ve vrcholové části také prameniště dvou potoků. Na jihozápad od vrcholu rozsahem větší prameniště Chlumětínského potoka, levostranného přítoku řeky Chrudimky. Potok napájí rybník Krejcar, ležící mezi Krejcarem (část obce Chlumětín) a obcí Kameničky, částečně také rybník Groš, průtočný řekou Chrudimkou v Kameničkách. Od vrcholu na jihovýchod pramení potok s názvem Svratouch (též Řivnáč) mezi zástavbou obce Svratouch. Potok stéká po úbočí do údolí s řekou Svratkou, je jejím levostranným přítokem na území města Svratky.
Vrchol tvoří bod rozhraní mezi orografickými rozvodnicemi dílčího povodí Chrudimky, řeky Krounky a Chlumětínského potoka v povodí evropské řeky Labe a potoka Brodek v dílčím povodí řeky Svratky a evropské řeky Dunaj. Je také nejvyšším bodem prameniště a orografické rozvodnice dílčího povodí řeky Chrudimky.[14]
Prameniště vodních toků v lokalitách kopce je od roku 1978 součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) s názvem Žďárské vrchy, s více prameny. CHOPAV je ve smyslu nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb. vymezeno shodně s Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy.[15]
Výstup na vrchol
[editovat | editovat zdroj]Turistická značená trasa není na vrchol vedena. Vrcholová část s loukami je dostupná polní cestou spojující obce Svratouch a Chlumětín (v části Paseky), z obou směrů stoupá k vrcholu a ve vrcholové části míjí asi 50 m vzdálený výškový trigonometrický bod ve volném terénu na sezónně sečené louce. S využitím místních komunikací a polních cest je vrcholová část s loukami dostupná také z obce Chlumětín. Přístup k vrcholové části:
- z vrcholu sedla v horní části obce Svratouch, u odbočky na Čachnov ze silnice II/354 (Krouna – Svratouch), vzdálenost 625 m
- z okraje lesní lokality Humperky, od zeleně značené turistické trasy Klubu českých turistů (úsek Čachnov – Filipovský pramen – Kameničky), v blízkosti přírodní památky U Tučkovy hájenky, vzdálenost 420 m
- od Filipovského pramene řeky Chrudimky (rozcestník Pramen Chrudimky na zeleně značené turistické trase), výchozí místo vlastivědné stezky Krajem Chrudimky, vzdálenost cca 750 m[16]
Vrchol uveden na turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list č. 48, měřítko 1:50 000) vydané v edici Klubu českých turistů.[8]
Zeměpisné souvislosti
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšší vrchol Železných hor / Sečské vrchoviny / Kameničské vrchoviny veřejně prezentován v roce 2006 v Zeměpisném lexikonu České republiky – Hory a nížiny vydaném Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (po upřesnění hranic geomorfologických jednotek pomocí digitální techniky).[2] V roce 1987 v Zeměpisném lexikonu ČSR – Hory a nížiny, vydaném bývalým Geografickým ústavem Československé akademie věd, uvedena za nejvyšší vrchol Pešava (697 m n. m.) nad Jeníkovem.[17]
V krajinné oblasti Českomoravské vrchoviny mají zeměpisné jméno ve stejném znění dva vrcholy, avšak v písemné podobě názvu za předložkou s rozdílným počátečním písmenem u přídavného jména (adjektivum). Základní mapa České republiky, publikovaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, uvádí v písemné podobě název U oběšeného (738 m n. m.)[7] vrchol v Kameničské vrchovině na katastrálním území obce Svratouch v Pardubickém kraji a v písemné podobě U Oběšeného (369 m n. m.) název vrcholu v Mohelenské vrchovině na katastrálním území obce Nová Ves u Oslavan v Jihomoravském kraji.[18]
Na starých mapách tzv. stabilního katastru, pořízených v 1. polovině 19. století, lokalita s vrcholem uváděna pod názvem „U Obetsenyho" a na vojenských mapách při tzv. 3. vojenském mapování, v době Rakouska-Uherska, nebylo jméno u výškové kóty 737 m n. m. vůbec uvedeno. Sousední vrchol s nivelací 734 m n. m. označili kartografové názvem „Otawa" (současné zeměpisné jméno Otava, v turistických mapách též Otavův kopec).[19]
Ve vrcholové části Otavova kopce byla vybudována meteorologická stanice provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, doplněná později webovou kamerou monitorující počasí v oblasti Svratouchu (údaje z kamery dostupné on-line). V záběru kamery částečně viditelné i svahy vrcholu U oběšeného.[20]
Nejvyšším bodem (spojeným se zemí) v Železných horách / Sečské vrchovině / Kameničské vrchovině je pravděpodobně vrchol radiokomunikační věže televizního vysílače Krásné v nadmořské výšce 796 m, samotná konstrukce je 182 m vysoká a její pata se nachází v nadmořské výšce 614 m ve vrcholové části kopce Krásný (616 m n. m.)[21] na katastrálním území Krásné.
