Přeskočit na obsah

Líbeznice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Líbeznice
Líbeznická bývalá fara
Líbeznická bývalá fara
Znak obce LíbezniceVlajka obce Líbeznice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOdolena Voda
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 211 (2024)[1]
Rozloha5,99 km²[2]
Katastrální územíLíbeznice
Nadmořská výška203 m n. m.
PSČ250 65
Počet domů1 007 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMělnická 43
250 65 Líbeznice
[email protected]
StarostaJan Havlíček
Oficiální web: www.libeznice.cz
Líbeznice na mapě
Líbeznice
Líbeznice
Další údaje
Kód obce538442
Kód části obce82660
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Líbeznice[pozn. 1] (německy Libesnitz nebo Rotkirchen, starším pravopisem Rothkirchen) jsou obecokrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží dva kilometry severně od hranic Prahy na hlavní silnici I/9 z Prahy do Mělníka.

Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel. Líbeznice byly a jsou i v současnosti díky své poloze a občanské vybavenosti centrem blízkého okolí. V obci se nacházejí: základní škola, základní umělecká škola, mateřská škola, pošta, čerpací stanice, zdravotní středisko včetně dentisty a gynekologa, obecní knihovna, fotbalové hřiště, Divadlo kouzel Pavla Kožíška, kostel svatého Martina a barokní fara. Obec je od roku 1999 členem dobrovolného svazku obcí Region Povodí Mratínského potoka. Líbeznice sousedí s obcemi Měšice, Bašť, Hovorčovice, Bořanovice a Zlonín, všechny v okrese Praha-východ.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1236. Obec je zmíněna v právním dokumentu, psaném středověkou latinou, ve kterém se král Václav I. zříká vymáhání dávek a věnuje statek (villa Lubeznic) kapitule pražské, zastupované kanovníkem Marquardem. V roce 1294 jsou Libezníce rozděleny mezi kapitulu svatovítskou a vyšehradskou, v jejichž majetku se obec nachází až do 14. století. V 15. století obec vlastní Jan Náz, dvorní úředník krále Václava IV., dále král Jiří z Poděbrad a v letech 1459–1548 Staré Město pražské. Po několika změnách vlastníků je od konce 17. století až do poloviny 19. století obec ve vlastnictví rodu Nosticů.

Výstavba po roce 2010

[editovat | editovat zdroj]

Líbeznice po roce 2010, kdy se starostou stal Martin Kupka, získaly pozornost českých architektů, obec je dávána za vzor kvalitní maloměstské výstavby.[5][6][7][8] V Líbeznicích byla postavena nová budova Základní a umělecké školy s neobvyklým kruhovým půdorysem od atelieru Projektil,[9][10] sportovní a kulturní centrum Chrupavka,[11] citlivě a moderně byly zrekonstruovány budovy polikliniky, radnice a tzv. domu služeb.[12]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 061 1 318 1 302 1 228 1 197 1 120 1 388 1 256 1 339 1 304 1 246 1 200 1 316 2 207 3 214
Počet domů 120 139 150 173 143 145 247 319 314 314 337 395 453 734 1 007

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Martina z Tours

Většina obyvatel Líbeznic svou víru buďto neuvádí, či uvedlo že je bez náboženské víry.[kdy?] Pokud se tedy k nějaké církvi hlásí, tak z většiny k církvi římskokatolické – 120 obyvatel. Relativně velké zastoupení zde má Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku – hlásí se k ní 36 obyvatel. Zbylí obyvatelé, pokud se k nějaké církvi hlásí, pak buďto k Církvi československé husitské (11 obyv.), nebo k Českobratrské církvi evangelické, nejméně občanů se hlásí k Svědkům Jehovovým (2 obyvatelé).

Kostel svatého Martina z Tours je líbeznickou dominantou. Kostel zasvěcený svatému Martinu z Tours stál v Líbeznicích již před rokem 1380. Nacházel se v blízkosti dnešního domu čp. 142, který v letech 1883–1956 sloužil jako škola, a asi 200 kroků od něho stála prkenná zvonice se zvony z let 1663 a 1676. O výstavbě nového kostela se začalo uvažovat již po třicetileté válce, kdy bylo k líbeznické farnosti trvale připojeno území zrušených farností v Hovorčovicích a Pakoměřicích. V roce 1788 byl starý kostel zbourán a 1. května 1788 pražským světícím biskupem Erasmem Dionýsem Kriegerem posvěcen základní kámen nově budovaného kostela, pro nějž bylo vybráno vyvýšené místo jižně od původní stavby (při dnešním Mírovém náměstí). Jednalo se o první kostel v Čechách, na který byl instalován hromosvod; instaloval ho zde pražský profesor mechaniky Antonín Renner.

