Přeskočit na obsah

Krokočín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krokočín
Centrum Krokočína
Centrum Krokočína
Znak obce KrokočínVlajka obce Krokočín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°14′39″ s. š., 16°13′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel210 (2024)[1]
Rozloha4,32 km²[2]
Katastrální územíKrokočín
Nadmořská výška472 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů89 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrokočín 36
675 71 Náměšť nad Oslavou
[email protected]
StarostaJan Strašák
Oficiální web: www.krokocin.cz
Krokočín
Krokočín
Další údaje
Kód obce590975
Kód části obce74829
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krokočín (ve starších písemných dokladech in Crococzin, in Krokoczyn, na Krokoczine[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 4 km jižně od Velké Bíteše. Žije zde 210[1] obyvatel.

Na jih kousek od obce se tyčí Krokočínská hůrka (498 m n. m.).

Sousedními obcemi sídla jsou Stanoviště, Velká Bíteš, Újezd u Rosic a Hluboké.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Krokočě (ve starší podobě Krokoča), které se zakládá na slovesu krokati - "krákat". Význam místního jména byl "Krokočův majetek".[5]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Krokočínem prochází silnice vedoucí východně od silnice II/399, která tvoří západní hranici území obce, jižně z Krokočína vede užitková silnice do Hlubokého a západně pak užitková silnice do Stanoviště. Ze západu na východ a dále na jih vede přes vesnici cyklostezka 5184, přes území Krokočína vede Naučná stezka Jinošovské studánky.

Západní část území je zalesněná, zalesněná část je ještě jižní výspa území kolem Krokočínské hůrky. Zbytek území obce je využíván zemědělsky, území je ohraničen mnohými lesy.

Na západním okraji Krokočína pramení nepojmenovaný potok, který protéká přes tři rybníky a následně se na východním okraji zastavěné části obce vlévá do Chvojnice. Chvojnice teče severojižním směrem přes soustavu rybníků Pastvisko, rybníky Vodní tůň a Malá vodní nádrž a teče jižním směrem, kde tvoří část jižní hranice území obce. Část východní hranice území obce tvoří Dolní potok, který se pak na okraji území obce vlévá do Chvojnice. Ze severozápadního okraje obce teče Ludvíkovský potok, který hned na okraji území protéká přes rybníky Ramaška, Václav, Habr a Spodní rybník, následně se u vesnice vlévá do Chvojnice. U vesnice se taky nachází rybník Horní louky. Na jižním okraji území obce se nachází Panská studánka.

V jižní výspě území obce se nachází Krokočínská hůrka (498 m), zbytek území obce je mírně kopcovitý.

Krokočín se nachází uprostřed území obce, východně za Chvojnicí se nachází samostatně stojící statek a severně od území obce samota nedaleko rybníka Habr.[6]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350 (in Crococzin).[7][8][9] Je zmiňována jako statek na Horkách, zřejmě však je obec ještě starší.[10] V roce 1359 byl majitelem obce Raška. V roce 1437 získali Kramolín pánové z Náměště nad Oslavou, ale až do roku 1492 byla ves zastavena cisterciánům[11] z kláštera Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou. Klášter však byl v husitských válkách vypálen a obec pak připadla pánům z Náměště a stala se tak součástí náměšťského panství.[4] V roce 1492 se majitelem obce stal Jan z Kladné, ten obec vyměnil s klášterem za Olešinky u Bystřice nad Pernštejnem. Obec se tak stala oficiálně majetkem náměšťského panství, v majetku panství pak byla až do roku 1848.[4] V roce 1894 byla ve vsi postavena školní budova, roku 1929 pak byl ve vsi založen sbor hasičů. Po druhé světové válce bylo roku 1957 založeno v obci JZD,[10] to se pak v roce 1972 stalo společně s JZD v Jinošově součástí JZD Hluboké.[12] V roce 2000 získala obec znak a prapor.[10]

Do roku 1849 patřil Krokočín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak od roku 1892 do okresu Velké Meziříčí, následně do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Krokočín pod Hluboké a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Jinošov, následně se obec osamostatnila.[13]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 264 276 273 321 299 284 311 254 271 265 229 202 217 191 219
Počet domů 28 29 32 39 48 46 50 73 69 70 72 79 81 81 89

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.[16]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Ludvík Rouš, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Strašák.

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Krokočín
2006[17] 2010[18] 2013[19] 2017[20] 2021[21]
1. ČSSD (33.84 %) KSČM (21.0 %) KSČM (28.08 %) ANO (21.15 %) ANO (27.9 %)
2. KSČM (29.23 %) TOP 09 (16.0 %) ANO 2011 (20.22 %) KDU-ČSL (16.34 %) SPOLU (19.37 %)
3. ODS (20.76 %) ČSSD (15.0 %) KDU-ČSL (14.6 %) KSČM (14.42 %) Piráti+STAN (13.17 %)
účast 79.75 % (130 z 163) 62.89 % (100 z 159) 56.69 % (89 z 157) 61.18 % (104 z 170) 75.88 % (129 z 170)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Krokočín
1. 2. 3. účast
2000[22] KSČM (37,34 %) 4KOALICE (24,09 %) SNK (16,86 %) 54,66 % (88 z 161)
2004[23] KSČM (37,83 %) KDU-ČSL (18,91 %) ODS (13,51 %) 46,01 % (75 z 163)
2008[24] KSČM (32,14 %) ODS (19,04 %) ČSSD (15,47 %) 53,5 % (84 z 157)
2012[25] KSČM (33,84 %) KDU-ČSL (26,15 %) STO (16,92 %) 40,61 % (66 z 165)
2016[26] KDU-ČSL (30,5 %) KSČM (16,94 %) ANO 2011 (15,25 %) 34,71 % (59 z 170)
2020[27] ANO (28,16 %) KDU-ČSL (16,9 %) Piráti (15,49 %) 41,86 % (72 z 172)
2024[28] ANO (50 %) STAN+SNK ED (16,66 %) ODS+TOP 09+STO (11,11 %) 35,19 % (57 z 162)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (37 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (13 hlasů). Volební účast byla 59,51 %, tj. 97 ze 163 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (60 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (47 hlasů). Volební účast byla 66,46 %, tj. 107 ze 161 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů). Volební účast byla 62,96 %, tj. 102 ze 162 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (66 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (49 hlasů). Volební účast byla 70,99 %, tj. 115 ze 162 oprávněných voličů.[30]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (57 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (28 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (24 hlasů). Volební účast byla 76,79 %, tj. 129 ze 168 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (73 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (65 hlasů). Volební účast byla 81,18 %, tj. 138 ze 170 oprávněných voličů.[31]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 21. Dostupné online.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 454. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 13. 1. 2024
  7. ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 213 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-15]. S. 12. Dostupné online. 
  8. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 454. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588. 
  10. ↑ a b c Historie [online]. Krokočín: Obec Krokočín [cit. 2021-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-13. 
  11. ↑ ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 
  12. ↑ Z historie obce [online]. Hluboké: Obec Hluboké, 2006-03-10 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 138. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Udělené symboly – Krokočín [online]. 2000-01-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krokočín&oldid=24341983“