Přeskočit na obsah

Litoměřický kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Litoměřický kraj
Území
Sídlo krajeLitoměřice
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1862
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Litoměřického kraje na Aretinově mapě roku 1619
Litoměřický kraj na Vogtově mapě (1712)
Severovýchod Litoměřického kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Sever Litoměřického kraje na Mullerově mapě roku 1720
Jihovýchod Litoměřického kraj na Mullerově mapě z roku 1720
Jihozápad Litoměřického kraje na Mullerově mapě Čech z roku 1720
Litoměřický kraj roku 1769

Počátky existence Litoměřického kraje nebo také jen Litoměřicka spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se nalézalo na Dómském pahorku jihovýchodně od jádra středověkého města, Litoměřický kraj se pak nazýval podle královského města Litoměřice, které bylo jeho správním centrem od nepaměti.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik města ale předcházela existence raně středověkého přemyslovského správního hradu a jeho aglomerace. Toto hradiště se nalézalo na Dómském pahorku jihovýchodně od jádra středověkého města. Bylo rozděleno na vlastní hrad a předhradí, jehož část byla kolem roku 1057 vyhrazena pro kapitulu při kostele sv. Štěpána v místě, kde se nyní nachází barokní katedrála sv. Štěpána.[1]

Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228 (nelze zpřesnit). V letech 1257–1421 se ve městě nacházel křižovnický klášter. Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny Čech. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla IV., obdařili. Nejzávažnější bylo právo skladu a právo mílové, jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. Právo skladu znamenalo, že každý obchodník, který plul po Labi (např. do Pirny či Drážďan), musel své zboží v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším trhu nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních přístavů na Labi. Právo mílové měla na severu Čech pouze dvě města, mimo Litoměřic ještě Žatec a Most. V okruhu jedné české míle (velikost české míle kolísala, mívala až 10,5 kilometrů) nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost (řemeslo, hospoda apod.). Litoměřice byly v Čechách vedle Prahy také jedním ze dvou odvolacích center městských práv, konkrétně práva magdeburského.

Převážně české Litoměřice zažily po porážce stavovského povstání (1620) příliv německého etnika, v menší míře také italského. Přesto byla čeština stále hlavním jazykem, a to až do tereziánských a josefínských reforem (od roku 1739 pronikla němčina do městských knih, od roku 1775 byla němčina vyučovacím jazykem městské školy). V roce 1655 se město stalo centrem nově zřízené litoměřické diecéze. Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Litoměřickém kraji 119 274 křesťanů a 495 židů, dohromady tedy 119 769 obyvatel nad 10 let.

Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Kraj byl obnoven v pozměněných hranicích roku 1855 a vydržel až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení zrušeno.[2] Po zrušení se země členily již jen na okresy, nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů a v Litoměřicích sídlil krajský soud až do roku 1949.

Významní hejtmané

[editovat | editovat zdroj]

Sídla v kraji roku 1654

[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Litoměřickém z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města

[editovat | editovat zdroj]
Jméno města stav obyvatel nad 10 let roku 1702[5] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[6]
Česká Lípa poddanské, panské město, panství Nový Zámky 1186 700 5775 5804
Litoměřice královské krajské město 1161 571 4288 3952
Česká Kamenice poddanské, panské město, panství Česká Kamenice roku 1713 čítá 1782 duší[7] 338 2295 2312
Teplice poddanské, duchovní město, panství Teplice 310 2151 2091
Ústí nad Labem královské město 945 321 1710 1759
Mělník královské věnné město 792 196 1371 1343
Úštěk poddanské, duchovní město, panství Úštěk 689 265 1511 1496
Bílina, poddanské, panské město, panství Bílina 668 383 2455 2381
Děčín poddanské, panské město, panství Děčín 537 291 1412 1423
Krupka, poddanské, panské město, panství Krupka 532 252 1391 1408
Duchcov, poddanské, panské město, panství Duchcov 424 157 864 887
Libochovice, poddanské, panské město, panství Libochovice 366 192 1235 1245
Benešov nad Ploučnicí poddanské, panské město, panství Benešov nad Ploučnicí 225 1033 1066

Městečka

[editovat | editovat zdroj]
Jméno městečka stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830
Rumburk poddanské, panské městečko, panství Rumburk 451 3445 3405
Šluknov poddanské, panské městečko, panství Šluknov 486 3096 3103
Chřibská poddanské, panské městečko, panství Česká Kamenice 290 1980 2041
Jiřetín pod Jedlovou poddanské, panské městečko, panství Rumburk 244 1746 1703
Verneřice poddanské, panské a duchovní městečko, panství Ploskovice a Libešice1/2 251 1430 1453
Lovosice poddanské, panské městečko, panství Lovosice 192 1235 1245
Žandov poddanské, rytířské městečko, statek Žandov 191 1082 1076
Chabařovice poddanské, panské městečko, panství Chlumec 193 1021 1046
Štětí poddanské, komorní městečko, panství Mělník 200 1041 1042
Hoštka poddanské, panské městečko, panství Encovany 221 1021 1026
Třebenice poddanské, duchovní městečko, panství Třebenice 199 986 989
Kravaře poddanské, duchovní městečko, panství Stolinky 175 948 965
Hrob poddanské, duchovní městečko, panství Osek 122 799 832
Brozany poddanské, panské městečko, panství Encovany 140 744 749
Jezvé poddanské, panské městečko, panství Nový Zámky 129 714 725
Blíževedly poddanské, duchovní městečko, panství Stolinky 116 631 646
Jestřebí poddanské, panské městečko, panství Nový Zámky 104 576 601
Mikulov poddanské, panské městečko, panství Bílina 96 556 571
Levín poddanské, duchovní městečko, panství Úštěk 97 534 559
Stvolínky poddanské, duchovní městečko, panství Stolinky 90 490 502
Holany poddanské, panské městečko, panství Nový Zámky 81 448 464

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ZÁPOTOCKÝ, Milan. Slovanské osídlení na Litoměřicku. Památky archeologické. 1965, roč. LVI, čís. 2, s. 205–391. Dostupné online. 
  2. ↑ Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521.
  3. ↑ http://cesko.svetadily.cz/mesta-a-obce/brozany-nad-ohri
  4. ↑ http://www.trebusin.cz/trebusin-soucasnost-a-historie/d-57914/p1=1695[nedostupný zdroj]
  5. ↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  6. ↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.ceska-kamenice.cz [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Litoměřický_kraj&oldid=22296552“