Přeskočit na obsah

Brandýs nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem
Lokalita
Charakterměsto
ObecBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°11′9″ s. š., 14°39′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel12 992 (2021)[1]
Katastrální územíBrandýs nad Labem (8,34 km²)
Nadmořská výška169 m n. m.
PSČ250 01
Počet domů1 908 (2011)[2]
Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem
Další údaje
Webbrandysko.cz
Kód části obce403008
Kód k. ú.609048
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brandýs nad Labem (lidově Brandejs, německy Brandeis an der Elbe, hebrejsky/jidiš בראנדייס Brandajís) je bývalé samostatné město v okrese Praha-východ, od 1. července 1960 jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Město se nachází na vyvýšené terase nad řekou Labe, v níž vymodeloval hlubokou rokli se strmými srázy Vinořský potok, vlévající se zde do řeky.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Petra

Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever. Starší než samotný Brandýs byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila kolegiátní kapitule v Sadské (později u sv. Apolináře v Praze), která měla také podací právo k farnímu kostelu sv. Petra. Po husitských válkách se dostává do majetku brandýských pánů a roku 1559 byl sloučen s Brandýsem.

Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu 13. a 14. století pány z Michalovic, kteří drželi jak část nedaleké Staré Boleslavi, tak Boleslav Mladou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a kostelem. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství tvrz, pokud tato již nestála. V 2. polovině 14. století zde bylo zřízeno děkanství. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast pražané.

V letech 1468–1483 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku Johanku z Krajku, provdanou podruhé za Jana ze Šelmberka, která dala městu některé výsady, od krále Vladislava Jagelonského obdržela pro město roku 1503 znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně gotickém slohu, přešlo panství na původně rakouský rod Krajířů z Krajku. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandovi I. roku 1547 zkonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků.

Rudolfinská doba

[editovat | editovat zdroj]
Brandýský zámek z ptačí perspektivy

Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za císaře Rudolfa II., který zde často pobýval.[3] Ten také 5. října 1581 povýšil Brandýs na královské komorní město. Císař si dal přestavět zdejší zámek a upravit terasovitou zahradu v italském stylu, jak navrhl jeho komorní architekt Giovanni Maria Filippi. Již roku 1508 obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v níž byla záhy zřízena radnice a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami (1742, 1839), na počátku 20. století přestavěna do secesní podoby a roku 2009 obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Původní jednoocasý lev ve znaku města (asi pánů z Michalovic) byl již roku 1670 nahrazen českým dvouocasým lvem.

Interiér bývalé synagogy

Od 1. poloviny 16. století sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do 19. století, kdy tvořila 6 % obyvatel. V ulici Na Potoce se nachází synagoga z roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V současné době je přístupna veřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším v Česku. Je zde pochována například manželka Jákova Baševiho, císařského a posléze i valdštejnského pokladníka, jednoho z prvních Židů v Evropě povýšených do panského stavu. Z Brandýsa pochází aškenázské příjmení Brandeis – jmenoval se tak například soudce nejvyššího soudu USA Lewis Brandeis; v Massachusetts je po něm pojmenována univerzita.

Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla třicetiletá válka, kdy byl zámek obsazen Sasy i Švédy a město bylo pustošeno.

Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I., pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby zde naplánovali taktiku postupu proti Napoleonovi. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Roku 1828 postihl Brandýs historicky největší požár, při němž shořela valná část domů včetně židovské synagogy. Koncem 19. století byla zprovozněna železnice z Čelákovic do Neratovic (trať č. 074) a z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem (trať č. 072). Na sklonku století zde postupně vyrostla továrna na výrobu hospodářských strojů Františka Melichara, která se stala jednou z největších svého druhu v Evropě.

  • Archiválie ze sbírek Státního okresního archivu Praha-venkov
  • Tzv. vidimus cechovních artikulí s vyobrazením sv. Václava, patrona cechu, z roku 1561.
    Tzv. vidimus cechovních artikulí s vyobrazením sv. Václava, patrona cechu, z roku 1561.
  • Erb brandýských měšťanů Davida staršího Houžvičky a Matouše Šiblína ze Světice 1604.
    Erb brandýských měšťanů Davida staršího Houžvičky a Matouše Šiblína ze Světice 1604.
  • Titulní list artikulí cechu řezníků v Brandýse nad Labem z roku 1667.
    Titulní list artikulí cechu řezníků v Brandýse nad Labem z roku 1667.

