Pémové

Vesnice Rovensko (rumunsky Ravensca) – oblast nejhustěji obydlená Pémy

Místní banátský počeštělý výraz pro Čechy je Pémové^[1] (rumunsky pemi, srbsky Pemci, odvozeno od boemi, boemieni = český). Výraz pochází z německého Böhm (obyvatel Čech bez ohledu na národnost). Místní tak označují jednak české Čechy, jednak české Němce.

Tento výraz se v Srbsku cítí jako částečně pejorativní, a na rozdíl od chápání v Rumunsku se nevztahuje na české Němce.

Češi v Banátu

Většina místních Čechů přišla do oblasti v první polovině 19. století jako součást vlny, která kolonizovala Banát. Češi mj. založili vesnice Gerník, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Eibenthal, Šumice, Svatá Alžběta a následně, v sekundární kolonizaci na území dnes ležící v srbské části Banátu, vesnici Češko Selo (Česká ves), a tyto vesnice dosud obývají (kromě Svaté Alžběty, která zanikla již roku 1847).

Čeští Němci, kteří se usadili severněji, založili v Banátu obce Wolfswiese, Weidenthal, Weidenheim a Lindenfeld.

Česká menšina v Rumunsku

Češi (rumunsky cehi) v Rumunsku žijí převážně v Banátu, v župě Karaš-Severin. Podle sčítání z roku 2002 jich v zemi žije 3938.

Česká menšina spolu se slovenskou mají v Rumunsku uznán oficiální status menšiny. Mají tak zajištěno své zastoupení v Poslanecké sněmovně.

Česká menšina v Srbsku

Češi (srbsky Чеси, Česi) v Srbsku žijí převážně v Banátu, v Jihobanátském okruhu. Podle sčítání z roku 2011 jich v zemi žije 1824.

Česká menšina má v Srbsku uznán oficiální status menšiny, vč. postavení češtiny jako jednoho z úředních jazyků v okrese Bílý Kostelec, kde jich žije nejvíc. Mají kulturní samosprávu, a volí řídící orgán této samosprávy – Českou národní radu.

Odkazy

Reference

↑ KOKAISL, Petr a kol. Krajané: po stopách Čechů ve východní Evropě. 1. vyd. Praha: Za hranice – Společnost pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009. Kap. Šumice: Náboženství ISBN 978-80-254-5924-9

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pémové na Wikimedia Commons
MAŠKOVÁ, Martina. Před 200 lety začali Češi osídlovat Banát. ‚Kulturní endemit, který jinde nepotkáte,‘ popisuje cestovatel. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-12 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
Jaroslav Svoboda: Z historie českého osídlení Banátu, In: Jaroslav Svoboda: Česká menšina v Rumunsku, vydalo Sdružení Banát, 1999, edice Češi na Balkáně
(německy) Böhmische Dörfer im Banat (České vesnice v Banátu), Gerd Ballas, Mörfelden-Walldorf 26. 11. 2006, zdroj: Thomas Höhenleitner: Das Leben zwischen Gestern und Heute (Život mezi včerejškem a dneškem)
web věnující se osudu českých menšin na Balkánu

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] KOKAISL, Petr a kol. Krajané: po stopách Čechů ve východní Evropě. 1. vyd. Praha: Za hranice – Společnost pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009. Kap. Šumice: Náboženství ISBN 978-80-254-5924-9

[1]

Česká diaspora (kategorie)

Evropa	Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Chorvatsko • Itálie (Milán) • Lucembursko • Polsko • Rakousko (Vídeň) • Rumunsko (Banát) • Rusko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko (Banát a Vojvodina) • Švédsko • Turecko (Istanbul) • Ukrajina (Volyň, Mykolajivská oblast, Krym)

Amerika, Austrálie a Oceánie	Argentina • Brazílie • Chile • Kanada • Mexiko • Paraguay • Spojené státy americké (Baltimore • Jižní Dakota • Illinois (Chicago) • Iowa • Nebraska (Omaha) • Texas) • Venezuela

Asie	Čína • Gruzie • Írán • Japonsko • Uzbekistán

Austrálie a Oceánie	Austrálie • Nový Zéland

České vesnice v Banátu

České vesnice v rumunském Banátu	Bígr • Eibenthal • Frauvízn (zatopená) • Gerník • Rovensko • Svatá Alžběta (zaniklá) • Svatá Helena • Šumice

České vesnice v srbském Banátu	České Selo • Kruščice • Veliké Srediště • Gáj

Vesnice českých Němců z Klatovska v rumunském Banátu	Wolfswiese • Weidenthal • Weidenheim • Lindenfeld