Přeskočit na obsah

Krajem Chrudimky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky, informační tabule s orientační mapou a vyznačenými stanovišti

Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky je naučná stezka s přírodovědnými a kulturně zajímavými místy v povodí řeky Chrudimky. Trasa 82 km dlouhá začíná u Filipovského pramene řeky,[1] až do Škrovádu vede krajinou Sečské vrchoviny v pohoří Železných hor, v závěrečném úseku ze Slatiňan do Chrudimi v krajinné oblasti Chrudimské tabule ve Svitavské pahorkatině.[2]

Naučná stezka má celkem jednatřicet informačních tabulí seznamujících návštěvníky s krajinou v povodí řeky Chrudimky, výchozí místo – „Filipovský pramen” je na informační tabuli označené číslem 1, posledním místem s číslem 31 je „Chrudim” (od názvu města odvozeno jméno řeky, do 17. století nazývané Kamenice).

Trasa je celoročně průchozí, kromě mimořádných událostí v době například kalamitní situace, vysoké sněhové pokrývky, rozbahněného terénu apod.

Od Filipovského pramene, přibližně 750 m severozápadně (312°) od nejvyššího vrcholu Železných hor s názvem U oběšeného (737,4 m n. m.), na rozhraní katastrálních území obcí Krouna a Svratouch je vlastivědná stezka vedena Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy (s délkou vodního toku Chrudimky 27,9 km) po turistické trase do Trhové Kamenice, k silničnímu mostu přes Chrudimku v Havlíčkově ulici.

V centru města Hlinsko prochází okrajem vesnické památkové rezervace lidové architektury Betlém, v urbanistickém celku s venkovskými domy sídlí Muzeum v přírodě Vysočina, součást Národního muzea v přírodě. Muzeum národopisného charakteru má dvě ucelené expozice lidové architektury a technického stavitelství (Betlém ve městě Hlinsko a Veselý Kopec ve stejnojmenné malé vesnici v obci Vysočina). Muzeum, lidově nazývané „skanzen”, do 10. prosince 2018 působilo pod názvem Soubor lidových staveb Vysočina.

Z Trhové Kamenice (křižovatka ulic Havlíčkova a Husova) pokračuje turistická trasa Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory až k silnici I/37 u odbočky na Drahotice. Dále směřuje Sečskou vrchovinou do Škrovádu a krajinou Chrudimské tabule ze Slatiňan do Chrudimi.

Stezka byla vybudována v letech 19721973, v 90. letech 20. století upravena,[1] v roce 2009 rekonstruována Českým svazem ochránců přírody, základní organizací Nasavrky. Finanční podporu na rekonstrukci poskytlo Ministerstvo životního prostředí České republiky z programu „Obnova přirozených funkcí krajiny“, prostřednictvím Správy Chráněné krajinné oblasti Železné hory.[3]

Turistické trasy

[editovat | editovat zdroj]

Vlastivědná stezka s výškovým převýšením 390 m využívá dvou značených turistických tras Klubu českých turistů:

  • zelená turistická značka Zeleně značená v úseku od Filipovského pramene[4] v horním toku řeky Chrudimky do Horního Bradla, výchozím bodem celé turistické trasy je Čachnov, železniční stanice. 
  • modrá turistická značka Modře značená v úseku Horní Bradlo[5]Chrudim, s koncovým bodem celé turistické trasy u železniční stanice.

