Přeskočit na obsah

Klecany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klecany
Klecany z ptačí perspektivy
Klecany z ptačí perspektivy
Znak města KlecanyVlajka města Klecany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecOdolena Voda
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 861 (2024)[1]
Rozloha10,16 km²[2]
Nadmořská výška265 m n. m.
PSČ250 67
Počet domů779 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduDo Klecánek 52/24
250 67 Klecany
[email protected]
StarostaMgr. Daniel Dvořák
Oficiální web: www.mu-klecany.cz
Klecany na mapě
Klecany
Klecany
Další údaje
Kód obce538311
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klecany (německy Groß Kletzan) jsou nejmenší město v okrese Praha-východ. Leží asi 5 km severně od okraje Prahy na pravém břehu Vltavy, v nadmořské výšce asi 180–280 m. Centrální část města se nachází na skále nad Vltavou, zástavba se ale přelévá až k vltavskému břehu, stejně tak jako k okolním obcím a rozsáhlým chatovým oblastem. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel.

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1887 k městu patřily i Větrušice.[4]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Zámek v Klecanech

Ačkoliv osídlení oblasti je doloženo již od starší doby kamenné, první písemná zmínka o Klecanech pochází teprve z roku 1309 ze jména Lobka z Klecan, svědka při koupi Václavic.[5] Koncem 14. století doložena ve vsi tvrz. V roce 1507 král Vladislav Jagellonský povýšil ves na město. Během třicetileté války bylo město poničeno a několikrát vyhořelo. Následně status města opět ztratilo.

Na severní straně obce bylo v meziválečném období zřízeno polní vojenské letiště, které mělo určitý význam během druhé světové války. Bylo zrušeno na počátku 60. let 20. století. [6] V období socialismu byly na okraji města vystavěny kasárny, s kterými přišla také výstavba panelových domů. Dnes již bývalé kasárny slouží k veřejným účelům. V 80. letech byl vystavěn rozsáhlý školní areál formou pavilonů. Status města obdržely Klecany znovu v roce 1994.

V roce 2000 bylo v místní části Na Hradišti odkryto slovanské pohřebiště, které bylo součástí hradiska Pravý Hradec z první poloviny 10. století, významem srovnatelné s obdobnými pohřebišti na Levém Hradci a Pražském hradě. [7][8]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[9]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[9]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[10]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[11]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[13]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[16]

Vybavenost obce v roce 1932

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Klecany (přísl. Drasty, Klecánky, Zdibsko, 1765 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] lékař, biograf Legie, výroba cementového zboží, 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klecanech, 2 elektrotechnické závody, 2 holiči, 8 hostinců, kapelník, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 malíři, obchod s materiálním zbožím, 2 mlýny, 7 obuvníků, 2 pekaři, pískovna, 2 porodní asistentky, 10 rolníků, 3 řezníci, 2 sedláři, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klecany, obchod se stroji, školka, 4 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky (Meissl, Saxl), zahradnictví, 2 zedničtí mistři.

Elektrárna na Vltavě

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 byla na Vltavě při jezu zprovozněna malá vodní elektrárna v místní části Klecánky. Tato místní část byla zasažena a silně poškozena ničivou povodní v roce 2002, při níž byla poničena řada domů a objektů, včetně elektrárny. Po obnově je elektrárna opět v provozu, instalovaný výkon dvou Kaplanových turbín je 2 x 0,482 MW.

Zvony z Klecan byly podle pověsti zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou - hou! Klecanské zvony jdou! Jdou - jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a tak hrubě vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“

Jiná verze pověsti říká, že zvony se do tůně propadly, když byly do kostela dováženy a probořil se s nimi můstek.[18]

Klecany na Seznamu kulturních památek v okrese Praha-východ.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vede silnice II/608 Praha-Libeň - Veltrusy - Straškov-Vodochody - Doksany - Terezín. Ve vzdálenosti 3 km lze najet na dálnici D8 na exitu 1 (Zdiby).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2018

V obci měly zastávku tyto příměstské autobusové linky (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.):

  • 374 (z Prahy, Kobylis ve směru Odolena Voda, většina spojů jede jen do Máslovic),
  • 371 (z Prahy, Kobylis ve směru Husinec, některé spoje končí Klecánkách),
  • 958 (noční linka z Prahy, Kobylis ve směru Odolena Voda).

Ve Zdibech je možné přestoupit na autobusové linky ve směru Neratovice, Kralupy nad Vltavou, Odolena Voda, které zajišťují spojení Klecan s těmito obcemi.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 618. 
  5. KUČA, Karel. Města a městečka. Praha: Libri, 1997.
  6. Klecany Kletzan. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  7. PROFANTOVÁ, Naďa a kol. Klecany : raně středověká pohřebiště (sv. 1 a 2). Praha: Epocha - Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i., 2015. 224 + 220 stran, obraz. přílohy : ilustrace s. ISBN 978-80-7557-115-1 (Epocha), 978-80-87365-39-7 (Archeologický ústav AV ČR). 
  8. Pohřebiště Klecany II - Oficiální web města Klecany. www.mu-klecany.cz [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. 
  9. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  11. Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  12. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  15. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  16. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 574-575. (česky a německy)
  18. ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]