Přeskočit na obsah

EuroVelo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plán sítě
Značení cyklotrasy EV 13 v Cetvinách

EuroVelo je síť evropských cyklotras, kterou organizuje Evropská cyklistická federace jako projekt 17 dálkových tras napříč celým evropským kontinentem. Celková délka projektovaných tras je k roku 2023 92 820 km, ze kterých je 60 785 km v provozu.[1]

Tratě projektu EuroVelo jsou zamýšleny pro cykloturistiku po Evropě, ale jsou také používány pro místní cestování. Trasy jsou tvořeny jak existujícími cyklostezkami a silnicemi, tak i s navrhovanými a plánovanými stezkami, které jsou potřebné pro jejich propojení. K roku 2023 jsou kompletně dokončeny trasy EV 17 a EV 19. Přes Českou republiku mají vést trasy EV 4, EV 7, EV 9 a EV 13.

Projekt EuroVelo momentálně není financován Evropskou unií, projekt by však v budoucnu rád podporu EU získal.

Přehled tras

[editovat | editovat zdroj]

Severojižní trasy

[editovat | editovat zdroj]
EV 1 – Trasa po pobřeží Atlantiku: Nordkapp – Sagres (10 674 km)
EV 3 – Poutnická trasa: Trondheim – Santiago de Compostela (5 633 km)
EV 5 – Via Romea Francigena: Londýn – Brindisi (3 236 km)
EV 7 – Sluneční trasa: Nordkapp – Malta (7 640 km)
EV 9 – Od Baltu k Jadranu (Jantarová cesta): Gdaňsk – Pula (2 158 km)
EV 11 – Východoevropská trasa: Nordkapp – Athény (6 770 km)
EV 13 – Stezka Železné opony: Barentsovo - Černé moře (10 575 km)
EV 15 – Rýnská stezka: Andermalt - Hoek van Holland (2 388 km)
EV 17 – Rhone Cycle Route (1 183 km)
EV 19 – Meuse Cycle Route (1 137 km)

Západovýchodní trasy

[editovat | editovat zdroj]
EV 2 – Cesta hlavními městy: Galway – Moskva (5 032 km)
EV 4 – Středoevropská trasa: Roscoff – Kyjev (5 070 km)
EV 6 – Od Atlantiku k Černému moři (Říční trasa): Nantes – Constanța (6 440 km)
EV 8 – Středomořská trasa: Cádiz – Athény (7 337 km)[2]
EV 14 – Waters of Central Europe (1 159 km)

Okruhy

[editovat | editovat zdroj]
EV 10 – Trasa kolem Baltského moře (Hanzovní okruh) (9 130 km)
EV 12 – Trasa kolem Severního moře (7 257 km)

Celá síť: 92 820 km (2023)[1]