Turistické trasy s vlastivědnou stezkou uvedeny na mapách:

  • Žďárské vrchy (mapový list č. 48), úsek Filipovský pramen – Hlinsko.[6]
  • Železné hory (mapový list č. 45), úsek Hlinsko – Chrudim.[7]

Informační stanoviště

[editovat | editovat zdroj]

Informační stanoviště (označená číslem) tvoří:

  • Filipovský pramen (1), považován za nejvýznamnější ze zdrojnic řeky Chrudimky v rozsáhlém prameništi v Kameničské vrchovině, nachází se přibližně podle vrstevnicové mapy v nadmořské výšce 705 m v lesní lokalitě Humperky nad malou vesnicí Filipov, od které byl odvozen název pramene.[8] V roce 1973 provedli úpravu místa s pramenem žáci středního učiliště bývalého národního podniku Transporta Chrudim.[6] U pramene vztyčen žulový obelisk s nápisem: „Filipovský pramen řeky Chrudimky dříve zvané Kamenice 708 m n. m.“ Lokalita se stala cílem každoročního setkání turistů v závěru roku (34. ročník v roce 2017)[9] organizovaného Klubem českých turistů v Hlinsku[10] pod názvem Silvestr na Chrudimce.
  • Kameničky (2)
  • Vojtěchův kopec (3), v přírodní rezervaci Volákův kopec.
  • Luční niva Lány (4), po průtoku Kameničkami, pod rybníkem Groš, protéká Chrudimka pod zalesněnými svahy údolní nivou s roztroušenými dřevinami na vlhkých loukách až mokřadech. Částečně jsou vlhké louky využívány jako pastviny, podél koryta řeky se objevují olšiny a vrbové dřeviny, v lesním prostoru převážně smrk a ojediněle borovice lesní s jedinečným ekotypem nazvaným podle lokality borovice lánská (nedaleko naučná stezka v péči státního podniku Lesy ČR).[11] Lány tvoří několik původních stavení, u řeky v 18. století železářský hamr. Přes Chrudimku vybudován kamenný most s lesní cestou. Luční společenstva tvoří více druhů trav a květnatých bylin, ve větší míře se objevuje kohoutek luční, kopretina bílá, krkavec toten, pryskyřník prudký, rdesno hadí kořen, zvonek rozkladitý. Luční niva s vysokou ekologickou hodnotou je významná pro vodní režim krajiny, je součástí evropsky významné lokality Údolí Chrudimky. Chráněné území soustavy Natura 2000 je vymezeno korytem zdrojnice Chrudimky s počátkem u silnice DědováKameničky a podél toku řeky až před začátek vzdutí vodní nádrže Hamry, k silnici HamryVortová.[12]
  • Hamry (5)
  • Svatojánské Lázně (6)
  • Hlinsko (7)
  • Králova pila (8), v sídelní lokalitě Milesimov (část obce Všeradov), objekt vodního mlýna a pily s unikátní technologií a strojním zařízením, patřil k prvním zachráněným technickým stavbám na řece Chrudimce, památkově chráněn od roku 1958,[13] koncem 60. let 20. století, přičiněním dobrovolníků a památkáře Luďka Štěpána (1932 – 2017), později zakladatele expozice lidových staveb v sídelní lokalitě Veselý Kopec pod názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina, znovu sestaveno umělecké složení mlýna, postavena dvě vodní kola na spodní vodu a po úspěšné rekonstrukci zpřístupněn v letech 19691983 veřejnosti (v současnosti soukromý objekt veřejnosti nepřístupný).
  • Veselý kopec (9), ucelená expozice lidové architektury a technického stavitelství v přirozené krajině Železných hor, v původně osadě Veselý Kopec, v části obce Vysočina. Součást Muzea v přírodě Vysočina (pod názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina v letech 1972–1981 a Soubor lidových staveb Vysočina v letech 1982–2018).
  • Dřevíkovská náves (10), součást vesnice Dřevíkov v obci Vysočina, sídlo obecního úřadu, více památek lidových staveb a židovské kultury, také židovský hřbitov.
  • Svobodné Hamry (11), malá vesnice se zástavbou nad řekou Chrudimkou. V 15. století u řeky vybudován železný hamr, kolem něho osada nazvaná Hamr nad Kamenicí, od roku 1769 s názvem Svobodné Hamry. Železná huť pracovala až do konce 17. století, od 18. století další zařízení na vodní pohon, včetně mlýna a pily, počátkem 20. století zanikly. Lidová architektura, například roubená stavba památkově chráněná od roku 1958[14] (uvnitř hospoda), v lokalitě také venkovský zámek s renesanční dispozicí na místě původní tvrze s názvem Odranec, upraven v pseudobarokním stylu,[15] v letech 1862–1903 spojen s osobou českého architekta a stavitele Jan Nevole (1812–1903). Vodní kovací hamr s mlýnicí[16] pozůstatek železářské hutě, v 70. letech 20. století obnovený, objekt ve správě Muzea v přírodě Vysočina, v roce 1995 vyhlášena vesnická památková zóna Svobodné Hamry.[17] Trasa také částí Turistické cesty Františka Kavána (v lokalitě památník malíře krajiny).
  • Trhovokamenické rybníky (12), rybníky se zeměpisnými názvy (hydronymum) Velká Kamenice, Mlýnský rybník a rybník Rohlík (přírodní památky Zadní rybník, Mlýnský rybník a rybník Rohlík).[18]
  • Trhová Kamenice (13)
  • Zubří (14)
  • Polom (15)
  • Železné hory (16)
  • Bradlo a Lipka (17)
  • Přemilov (18) 
  • Seč – přehrada (19)
  • Bojanov (20)
  • Vodní dílo Křižanovice (21)
  • Keltské hradiště (22)
  • Nasavrky (23)
  • Krkanka a Strádovské Peklo (24) 
  • Libáňské rybníky (25)
  • Lukavice (26)
  • Svídnice a Práčov (27)
  • Lukavická štola (28)
  • Škrovád (29)
  • Slatiňany (30)
  • Chrudim (31)

