Přeskočit na obsah

Kamenice (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamenice
Centrum Kamenice
Centrum Kamenice
Znak městyse KameniceVlajka městyse Kamenice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 991 (2024)[1]
Rozloha34,04 km²[2]
Nadmořská výška510 m n. m.
PSČ588 22, 588 23, 588 24, 675 03
Počet domů705 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu městyseKamenice 481
588 23 Kamenice u Jihlavy
[email protected]
StarostkaHana Krejčová
Oficiální web: www.kameniceujihlavy.cz
Kamenice
Kamenice
Další údaje
Kód obce587346
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Kamenice (německy Kamenitz) se nachází v okrese JihlavaKraji Vysočina. Rozkládá se na Moravě, na území regionu Moravské Horácko. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Meziříčko, Bítovčice, Brtnice, Nadějov, Vysoké Studnice, Chlumek, Pavlínov, Měřín, Radošov, Horní Smrčné a Věžnice.

Název se vyvíjel od varianty Kamenicz (1358), Kamenicze (1556), z Stare Kamenicze (1592), Kamenitz (1633, 1678, 1718, 1720, 1751) až k podobám Kamenitz a Kamenice v roce 1846). Od počátku 20. stoleté Kamenice na Moravě. Název je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Kamenice. Místní jméno vzniklo přidáním substantivní přípony -ica k přídavnému jménu kamenná a znamenalo říčku, která tekla kamenitým dnem; v níž se těžil kámen či ves s kamennými domy. V některých pramenech se používalo přídavné jméno Stará pro rozlišení od nedaleké Kameničky.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391, kdy je v městské knize Velkého Meziříčí uveden jistý Svach z Kamenice. Dosud uváděné datum 1358 zmiňuje Dobeše a Jindřicha z Kamenice, kteří se však psali po Kamenici nad Lipou. Nelze je tak spojit s dějinami Kamenice u Jihlavy. Na místní "tvrzi" měla letní sídlo Kateřina z Valdštejna, manželka Karla staršího ze Žerotína. Konala se tu schůzka Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem a měl zde nocovat i Fridrich Falcký.[5]

Od roku 1869 sem přísluší Vržanov[6] a 1. července 1989 se místními částmi Kamenice staly Kamenička[7] a Řehořov.[8] Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.[9] Obec Kamenice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[10]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Kamenice leží v okrese JihlavaKraji Vysočina, historická země Morava. Nachází se 9 km jihozápadně od Měřína, 19 km západně od Velkého Meziříčí, 7 km severně od Koutů, 18 km východně od Jihlavy, 8 km východně od Luk nad Jihlavou a 7 km jihovýchodně od Vysokých Studnic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[11] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.[12] Nejvyšší bod, Bílá hora (659 m n. m.), leží na jižně od městyse, kde se nachází i Kamenická strážka (618 m n. m.) a Vrchy (603 m n. m.) a v těsné blízkosti Kamenice na severovýchod Jansův vršek (563 m n. m.). Městysem protéká řeka Kamenička, na níž jihovýchodně od Kamenice stojí Panský rybník. Západně od Kamenice se do Kameničky zprava vlévá Železný potok.[13] Na území místní části Vržanov leží dvě přírodní památky Pahorek u Vržanova[14] a Prosenka.[15]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 345 domech 1 729 obyvatel. 1 721 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1 468 římských katolíků, 20 evangelíků a 192 příslušníků Církve československé husitské.[16]

Vývoj počtu obyvatel Kamenice[17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2704 2849 2764 2756 2691 2601 2563 2228 2382 2098 1928 1924 1768 1824
Vývoj počtu obyvatel místní části Kamenice[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1745 1920 1898 1856 1809 1746 1729 1524 1649 1422 1313 1393 1268 1300

Správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Městys je rozdělen na čtyři místní části (Kamenice, Kamenička, Řehořov a Vržanov), které leží na čtyřech katastrálních území (Kamenice, Kamenička, Řehořov a Vržanov) a má čtyři stejnojmenné základní sídelní jednotky.[19]

Kamenice je členem Svazku obcí mikroregionu Loucko a místní akční skupiny LEADER – Loucko.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starostka Eva Jelenová.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 1418 62,34 15 4 KDU-ČSL
4 Kamenická patnáctka pro vás
3 Za rozvoj Řehořova
2 ČSSD
2 Za rozvoj Kameničky
Eva Jelenová
2006–2010 1447 63,79 15 5 Sdruž. kamenických nezáv.kand.
3 KDU-ČSL
3 SNK ŘEHOŘOV
2 ZA ROZVOJ KAMENIČKY
2 ČSSD
Eva Jelenová
2010–2014 1489 57,35 15 6 Sdruž. kamenických nez. kand.
4 KDU-ČSL
3 SNK ŘEHOŘOV
2 Za rozvoj Kameničky
Eva Jelenová
2014–2018 1537 61,94 15 5 Sdruž. kamenických nez. kand.
3 KDU-ČSL
3 Záj. spolky – nezisk. organ.
2 SNK ŘEHOŘOV
2 Za rozvoj Kameničky
Eva Jelenová

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. října 2007.[20] Znak: V modrém štítě pod stříbrnou hlavou se třemi dolů obrácenými černými mnišskými kápěmi vedle sebe vyrůstající zlatá berla se dvěma vlajícími stříbrnými sudarii se zlatým třepením.