20. století a současnost

[editovat | editovat zdroj]

V Brandýse nad Labem vykonával vojenskou službu také poslední rakouský císař a český král Karel I.,[4] jenž si místo oblíbil a po svém nástupu na trůn brandýský zámek koupil. Od roku 2002 se na zámku každoročně koná veřejná akce s názvem „Audience u císaře Karla I.“, při níž je možno se setkat s mnoha osobnostmi z oblasti historie, kultury, politiky, vojenství apod. V roce 2013 byl hostem Audience také Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk císaře Karla I. se svými dcerami.

4. dubna 1919 soukromě navštívil Brandýs nad Labem prezident Tomáš Garrigue Masaryk (při prohlídce zámku jako alternativy k Lánům), 22. června 1920 (při návratu z vojenských manévrů v Milovicích), 1. srpna 1920 (poklepal na základní kámen Mařatkova pomníku Památníku národního odboje), 4. května 1923 při setkání se starosty regionu a poprvé oficiálně 20. srpna 1926 k projednání záležitostí města a okresu.[5] Čestným občanem města Brandýs nad Labem byl prezident Masaryk prohlášen 4. března 1935.[6]

Po druhé světové válce byla k městu připojena obec Vrábí.

Vývoj počtu obyvatel
Rok 1713 1843 1921 1931 1947 1950 1991
Obyvatel 761 2 416 5 031 6 066 6 904 6 121 10 862

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brandýse nad Labem.
Radnice na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem

Pověsti

[editovat | editovat zdroj]

Zvony z Klecan byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou–hou! Klecanské zvony jdou! Jdou – jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena leknutím vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Narodili se zde např.
Žili zde mimo jiné
  • Karel I., poslední rakouský císař, sloužil zde v armádě
  • Ludvík Salvátor Toskánský, rakouský arcivévoda, cestovatel a etnograf, majitel brandýského zámku; strávil zde poslední léta života
  • Leo Vaniš, výtvarný umělec a spisovatel, působil zde v letech 1999–2006, debutoval v zdejším muzeu expozicí ilustrací, strávil zde studijní léta. Vanišova tvorba je ovlivněna Polabím.
  • Jeho otec – pražský univerzitní výtvarník Leo Vaniš zde vyučoval řadu let na tehdejším Pedagogickém institutu malbu.
  • Zuzana Čížková – sochařka a malířka, v Brandýse nad Labem vyrůstala a v letech 2005–2011 měla ve Staré Boleslavi svůj ateliér.
  • Stanislav Rudolf, spisovatel, autor především dívčích románů, scenárista, redaktor, filmový dramaturg. V Brandýse nad Labem žije od 60. let XX. století, kdy zde také přednášel na Pedagogické fakultě UK.
  • Eduard Petiška, spisovatel, autor Starých řeckých bájí a pověstí
  • Martin Petiška, spisovatel science fiction
  • Antonín Bečvář, astronom a klimatolog
  • František Karel Drahoňovský, obrozenecký humorista
  • Vojtěch Rakous, český spisovatel
  • Vojta Beneš, spisovatel, učitel, politik, účastník všech 3 odbojů, bratr Edvarda Beneše
Souvislost s

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Podrobněji viz BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs nad Labem za Rudolfa II. Historický obzor, 2005, 16 (9/10), s. 211–217. ISSN 1210-6097.
  4. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 24-25, s. 28-29, s. 84, s. 131, s. 151, s. 157, s. 166, s. 169
  5. ↑ Přednáška Ing. Zdeňka Zalabáka při křtu jeho knihy „TGM“ a vernisáži výstavy Masarykova demokratického hnutí „Masarykův odkaz“ 28. října 2014 v Městském muzeu na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem
  6. ↑ Knížka Z. Zalabák: TGM (historie brandýského pomníku), str. 72, ISBN 978-80-904878-7-1, Vydalo Oblastní muzeum Praha východ o.p. a Knihovna E. Petišky v Brandýse n/L.- Staré Boleslavi 2014
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.ztis.cz [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-10. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PRÁŠEK, Justin Václav: Brandejs nad Labem, město, okres, panství, I.-III. 1908–1913 / 2007–2008. Dostupné online.
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. [Digitální knihovna MKP Dostupné online]. - kapitola Brandýs nad Labem. 
  • VYLETOVÁ, Eva. Pozdně renesanční dům čp. 98 v Brandýse nad Labem. Průzkumy památek. 2013, roč. XX, čís. 2, s. 97–114. ISSN 1212-1487. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Části obce
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brandýs_nad_Labem&oldid=24216485“