Rozhledová místa
[editovat | editovat zdroj]Vrcholová část je rozhledovým místem do všech světových stran, v turistické mapě vyznačeno topografickou značkou.[8] Rozhled je mírně omezen výškou lesního porostu v polesí Humperky a Stará Obora pod vrcholem v severním směru (Orlické hory) a částečně vysázeným pásmem smrčin na jih od vrcholu (Žďárské vrchy). Při zvláště dobré viditelnosti jsou na severu zřetelné vyšší partie Orlických hor, na severovýchodě Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, v západním směru také Vestec, nejvyšší vrchol v CHKO Železné hory.
Geografické objekty jsou z různých míst ve vrcholové části kopce alespoň částečně viditelné pouze za určitých podmínek (počasí nebo pomocí dalekohledu), u některých výškových bodů v dohledu pouze část stavby ve vrcholové části, například špička radiokomunikační věže Spálený kopec nad lesním masivem (Borovský les) nebo věž vysílače Krásné, postavená v nadmořské výšce 614 m na ploché vrcholové části vyvýšeniny Krásný (616 m), vrchol v terénu mimo dohled.
Geografické objekty ve výhledu
[editovat | editovat zdroj]Lokality v nejbližším okolí leží na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, v dálce viditelný vrchol Vestec v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Nivelace některých výškových bodů je vztažena na skalní útvary na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů, vrchol skaliska nemusí být v terénu pozorovatelný. U vrcholů bez uvedené nadmořské výšky je příslušný údaj zmíněný v přehledu níže.
Přibližně ve směru jednotlivých světových stran:
Sever (v rozsahu SZ – SV)
- Kameničská vrchovina – severozápadně pod vrcholem lesní lokalita Humperky s Filipovským pramenem řeky Chrudimky, severněji část prameniště řeky Krounky a vlhké louky s dřevinami ve zvláště chráněném území přírodní památky U Tučkovy hájenky
- Borovský les – polesí Stará Obora (přírodní památka Bučina – Spálený kopec), na severovýchodě vrchol sedla v horní části obce Svratouch a vrch Otava s budovou Českého hydrometeorologického ústavu, průběh hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj
Východ (v rozsahu SV – JV)
- Borovský les – velká část obce Svratouch, lokalita prameniště potoka Svratouch (Řivnáč), nad obcí rozsáhlý zalesněný masiv protáhlého hřbetu, ve svahu s vyvýšeninou Borovina (723 m), nad lesem vrcholek radiokomunikační věže (nejvyšší bod spojený se zemí) na Spáleném kopci, Karlštejn (784 m, nejvyšší vrchol) se sídelní lokalitou stejného jména (část obce Svratouch), v dálce na okraji hřbetu lokalita Čtyřpaličaté černé skály[22] (vrcholy Děvín a Čtyři palice v přírodní rezervaci Čtyřpaličaté skály)
- Pohledeckoskalská vrchovina – na jihovýchodě zalesněné vrcholy Vysoký kopec a Buchtův kopec (na vrcholu radiolokační věž s typickým opláštěním ve tvaru koule), v dálce vrchol Bohdalec
- Milovská kotlina – na jihovýchodě zřetelná sníženina mezi geomorfologickými okrsky Borovský les a Devítiskalská vrchovina, částečně viditelná oblast severovýchodně nad Křižánkami
Jih (v rozsahu JV – JZ)
- Borovský les – dolní část obce Svratouch, nad ní Louckého kopec
- Devítiskalská vrchovina – částečně Svratka a okolí s vrcholem U osla a lokalitami Zadní hůra a Hůry (až 700 m n. m.), jihozápadně nad Křižánkami v zalesněném pásmu vrcholy Drátenická skála, Malinská skála, Suchý kopec, Křovina, Lisovská skála a Devět skal, v okolí Herálce vrcholy Na Čermačkách (722 m), Hřeben (714 m), nad ním Na hřebeni (741 m),[23] Žákova hora, Otrok, v dálce také Tisůvka, Šindelný vrch a na jihozápadě Kamenný vrch[24]
