Blíževedly
Blíževedly | |
---|---|
Kostel svatého Václava | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Česká Lípa |
Obec s rozšířenou působností | Česká Lípa (správní obvod) |
Okres | Česká Lípa |
Kraj | Liberecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°36′31″ s. š., 14°23′48″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 613 (2024)[1] |
Rozloha | 20,97 km²[2] |
Nadmořská výška | 361 m n. m. |
PSČ | 470 02, 471 04 |
Počet domů | 231 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Blíževedly 10 471 04 Blíževedly [email protected] |
Starostka | Romana Dvořáková |
Oficiální web: www | |
Blíževedly | |
Další údaje | |
Kód obce | 561410 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blíževedly (Bleiswedel) jsou obec v okrese Česká Lípa, třináct kilometrů jihozápadně od České Lípy. V celé obci, která zahrnuje ještě vsi Skalka, Litice a Hvězda a osadu Vlhošť, žije 613[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První historická zmínka o vsi pochází z roku 1290, kdy Blíževedly, tehdy uváděné jako trhová ves, získaly od pražského biskupa Tobiáše z Bechyně tržní právo a následně povýšeny králem Václavem II. na městečko. Městský znak jim věnoval až roku 1685 biskup Jaroslav Ignác ze Štemberka. Osídlení zde existovalo od pravěku. Blíževedly byly kolem roku 1334 podhradím hradu Hřídelík. Jeho rozvoj zastavily války, nejdříve je dobyli husité vedení Janem Roháčem z Dubé, pak přišla třicetiletá válka. Po roce 1550 se ve zdejší krajině usadili němečtí kolonisté. Další rozvoj zabrzdil jednak mor roku 1714 a hlavně velké požáry v letech 1784 a 1859.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na okraji Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, na rozhraní Českého středohoří a Máchova kraje. Je administrativně součástí okresu Česká Lípa v Libereckém kraji.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 656 obyvatel (z toho 292 mužů), z nichž bylo třináct Čechoslováků a 698 Němců. Až na šest evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 725 obyvatel: 28 evangelíků, 693 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a tři cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žili také tři evangelíci, tři členové církve československé, tři příslušníci jiných nezjišťovaných církví a sedm lidí bez vyznání.[6]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Do obce vedou silnice III. třídy. Obcí prochází červená turistická značka od Hřídelíku na Ronov a železniční trať Česká Lípa – Litoměřice se stanicí Blíževedly na severním okraji zastavěného území.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Barokní kostel svatého Václava na základech původního svatostánku z 14. století, stojí na náměstíčku[8], registrovaná kulturní památka.
- Barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714 s balustrádou soch svatých od sochaře Františka Tollingera. Byl postaven po morové epidemii. Registrovaná kulturní památka.
- Kaple zasvěcená Panně Marii Bolestné z roku 1784, barokně upravené o 90 let později.[9]
- Bývalá kovárna na náměstí, registrovaná kulturní památka
- Bývalá sýpka čp. 40 pod kostelem, registrovaná kulturní památka
Železniční stanice Blíževedly se stala vítězem dvanáctého ročníku soutěže Nejkrásnější nádraží roku 2018, pořádané asociací Entente Florale CZ. Jako druhá v pořadí se v této celostátní anketě v roce 2018 umístila stanice Litoměřice horní nádraží, která se nachází rovněž na železniční trati z České Lípy do Lovosic.[10]
Pod Blíževedly náleží několik (původně samostatných) vesniček a osad, na jejichž katastrech jsou:
- Zřícenina hradu Hřídelík, registrovaná kulturní památka.
- Vrch Ronov (552 m) se zříceninou stejnojmenného hradu a kulturní i přírodní památkou vyhlášenou roku 1995.[11]
- Hora Vlhošť, sousední Malý Vlhošť a osada Vlhošť, vše na katastru Litice, začleněné do Blíževedel
- Vlhošť (přírodní rezervace)
- Statek v osadě Stranné na místě někdejší tvrze, zrenovovaná kulturní památka.[12]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Železniční stanice Blíževedly
-
Hrad Hřídelík
-
Kostel svatého Václava
-
Sloup se sousoším Nejsvětější trojice
-
Kovárna na náměstí
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Blíževedly, s. 9.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 201.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 202.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 76, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ Českolipsko do kapsy, str. 10
- ↑ Nejkrásnější nádraží. 2018 - 12. ročník [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online.
- ↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 8.
- ↑ Jan Šebelka. Příběh statkáře z Českolipska. idnes.cz [online]. 2013-11-30 [cit. 2013-11-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blíževedly na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Blíževedly v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Blíževedly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky