Wikipedie

Humpolec

město v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina
Tento článek je o městě na Vysočině. O části města Sušice pojednává článek Humpolec (Sušice).

Humpolec (německy Humpoletz, 1939–1945 také Gumpolds) je město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina, 23 km severozápadně od Jihlavy, přibližně v polovině cesty po dálnici D1 mezi Brnem a Prahou. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel.

Humpolec
Horní náměstí
Horní náměstí
Znak města HumpolecVlajka města Humpolec
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHumpolec
Obec s rozšířenou působnostíHumpolec
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′30″ s. š., 15°21′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel11 447 (2024)[1]
Rozloha51,51 km²[2]
Nadmořská výška527 m n. m.
PSČ396 01
Počet domů2 435 (2021)[3]
Počet částí obce12
Počet k. ú.10
Počet ZSJ24
Kontakt
Adresa městského úřaduHorní náměstí 300
396 01 Humpolec
[email protected]
StarostaIng. Petr Machek (HumpolecGO!)
Oficiální web: www.mesto-humpolec.cz
Humpolec
Humpolec
Další údaje
OceněníCena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2016)
Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2017)
Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2022)
Kód obce547999
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Kostel sv. Mikuláše a památník Aleše Hrdličky

Humpolec je zmiňován v listině krále Přemysla Otakara I. hlásící se do roku 1219. Tato listina je ale falešná, nicméně byla napsána nejspíše ještě před rokem 1245. První spolehlivá písemná zmínka o Humpolci tak pochází až z roku 1233.[4] Vznikl však zřejmě dříve jako strážní místo na stezce vedoucí z Prahy a z jihovýchodních Čech na Moravu;[5] z Humpolce vedla trasa stezky směrem na Jihlavu.[6] V roce 1233 vlastnil v Humpolci nějaké majetky řád německých rytířů. Ten je tehdy prodal želivskému klášteru a předal mu i práva ke zdejšímu kostelu. Samotnou ves získal nejspíše v této době pravděpodobně od panovníka pražský špitál sv. Františka v Praze patřící řádu křižovníků s červenou hvězdou.[7] Kostel sv. Mikuláše je zmiňován v roce 1233; původní gotická část byla vystavěna asi ve 3. čtvrtině 13. století.[5] Posléze ves patřila pánům z Lipé, pánům z Dubé, pánům z Leskovce, Trčkům a z Lípy a pánům z Říčan. Během husitských válek město bylo jednou z husitských výsep.

Mezi 13. a 15. stoletím se v Humpolci těžilo stříbro, později převládlo soukenictví. V roce 1597 zde byl založen pivovar majitelů heráleckého panství, na jehož tradici v roce 1991 navázal podnikatel Stanislav Bernard, když ze zkrachovalého pivovaru vybudoval prosperující rodinný pivovar Bernard.

V roce 1714 postihl Humpolec mor.

Po bitvě na Bílé hoře bylo město zkonfiskováno a majiteli se stali páni ze Somlsu. Následně byl Humpolec v majetku dalších rodů.

19. století

editovat

V roce 1807, kdy Humpolec vlastnil hrabě Wolkenstein-Troszburg, byla tehdejší vesnice povýšena na město. V 19. století byl ve městě velmi rozvinutý soukenický cech a město získalo přezdívku Český Manchester. V roce 1848 ve městě vznikla národní garda a poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. Dne 30. srpna 1862 zde byl založen "Zpěvácký spolek" Čech a Lech.[8] Dne 1. září 1894 byl Humpolec napojen na železniční síť.[9]

20. století

editovat

Moderní úpravy města, provedené v letech 1939 a 1941, navrhoval architekt Josef Gočár.[5] V roce 1910 byl ve městě zřízen okresní úřad okresu Humpolec, město zůstalo okresním až do roku 1960, kdy došlo k reorganizaci státní správy a Humpolec se stal součástí okresu Pelhřimov.[10]

Společnost

editovat

Školství

editovat

Město Humpolec zřizuje jako příspěvkové organizace Mateřskou školu Humpolec, dvě základní školy – Hálkova a Hradská a Základní uměleckou školu Gustava Mahlera. Ve městě jsou tři střední školy. Gymnázium dr. Aleše Hrdličky bylo založeno v roce 1937 jako městská reálka.[11] Střední škola Česká zemědělská akademie v Humpolci nabízí čtyři maturitní obory – přírodovědné lyceum, agropodnikání (3 specializace: ekologické a konvenční zemědělství, biotechnologie a chov koní a jezdectví), chovatelství a mechanizace a služby. Dále pak vyučuje obory s výučním listem (autoelektrikář, automechanik, karosář, opravář zemědělských strojů, opravářské práce, instalatér, tesař, zedník, jezdec a chovatel koní a zemědělec–farmář. Nabízí i možnosti nástavbového studia zakončeného maturitou ve třech oblastech – autotronik, podnikání a stavební provoz.[12] Nachází se zde školní statek Zlatá podkova. Dále tu sídlí soukromá Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec, kde se vyučují dva maturitní obory (informační technologie, obchodník), dva učební obory zakončené výučním listem (prodavač a kuchař–číšník) a nástavbové studium podnikání.[13]

Kultura

editovat

Sport

editovat

Ve městě se nachází sportovní hala, kde jsou hřiště na badminton, squash a tenis.[14] TJ Jiskra Humpolec má 770 členů[15] a 12 oddílů ve sportech: národní házená, košíková, volejbal, moderní gymnastika, stolní tenis, šachy, karate, atletika, taekwondo, turistika, ASPV (sport pro všechny) a jóga. Oddíl hokeje se v roce 2023 osamostatnil. Má k dispozici čtyři sportoviště – sportovní halu, sokolovnu, hřiště pro národní házenou a atletický stadion.[15] Technické služby Humpolec provozují sportovní areál v ulici Okružní, kde se nachází krytý zimní stadion, fotbalová hřiště s umělou a přírodní trávou, letní koupaliště Žabák, skatepark, dva antukové kurty na volejbal a tenis a kurt na plážový volejbal. [16] Automotoklub Zálesí Humpolec pořádá autokrosové závody.[17] Fotbalový tým AFC Humpolec hraje v sezoně 2017/18 v Přeboru kraje Vysočina a od sezóny 2018/2019 hraje po 49. letech Moravskoslezskou divizi.

Ocenění

editovat

V roce 2017 město získalo ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii veřejný sektor – obce.[18] V roce 2018 získalo město Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost, 3. místo v kategorii veřejný sektor – obce.[19] Město také již poosmé za posledních 10 let vyhrálo krajské ocenění Město pro byznys.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Humpolci.
 
Evangelický kostel
 
Někdejší humpolecká synagoga. V roce 1961 byla adaptována a dnes je využívána husitskou církví
 
Rodinný pivovar Bernard
  • Farní kostel svatého Mikuláše
  • Evangelický kostel – stavba z letech 1861 a 1862 dle plánů stavitele Jana Martina. Věž kostela byla dokončena roku 1891. Věž je postavena v novogotickém slohu a stojí na čtyřech pilířích.
  • Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého – stavba z roku 1869 vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi oltáři obklopenou hřbitovem.
  • Toleranční kostel – pozdně barokní stavba vystavěna roku 1785. Jeden z prvních tolerančních kostelů v Čechách. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební.
  • Fara (děkanství) – barokní stavba z roku 1732. Stěny členěny lizénovými pásy, okna se šambránami, uprostřed v přízemí portál zakončený segmentem.[20]
  • Synagoga – U Vinopalny 492
  • Židovský hřbitov
  • Medova vila – stavba navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu. Součástí stavby je i okrasná zahrada.
  • Budova spořitelny – původně soudní budova. Po propuštění města z poddanství roku 1807 zde sídlila radnice. V roce 1848 tu promluvil z okna Karel Havlíček Borovský jako čerstvě zvolený humpolecký poslanec do říšského sněmu. V roce 1906 tu měl přednášku Karel Kramář k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i T. G. Masaryk. Současná budova vystavěna roku 1929 dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře Josefa Šejnosta z roku 1935.[20]
  • Budova městské knihovny – postavena roku 1873 jako nová radnice. Projekt navrhl architekt Josef Zítek. Jde o reprezentativní stavbu v novorenesančním slohu. V současnosti je zde umístěna městská knihovna.
  • Radnice – secesní stavba z let 1912–1914 dle návrhu architekta F. Kavalíra. Dvoupatrová stavba se segmentovým štítem a po stranách s arkýři.[20] Do stavby je zazděn kamenný portál z hradu Orlíka s letopočtem 1548. Druhé podlaží s prvky novobarokního slohu. Sochařská výzdoba od herce a sochaře Františka Fialy (Ferenc Futurista). V přízemí stavby pamětní deska druhoválečného stíhacího esa Josefa Dygrýna.
  • Pomník rodáka antropologa Aleše Hrdličky a jeho muzeum
  • Pomník Tomáše Garrigue Masaryka – od Vincence Makovského s urbanistickým řešením od Josefa Gočára. Pomník byl slavnostně odhalen na Tyršově náměstí v roce 1937. Díky změnám režimů – nacionální socialismus a komunismus – byl pomník třikrát odstraněn a následně znovu postaven.
  • Pomník rumunských vojáků nad železniční tratí
  • Pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi
  • Pamětní deska Ivanu Martinu Jirousovi na křižovatce ulic Jihlavská a Zichpil[21]
  • Pamětní deska Janu Zábranovi na budově hotelu Černý kůň[22]
  • Pamětní deska obětem doby nesvobody u kostela sv. Mikuláše[23]
  • Pomník Alexandru Dubčekovi u dálnice D1[24]
  • Štůly pod hradem Orlíkem – na Humpolecku se těžilo ve středověku zlato, a to buď dolováním z pevné horniny (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5–7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20–30 m širokého pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy erlanu se sulfidy. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1–2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna.[25]
  • Rýžoviště zlata Březinka – v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci Čejov rýžováno zlato. Ve 13. století až 14. století zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem 20. století krátce těžil živec. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě Trucbába u Humpolce-Hněvkovic.[25]