Kostel je obklopen hřbitovem. Nedaleko kostela stojí patrová barokní fara (čp. 6) z 1. poloviny 18. století s mansardovou střechou. Kostel i fara jsou od roku 1958 zapsány do seznamu kulturní památky. K 1. lednu 2006 byla líbeznická farnost zrušena a její území přičleněno k farnosti v Odolena Vodě. Nedělní mše se koná v 10 hodin.

Národnostní složení

[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení obyvatel obce bylo v roce 2011 poměrně homogenní – 1430 obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 43 k národnosti ukrajinské, 22 k národnosti slovenské, 4 lidé se přihlásili k národnosti vietnamské a 2 lidé k národnosti moravské.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[15]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[15]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[15]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[16]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-východ[17]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-východ[18]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-východ[19]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-východ[20]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[21]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[22]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[23]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Líbeznice (1391 obyvatel, poštovní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, římskokatolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[24] lékař, zvěrolékař, autodílna, biograf Legion, výroba cementového zboží, cihelna, 2 čalouníci, drogerie, obchod s dřívím, elektrárna, elektrotechnický závod, fotografický ateliér, 3 holiči, 4 hostince, klempíř, kolář, košíkář, kotlář, kovář, kožišník, 2 krejčí, výrobna lihovin, 2 obchody s obuví, obuvník, obchod s obuvnickými potřebami, 2 obchody s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 3 obchody s lahvovým pivem, pohřební ústav, 7 pokrývačů, 2 porodní asistentky, 16 rolníků, 3 řezníci, 2 sedláři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sody, okresní hospodářská záložna v Karlíně, spořitelní a záložní spolek pro Líbeznice, studnař, 5 švadlen, tesařský mistr, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 obchody s uhlím, 2 zahradnictví, 3 zámečníci, obchod železářským zbožím.

V obci působí fotbalový oddíl 1. FC Líbeznice a družstvo stolních tenistů. Také zde působí atletický klub s mnoha úspěchy v celorepublikových soutěžích pod vedením trenéra Tomáše Pšeničky.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/9 Zdiby – Mělník – Česká Lípa – Rumburk. Od roku 2011 je v provozu obchvat obce. V obci končí silnice II/243 Praha-Ďáblice – Líbeznice. Na území obce začíná silnice II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice.

Veřejná doprava 2023

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Mělník, Neratovice, Praha, Štětí (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Martina z Tours – pozdně barokní stavba, kterou nechal vybudovat hrabě Nostic v letech 1788–1795
  • Kaple Panny Marie – stavba z 2. poloviny 18. století se nachází v Nádražní ulici u rozcestí k Měšicům
  • Fara – patrová, barokní stavba s mansardovou střechou vybudovaná v roce 1727
  • Václav Tišnovský (1815–1869), první volený líbeznický rychtář, osobní lékař rodiny Nosticových
  • Jan Pavelka (1828–1908), ředitel školy, regenschori, hudebník
  • Otto Kohn (1887–1965), architekt
  • Antonín Judytka (1907–1975), organizátor místního oddílu fotbalu
  • František Košina (1919–2002), kronikář
  • Milan Korejs (1921–2009), režisér ochotnického divadla, iniciátor vzniku Areálu zdraví
  • Martin Kupka (* 1975), politik, v letech 2010 až 2021 starosta obce
  • Helena Velická (* 1979), violoncellistka, hudební pedagožka

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. pomnožné, tedy: 6. p. Líbeznicích[4]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Líbeznice. 
  5. Rozhovor s Mgr. Martinem Kupkou, starostou Líbeznic | Gebrian VS. TelevizeSeznam.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  6. Líbeznice | Gebrian VS. TelevizeSeznam.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  7. jh. Malá města a obce skrývají perly současné architektury, ukazuje nový průvodce. ČT24 [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  8. Stavbaweb.cz – Tři věže v Líbeznicích. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  9. ZELENKOVÁ, Zuzana. Zahradnictví, doprava, rekonstrukce - to jsou Líbeznice. ČtiDoma.cz [online]. 2016-04-08 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  10. ŠPÁNIKOVÁ, Zuzana. Škola v Líbeznicích stála 44 milionů. Vyplatila se sázka na originalitu?. ČtiDoma.cz [online]. 2017-03-01 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  11. Archiweb - Slavnostní otevření sportovního a kulturního centra v Líbeznicích. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  12. GEBRIAN, Adam. Pozvolná proměna. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  16. Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  17. Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  18. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  19. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  20. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  21. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  22. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  23. Udělené symboly – Líbeznice [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  24. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 723-724. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]