Vlajka: List tvoří dva svislé pruhy, bílý a modrý, v poměru 1 : 5. V bílém pruhu tři dolů obrácené černé mnišské kápě nad sebou, v modrém pruhu vyrůstá z dolního okraje listu závitem k žerdi žlutá hlavice berly s bílými sudarii se žlutým třepením. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Územím obce prochází dálnice D1. Dále jím prochází silnice II/351 v úseku Polná – Kamenice – Třebíč a silnice II/602 v úseku Měřín – Řehořov – Jihlava. Silnice III. třídy jsou:

  • III/3494 Brodek – Kamenice
  • III/3516 Kamenice – Bítovčice
  • III/3517 odbočka z III/3516 na Vržanov
  • III/3518 Měřín – Kamenička – Kamenice
  • III/3519 Radošov – Horní Smrčné[21]

Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Luka nad Jihlavou, Kamenička, Vržanov, Měřín, Puklice, Řehořov, Bransouze, Věžnice, Radošov, Třebíč a Náměšť nad Oslavou.[22] Obcí prochází zeleně značená turistická trasa z Vržanova do Kameničky.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a Mateřská škola Kamenice je příspěvková organizace, kterou zřizuje městys Kamenice. Do školy dochází rovněž děti z místních částí Kamenice (Kamenička, Řehořov, Vržanov) a několika menších obcí v okrese Třebíč (Radošov, Chlum, Kouty, Horní Smrčné). Ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo zařízení 175 žáků. Mateřská škola má kapacitu 100 dětí.[23] Místní knihovna vznikla v roce 1919.[24]

Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Kamenice.[25] SK Kamenice 1933[26] hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou III. třídu mužů v okrese Jihlava.[27] Tělocvičná jednota Sokol Kamenice patří do župy Plk. Švece, sídlí v opravené sokolovně, obnovena byla v roce 2009, členové se věnují stolnímu tenisu a fitness.[28] Orel jednota Kamenice se řadí do župy Kubišova, v roce 2014 měla 38 členů.[29]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kamenici (okres Jihlava).
  • Budova čp. 20 v dolní části náměstí, dosud mylně považovaná za tvrz, je ve skutečnosti součástí někdejší zájezdní hospody, stávající severně od ní v místech dnešní křižovatky. Naprosto shodná dispozice goticko-renesanční stavby byla zjištěna také u domu čp. 72 asi 60 metrů východně od „tvrze“. V budově sídlí Muzeum v Kamenici.
  • Kostel svatého Jakuba Staršího s románským jádrem (obvodové stěny lodi, spodní úroveň věže) byl součástí románského hradu, jehož pozůstatky jsou dosud patrny. Kolem kostela jsou dochovány stopy valů a příkopu někdejšího opevnění. Gotický presbyterář je z druhé poloviny 15. století a renesanční věž před západním průčelím pochází z roku 1535. Nový vstup do kostela ze západní strany byl proražen mezi lety 17231765.
  • Kaple svaté Anny na náměstí z roku 1730
  • Kaplička svatého Cyrila a Metoděje směrem na Brodek
  • Výklenková kaplička nad potokem
  • Smírčí kámen u pazderny
  • Dvojice kašen na náměstí z počátku 18. století
  • Fara na jihozápadním okraji vesnice
  • Budova čp. 299 bývalý lihovar
  • „Špitálka“ – budova obecního špitálu z roku 1811
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 378. 
  5. ŠULC, Roman. Kamenice u Jihlavy. Turista. Roč. LIV, čís. 10, s. 36–38. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 585. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 219. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 460. 
  9. Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
  10. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  11. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  12. Kamenice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  13. Kamenice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  14. Pahorek u Vržanova [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  15. Prosenka [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  16. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  17. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 41. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  18. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 41-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  19. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  20. Udělené symboly – Kamenice [online]. 2007-10-09 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  21. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  22. Kamenice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  23. Výroční zpráva 2013/2014 [online]. ZŠ a MŠ Kamenice, 2014-09-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02. 
  24. Něco z historie knihovny [online]. Knihovna Kamenice u Jihlavy, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  25. Vítejte na stránkách SDH Kamenice. [online]. SDH Kamenice, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  26. SK Kamenice 1933 [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  27. A2A - III. tř. mužů [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  28. Tělocvičná jednota Sokol Kamenice [online]. Tělocvičná jednota Sokol Kamenice, 2010-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  29. Orel jednota Kamenice u Jihlavy [online]. Orel, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  30. Franz Jonas. kamenice.wz.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SADÍLEK, Jaroslav. Kamenice u Jihlavy : tvrz čp. 20 : kostel sv. Jakuba Většího : stavebně historický průzkum, historická rešerše. Kamenice: Obec Kamenice u Jihlavy, 2006. 119 s. ISBN 80-901312-6-3. 
  • Historický atlas městyse Kamenice u Jihlavy : barevný střípek v mozaice Vysočiny. Kamenice: Městys Kamenice, 2008. 10 s. 
  • KRATOCHVÍL, Augustin. Dějiny a archiv městečka Kamenice na Mor.. Popovice: vl.n., 1912. 123 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]