Curd Jürgens

Curd Jürgens
Rodné jméno	Curd Gustav Andreas Gottlieb Franz Jürgens
Narození	13. prosince 1915; Solln
Úmrtí	18. června 1982 (ve věku 66 let); Vídeň
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Povolání	filmový režisér, divadelní herec, filmový herec, herec, hlasový herec a televizní herec
Rodiče	Curd Jürgens
Manžel(ka)	Judith Holzmeister (1947–1955); Éva Bartók (1955–1956)
Ocenění	Kainz-Medaille; velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Curd Jürgens (13. prosince 1915 v München-Solln – 18. června 1982 ve Vídni) byl rakouský divadelní a filmový herec německo-francouzského původu. Jeho celé občanské jméno zní Curd Gustav Andreas Gottlieb Franz Jürgens.

Divadlo

1935 Metropolitní divadlo v Drážďanech
1936–1937 Berlínské divadlo na Kurfürstendamm
1938–1941 Lidové divadlo Vídeň
1940–1953 a také 1965–1968 Burgtheater Vídeň; debutoval 30. listopadu 1940 jako Benvolio v Shakespearově hře Romeo a Julie (režie Lothar Müthel, kostýmy a kulisy Rochus Gliese); poslední premiéra roku 1966 jako Galileo Galilei ve hře Život Galileia Bertolta Brechta (režie Kurt Meisel, kulisy Lois Egg, kostýmy Erni Kniepert)
1973–1977 na Salcburském festivalu v titulní roli Jedermanna Hugoa von Hofmannsthal (režie Ernst Haeusserman).
1979 Vídeňské Theater in der Josefstadt jako Sigmund Freud v Berggasse 19 (Wunden der Seele – A Far Country) Henryho Denkera (režie Haeusserman, kulisy Gottfried Neumann-Spallart)
1980 Poslední divadelní vystoupení na japonském turné Vídeňské městské opery jako Bassa Selim v Die Entführung aus dem Serail Wolfganga Amadea Mozarta (dirigent Karl Böhm)

Filmografie, výběr

Film

1935 Königswalzer (Německo), jeho první film
1942 Wen die Götter lieben (Německo/Rakousko)
1943 Frauen sind keine Engel (Německo/Rakousko)
1944 Wiener Mädeln (Německo/Rakousko)
1948 Der Engel mit der Posaune (Rakousko/Německo)
1952 1. April 2000 (Rakousko)
1953 Meines Vaters Pferde (Německo)
1954 Orient-Express (Itálie/Francie/Německo)
1954 Des Teufels General (Německo), uveden 23. února 1955 v Minochově
1955 Teufel in Seide (Německo) s Lilli Palmerovou
1955 Die Ratten (Německo)
1955 Die Helden sind müde (Les héros sont fatigués, Francie)
1956 Und immer lockt das Weib (Et Dieu … créa la femme, Francie) s Brigitte Bardotovou
1956 Der Kurier des Zaren s Geneviève Pageovou
1957 Duell im Atlantik (USA) s Robertem Mitchumem
1958 Die Herberge zur 6. Glückseligkeit (The Inn of the Sixth Happiness, USA) s Ingrid Bergmanovou
1958 Jakobowsky und der Oberst (Me and the Colonel, USA) s Dannym Kayem
1958 Schinderhannes (Německo, režie: Helmut Käutner) s Maria Schellovou a Leonem Askinem
1960 Katja, die ungekrönte Kaiserin (Katia, Francie) s Romy Schneiderovou
1959 Fähre nach Hongkong (Ferry to Hong Kong, USA) s Orsonem Wellesem
1960 Gustav Adolfs Page (Rakousko/Německo) s Liselotte Pulverovou
1960 Schachnovelle (Německo, podle novely Stefana Zweiga) s Marioem Adorfem
1962 Nejdelší den (The Longest Day, USA)
1962 Die Dreigroschenoper (Francie/Německo, režie: Wolfgang Staudte) s Hildegardou Knefovou a Gertem Fröbem
1963 Flucht der weißen Hengste (USA) s Lilli Palmerovou
1964 Lord Jim (Spojené království, režie: Richard Brooks) s Peterem O’Toolem a Daliah Lavi
1966 Blüten, Gauner und die Nacht von Nizza (Francie) s Jeanem Gabinem
1966 Der Kongress amüsiert sich (Rakousko) s Lilli Palmerovou
1966 Zwei Girls vom roten Stern (Německo/Francie) s Lilli Palmerovou
1968 Der Arzt von St. Pauli (Německo)
1968 Die Artisten in der Zirkuskuppel: Ratlos (Německo)
1969 Luftschlacht um England (The Battle of Britain, Anglie)
1969 Die Schlacht an der Neretva (Bitka na Neretvi, Německo, Jugoslávie, Itálie, USA) s Yulem Brynnerem, Hardy Krügerem, Francem Nerem, Orsonem Wellesem
1973 In der Schlinge des Teufels (The Vault of Horror, USA/Anglie)
1977 James Bond 007 - Der Spion, der mich liebte (The Spy Who Loved Me, Anglie)
1979 Steiner - Das Eiserne Kreuz 2. část
1981 Teheran-43 (SSSR/Francie) s Alainem Delonem a Claude Jadeovou

Namluvil mj. také německý text k muzikálu War of the Worlds Jeffa Waynea.

Televize

1968 seriál Babeck
1972 seriál Der Kommissar: Der Traum eines Wahnsinnigen
1973 seriál Der Kommissar: Ein Mädchen nachts auf der Straße
1973 TV film Collin, podle předlohy Stefana Heyma
1975 seriál Derrick: Madeira
1978 seriál Tatort: Rot, rot, tot
1982 seriál Smileys People - Dame, König, As, Spion

Dabování

Richard Basehart
George Sanders (Černý Jack)

Ocenění

Hrob Curda Jürgense na Centrálním hřbitově ve Vídni

1955 Coppa Volpi (představitel) za Des Teufels General a Die Helden sind müde
1966 Kainz-Medaille
1973 Premio Sorrento filmového tádnu v Neapoli
1976 Profesor rakouské Akademie umění
1981 Verdienstkreuz za zásluhy – SRN
1981 Filmband in Gold za dlouholetou a vynikající činnost v německém filmu

Literatura

Curd Jürgens: … und kein bißchen weise, 1976 (autobiografický román), ISBN 3-85886-054-9
Curd Jürgens: Der süsse Duft der Rebellion, 1980 (román), CJ a Drömer Knaur Verlag Schöller & Co, také: ISBN 3-426-00825-4

Hudba

Současně s jeho biografií se objevila deska s „Art Sprechgesang“ s písní „60 Jahre und kein bisschen weise“, která se úspěšně prodávala. Píseň složil Hanne Haller.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curd Jürgens na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Curd Jürgens na Wikimedia Commons
Curd Jürgens v Internet Movie Database (anglicky)
Krátká biografie (německy)
Prisma Online - mit aktuellen TV-Hinweisen (německy)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.