- Kameničská vrchovina – pod pásmem smrčin ve vrcholové části nedaleký částečně zalesněný Peškův vrch nad obcí Svratouch, průběh hlavního rozvodí Labe – Dunaj
Západ (v rozsahu JZ – SZ)
- Devítiskalská vrchovina – na jihozápadě zalesněný Vortovský vrch
- Kameničská vrchovina – v zářezu terénu pod vrcholem část prameniště Chlumětínského potoka, plošina s rozsáhlými vlhkými loukami, Paseky (část obce Chlumětín), v dálce nad Studnicemi vrcholy Hradiště (682,3 m) a Přední Hradiště (693,0 m), nad Slavíkovem také Vestec (668,0 m), nejvyšší vrchol v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a na severozápadě vrcholová část Pešavy s radiokomunikační věží nad Jeníkovem
Vzdálenost a orientace některých míst od vrcholu
[editovat | editovat zdroj]Geografické objekty typu vrcholu, kopce nebo hory s nadmořskou výškou dle základní mapy České republiky (příslušný odkaz zahrnuje u některých vrcholů též zvláště chráněné území téhož názvu). Nejvyšší vrchol nebo významný bod se vztahuje ke zmíněnému geomorfologickému okrsku, vrchol Vestec k území vymezeném hranicemi Chráněné krajinné oblasti Železné hory a orientační bod ke konkrétnímu trigonometrickému bodu v rámci České státní trigonometrické sítě.
Nejvyšším bodem se rozumí vrchní plocha objektu nebo vrcholová část stavby – věže. U vybraných výškových bodů vzdálenost v kilometrech a jejich orientace (azimut) od trigonometrického bodu U oběšeného je přibližná a některé údaje souvisejí s uvedeným trigonometrickým bodem.
Z vrcholové části, za příznivého počasí a případně dalekohledem, viditelné geografické objekty (řazeno abecedně):
- Buchtův kopec (813 m n. m., významný bod,[2] na vrcholu radiolokační věž s kulovitým opláštěním – nejvyšší bod 840 m n. m., Pohledeckoskalská vrchovina) – 11,5 km (135°)
- Čtyři palice (733 m n. m., přírodní rezervace téhož názvu, skalní útvary s vyhlídkou, Borovský les) – 7,5 km (134°)
- Devět skal (836 m n. m., přírodní památka téhož názvu, skalní útvary s vyhlídkou, Devítiskalská vrchovina, nejvyšší vrchol) – 7 km (173°)
- Drátenická skála (776 m n. m., přírodní památka téhož názvu, vrchol někdy s názvem Dráteníčky,[2] Devítiskalská vrchovina) – 9,8 km (152°)
- Hradiště[25] (682 m n. m., v turistických mapách též vrch Zadní Hradiště[8] nad Studnicemi, Kameničská vrchovina) – 9,8 km (272°)
- Kamenný vrch (803 m n. m., významný bod,[2] Devítiskalská vrchovina) – 8,7 km (226°)
- Karlštejn (784 m n. m., trigonometrický bod,[26] podle vrstevnicové mapy nejvyšší místo terénu 784 m n. m., Borovský les, nejvyšší vrchol) – 4 km (120°)
- Králický Sněžník (1423 m n. m., Králický Sněžník, nejvyšší vrchol), viditelný jen za příznivých podmínek – 79,2 km (48°)
- Krásný[27] (616 m n. m., orientační bod, ve vrcholové části 614 m n. m. radiokomunikační věž 182 m vysoká – nejvyšší bod, Kameničská vrchovina) – 22,5 km (296°)
- Křovina (830 m n. m., zalesněná plochá vyvýšenina, Devítiskalská vrchovina) – 8,8 km (164°)
- Lisovská skála (802 m n. m., významný bod,[2] přírodní památka téhož názvu, skalní útvary, Devítiskalská vrchovina) – 8 km (170°)
- Louckého kopec[28] (701 m n. m., částečně zalesněný nad dolní částí obce Svratouch, Borovský les) – 2,4 km (142°)
- Malinská skála (813 m n. m., významný bod,[2] přírodní památka téhož názvu, skalní útvary s vyhlídkou, Devítiskalská vrchovina) – 8,7 km (155°)
- Otava (735 m n. m., v turistických mapách též Otavův kopec,[8] na vrcholu objekt Českého hydrometeorologického ústavu, rozhledové místo, průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, Borovský les) – 1 km (76°)
- Otrok[24] (717 m n. m., ve vrcholové části radiokomunikační věž s pozičním světlem, průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, Devítiskalská vrchovina) – 7,3 km (210°)
