Přeskočit na obsah

Teplýšovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Teplýšovice
Náves s rybníkem
Náves s rybníkem
Znak obce TeplýšoviceVlajka obce Teplýšovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBenešov
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel546 (2024)[1]
Rozloha10,57 km²[2]
Nadmořská výška463 m n. m.
PSČ256 01
Počet domů204 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.2
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduTeplýšovice 27
256 01 Benešov u Prahy
[email protected]
StarostaJosef Škvor
Oficiální web: www.chopos.cz/teplysovice-titulni-strana.html
Teplýšovice
Teplýšovice
Další údaje
Kód obce530760
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Teplýšovice se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 546[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Čeňovice, Humenec, Kochánov a Zálesí.

Ve vzdálenosti 8 km západně leží město Benešov, 13 km jižně město Vlašim, 23 km severozápadně město Říčany a 30 km severně město Český Brod.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Ve vsi Teplýšovice (přísl. Humenec, Rousínov, Smilov, Zálesí, 552 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, kolář, 2 krejčí, mlýn, pekař, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, zednický mistr.

Když byl pro kostel sv. Havla pořízen nový zvon, nechal jím zdejší pán zvonit umíráček za svého uhynulého psa. Zvon, protože ještě nebyl posvěcený, se zalekl a ulétl do lesa, kde se ukryl v tůni. Odtud vylétal vždy v poledne zvonit, avšak jednou tam žena prala přízi, a když se jí zapletla do ponořeného zvonu, zaklela: „Čert to vem!” a zvon se utopil navždy.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Do obce jezdí autobusové linky Benešov-Chocerady-Sázava (v pracovních dnech 2 spoje) a Benešov-Čakov-Sázava (v pracovních dnech 5 spojů, o víkendech 1 spoj).

Obcí prochází cyklotrasa č. 0073 Benešov - Okrouhlice - Teplýšovice - Ostředek - Český Šternberk.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1696. (česky a německy)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]