Trhový Štěpánov
| Trhový Štěpánov | |
|---|---|
 náměstí s kostelem svatého Bartoloměje | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Vlašim |
| Obec s rozšířenou působností | Vlašim (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′42″ s. š., 15°0′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 520 (2024)[1] |
| Rozloha | 28,91 km²[2] |
| Nadmořská výška | 407 m n. m. |
| PSČ | 257 63 |
| Počet domů | 590 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Dubějovická 269 257 63 Trhový Štěpánov [email protected] |
| Starosta | Josef Korn |
| Oficiální web: www | |
  Trhový Štěpánov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530816 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trhový Štěpánov (do roku 1912 Štěpánov, německy Markt Stiepanau) je město, které se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Městem je od roku 1290 s výjimkou let 1954–2007. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Ve vzdálenosti 10 km západně leží město Vlašim, 25 km západně město Benešov, 27 km východně město Světlá nad Sázavou a 31 km jižně město Humpolec. Katastrem obce protéká Štěpánovský potok s přírodní rezervací stejného jména. Štěpánovský potok je levostranným přítokem řeky Sázavy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sídlo bylo pravděpodobně založeno již před rokem 995 a jeho název se váže k vladykovi Štěpánovi z kmene Zličanů, jenž zde měl tvrz Štěpánov.[4] Z roku 1108 pochází zápis o majitelích hradu z Leštna nad Sázavou, dnešního Lštění.[4] Roku 1250 jej koupili Šternberkové a od roku 1235 byl Štěpánov majetkem pražských biskupů, z nichž Tobiáš z Bechyně roku 1290 obec povýšil na město.[4] Za jeho působení byla vystavěna kamenná hradební zeď, za níž hledali úkryt v nebezpečných dobách obyvatelé města, a původní dřevěná tvrz, Štěpánovský dvůr, byla přestavěna na hrad.[4] Za vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato, díky čemuž do města přišly celé hornické rodiny a významně tak rozšířily počet jeho obyvatel.[4] Roku 1390 těžba zlata skončila, horníci odtud odcházeli a město zchudlo, v první polovině 15. století Štěpánov přestal být majetkem světským a obyvatelé se připojili k husitství, jehož kněží zde působili mezi lety 1421 a 1624.[4] Město bylo nadále střediskem kraje, obchodu i náboženského života – hrad spravovali husité a byl rovněž oporou oblastního husitského hnutí.[4] Po neslavném konci hnutí získal Štěpánov roku 1436 od císaře Zikmunda Mikuláš Trčka z Lípy.[4] Ve druhé polovině 16. století město na několik let získalo svobodu, když jej koupili sami měšťané, ale dostali se do dluhů a požádali o prodej.[4]
Po bitvě na Bílé hoře plenilo kraj císařské vojsko, rozšířily se bída, hlad a nemoci a obec upadala.[4] Majitelkami se pak postupně staly hraběnka Maxmiliána Spaarova z Waldštejna, hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu (1687) a její vnučka Marie Josefa, jež se provdala za knížete Auersperka.[4] V majetku rodu Štěpánov zůstal až do roku 1848.[4] V roce 1741 požár ve městě zničil zámek i mnoho domů a Auersperkové na obnově zámku neměli zájem, proto pustl a jako památka po něm zůstaly pouze zbytky zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668, jenž je zazděn ve zdi domu čp. 26 naproti obecnímu úřadu.[4] Další požár roku 1865 přispěl k založení Sboru dobrovolných městských hasičů.[4]
Dne 6. září 1912 byl městu vrácen název ze starých listin – Trhový Štěpánov.[4] V listopadu 1920 byla ve městě založena tělocvičná jednota Sokol a téhož roku se domů vrátily přeživší tři čtvrtiny legionářů z 1. světové války.[4] Roku 1938 byla v Trhovém Štěpánově zavedena elektřina, během protektorátu pak bylo zatčeno i několik místních občanů, a osvoboditelské vojsko Sovětského svazu tudy projelo až 12. května 1945. Roku 1954 byl Štěpánovu odebrán status města, jejž znovu nabyl až 12. dubna 2007[5] – do té doby byl pouhou střediskovou obcí.[4]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[6]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve městě Trhový Štěpánov (přísl. Štěpánovská Lhota, 1188 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, autodoprava, cihelna, drogerie, holič, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 3 kožišníci, 4 krejčí, malíř, 4 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, 2 porodní asistentky, pokrývač, 3 řezníci, 2 sklenáři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Trhový Štěpánov, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, stavitel, továrna na hospodářské stroje, švadlena, 2 trafiky, 6 truhlářů, zámečník.
V obci Sedmpány (222 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] lesní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 26 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.
