Přeskočit na obsah

Rančířov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Jihlavsku. O části obce Dešná pojednává článek Rancířov.
Rančířov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Znak obce RančířovVlajka obce Rančířov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′45″ s. š., 15°35′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel546 (2024)[1]
Rozloha6,46 km²[2]
Katastrální územíRančířov
Nadmořská výška510 m n. m.
PSČ586 01
Počet domů145 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRančířov 36
586 01 Jihlava 1
[email protected]
StarostaJaroslav Caha
Oficiální web: www.rancirov.cz
Rančířov
Rančířov
Další údaje
Kód obce587176
Kód části obce139289
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rančířov (německy Ranzern[4]) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 546[1] obyvatel.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice původně znělo Ranožíř (v mužském rodě) a bylo odvozeno od osobního jména Ranožír (v jeho druhé části je praslovanské žirъ - "život"; nositelem jména byl velmož (s jelením rohem v erbu) držící majetky v okolí Jihlavy a Jemnice písemně doložený v období 1234-1238). Význam místního jména byl "Ranožírův majetek". Zcela stejný původ má jméno blízkého Rantířova a Rancířova jižně od Jemnice. Původní jméno se změnilo přes mezitvar Ranžíř na Rančíř, k němuž byla přidána přípona -ov podle jmen jiných sídel. Německé jméno se vyvinulo z českého. Vývoj jména v písemných dokladech: Rancyr Minor (14. století), Ranczier (1376), Ranczir (1475), z Ranczyrzowa (1529), k Rantzer (1562), Rantzern (1678, 1718), Rantzern a Rancrow (1720), Rantzern (1751), Rantzer, Rancjř a Rancjřow (1846), Ranzern a Rancířov (1872), Ranžírov (1881) Rančířov a Ranzern (1924).[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305.[6] K roku 1376 je název doložen v podobě Ranczier.[7][8] Na hranici katastrálního území Rančířova a Jihlavy se nachází v údolí řeky Jihlávky lokalita zvaná Ráj. Zde se ve středověku zpracovávala stříbrná ruda vytěžená v okolních šachtách. Pozůstatky dolování jsou v okolí dodnes znatelné.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nachází se šest kilometrů jižně od Jihlavy a devět kilometrů severně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.[10] Nejvyšší bod, Holý vrch (660 m n. m.), leží na východní hranici katastru obce.[11] Obcí protéká řeka Jihlávka, do které se zleva vlévá potok Okrouhlík. Na tomto potoce se nachází Vodárenský rybník.

Na území obce se nachází památné stromy. Na severovýchodním okraji obce u čp. 32 roste 25 metrů vysoký javor klen, jehož stáří je odhadováno na 150 let.[12] Nad pravým břehem řeky Jihlávky na okraji lesního porostu severozápadně od obce u bývalého kříže stojí čtyři 28metrové lípy srdčité s odhadovaným stářím 150 let.[13]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 48 domech 278 obyvatel. 66 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 210 k německé. Žilo zde 261 římských katolíků, 5 evangelíků a 8 příslušníků Církve československé husitské.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 261 278 269 255 269 259 278 210 190 189 196 168 194 372 452
Počet domů 33 35 36 36 40 39 48 50 43 45 43 51 61 113 145

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1976 Rančířov byl obcí v okrese Jihlava (1869–1930), poté v okrese Jihlava-okolí (1950) a později opět v okrese Jihlava. Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1991 patřil jako část statutárního města k Jihlavě a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[17] V letech 1869–1879 k obci patřily jako osady vesnice Čížov[18] a Rosice.[19]

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele od roku 2010 stojí starosta Jaroslav Pech.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 148 66,89 7 7 Nezávislí kandidáti Rančířov Bohuslav Svoboda
2006–2010 202 40,59 7 7 Nezávislí kandidáti Rančířov Bohuslav Svoboda
2010–2014 250 78,00 7 5 Nezávislí
2 Změna pro Rančířov		 Jaroslav Pech
2014–2018 288 35,76 7 7 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ Jaroslav Pech

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[20] Znak: V modrém štítě nad zlatým návrším s černými hornickými kladívky vztyčený klíč, postavený meč a jelení paroh, vše zlaté. Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a vypouklý žlutý, v poměru 7 : 1. Uprostřed modrého pruhu klíč zuby nahoru a k žerďovému okraji, meč hrotem k dolnímu okraji listu a jelení paroh, vše žluté. Ve žlutém pruhu sahajícím do sedmi desetin šířky listu černá hornická kladívka. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy CASHBACK TRADING s.r.o., VB PALIVOVÉ DŘEVO s.r.o., SLUŽBY H+H, s.r.o., COLAS CZ, a.s., POSITIVO s.r.o., LUNDES s.r.o., OTTIMA a.s., ARMYTECH s.r.o., SP facility s.r.o., ABUS s.r.o., CORHA Jihlava, v.o.s., STARON - CZ, s.r.o., PRIMA CAR, s.r.o., TeS, spol. s r.o. Chotěboř a Hotel Vivaldi Group s.r.o.[21] Obcí prochází silnice I. třídy č. 38 z Jihlavy do Vílance a místní komunikace III. třídy č. 03826.[22] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dačice, Bítov, Nová Říše, Stará Říše, Zadní Vydří, Opatov, Vílanec, Loučky, Stonařov, Želetava, Budeč, Znojmo, Telč, Hrotovice a Moravské Budějovice.[23] Obcí prochází modře a žlutě značené turistické trasy. Na katastru obce se nachází lom.[24]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rančířově.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Petra a Pavla
    Kostel svatého Petra a Pavla
  • Fara
    Fara
  • Socha svatého Josefa
    Socha svatého Josefa

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 12. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 361, 362. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, záznam 76. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  7. ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XI, č. 34, s. 30 [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 361. 
  9. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rančířov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Rančířov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ Javor klen v Rančířově [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ Lípy nad Rančířovem [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 476.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 88. 
  19. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 450. 
  20. ↑ Udělené symboly – Rančířov [online]. 2012-05-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ Rančířov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  23. ↑ Rančířov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ Lom Rančířov se rozšíří na sever i na jih [online]. Obcasnik.eu, 2019 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PELTAN, Lubomír. Obnova sochy sv. Josefa u Rančířova v roce 1995. In: Vlastivědný sborník Vysočiny 16. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2008. S. 307–313.
  • KYNCL, Tomáš. Dendrochronologické datování krovů kostela sv. Vojtěcha poblíž Studnic u Telče a kostela sv. Petra a Pavla v Rančířově. In: Průzkumy památek 5, č. 2. Praha: Lepton, 1998. S. 115–118.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rančířov&oldid=24197738“