Arthur Miller

Arthur Miller
Rodné jméno	Arthur Asher Miller
Narození	17. října 1915; New York
Úmrtí	10. února 2005 (ve věku 89 let); Roxbury
Příčina úmrtí	srdeční selhání, kardiovaskulární onemocnění a rakovina
Místo pohřbení	Connecticut; Great Oak Cemetery
Alma mater	Abraham Lincoln High School (do 1932); Michiganská univerzita (do 1938)
Povolání	dramatik, esejista, scenárista, novinář, romanopisec, spisovatel a prozaik
Rodiče	Isidore Miller a Augusta Barnett
Manžel(ka)	Mary Slattery (1940–1956); Marilyn Monroe (1956–1961); Inge Morathová (1962–2002)
Děti	Rebecca Millerová; Jane Ellen Miller; Robert A. Miller
Příbuzní	Joan Copeland (sourozenec); Daniel Day-Lewis (zeť); Ronan Day-Lewis a Cashel Day-Lewis (vnoučata)
Významná díla	Smrt obchodního cestujícího; Čarodějky ze Salemu; Pohled z mostu; Všichni moji synové; Po pádu
Ovlivněný	Henrik Ibsen; William Shakespeare; Sofoklés
Ocenění	Tony Award for Best Author (1947); Tony Award for Best Play (1949); Tony Award for Best Author (1949); Pulitzerova cena za drama (1949); Tony Award for Best Play (1953); St. Louis Literary Award (1980); Primetime Emmy Award for Outstanding Writing for a Miniseries, Movie or a Dramatic Special (1981); … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.ibiblio.org/miller/
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Miller (17. října 1915 – 10. února 2005) byl americký dramatik a esejista. V letech 1956–1961 byl manželem Marilyn Monroe. V roce 1962 se oženil potřetí. Jeho manželkou a celoživotní partnerkou se stala Inge Morath – původem Rakušanka, významná fotografka, členka fotografické agentury Magnum Photos, představitelka humanistické fotografie (viz Henri Cartier-Bresson).

Život

Patřil mezi autory, kteří se programově snažili rozbít představy o Americe jako o ráji. Byl členem Komunistické strany USA, v padesátých letech se stal terčem Výboru pro neamerickou činnost. Odmítl prozradit jména svých přátel, kteří také sympatizovali s komunismem. Později se angažoval ve prospěch uvězněných spisovatelů v nesvobodných zemích, byl také předsedou Mezinárodního PEN klubu.

Dílo

Jeho společenskokritické hry byly zpočátku psány klasickou formou, byl ovlivněn H. Ibsenem. V pozdějších hrách spojil realismus a symbolismus do expresívní formy.

Divadelní hry

Ohnisko nenávisti 1945
Všichni moji synové 1947
Smrt obchodního cestujícího 1949, (získal za ni Pulitzerovu cenu). Hlavním hrdinou je Willy Loman, člověk, který naplnil americké sny mít (ve smyslu vydělat) peníze a úspěch. Dílo se odehrává v okamžiku, kdy ho opouštějí síly, tím se stává nevýkonným a firma ho propouští. Nakonec spáchá sebevraždu (autonehoda), aby vyplacením pojistky umožnil svým dědicům úspěšný start. Hra je kritikou americké (západní) společnosti. Roku 1985 byl dle hry natočen režisérem Volkerem Schlöndorffem televizní film s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli.
Hrdelní pře
Zkouška ohněm 1953, (česky i pod názvem Čarodějky ze Salemu). Tématem této hry je salemský proces proti čarodějnicím (konec 17. stol.). Hra se však dotýkala dění v USA, kde probíhalo vyšetřování Výboru pro neamerickou činnost, Miller byl také odsouzen za pohrdání soudem.
Pohled z mostu 1955
Vzpomínka na dva pondělky 1955
Mustangové 1961, dílo bylo použito jako filmový scénář (hlavní role Marilyn Monroe) – stejnojmenný snímek Mustangové, autor tvrdí, že nejde ani o scénář ani hru, ani román. Tvrdí, že pouze radí kameře, hercům atd. co mají dělat. Toto dílo potvrzuje spjatost literatury a filmu. Miller se zde zabývá tématem odchytu divokých koní, kteří jsou pak prodáváni řezníkům a dělají se z nich konzervy pro psy. Autor se ani tak nezabývá koňmi, ale lidmi živící se tímto řemeslem. Český překlad této povídky vyšel pod názvem Ztracenci.
Po pádu 1964 – tato hra obsahuje autobiografické prvky, hrdina se zde snaží překonat životní krizi.
Incident ve Vichy 1964
Cena 1968
Strop v arcibiskupském paláci 1977 (odehrává se v komunistickém Československu v domě spisovatele Jiřího Muchy)
Americké hodiny 1980

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online.

Literatura

COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arthur Miller na Wikimedia Commons
Osoba Arthur Miller ve Wikicitátech
Osoba Arthur Miller ve Wikicitátech (anglicky)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arthur Miller
Profil na stránkách Festivalu spisovatelů Praha

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[999b24336bf6c0dcb23df5806bf43d703e89cb34-1] Dostupné online.

[1]