Doprava

editovat
 
Železniční stanice

Železniční doprava

editovat

Železniční stanice Humpolec je koncovou stanicí na železniční trati Havlíčkův Brod – Humpolec.

Silniční doprava

editovat

Katastrem města prochází dálnice D1, která se na území sousedního Vystrkova kříží na exitu 90 se silnicí I/34. Dále tudy prochází silnice II. třídy:

a silnice III. třídy:

Osobnosti

editovat

Části města

editovat

Zajímavosti

editovat

Partnerská města

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ NEČADA, Václav. Řečický děkanát a jeho kléru do roku 1436. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2023. 382 s. ISBN 978-80-280-0293-0. S. 160. 
  5. ↑ a b c Umělecké památky Čech. Díl I. Praha: Academia, 1977. S. 480–482. 
  6. ↑ KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. 2. vyd. [s.l.]: Růže České Budějovice, 1977. S. 21. 
  7. ↑ NEČADA, Václav. Jihlavská farnost ve světle nejstarších listin. Časopis Matice Moravské. 2022, roč. 141, čís. 1, s. 18–21. 
  8. ↑ a b O nás :: Čech a Lech. cechalech.webnode.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: Nadas, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 264. 
  10. ↑ administrátor stránek. Historie města [online]. Humpolec: Město Humpolec, 2003-12-18 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historie školy [online]. Gymnázium Dr. Aleše Hrdličky, 2011-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ Nabídka studia [online]. Česká zemědělská akademie, 2015-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ Studijní obory [online]. Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec, 2015-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 
  14. ↑ Sportovní hala Humpolec [online]. Sportovní hala Humpolec, 2010-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25. 
  15. ↑ a b TJ Jiskra Humpolec [online]. TJ Jiskra Humpolec, 2015-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 
  16. ↑ Sportovní areál [online]. TS Humpolec, 2015-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-24. 
  17. ↑ Historie [online]. AMK Humpolec, 2006-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ MAHEL, Luděk. Cena hejtmana patří městu Třebíč a Domovu bez zámku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-11 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost pro rok 2017 získaly firmy B:TECH, MANN + HUMMEL, Střední průmyslová škola Třebíč a město Žďár nad Sázavou [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-04-16 [cit. 2018-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-18. 
  20. ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. [Díl] 1, [A/J]. 1.. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. 
  21. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b [ http://www.castrum.cz/pamatky-humpolecko/pamatky-v-regionu/stoly-pod-hradem-orlik/ Archivováno 25. 4. 2012 na Wayback Machine. Štůly pod hradem Orlíkem]
  26. ↑ Humpolec navazuje partnerství s chorvatským Karlovacem: Humpolec. www.mesto-humpolec.cz [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. 

LIteratura

editovat
  • BEZSTAROSTA, Michal. Hudební život na Humpolecku na přelomu 19. a 20. století. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Zahrádka. Dostupné online.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Humpolec&oldid=24391968“