V obci Střechov (přísl. Dubovka, 465 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Střechov, 2 trafiky, velkostatek Správy státních lesů.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází mateřská a základní škola, knihovna, pošta, několik lékařských ordinací, restaurací a obchodů. V roce 1998 byla celá obec plynofikována, od roku 2001 vlastní Trhový Štěpánov městský prapor.[4] Sdružení několika desítek obcí z oblasti zřídilo v roce 1995 odborně řízenou ekologickou skládku.[4]
České dráhy i linkové autobusy zajišťují dobrou dopravní obslužnost, 4 km severovýchodně od města (u Soutic) je navíc zbudován nájezd na dálnici D1 Praha - Brno. V obci existují fotbalový klub, golfový klub Atrium Golf Club a znormované devítijamkové golfové hřiště[15], klub stolního tenisu, Klub aktivního stáří a Občanské sdružení zahrádkářů, působí zde Římskokatolická církev a Církev bratrská.[16]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Dalkovice
- Dubějovice
- Sedmpány
- Střechov nad Sázavou
- Štěpánovská Lhota
- Trhový Štěpánov
Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Soutice.[17]
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karel Kolman (1892–1962), ředitel škol, kronikář, spisovatel, básník a vlastivědný pracovník[18]
- Jiřina Pastrnková (1908–1978?), sklářská výtvarnice
- Josef Tříška (1885 Trhový Štěpánov – 1967 Praha), akademický malíř a pedagog
- Zdeněk Jandejsek (* 1954 Ledeč nad Sázavou) je podnikatel, předseda představenstva společnosti Rabbit CZ a prezident Agrární komory ČR.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Bartoloměje
- Židovský hřbitov na jih od města nedaleko železniční stanice, jenž byl významně upraven na začátku 90. let 20. století[4]
- Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty
- Trhový Štěpánov (zámek) – nedochoval se
- Muzeum Štěpánovska
- Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky, který obci daroval několik obrazů, zbudovaná roku 1971
- Spící dáma – lípa zasazená v roce 1898 k výročí 50 let panování císaře Františka Josefa I.
- Spolkový dům zrekonstruovaný a otevřený v roce 2012
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Katastrem prochází dálnice D1, silnice II/126 (Vlašim) – Trhový Štěpánov – Zruč nad Sázavou – Kutná Hora a silnice II/127 Načeradec – Zdislavice – Trhový Štěpánov. Silnice III. třídy jsou:[19]
- III/12517 Soušice – Střechov nad Sázavou – Štěpánovská Lhota – Dalkovice – Trhový Štěpánov
- III/1261 Trhový Štěpánov – Dubějovice – Sedmpány – Keblov
- III/1265 Hulice – Sedmpány
Ve městě končí železniční trať 222 Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov, je to jednokolejná regionální trať. Do roku 1974 jezdily vlaky až do Dolních Kralovic. Z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov – Želivka byla trať zkrácena do Trhového Štěpánova. Mezi Vlašimí a Dolními Kralovicemi byla zahájena doprava roku 1902. Do koncové železniční stanice Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech roku 2012 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Od prosince 2021 je mezi Vlašimí a Trhovým Štěpánovem provozován pouze turistický víkendový provoz, pravidelná osobní doprava z Benešova byla zrušena.
Městem v roce 2012 jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dolní Kralovice, Kácov, Praha, Vlašim, Zruč nad Sázavou.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]- Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0004 Vlašim – Zdislavice – Trhový Štěpánov – Nesměřice a č. 0071 Čechtice – Trhový Štěpánov – Český Šternberk.
- Pěší turistika – Městem vede turistická trasa
Vlašim – Trhový Štěpánov – Křivsoudov – Snět.
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Bartoloměje -
Zasněžená fara -
Základní škola -
Knihovna -
Spolkový dům a muzeum -
Stará zástavba v centru města -
Křížek na náměstí -
Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky -
Náhrobky na židovském hřbitově -
Lípa Spící dáma na náměstí města
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Oficiální stránky Města Trhový Štěpánov - Historie [online]. Město Trhový Štěpánov [cit. 2010-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-02.
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1708. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1530. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1618. (česky a německy)
- ↑ ATRIUM GOLF CLUB. Golfové hřiště Atrium Golf Club Trhový Štěpánov [online]. Trhový Štěpánov: Atrium Golf Club [cit. 2010-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-21.
- ↑ Oficiální stránky Města Trhový Štěpánov - Klub aktivního stáří [online]. Město Trhový Štěpánov [cit. 2010-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-02.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 524. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Sbor Církve bratrské Podblanicko [online]. Sbor Církve bratrské Podblanicko [cit. 2016-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-12.
- ↑ Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR". www.rsd.cz [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trhový Štěpánov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Štěpánov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Trhový Štěpánov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
