Třebenice (okres Třebíč)
| Třebenice | |
|---|---|
 Centrum Třebenic s návsí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′50″ s. š., 16°0′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 451 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,67 km²[2] |
| Nadmořská výška | 495 m n. m. |
| PSČ | 675 52 |
| Počet domů | 186 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třebenice 58 675 52 Lipník u Hrotovic [email protected] |
| Starostka | Mgr. Věra Hotová |
| Oficiální web: www | |
  Třebenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591866 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebenice (dříve Střebenice, německy Strzebienicz,[4] Trebenicze, Tržebenitz, Střebenitz, Strzebenitz, Trebnitz[5]) jsou obec, která se nachází 11 km jihovýchodně od Třebíče. K obci jsou přidruženy dvě osady – Plešice a Chroustov. Celkový počet obyvatel je 451[1]. Obec je od roku 1998 plynofikovaná a s veřejným vodovodem. Obec je členem mikroregionů Hrotovicko a Horácko, dále je členem energoregionu 2020, svazku obcí TKO, svazku VaK Třebíč a energetického sdružení obcí Jižní Moravy. Obcí prochází silnice druhé třídy II/351.
Nadmořská výška zástavby obce Třebenice a obou obcí přidružených se pohybuje od 430 do 495 m n. m. Konkrétně Třebenice 475–495, Plešice 450–460, Chroustov 430–440 m n. m.
Sousedními obcemi sídla jsou Valeč, Vladislav, Stropešín, Třesov, Dolní Vilémovice, Koněšín, Číměř a Kozlany.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V letech 1368 až 1547 v obci stála tvrz.[6]
První písemná zmínka o obce pochází z roku 1406, kdy Přech z Kojetic poslal k soudu Hovorku, že mu pobral desátky, které získal v Třebenicích. Již dříve však byl zmíněn Chroustov, který v roce 1385 byl prodán Ráčkovi ze Zbraslavi, Plešice pak byly zmíněny již roku 1131, kdy patřila Znojmu. Třebenice patřily k hradu Holoubku, v roce 1440 však byl hrad z nařízení velkomeziříčského sněmu zbořen a obsazen loupežníky a poničen kolem roku 1447.[5]
V tu dobu Valeč patřila od roku 1437 Mikulášovi a Vaňkovi z Náramče, ti pak prodali roku 1447 Benešovi z Vlašimi, ale ten obratem prodal valečské panství Hanušovi z Mírova a Rájce. V roce 1480 pak Ráječtí z Mírova prodali Valeč, Vilémovice a další statky Janovi z Kunštátu. Posléze Valeč zastavil Janovi Španovi z Barnštajnu, ale musel pak obratem panství navrátit zpět do rukou pánů z Kunštátu. V roce 1552 zakoupil valečské panství i s Třebenicemi Jan z Pernštejna, v roce 1531 pak prodal panství Smilovi z Doubravice, roku 1558 pak zakoupil Valeč, Vilémovice, Chroustov a Plešice Jiřík Čela z Čechovic, v roce 1567 pak zakoupil tento majetek Bartoloměj Vanecký z Jemničky.[7]
V roce 1630 se stal majitelem valečského panství Jiří z Náchoda, pak Bedřich z Vlašimi a následně v roce 1639 znovu Jiří z Náchoda. V roce 1667 zakoupil Valeč Grissl z Grisslau, pak roku 1675 František Schneider von Schneidau a roku 1685 Leopold Odkolek. V roce 1713 zakoupil Valeč Jan Pachta z Rájova a pak v roce 1725 zakoupili panství Forgáčovi, ti je prodali roku 1785 Joachimu Hessovi a ten pak roku 1850 prodal panství Jiřímu Sinovi, který zakoupil i dalešické panství a valecké panství.[7]
Třebenice (samotná ves) však od dávna patřily do panství dalešického, to v roce 1546 získal Karel ze Žerotína, do té doby patřily dalešickému klášteru, v roce 1553 získal zástavu nad Dalešicemi Burian z Doubravice, posléze patřily Jindřichovi Kralickému z Kralic, pak Sedlničtí z Choltic a od roku 1613 páni z Náchoda. Toho roku je zakoupil i s dalšími vesnicemi Jiří z Náchoda, v roce 1650 je zakoupil Hynek Jiří z Hodic. Posléze je zakoupil Leopold Odkolek, který spojil v roce 1685 dalešické a valecké panství.[8]
V roce 1888 byla postavena školní budova, roku 1912 byla postavená nová dvojtřídní školní budova.[9]
Do roku 1849 patřily Třebenice do dalešického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Třebenice pod Valeč a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Dalešice, následně se obec osamostatnila.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 499 | 543 | 534 | 558 | 591 | 591 | 586 | 501 | 547 | 477 | 422 | 401 | 423 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (43,67 %) | ČSSD (27,23 %) | ČSSD (22,58 %) | ANO (35,45 %) | SPOLU (31,38 %) |
| 2. | KDU-ČSL (15,51 %) | KSČM (15,62 %) | KSČM (19,81 %) | KSČM (12,27 %) | ANO (29,28 %) |
| 3. | KSČM (14,69 %) | ODS (13,39 %) | ANO 2011 (18,43 %) | Piráti (10,45 %) | SPD (13,38 %) |
| účast | 70,20 % (245 z 349) | 64,66 % (225 z 348) | 61,93 % (218 z 352) | 59,46 % (220 z 370) | 65,84 % (239 z 363) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[17] | SNK (37,39 %) | 4KOALICE (22,76 %) | KSČM (13,82 %) | 38,16 % (129 z 338) |
| 2004[18] | KSČM (25 %) | KDU-ČSL (21,42 %) | ODS (21,42 %) | 32,66 % (114 z 349) |
| 2008[19] | ČSSD (46,58 %) | KSČM (14,9 %) | ODS (11,18 %) | 46,15 % (162 z 351) |
| 2012[20] | ČSSD (41,66 %) | KSČM (22,22 %) | KDU-ČSL (11,11 %) | 33,9 % (114 z 354) |
| 2016[21] | ANO 2011 (21,21 %) | ČSSD (17,42 %) | KSČM (12,87 %) | 35,75 % (133 z 372) |
| 2020[22] | KDU-ČSL (20,86 %) | ANO (20,86 %) | STAN+SNK ED (15,65 %) | 31,86 % (115 z 361) |
| 2024[23] | ANO (40,6 %) | KDU-ČSL (13,53 %) | STAN+SNK ED (10,52 %) | 36,59 % (133 z 369) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (66 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (41 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů). Volební účast byla 64,31 %, tj. 227 ze 353 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (137 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (84 hlasů). Volební účast byla 63,74 %, tj. 225 ze 353 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (118 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (50 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (33 hlasů). Volební účast byla 64,05 %, tj. 237 ze 370 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (169 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (86 hlasů). Volební účast byla 68,36 %, tj. 255 ze 373 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (94 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (58 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (36 hlasů). Volební účast byla 67,13 %, tj. 241 ze 359 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (132 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (124 hlasů). Volební účast byla 71,31 %, tj. 256 ze 359 oprávněných voličů.[26]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie obce [online]. Třebenice: Obec Třebenice [cit. 2022-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-21.
- ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 127. Dostupné online.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 336 s. S. 320–322.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 346 s. S. 85–86.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 346 s. S. 284–286.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 315.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Střebenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Třebenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