- Pešava (697 m n. m., významný bod[2] nad Jeníkovem, Kameničská vrchovina) – 4,7 km (295°)
- Peškův vrch[29] (717 m n. m., průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, Kameničská vrchovina) – 1,4 km (184°)
- Praděd (1491 m n. m., ve vrcholové části radiokomunikační věž 146,5 m vysoká – nejvyšší bod v Česku, Pradědský hřbet, nejvyšší vrchol), viditelný jen za příznivých podmínek – 95,4 km (66°)
- Přední Hradiště[25] (693 m n. m., skalní útvar nad Studnicemi, Kameničská vrchovina) – 9,2 km (274°)
- Spálený kopec[30] (767 m n. m., ve vrcholové části radiokomunikační věž – nejvyšší bod,[2] Borovský les), viditelná jen část radiokomunikační věže nad lesním masivem – 6,2 km (97°)
- Suchý kopec (816 m n. m. dle vrstevnicové mapy, Devítiskalská vrchovina) – 8,5 km (159°)
- Šindelný vrch (806 m n. m., průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, nejvyšší bod povodí řeky Chrudimky, Devítiskalská vrchovina) – 9 km (215°)
- Tisůvka (800 m n. m., přírodní památka téhož názvu, skalní útvary s vyhlídkou, orientační bod na skalním výstupu s názvem Čertův kámen, průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj, Devítiskalská vrchovina) – 10,3 km (209°)
- U osla[31] (709 m n. m., výrazný zalesněný kopec nad Svratkou, Devítiskalská vrchovina) – 4,0 km (152°)
- Velká Deštná (1116 m n. m., Orlický hřbet, nejvyšší vrchol), viditelný jen za příznivých podmínek – 68,7 km (23°)
- Vestec (668 m n. m., významný bod,[2] Kameničská vrchovina), nejvyšší vrchol na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory – 18,4 km (276°)
- Vortovský vrch[32] (704 m n. m., zalesněný vrch, Devítiskalská vrchovina) – 6 km (229°)
- V krku (700 m n. m., trigonometrický bod,[33] v turistické mapě též vrch s názvem Zadní hůra[8] nad Svratkou, Devítiskalská vrchovina) – 3,8 km (172°)
- Žákova hora (810 m n. m., významný bod,[2] též historicky významný trigonometrický bod[34] a národní přírodní rezervace téhož názvu, Devítiskalská vrchovina) – 8,6 km (193°)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Trigonometrický bod U oběšeného, s nivelací 737,38 m n. m. severozápadně nad Svratouchem, po východu slunce, inverze
-
Žďárské vrchy z vrcholu, zleva Karlštejn (784 m), v dálce Čtyřpaličaté černé skály (až 733 m) a Buchtův kopec (813 m), inverze
-
Žďárské vrchy z vrcholu, na obzoru zleva Drátenická skála (776 m), Malinská skála (813 m), Křovina (830 m), Devět skal (836 m), inverze
-
Kameničská vrchovina z vrcholu, kopce Hradiště a Přední Hradiště nad Studnicemi, v zářezu prameniště Chlumětínského potoka
-
Kameničská vrchovina z vrcholu, Pešava (697 m) nad Jeníkovem, ve vrcholové části stožár mobilního operátora (maximální přiblížení)
-
Pod vrcholem rozsáhlé vlhké louky a prameniště vodních toků v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a chráněné oblasti přirozené akumulace vod
-
Rozsáhlé vlhké louky severně pod vrcholem brzy na jaře, s nejvýše položenou částí prameniště řeky Krounky (křoviny v záběru vpravo)
-
Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, vegetace brzy na jaře
-
Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, louky sezónně sečené
-
Svratouch z lokality místně uváděné Na Panenkách, část obce s vrcholem Karlštejn (784 m), níže vpravo věž evangelického kostela
-
Panoráma z vrcholu JZ–Z: na obzoru zleva Žákova hora (810 m), Šindelný vrch (806 m), Kamenný vrch (803 m)
-
Panoráma z vrcholu SZ–SV: zleva lokalita Humperky (Filipovský pramen Chrudimky), prameniště Krounky a PP U Tučkovy hájenky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-08-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s., 1 mapa, fotografie, 1 CD, vložená errata. ISBN 80-86064-99-9. S. 211, 394, 528. Železné hory - viz vložená errata.
