Přeskočit na obsah

Carlos Menem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Carlos Menem
Prezident Argentiny
Ve funkci:
8. července 1989 – 10. prosince 1999
ViceprezidentEduardo Duhalde (1989–1991)
nikdo (1991–1995)
Carlos Ruckauf (1995–1999)
PředchůdceRaúl Alfonsín
NástupceFernando de la Rúa
Stranická příslušnost
ČlenstvíJusticialistická strana

Narození2. července 1930
Anillaco
Úmrtí14. února 2021 (ve věku 90 let)
Buenos Aires
Příčina úmrtíinfekce močových cest
Místo pohřbeníSan Justo Islamic Cemetery
NárodnostSyrian Argentines
ChoťZulema Yoma (1966–1999)
Cecilia Bolocco (2001–2011)
DětiCarlos Nair Menem Meza
Zulema María Eva Menem
Carlos Saúl Facundo Menem
PříbuzníEduardo Menem (sourozenec)
Alma materNárodní univerzita v Córdobě (do 1955)
Profesepolitik, advokát a byznysmen
Náboženstvíislám (do 1988)
katolicismus
Oceněníčestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1991)
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1992)
Zlatá Galicijská medaile (1994)
komtur Řádu Manuela Amadora Guerrera (1994)
řetěz Řádu Isabely Katolické (1994)
… více na Wikidatech
PodpisCarlos Menem, podpis
CommonsCarlos Menem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carlos Saúl Menem[1] (2. července 1930 Anillaco, La Rioja14. února 2021 Buenos Aires)[2] byl argentinský politik syrsko-arménského[3][4] původu. V letech 1989–1999 byl prezidentem Argentiny. Původní profesí byl právník. Ve třech volebních obdobích byl guvernérem rodné provincie La Rioja (1973–1976, 1983–1989). Byl představitelem perónistické Justicialistické strany.

Prezidentské období

[editovat | editovat zdroj]

Připisují se mu úspěchy především v ekonomické oblasti, když jeho vláda dokázala zkrotit hyperinflaci a vyvedla zemi z recese. Argentinské peso (k němuž se Argentina vrátila po pádu australu) navázal na americký dolar, což účinně zapůsobilo proti inflaci, avšak v druhé polovině 90. let, kdy kurz dolaru začal růst, přineslo Argentině i ekonomické potíže, které vyvrcholily v letech 1999–2002 obrovskou ekonomickou krizí.

Byl jedním z otců sdružení volného obchodu Mercosur, založeného roku 1991.

V diplomatické oblasti se mu podařilo narovnat vztahy s Velkou Británii, narušené od dob války o Falklandy, a vyřešit územní spory s Chile.

Kritiku vyvolala jeho amnestie pro představitele diktatury z let 1976–83.

Roku 2013 byl Carlos Menem odsouzen na 7 let vězení za ilegální prodej zbraní Chorvatsku a Ekvádoru.[5]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Carlos Menem (1999)
  1. Biografia de Carlos Menem. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  2. Muere el expresidente Carlos Menem, icono de la Argentina del ultraliberalismo El País, 14. února 2021.
  3. Carlos Saul Menem. www.todo-argentina.net [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  4. Carlos Saúl Menem In: buscabiografias.com
  5. Former Argentinean president Carlos Menem jailed. ABC News [online]. 2013-06-14 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SENARAI PENUH PENERIMA DARJAH KEBESARAN, BINTANG DAN PINGAT PERSEKUTUAN TAHUN 1991. Dostupné online Archivováno 23. 11. 2018 na Wayback Machine.
  7. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  8. BOE.es - Documento BOE-A-1994-4462. www.boe.es [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  9. La medaile, ou La chance retourne. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  10. National Orders. web.archive.org [online]. 2015-01-18 [cit. 2019-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-18. 
  11. Odluka o dodjeli Velereda Kralja Tomislava NJ.E gospodinu Carlosu Saulu Menemu predsjedniku Republike Argentine. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  12. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  13. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  14. jis.gov.jm [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]