Trasy

[editovat | editovat zdroj]
EuroVelo trasy (navazující trasy jsou v závorkách)[1]
Číslo trasy Jméno trasy prochází městy a zeměmi Délka (km) Dokončeno Poznámka
EV1 Trasa po pobřeží Atlantiku Nordkapp (EV7, EV11) – Norské pobřeží – Trondheim (EV3) – Bergen (EV12) – Aberdeen (EV12) – Inverness (EV12) – Glasgow – Stranraer – Belfast – Galway (EV2) – Cork – Rosslare – Fishguard – Bristol (EV2) – Plymouth – Roscoff (EV4) – Nantes (EV6) – La Rochelle – Burgos (EV3) – Salamanca – Sagres Norsko, Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko, Portugalsko 10 674 97 %
EV2 Cesta hlavními městy Galway (EV1) – Dublin – Holyhead – Bristol (EV1) – Londýn (EV5) – Harwich – Rotterdam – The Hague – Münster (EV3) – Berlín (EV7) – Poznaň (EV9) – Varšava (EV11) – Minsk – Moskva Spojené království, Nizozemsko, Německo, Polsko, Bělorusko, Rusko 5 032 48 %
EV3 Poutnická trasa Santiago de Compostela – Leon – Burgos (EV1) – Bordeaux – Tours (EV6) – Orleans (EV6) – Paříž – Namur (EV5) – Aachen (EV4) – Münster (EV2) – Hamburg (EV12) – Odense (EV10) – Viborg – Frederikshaven (EV12) – Göteborg (EV12) – Oslo – Røros – Trondheim (EV1) Španělsko, Francie, Belgie, Německo, Dánsko, Švédsko, Norsko 5 633 88 % Trasa vede místy historických cest používaných poutníky za středověku. Země, kterými trasa vede, mají rozvinutou síť cyklostezek, která se využívá jako část EV3.
EV4 Středoevropská trasa Roscoff (EV1) – Francouzské pobřeží Atlantiku – Le Havre – Calais (EV5) – Middelburg – Aachen (EV3) – Bonn – Frankfurt nad Mohanem – Praha (EV7) – Brno (EV9) – Krakov (EV11) – Lvov – Kyjev Francie, Belgie, Německo, Česko, Polsko, Ukrajina 5 070 77 %
EV5 Via Romea Francigena Londýn (EV2) – Canterbury – Calais (EV4) – Brusel – Namur (EV3) – Luxembourg – Štrasburg – Basel (EV6) – Lucerne – Milano – Piacenza (EV8) – Parma – Florence (EV7) – Siena – Řím (EV7) – Brindisi Spojené království, Francie, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko, Itálie 3 236 60 %
EV6 Od Atlantiku k Černému Moři (Říční trasa) Nantes (EV1) – Tours (EV3) – Orleans (EV3) – Nevers – Chalon sur Saône – Basel (EV5) – Passau – Ybbs (EV7) – Linz – Vídeň (EV9) – Bratislava – Budapešť – Bělehrad (EV11) – Bukurešť – Constanța Francie, Švýcarsko, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Rumunsko 6 440 70 % Vede z Nantes, kde ústí Loira, podél řeky přes Francii. Pokračuje do Švýcarska k Bodamskému jezeru a podél Dunaje skrz Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko a Rumunsko až k ústí Dunaje na břehu Černého moře. Částí EV6 je populární Dunajská cyklostezka.
EV7 Sluneční trasa Nordkapp (EV1, EV11) – Haparanda (EV10) – Sundsvall (EV10) – střední Švédsko – Kodaň (EV10) – Gedser – Rostock (EV10) – Berlín (EV2) – Praha (EV4) – Ybbs (EV6) – Salzburg – Mantua (EV8) – Bologna – Florence (EV5) – Řím (EV5) – Neapol – Syrakusy – Malta Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Česko, Rakousko, Itálie, Malta 7 640 45 %
EV8 Středomořská trasa Cádiz – Malaga – Almeria – Valencia – Barcelona – Monako – Piacenza (EV5) – Mantua (EV7) – Ferrara – Benátky – Trieste (EV9) – Rijeka – Split – Dubrovník – Tirana – Patras – Athény (EV11) Španělsko, Francie, Monako, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Černá Hora, Albánie, Řecko 7 337 51 %
EV9 Od Baltu k Jadranu (Jantarová trasa) Gdaňsk (EV10) – Poznaň (EV2) – Vratislav - Olomouc – Brno (EV4) – Vídeň (EV6) – Maribor – Ljubljana – Trieste (EV8) – Pula Polsko, Česko, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Chorvatsko 2 158 45 % Vede z Gdaňsku na břehu Baltského moře přes Česko až k chorvatské Pule na břehu Jaderského moře. Rakouská část EV9 by měla být dokončena na podzim 2004.
EV10 Trasa kolem Baltského moře (Hanzovní okruh) Petrohrad – Helsinky (EV11) – Vaasa – Oulu – Haparanda (EV7) – Sundsvall (EV7) – Stockholm – Ystad – Malmö – Kodaň (EV7) – Odense (EV3) – Rostock (EV7) – Świnoujście –Gdaňsk (EV9) – Kaliningrad – Klaipeda – Riga – Tallinn (EV11) – Petrohrad Rusko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko 9 130 53 %
EV11 Východoevropská trasa Nordkapp (EV1, EV7) – Finská jezera – Helsinky (EV10) – Tallinn (EV10) – Tartu – Vilnius – Varšava (EV2) – Krakov (EV4) – Košice – Bělehrad (EV6) – Skoplje – Soluň – Athény (EV8) Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Severní Makedonie, Řecko 6 770 26 %
EV12 Trasa kolem Severního moře Bergen (EV1) – Stavanger – Kristiansand – Göteborg (EV3) – Varberg – Grenaa – Frederikshaven (EV3) – Hirtshals – Esbjerg – Hamburg (EV3) – Haag (EV2) – Rotterdam – Harwich (EV2) – Kingston upon Hull – Newcastle – Edinburgh – Aberdeen (EV1) – Inverness (EV1) – Thurso – Orkneje – Shetlandy – Bergen (EV1) Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Nizozemsko, Spojené království 7 257 97 % Je první velkou evropskou cyklotrasou, byla otevřena v červnu 2001. V Guinnessově knize rekordů je vedena jako nejdelší nepřerušená značená cyklistická stezka.
EV13 Stezka Železné opony Norsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Německo, Česko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko, Severní Makedonie, Řecko, Turecko 10 575 50 %
EV14 Waters of Central Europe Zell Am See - Bischofshofen (EV7) – Liezen – Graz – Fehring (EV9) – Gleisdorf – Szentgotthárd (EV13) – Keszthely – Székesfehérvár – Velence Rakousko, Maďarsko 1 159 96 %
EV15 Rýnská stezka Švýcarsko, Německo, Francie, Nizozemsko 2 388 97 %
EV17 Rhone Cycle Route Švýcarsko, Francie 1 183 100 %
EV19 Meuse Cycle Route Langres – Neufchâteau – Commercy – Verdun – Stenay – Charleville-Mézières – Dinant – Namur (EV3, EV5) – Liège – Maastricht – Venlo – Cuijk – Den Bosch – Dordrecht – Hoek van Holland (EV2, EV12, EV15) – Rotterdam (EV15) Francie, Belgie, Nizozemsko 1 137 100 %

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c EuroVelo Route Development Status Report (2023) [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ REDAKČNÍ RADA. Obrazový atlas. Praha: Klub českých turistů, 2014. Kapitola Trasy Eurovelo, s. 115. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=EuroVelo&oldid=24100995“