Pravěk Nová Řada 29

PRAVĚK NOVÁ ŘADA 29 Recenzovaný časopis moravských a slezských archeologů Redakční rada: Pavel Fojtík, Petra Goláňová, Andrea Matějíčková, Stanislav Stuchlík, Peter Tóth, Josef Unger, Dagmar Vachůtová Čestný člen redakční rady: Vladimír Podborský Vedoucí redaktor: David Parma [email protected] Adresa redakce: Kaloudova 1321/30 614 00 Brno pokyny pro autory: www.uapp.cz Brno 2021 Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Vydání této publikace bylo financováno Jihomoravským krajem. © Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., 2021 ISBN 978-80-86399-68-3 ISSN 1211-8338 Stejně jako dílo jubilanta Miroslava Šmída i příspěvky dedikované k jeho sedmdesátinám byly natolik četné a rozsáhlé, že naplnily dvě čísla Pravěku – 28 a 29. V předchozím čísle 28 naleznete úvodní zdravici a v aktuálním čísle 29 jubilantovu bibliografii. 4 OBSAH – INHALT – CONTENT Bibliografie prací Miroslava Šmída . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 STUDIE – RECENZOVANÁ ČÁST JURAJ PAVÚK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O pozícii horizontu Santovka – Hluboké Mašůvky – Falkenstein – Alsónyék v lengyelskej kultúre The position of horizon Santovka – Hluboké Mašůvky – Falkenstein – Alsónyék within the Lengyel culture 39 MILAN METLIČKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Keramický depot moravské malované keramiky z neolitického sídelního areálu v Plzni-Křimicích Keramikdepot der Mährischen Bemalten Keramik aus dem neolithischen Siedlungsareal in Plzeň-Křimice 67 DAVID VÍCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sídliště jordanovské kultury z Vysokého Mýta v poloze Za pivovarem Settlement of Jordanov culture from Vysoké Mýto, site Za pivovarem 87 MIROSLAV ŠMÍD – PETR KOS – ANTONÍN PŘICHYSTAL . . . . . . . . . 119 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zpracování rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Another feature with furrow stroke pottery and with documents of processing of the Stránská skála type chert from Brno-Maloměřice ALENA NEJEDLÁ – TOMASZ J. CHMIELEWSKI . . . . . . . . . . . . . . . 155 Ještě jednou o keramickém depotu z Božic (okr. Znojmo) One more time about the Božice pottery deposit (Znojmo Dist.) 307 RÓBERT MALČEK – VLADIMÍR MITÁŠ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Nálezy badenskej kultúry z povodia Krivánskeho potoka (stredné Slovensko, okres Lučenec) The findings of the Baden culture from the Kriváňský potok basin (Central Slovakia, Lučenec District) IVAN ČIŽMÁŘ – MÁRIA HAJNALOVÁ – JAN MARTÍNEK – DAVID PARMA – MIROSLAV POPELKA – ELIÁŠ URBAN . . . . . . . . . . 193 Nová pravěká ohrazení na Vyškovsku. Výsledky využití digitálních výškopisných modelů a terénní prospekce v roce 2020 New prehistoric enclosures in Vyškov region. The results of the use of digital terrain models and field survey in 2020 TEREZA PAVELKOVÁ – DAVID ROŽNOVSKÝ . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Málo známé pohřebiště únětické kultury ze Znojma A little-known burial ground of the Únětice culture from Znojmo ALEŠ NAVRÁTIL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 Kovová depozita doby popelnicových polí z Pavlovských vrchů Urnfield period metal deposits from Pavlov Hills DANA VITULOVÁ – JARMILA BÍŠKOVÁ – JIŘÍ KALA – PETR KNOTEK – PETR KOS – TOMÁŠ TENCER . . . . . . . . . . . . . . . 271 Výzkum halštatského pohřebiště v Mohelně – Na Černých. Průběžné výsledky probíhajícího záchranného výzkumu a geofyzikální prospekce v letech 2014 a 2020 Research of the Hallstatt burial ground in Mohelno – Na Černých. Interim results of ongoing rescue excavation and geophysical survey in 2014 and 2020 308 Pravěk NŘ 29, 119–153 DALŠÍ OBJEKT S BRÁZDĚNÝM VPICHEM A S DOKLADY ZPRACOVÁNÍ ROHOVCE TYPU STRÁNSKÁ SKÁLA Z BRNA-MALOMĚŘIC MIROSLAV ŠMÍD – PETR KOS – ANTONÍN PŘICHYSTAL V letech 2017–2019 proběhla další etapa výzkumu v Brně Maloměřicích, během níž bylo evidováno a prozkoumáno celkem 21 objektů. Práce je věnována dvěma z nich; první objekt 505/2017 poskytl obsáhlou kolekci keramiky ze závěru časného eneolitu, obsahující tři výrazné komponenty: epilengyelský, nálevkovitých pohárů, a s brázděným vpichem. Jde o druhý nálezový celek stejného charakteru z této lokality. Druhý objekt 517/2017 datují nálezy do starší fáze baalberského stupně nálevkovitých pohárů. Poskytl zlomek tyglíku miskovitého tvaru, který rozmnožil stávající doklady