Přeskočit na obsah

Palác Věžníků (Hybernská)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Palác Věžníků v Thunovské ulici na Malé Straně.
Palác Věžníků v Hybernské ulici
Palác Věžníků v Hybernské
Palác Věžníků v Hybernské
Účel stavby

městská rezidence

Základní informace
SlohBaroko, neoklasicismus
ArchitektFrantišek Kavalír
Výstavba17. století
Přestavba1928
MateriálZdivo
StavebníkVěžníkové z Věžník
Další majiteléVršovci, páni z Vrtby, Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Lobkovicové
Současný majitelHybernská Properties, s.r.o.
Poloha
AdresaHybernská 1002/12
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceHybernská
Souřadnice50°5′13,51″ s. š., 14°25′52,93″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věžníkovský palác, též palác či dům (U) Věžníků (jindy podle dalších majitelů též palác Vršovců, Vrtbovský, Valdštejnský či Strakovský. Jedním z posledních majitelů paláce byl také roudnický vévoda Ferdinand z Lobkovic, proto je možné se také setkat s názvem Lobkovický palác).[1] Jedná se o původně dvoupodlažní barokní palácovou stavbu, od konce 19. století klasicistně přestavěnou (a zvýšenou). Nachází se v ulici Hybernská č.p. 1002, č.o. 12, Praha 1, naproti baroknímu paláci Losyů z Losinthalu (nyní Lidový dům).

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]

V 15. století na místě dnešního paláce stávaly dva větší měšťanské domy. Ty byly v polovině 17. století stavebně sloučeny a přestavěny na barokní palác.

V průběhu 17. a 18. století se zde vystřídalo několik majitelů, byli jimi duchcovští Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Vrtbové. Známý byl rovněž český zemský cenzor hrabě František Věžník z Věžník, jméno jehož rodu palác nese.

Na konci 19. století proběhla přestavba barokního paláce na neoklasicistní nájemní dům. Ten pak podle projektu z let 1924–1927 doznal zásadních úprav podle návrhu architekta Františka Kavalíra. Dům byl roku 1928 přestavěn a interiéry byly upraveny pro potřeby Gremiální pojišťovny a Obchodní úřednické pojišťovny. Fasádu v 1. patře zdobí zalamované zvlněné římsy s ženskými bustami, mušlemi a medailony s reliéfy Římanů.

Po druhé světové válce sloužila budova jako zdravotnické středisko OÚNZ, a to až do roku 1996, kdy ji koupila developerská společnost a upravila pro potřeby hotelu.[2] Autory návrhu byli architekti ateliéru Ian Bryan Architects.

Architektura a rekonstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Při rekonstrukci pro potřeby hotelu bylo zachováno původní průčelí paláce (včetně vstupních vrat). Nádvoří paláce bylo zachováno, a vznikla zde zahrada o rozloze asi 1 800 m². Rovněž byly zachovány některé prvky tzv. iluzivního baroka v interiérech.

V zadní části zahrady paláce u zdi se nachází pískovcová kašna nad nádrží s chrličem ve tvaru lví hlavy.[3]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Vstupní portál
    Vstupní portál
  • Detail fasády
    Detail fasády
  • Zahrada s kašnou
    Zahrada s kašnou
  • Interiér
    Interiér
  • Interiér
    Interiér

Okolí

[editovat | editovat zdroj]

V okolí Věžníkovského paláce se nacházejí další významné instituce:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529
  2. ↑ The Grand Mark Prague | v centru Prahy. www.grandmark.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kašna v zahradě hotelu The Grand Mark Prague – na webu Pražské kašny a fontány

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529-530.
  • RUTH, František: Kronika královské Prahy 1, 1903, s. 345

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Šlechtické paláce v Praze
Hradčany
Malá Strana
Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město
Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Palác_Věžníků_(Hybernská)&oldid=23269463“