Opletník
Opletník | |
---|---|
Západoevropský poddruh opletníku plotního (Calystegia sepium subsp. roseata) s narůžovělými květy | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | lilkotvaré (Solanales) |
Čeleď | svlačcovité (Convolvulaceae) |
Rod | opletník (Calystegia) R.Br., 1810 |
Druhy vyskytující se v ČR | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Opletník (Calystegia) je rod popínavých rostlin rostoucí převážně v mírném a subtropickém pásu na obou polokoulích. Patří do čeledi svlačcovitých a je velmi blízký rodu svlačec, od kterého se morfologicky odlišuje hlavně přítomností dvou velkých listenců pod květem, které z velké části nebo plně zakrývají kalich. Molekulárně-biologické studie dokonce ukazují, že rod opletník fylogeneticky patří přímo do rodu svlačec, který se po vyčlenění opletníků stává parafyletickým.
Rod opletník obsahuje přibližně 25 druhů, z toho 3 byly zaznamenány v České republice. Nejhojnější je zde o. plotní (C. sepium), občas zplaňuje pěstovaný o. sličný (C. pulchra), zajímavý je exotický opletník břečťanovitý (C. hederacea), který se nejen v Česku, ale v celé Evropě poprvé objevil před čtvrt stoletím jako zavlečený druh.
Taxonomické pojetí
[editovat | editovat zdroj]Rod opletník (Calystegia) byl vyčleněn z rodu svlačec (Convolvulus) skotským botanikem Robertem Brownem r. 1810 na základě několika znaků typických pro opletníky, ale neobvyklých pro (ostatní) svlačce. Jmenovitě jde o výrazné listence přimknuté ke kalichu, zaoblené blizny či stavbu pylových zrn, která jsou u opletníků hladká (neostnitá), s pěti aperturami (ztenčeninami stěny) rozmístěnými po povrchu, zatímco u jiných svlačců jsou vybavena třemi aperturami v ekvatoriální rovině.[1][2] Přes tyto odlišnosti molekulární studie ukazují, že opletníky jsou monofyletickou vnitřní skupinou rodu svlačec, který se jejich vyčleněním stává parafyletickým.[1][3] V rámci rodu svlačec patří opletníky do skupiny bylinných, často popínavých svlačců se zřetelnými řapíky (druhá evoluční větev svlačců zahrnuje spíše nepopínavé dřevnaté druhy s nezřetelně řapíkatými až přisedlými listy). Přesto jsou často z praktických důvodů opletníky i v moderní literatuře pojednávány odděleně od „pravých“ svlačců.[1] Jde o obdobnou situaci jako např. u lakušníků/pryskyřníků nebo vrbek/vrbovek.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Opletníky jsou popínavé vytrvalé rostliny s pravotočivými ovíjivými mléčícími lodyhami dorůstajícími délky až 3 m. Mírně hranaté lodyhy, chlupaté nebo holé, vyrůstají z plazivých větvených oddenků, které se rozrůstají do okolí. Nemají-li opletníky oporu, ke které se mohou přichytit, rostou jako plazivé byliny. Listy mají řapíkaté (někdy dosti krátce), mohou být podlouhlé, nebo mít špičatý hrot a u báze dva laloky; někdy jsou dlanitě rozdělené do laloků dále dělených.[2][4]
Květy na stopkách vyrůstají z úžlabí listů jednotlivě nebo v chudokvětých vrcholících. Pod vytrvalým kalichem s pěti téměř vztyčenými lístky jsou dva velké vejčité, někdy nadmuté listence, které kalich alespoň částečně kryjí. Nálevkovitá, případně trubkovitá koruna je tvořena pěti srostlými bílými, růžovými nebo světle žlutými lístky, které jsou lysé. Vespod kolem semeníku jsou vytvořena nektária.[2][4][5]
