Petar Preradović
| Petar Preradović | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. března 1818 nebo 18. března 1818 Grabrovnica |
| Úmrtí | 18. srpna 1872 (ve věku 54 let) Pottenstein |
| Místo pohřbení | Mirogoj |
| Povolání | básník, překladatel, voják, spisovatel, důstojník a armádní důstojník |
| Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
| Děti | Zora Preradović |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petar Preradović, v srbské cyrilici Петар Прерадовић (19. března 1818 – 18. srpna 1872) byl ilyristický básník, panslavista a překladatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původem byl z hraničářské rodiny chorvatských Srbů[1], později studoval na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a svůj život zasvětil armádě. Žil proto většinou mimo Chorvatsko. Zpočátku psal německy, po setkání s řadou ilyristických (ale i jiných slovanských, včetně Čechů) obrozenců však otočil a psal chorvatsky. Patřil k oblíbeným tvůrcům, kteří se hlásili k myšlenkám ilyrského hnutí, měřit se mu mohli pouze Ivanem Mažuranićem, či Stanko Vrazem.[2] Do němčiny přeložil také i část Máchova Máje.
Byl básníkem zvučné, sladké a mohutné milostné i vlastenecké lyriky, spolu se Stanko Vrazem a Ivanem Mažuraničem byl zakladatelem obrozené, duchem národní chorvatské literatury, Slovinci i Srby pak milován a ctěn je stejně, jako slovenský Jan Kollár pro ideálně slovanské stanovisko vzájemné lásky a mezislovanského sblížení.[2]
Pohřben je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Náhrobek je dílem sochaře Rendiče.
Při oslavách jeho jubilea 100 let od narození (19. března 1918) byla účastna i česká deputace z Prahy (básník Jaroslav Kvapil a redaktor Vincenc Červinka), kteří položili na básníkův hrob věnec se stuhami v českých barvách, s nápisem: „Český pozdrav a hold básníku slovanské vzájemnosti". Shromáždění pak zapělo „Kde domov můj" a „Hej Slované", poté i chorvatskou národní "hymnu" „Liepa naša domovina" a srbskou Marseillaisu "Onamo, 'namo!" [2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Kromě následujících sbírek je Preradović také i autorem dramata Putnik (poutník), ve kterém plně vyjádřil svojí nespokojenost a melancholii z neustálého putování daleko od své vlasti.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 154. (srbochorvatština)
- ↑ a b c Č., zn. JAK V CHORVÁTSKU SLAVILI JUBILEUM PRERADOVIČOVO. Světozor. 3.4.1918, roč. 1917-1918 (18.), čís. 31, s. 2–3. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petar Preradović na Wikimedia Commons