- ↑ Obec Svratouch [online]. [cit. 2016-09-30]. Pomístní název lokality. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- ↑ a b Česká geologická služba. Geovědní mapy: kompozice Svratouch [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa: Českomoravská vrchovina [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS - Bodová pole [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-08-16]. Je nutné kliknout na modré kolečko označující bod. Dostupné online.
- ↑ a b c Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Klub českých turistů. Turistická mapa: Žďárské vrchy. 6. vyd. Praha: Trasa, 2013. ISBN 978-80-7324-370-8. Mapový list č. 48, měřítko 1:50 000.
- ↑ a b c Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Aplikace MapoMat: Přírodní poměry [online]. [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Obec Svratouch: Fotografie ze Svratoušské drakiády 27.9.2015 (kopec Na Panenkách) [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- ↑ Katastrální mapa: Svratouch [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- ↑ Česká geologická služba. Geologické lokality [online]. [cit. 2016-09-30]. Svratouch - ID 2810. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: vrchol U oběšeného a prameny řek (Chrudimka a Krounka) [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Vodstvo v Geoprohlížeči ZÚ: kompozice mapy s vrcholem U oběšeného (737 m) [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa: Svratouch a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Geografický ústav Československé akademie věd, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 1987. 584 s. Heslo Železné hory, s. 580, 581.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: mapování [online]. [cit. 2016-10-15]. Archiválie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18.
- ↑ Český hydrometeorologický ústav. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2016-10-16]. AMS Svratouch: počasí on-line. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: vrchol Krásný (616,0 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Čtyřpaličaté černé skály [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Herálec – jihovýchod [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Herálec – jihozápad [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Hradiště (682 m) a Přední Hradiště (693 m, TB 26) [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Karlštejn (783,4 m n. m.), TB 57, TL 2420 [online]. [cit. 2018-04-16]. Zeměměřičský úřad – Česká státní trigonometrická síť. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Krásný (616 m), k. ú. Krásné [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Louckého kopec (700 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Peškův vrch (717 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Spálený kopec (766 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: U osla (709 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Vortovský vrch (704,4 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Bodová pole – trigonometrický bod V krku s nivelací 699,8 m n. m. [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Zeměměřičský úřad: Historicky významné trigonometrické body [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Českomoravská vrchovina
- Hornosvratecká vrchovina
- Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy
- Kameničská vrchovina
- Sečská vrchovina
- Železné hory