Šporkův palác

Šporkův palác na Malé Straně; Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského
	Uliční fasáda paláce ve Šporkově ulici
Účel stavby
	klášter, kaple
Základní informace
Sloh	Pozdní baroko (dnešní stav)
Výstavba	1726
Přestavba	1783 (pozdně barokní přestavba), 1992–1996
Materiál	Zdivo
Další majitelé	Piccolominiové; hrabata ze Saurau; Martinicové
Současný majitel	Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (od roku 1852)
Poloha
Adresa	Šporkova 321/12; Praha 1, Malá Strana; 118 00 Praha 011, Česko
Ulice	Šporkova
Souřadnice	50°5′16,08″ s. š., 14°23′49,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39357/1-757 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šporkův palác nebo také Piccolominiovský palác, Martinický dům či U dvou zlatých lvů je palácový objekt nacházející se v Praze na Malé Straně, s hlavním průčelím čp. 321/III ve Šporkově ulici 12, se zahradními průčelími a kaplí obrácenými k západu. Od druhé poloviny 19. století slouží kongregaci sester boromejek, činných v nemocnici Pod Petřínem. V současné době je sídlem generální představené a je označován také Dům svaté Notburgy. Palác s příslušenstvím je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Socha Panny Marie a nápisy na zdi klášterní zahrady sester boromejek

Západní ohradní zeď zahrady sester boromejek

Situace paláců čp. 321-III a čp. 320-III ve Šporkově ulici

Palác vznikl z původního renesančního domu, jehož vlastníkem byl po roce 1631 císařský důstojník Gundakar z Herbersteina, po něm Zikmund Fridrich ze Saurau, který roku 1666 zahájil barokní přestavbu, a po jeho smrti vdova Zuzana Polyxena Martinicová, rozená Ditrichštejnová. Ve druhé polovině 17. století byl raně barokně přestavěn pod vedením Santina de Bossiho pro Jana Mariu Testu Piccolominiho. Po roce 1685 vznikl štukaturami zdobený zahradní trakt.^[2] V letech 1723–1726 proběhla vrcholně barokní přestavba. Dále po roce 1756 podnikl další, stylově shodné stavební úpravy Josef Karel z Hallweilu (1686-1749). Zahradní křídlo paláce tehdy bylo rozčleněno na tři úsekyː jednoosý střed byl zvýšen o patro a završen trojbokým štítem, boční přízemní křídla mají štíty segmentové. Celá fasáda má naturalistické štukatury z festonů, šátků a kartuší v rámech a lisénách. Po roce 1777 palác krátce patřil Janu Karlu Šporkovi (1722-1790), po kterém se dodnes jmenuje. Po roce 1783 byly provedeny pozdně barokní úpravy.

Ve 30. letech 19. století získal palác Spolek paní pro výchovu sirotků, později zvaný Pražský spolek paní sv. Notburgy. Ve druhé polovině 19. století palác přešel do majetku Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského a kolem roku 1880 byla v zahradním traktu upravena i kaple svaté Notburgy.^[3]

Současnost

Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského užívá palác dodnes. V letech 1992–1996 proběhla celková rekonstrukce areálu, k němuž kromě hlavní budovy patří i zadní trakt s kaplí sv. Notburgy, s freskami madony a sv. Notburgy, dále dvůr a dvě zahrady, přístupné ze dvora nemocnice. Z bývalého zahradního altánu se dochovala štítová zeď se dvěma fragmenty modliteb a před ní byla přemístěna pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, dílo z doby kolem roku 1880. ^[4]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-23]. Identifikátor záznamu 151384 : Šporkův palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 285.
↑ POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43.
↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423.

Literatura

KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 72.
POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43.
VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šporkův palác na Malé Straně na Wikimedia Commons
Hrady.cz
Geburtshuas von Jacques Austerlitz (W.G.Sebald)

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-23]. Identifikátor záznamu 151384 : Šporkův palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[pkk-258-2] POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 285.

[pp-43-3] POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43.

[:1-4] VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423.

[1]

[2]

[3]

[4]

Šlechtické paláce v Praze

Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)

Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác

Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác

Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác