Wikipedie

Jiří Kuthan

český historik umění a vysokoškolský pedagog

Jiří Kuthan (* 13. června 1945 Písek) je český historik a historik umění, bývalý vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá především architekturou a uměním doby posledních Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců.

prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc.
Jiří Kuthan na pražském arcibiskupství 16. listopadu 2019
Jiří Kuthan na pražském arcibiskupství 16. listopadu 2019
Narození13. června 1945 (79 let)
Písek
Povolánípedagog, historik umění a učitel
Alma materTechnische Universität Dresden Fachrichtung Biologie (2011)
OceněníOcenění za přínos k zapsání třebíčských památek na seznam UNESCO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Po studiu na gymnasiu v Písku absolvoval (1963–1968) studium historie a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (prof. J. Pešina, J. Homolka, J. Kropáček, P. Wittlich). Ve své diplomové,[1] rigorózní[2] a kandidátské práci[3] se zabýval středověkou architekturou jižních Čech.

V letech 1968–1969 pracoval jako odborný pracovník v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a člen redakce revue Arch, poté jako redaktor v nakladatelství Artia v oddělení publikací o umění (1969–1972). V letech 1972–1977 pracoval jako historik umění na Útvaru hlavního architekta města Prahy,[4] 1977–1983 byl odborným pracovníkem Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Od 1. ledna 1984 nastoupil jako vědecký pracovník do Ústavu dějin umění ČSAV. V letech 1988-1989 absolvoval studijní pobyt v Německu umožněný nadací Konrad-Adenauer-Stiftung.

Od roku 1990 vyučuje dějiny umění a památkové péče na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1994–1995 byl hostujícím profesorem na Technické univerzitě v Berlíně na Ústavu pro dějiny umění. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Palackého v Olomouci a v roce 1997 získal titul DrSc. Od roku 2001 působí i v Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dne 15. května 2002 byl jmenován profesorem pro dějiny umění na Univerzitě Karlově a v letech 2003–2018 vedl Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Je rytířem papežského řádu svatého Řehoře Velikého a komturem orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.[5] V letech 2006–2007 krátce působil jako proděkan pro vědu na FF UK.

V letech 2005–2012 člen vědecké rady Centra medievistických studií AV ČR a UK, od roku 2013 člen Vědecké rady Univerzity Karlovy, od roku 2015 člen vědecké rady Grantové agentury ČR.

Ocenění

editovat
  • 2005 – Herderova cena, Vídeňská univerzita: Za příspěvek k zachování a rozmnožení evropského kulturního dědictví v intencích mírového porozumění národů
  • 2005 – medaile Arnošta z Pardubic udělovaná Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy
  • 2010 – zlatá Svatovojtěšská medaile udělená arcibiskupem pražským a primasem českým Dominikem Dukou
  • 2011 – Dr.h.c. (Technická univerzita v Drážďanech)
  • 2013 – pamětní medaile města Třebíče u příležitosti 10. výročí zápisu historických památek města Třebíče – Židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa v Třebíči do Seznamu světového dědictví UNESCO
  • 2015 – zlatá medaile Univerzity Karlovy
  • 2015 – papežský rytířský Řád svatého Řehoře Velikého, předán v Praze v katedrále sv. Víta 21. listopadu 2015
  • 2016 – medaile Josefa Hlávky
  • 2016 – cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za rok 2016 za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (společně s prof. Janem Roytem)
  • 2016 – Cena města Havlíčkův Brod za nejkrásnější knihu veletrhu - za knihu Karel IV. - císař a český král, spolu s Janem Roytem[6]
  • 2022 – Čestná oborová medaile Františka Palackého[7]

Bibliografie

editovat
  • Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny třináctého století. České Budějovice : Růže, 1972. 231 s. 2. vyd. České Budějovice : Růže, 1977. 304 s.
  • Gotická architektura v jižních Čechách : Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha : Academia, 1975. 221 s.
  • Hrad v Písku : Dějiny a stavební vývoj. Písek : Okr. muzeum, 1979. 59 s.
  • Die mittelalterliche Baukunst der Zisterzienser in Böhmen und in Mähren. München : Deutscher Kunstverl., 1982. 319 s. ISBN 3-422-00738-5.
  • Jižní Čechy : Krajina, historie, umělecké památky. Praha : Orbis, 1974. 313 s. 2. vyd. Praha : Panorama, 1982. 331 s. (spoluautoři Mojmír Horyna a Ivan Muchka)
  • Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha : Academia, 1991. 255 s. ISBN 80-200-0370-3.
  • Přemysl Otakar II : král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš. Vimperk : Tina, 1993. 370 s. ISBN 80-85618-10-9.
  • Česká architektura v době posledních Přemyslovců : Města - hrady - kláštery - kostely. Vimperk : Tina, 1994. 582 s.
  • Přemysl Ottokar II. : König, Bauherr und Mäzen : höfische Kunst im 13. Jahrhundert. Wien : Böhlau, 1996. 460 s. ISBN 3-205-98119-7.
  • Aristokratická sídla v období romantismu. Praha : Akropolis, 1999. 188 s. ISBN 80-85770-81-4.
  • Aristokratická sídla období romantismu a historismu. Praha : Akropolis, 2001. 333 s. ISBN 80-7304-003-4.
  • Gloria Sacri Ordinis Cisterciensis. Praha ; České Budějovice : Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2005. 518 s. ISBN 80-903600-3-3.
  • Splendor et Gloria Regni Bohemiae : Kunstwerke als Herrschaftszeichen und Symbole der Staatsidentität. Praha : Institut für Geschichte der christlichen Kunst der Katholisch-theologischen Fakultät der Karlsuniversität Prag, 2007. 621 s. ISBN 978-80-87082-06-5.
  • Splendor et Gloria Regni Bohemiae : umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha : Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2008. 591 s. ISBN 978-80-87082-07-2.
  • Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl první: Král a šlechta. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta / Togga 2010. 616 s. ISBN 978-80-7308-313-7
  • Benediktinské kláštery střední Evropy a jejich architektura (= Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XVIII), nakl. Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy, 361 s., Praha 2014, ISBN 978-80-7422-334-1
  • Aristokratická sídla v českých zemích 1780-1914, 712 s., nakl. Lidové noviny, Praha 2014, ISBN 978-80-7422-332-7
  • (s Janem Roytem) Karel IV. Císař a český král – vizionář a zakladatel, 1062 s., nakl. Lidové noviny spolu s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy, Praha 2016, ISBN 978-80-7422-460-7
  • The Cathedral of St. Vitus at Prague Castle. Praha 2017, ISBN 978-80-246-3129-5
  • Parléřovský mýtus. Rod Parléřů – dílo a jeho ohlas, 728 s., Praha 2021. Nakladatelství Lidové noviny, ISBN 978-807422-822-3; Karolinum, ISBN 978-80-246-5021-0

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Jiří Kuthan, Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, diplomová práce, 1968
  2. ↑ Jiří Kuthan, Raně středověká architektura v jižních Čechách, rigorózní práce, 1970
  3. ↑ Jiří Kuthan, Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II., kandidátská disertace, 1980
  4. ↑ V této době podle sdělení pamětníka po nějakou dobu pracoval též na Pražském středisku státní památkové péče.
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.occasioops.cz [online]. [cit. 2017-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-21. 
  6. ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika. Nejkrásnější knihou Vysočiny jsou Příběhy brodských domů [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-10-14 [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23. 
  7. ↑ HANÁČEK, Jan. Vynikající osobnosti české vědy si převzaly ocenění Akademie věd ČR. Akademie věd České republiky [online]. Akademie věd České republiky, 2022-06-14 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • SLAVÍČEK, Lubomír, a kol. Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Svazek 1 (A–M). Praha: Academia, 2016. 2 svazky (1807 s.). ISBN 978-80-200-2094-9. S. 777–779. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Kuthan&oldid=23993490“