Koclířov
| Koclířov | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Svitavy |
| Obec s rozšířenou působností | Svitavy (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy + Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′59″ s. š., 16°32′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 750 (2024)[1] |
| Rozloha | 17,28 km²[2] |
| Katastrální území | Koclířov |
| Nadmořská výška | 502 m n. m. |
| PSČ | 569 11 |
| Počet domů | 229 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Koclířov 123 569 11 Koclířov [email protected] |
| Starosta | Jiří Tesař |
| Oficiální web: www | |
  Koclířov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578231 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koclířov (německy Ketzelsdorf[4]) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží v oblasti Hřebečsko východně od města Svitavy. Protáhlá zástavba se nachází v údolí potoka Třebovka. Katastr obce zasahuje na obě strany historické česko-moravské zemské hranice, přičemž k Moravě náleží jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží.[5][6][7] Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953.[8] Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde 750[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.
Název
[editovat | editovat zdroj]Prvním pojmenováním vesnice v roce 1347 byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 se nazývala jako Kecendorf a patřila pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. Mezi lety 1850 až 1950 Koclířov (Ketzelsdorf) patřil k okresu Litomyšl, od roku 1950 k okresu Svitavy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342–1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války, a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[9]
Škola
[editovat | editovat zdroj]Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.
Poštovní spojení
[editovat | editovat zdroj]Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí.
Válečná příkoří
[editovat | editovat zdroj]V roce 1799 se vesnicí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení a roku 1866 rakouský armádní sbor.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Složení obyvatel
[editovat | editovat zdroj]V polovině 19. století zde žilo obyvatelstvo vesměs německé národnosti. V roce 1930 žilo v obci 1564 obyvatel.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 604 | 1 714 | 1 682 | 1 623 | 1 653 | 1 578 | 1 564 | 824 | 1 059 | 886 | 832 | 682 | 660 | 709 | 671 |
| Počet domů | 220 | 221 | 215 | 216 | 216 | 215 | 261 | 232 | 204 | 194 | 187 | 200 | 217 | 225 | 229 |
Náboženský život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl první hospic v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu svatého Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy – Fatimského apoštolátu v ČR.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]
Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Z průmyslových odvětví zde bylo[kdy?] drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Hřebeč
- Koclířov
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 1990 až 1997 působil jako starosta obce František Blaha, mezi lety 1997 a 2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2006 a 2008 Bohumil Kysílko, v letech 2008 až 2009 jako zastupující starosta RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2009 a 2013 Jaromír Lenoch a od roku 2013 Jiří Tesař.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. ledna 2005.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V letech 1813 až 1815 byla vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností. V době ČSSR se stala silnicí I. třídy I/35 a silný provoz přes obec ukončila až přeložka v souvislosti s vybudováním tunelu v Hřebči. U západního okraje obce je zaústěna silnice I/34 do trasy E442.
Nejbližší železniční stanice je ve Svitavách.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Farní kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomény postavený v roce 1347, dnešní podoba je z roku 1771. Ve zdi kostela nad vchodem se nachází kamenný kříž s datem 1771 / 18. Pod křížem je kamenná deska s letopočtem 1925. U kostela se do roku 1773 nacházela poustevna, dnes je zde poutní místo, na němž je uctívána Panna Maria Fatimská.
- Socha svatého Jana Pavla II. (2011)
- Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
- Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela
- Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
- Náhrobky rodiny Bierových a Lamatschových
- Bývalá římskokatolická fara (1834)
- Letohrádek (před 1701 či 1791)
- Klášter redemptoristů, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem svatého Alfonse a Panny Marie Fatimské. Byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
- Kaple svatého Josefa na Hřebči
- Tunel pod Hřebčí
- Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
- Zbořená barokní rychta
- Boží muka z roku 1698
- Množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových
- Památný strom (buk) na dolním konci obce
- Pomník obětem válek[13] s úryvkem básně:
PŘIŠLI VČAS JAK
LEGENDÁRNÍ VOJSKA
Z DÁVNÝCH KRONIK
ZVÍTĚZILI
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Franz Kössler (1931–2020), německý biofyzik
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ketzelsdorf bei Zwittau
- ↑ http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
- ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
- ↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
- ↑ částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953
- ↑ a b Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. Str. 12.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Koclířov [online]. 2005-01-20 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Radim Chrást, Martin Brynych. Pomník Obětem válek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koclířov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kocléřov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Koclířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Neoficiální stránky obce Archivováno 3. 1. 2006 na Wayback Machine.
- Bývalá fara v obci
- Kreis Zwittau
- Soupis památek obce a osady