Jednopouzdrý semeník obsahuje čtyři vajíčka, čnělka nese bliznu dělenou do dvou podlouhlých nebo kyjovitých laloků.[4] Tyčinek je pět. Plody jsou špatně pukavé, lysé, kulovité až vejčité tobolky obsahující nejčastěji 4 semena.[2][6]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Bujně rostoucí opletníky vyžadují dostatek vláhy a světla, které si dokážou zajistit rychlým růstem. Pokud se pnou po užitkových rostlinách, velmi jim škodí, z půdy odebírají vláhu a živiny, zastiňují je a svou hmotností a velkou plochou listů za deště a větru zapříčiňují jejich polehání. Kvůli rozsáhlému oddenkovému systému se špatně plejí. V některých teplejších oblastech na východě Severní Ameriky, kde se vyskytuje nejvíce druhů (převážně endemických), je opletník obecně považován za nepříjemný plevel.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Na světě roste podle pojetí asi 12[2]–25[6] obtížně vymezitelných a vzájemně do sebe přecházejících druhů.[6] Vyskytují se na všech kontinentech (kromě Antarktidy), nejčastěji v mírném pásu severní polokoule;[2] vyšší počet endemických druhů se vyskytuje v severoamerické Kalifornii.[6] V přírodě České republiky byly zaznamenány tři druhy opletníků:[7] obecně rozšířený a původní opletník plotní (C. sepium), pěstovaný a místy zplaněle rostoucí o. sličný (C. pulchra) a výjimečně zavlékaný o. břečťanovitý (C. hederacea).[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Po opoře se pnoucí opletník plotní
-
Tobolky a semena opletníku plotního
-
Kosmopolitně se vyskytující Calystegia soldanella nejčastěji roste na pobřežních písčinách
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c WOOD, John; R.M. WILLIAMS, Bethany; MITCHELL, Thomas C. A foundation monograph of Convolvulus L. (Convolvulaceae). PhytoKeys. 2015-06-18, roč. 51, s. 1–282. Dostupné online [cit. 2022-10-15]. ISSN 1314-2003. DOI 10.3897/phytokeys.51.7104. PMID 26140023.
- ↑ a b c d e f KŘÍSA, Bohdan. Květena České Republiky / 6.. Příprava vydání Bohumil Slavík. Praha: Academia, 2000. 770 s. Dostupné online. ISBN 80-200-0306-1, ISBN 978-80-200-0306-5. OCLC 163418533 Kapitola 135. Convolvulaceae Juss. - svlačcovité, s. 165–169.
- ↑ WILIAMS, Bethany R. M.; MITCHELL, Thomas C.; WOOD, John R. I., et al. Integrating DNA barcode data in a monographic study of Convolvulus. Taxon. 2014-12-03, roč. 63, čís. 6, s. 1287–1306. Dostupné online. DOI 10.12705/636.9.
- ↑ a b c BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Calystegia [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2014-04-08]. S. 539–540. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-08. (slovensky)
- ↑ AUSTIN, Daniel F. Flora of Pakistan: Calystegia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d FANG, Rhui-čcheng; BRUMMITT, Richard K. Flora of China: Calystegia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 08.04.2014]. Čís. 84 (3), s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ KAPLAN, Zdeněk. Klíč ke květeně České republiky. Příprava vydání Zdeněk Kaplan. Druhé, aktualizované a zcela přepracované vydání. vyd. Praha: Akademia, 2019. 1168 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2660-6, ISBN 80-200-2660-6. OCLC 1122856663 Kapitola 146. Convolvulaceae Juss. - svlačcovité, s. 794, 795.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu opletník na Wikimedia Commons
- Svlačcovité
- Flóra Česka
- Flóra Austrálie
- Flóra Brazílie
- Flóra Číny
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra jižní Afriky
- Flóra Kavkazu
- Flóra Makaronésie
- Flóra Mexika
- Flóra Mongolska
- Flóra Nového Zélandu
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra severní Afriky
- Flóra severní Evropy
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra střední Evropy
- Flóra středojihu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra Subantarktických ostrovů
- Flóra Tichomoří
- Flóra východní Asie
- Flóra východní Evropy
- Flóra východní Kanady
- Flóra západní Kanady
- Flóra západu Jižní Ameriky