Informační tabule

[editovat | editovat zdroj]

Fotografie informačních tabulí pro turisty na jednotlivých stanovištích, bližší informace výše, viz Informační stanoviště.

  1. a b Město Seč: naučná stezka Krajem Chrudimky [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  2. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie [online]. [cit. 2017-12-29]. Aplikace MapoMat. Dostupné online. 
  3. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Správa CHKO Železné hory [online]. [cit. 2017-12-29]. Údaje uvedeny na informačních tabulích vlastivědné stezky Krajem Chrudimky. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Seznam.cz. Turistická mapa: Filipovský pramen řeky Chrudimky [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa: Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky – Horní Bradlo [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  6. a b Klub českých turistů. Turistická mapa: Žďárské vrchy. 6. vyd. Praha: Trasa, 2013. ISBN 978-80-7324-370-8. Mapový list č. 48, měřítko 1:50 000. 
  7. Klub českých turistů. Turistická mapa: Železné hory. 6. vyd. Praha: Trasa, 2012. ISBN 978-80-7324-348-7. Mapový list č. 45, měřítko 1:50 000. 
  8. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa České republiky: Filipovský pramen Chrudimky [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné online. 
  9. Klub českých turistů. Klub českých turistů Hlinsko: Silvestr na Chrudimce [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné v archivu. 
  10. Klub českých turistů Hlinsko [online]. [cit. 2017-12-30]. Dostupné v archivu. 
  11. Lesy České republiky. Naučná stezka: Borovice lánská [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 
  12. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Evropsky významné lokality: Údolí Chrudimky [online]. [cit. 2018-01-31]. Ústřední seznam ochrany přírody – kód 2980. Dostupné online. 
  13. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: Králova pila a mlýn [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  14. Národní památkový ústav. Památkový katalog: Hamerská hospoda [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  15. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: zámek a socha sv. Jana Nepomuckého [online]. [cit. 2019-02-24]. Socha sv. Jana Nepomuckého v sídelní lokalitě mimo areál zámku.. Dostupné online. 
  16. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: vodní hamr a mlýn [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  17. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: vesnická památková zóna Svobodné Hamry [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  18. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Trhovokamenické rybníky [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]