Přeskočit na obsah

Streptofyty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxStreptophyta
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
NadříšeEukaryota
Říšerostliny (Plantae)
Podříšezelené rostliny (Viridiplantae)
(nezařazeno)Streptophyta
třídy

vyčleněná samostatná podříše:

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Streptophyta (česky někdy streptofyty) je označení pro vývojovou větev rostlin, která zahrnuje vyšší rostliny, parožnatky a jejich nejbližší příbuzné (Mesostigmatophyceae, Klebsormidiophyceae, Coleochaetophyceae, Zygnemophyceae). Jedná se o počtem druhů největší skupinu zelených rostlin vůbec. Vyznačují se tylakoidy uspořádanými v grana, otevřenou mitózou s dělicím vřeténkem a existencí fragmoplastu.[1] Mimoto je pro všechny streptofytní řasy charakteristické, že jde vždy o primárně sladkovodní druhy.

Druhově početná je zejména skupina tzv. vyšších rostlin (Embryophyta). Zbylé rostliny vývojové linie Streptophyta jsou vyšším rostlinám blízce příbuzné řasy (tyto řasy samotné jsou někdy také označované jako Streptophytina nebo Charophyta), ty však představují druhově chudší a početně vzácnější skupinu streptofyt.

Zbývající zelené rostliny (tzn. zelené řasy, které nejsou řazené mezi Streptophyta, ale do monofyletické skupiny Chlorophyta sensu stricto) byly naopak původně pouze mořské. Některé skupiny této vývojové linie (jako např. zelenivky) si však evolučně později také vyvinuly schopnost růstu ve sladkých vodách a předpokládá se, že právě rozvoj těchto pozdějších skupin řas ve sladkých vodách z velké části potlačil početnost a druhovou pestrost řas ze skupiny Streptophyta. K tomuto úbytku Streptophyt však mělo dojít až v období křídy, velmi dlouho poté, co se ze společných předků streptophytních řas měly úspěšně vyvinout první vyšší rostliny a následně kolonizovat pevninu.[2]

Hlavní skupiny

[editovat | editovat zdroj]

Vedle nejpočetnější skupiny vyšších rostlin (Embryophyta), vyčleňované zpravidla jako samostatná podtřída (tedy formálně o několik taxonomických úrovní výše), se do streptofyt řadí tyto třídy zelených řas:

  • Coleochaetophyceae – mnohobuněčné sladkovodní řasy s diskovitou nebo rozvětveně vláknitou stélkou;
  • Charophyceaeparožnatky, mnohobuněčné sladkovodní řasy s přesličkovitě vyhlížející stélkou;
  • Chlorokybophyceae – půdní řasy, tvořící sarcinoidní kolonie (trojrozměrné balíčky několika oválných buněk);
  • Klebsormidiophyceae – nepočetná skupina půdních, případně sladkovodních řas, jejichž buňky tvoří nevětvená vlákna;
  • Mesostigmatophyceae – zahrnuje sladkovodní řasy, a to jak jednobuněčné, volně pohyblivé, tak i primitivně vláknité, se společnou buněčnou stěnou bez plazmodezmat;
  • Zygnematophyceaespájivky, zahrnující sladkovodní řasy, které mohou být jednobuněčné, tvořit vícebuněčné kokální kolonie, tak i vláknité, primitivně mnohobuněčné stélky.

Fylogenetický strom

[editovat | editovat zdroj]
Spirogyra z řádu Zygnematales
Chara globularis z řádu Charales

Skutečný fylogenetický strom vývojové linie Streptophyta se neobejde bez vývojové větve vyšších rostlin, protože zbytek streptofyt (někdy označovaný jako Charophyta) je parafyletická skupina. Příbuzenské vztahy podle dnešních (2022) názorů vypadají takto:[3][4][2][5][6]

Streptophyta
[8]

Chlorokybophyceae

Mesostigmatophyceae

Klebsormidiophyceae

Phragmoplastophyta

Charophyceae

Coleochaetophyceae

Anydrophyta[7]

Zygnematophyceae

Embryophyta

  1. KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1. 
  2. a b BECKER, Burkhard, Birger Marin. Streptophyte algae and the origin of embryophytes. Annals of Botany. 2009-05, roč. 103, čís. 7, s. 999–1004. Dostupné online [cit. 2009-10-02]. ISSN 1095-8290. DOI 10.1093/aob/mcp044. 
  3. One Thousand Plant Transcriptomes Initiative. One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants. S. 679–685. Nature [online]. Springer Nature Limited, 2019-10-31. Roč. 574, čís. 7780, s. 679–685. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1693-2. (anglicky) 
  4. CHENG, Shifeng; XIAN, Wenfei; FU, Yuan; MARIN, Birger; KELLER, Jean; WU, Tian; SUN, Wenjing. Genomes of Subaerial Zygnematophyceae Provide Insights into Land Plant Evolution. S. 1057–1067.e14. Cell [online]. Elsevier Inc., 2019-11 [cit. 2022-09-27]. Roč. 179, čís. 5, s. 1057–1067.e14. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 0092-8674. DOI 10.1016/j.cell.2019.10.019. PMID 31730849. (anglicky) 
  5. Lewis, L. A & R. M. McCourt. Green algae and the origin of land plants. American Journal of Botany. 2004, roč. 91, čís. 10, s. 1535–1556. Dostupné online. DOI 10.3732/ajb.91.10.1535.  Archivováno 21. 6. 2010 na Wayback Machine.
  6. WODNIOK, Sabina; BRINKMANN, Henner; GLOCKNER, Gernot, Andrew J. Heidel, Herve Philippe, Michael Melkonian, Burkhard Becker. Origin of land plants: Do conjugating green algae hold the key?. S. 1–27. BMC Evolutionary Biology [online]. 18. duben 2011. Svazek 11, čís. 104, s. 1–27. Dostupné online. PDF [2]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/1471-2148-11-104. (anglicky) 
  7. RENSING, Stefan A. How Plants Conquered Land. S. 964–966. Cell [online]. Elsevier Inc., 2020-05-28 [cit. 2022-11-03]. Svazek 181, čís. 5, s. 964–966. Dostupné online. PDF [3]. ISSN 0092-8674. DOI 10.1016/j.cell.2020.05.011. (anglicky) 
  8. Lemieux C, Otis C, Turmel M. A Clade uniting the green algae mesostigma viride and chlorokybus atmophyticus represents the deepest branch of the streptophyta in chloroplast genome-based phylogenies. BMC Biology. 2007, roč. 5, čís. 2. Dostupné online. DOI 10.1186/1741-7007-5-2.