staroeneolitické metalurgie na Moravě a chronologicky velmi dobře uchopitelné ucho amfory s terčovitou aplikací typu Hunyadihalom. Oba časně eneolitické objekty poskytly také objemnou kolekci štípané industrie, dokládající intenzivní zpracování rohovce ze Stránské skály v Brně-Slatině. Nacházely se blízko sebe a lze proto uvažovat, že patřily jednomu výrobnímu areálu. Aktuálně získaná 14C data z objektu 500/2016 verifikují opodstatněnost vyčlenění horizontu s „archaickým“ brázděným vpichem na Moravě a otevírají prostor úvahám o kulturním a chronologickém prolínání v závěru časného a na počátku starého eneolitu. Komparace a z nich plynoucí závěry naznačují reálnou možnost paralelního vývoje dvou odlišných komponent, podílejících se na formování moravsko-rakouské skupiny nálevkovitých pohárů – souborů charakteru božického depotu na jedné a s nejstarší baalberskou keramikou na straně druhé. In the years 2017–2019, the next phase of excavation took place in Brno-Maloměřice, during which a total of 21 features were registered and excavated. This paper is devoted to two of them; the first, feature 505/2017, provided a comprehensive collection of pottery from the end of the early Eneolithic, containing three distinct components: Epilengyel, Funnel Beaker, and „Furchenstich“ pottery. It is the second find of the same nature from this site. The next one, feature 517/2017, is dated to the earlier phase of the Baalber stage of the Funnel Beaker Culture. He provided a fragment of the bowl-shaped crucible, which enlarged existing evidence of early Eneolithic metallurgy in Moravia, and a chronologically very well-grasped amphora ear with a target application of Hunyadihalom-type. The two early Eneolithic objects also provided a voluminous collection of chipped industry, showing the intensive processing of the chert from the Stránská skála in Brno-Slatina. They were close together and could therefore be considered to have belonged to a single production site. Currently obtained 14C data from the 500/2016 object verifies the justification of setting aside a horizon with an „archaic“ Furchenstich in Moravia, and opens the way to reflections on cultural and chronological intermingling at the end of the initial and early Eneolithic. Comparison and the resulting conclusions suggest the real possibility of the parallel development of two distinct components, involved in the formation of the MoravianAustrian Funnel Beaker group – assemblages of the character of the Božice deposit on the one hand and with the oldest Baalberg pottery on the other. 119 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal Morava, Brno-Maloměřice, časný a starý eneolit, sídliště, keramika s brázděným vpichem, štípaná industrie, rohovce Stránské skály, doklady metalurgie Moravia, Brno-Maloměřice, Initial and Early Eneolithic, settlement, „Furchenstich“ pottery chipped industry, Stránská skála cherts, evidence of metallurgy Úvod V období od 28. 6. 2017 do 29. 5. 2019 prováděli pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v. v. i. průběžný dohled a následné záchranné výzkumy vyvolané II. etapou výstavby bytových domů mezi ulicemi Obřanská a Olší (dnešní ul. Wágnerova) v Brně Maloměřicích, během kterých bylo evidováno a prozkoumáno celkem 21 objektů (GEISLER – KOS 2018). Zemní práce v prostoru mezi inundací řeky Svitavy a někdejším seřazovacím nádražím spočívaly v hloubení výkopů pro základové pasy domů včetně infrastruktury, což představovalo plochu o celkové rozloze 715 m2. Z jedenadvaceti odkrytých objektů pouze dva přinesly doklady o osídlení levobřežní terasy řeky Svitavy v průběhu eneolitu. Velmi cenný soubor nálezů poskytl objekt 505/2017. V tradiční epilengyelské matérii, obohacené výzdobou provedenou technikou brázděného vpichu, se výrazně projevily sice archaické, ovšem plně vyvinuté typy nálevkovitých pohárů. Vedle keramiky a hojného osteologického materiálu byla získána objemná kolekce štípané industrie, dokládající intenzivní zpracování rohovce ze Stránské skály v Brně-Slatině. V souboru ŠI zaujmou rezidua těžených jader, odkorky, úštěpy a čepele bez zjevných známek úpravné retuše. Cílená retuše se objevuje jen velmi výjimečně. Současně s rohovci byly doloženy valounové otloukače a jejich tříštěné a štípané zlomky z krystalických hornin, vyzvednuté z místní říční terasy. Aktuální výzkum tak rozšířil spektrum nálezů zachráněných na lokalitě již v roce 1941 při výstavbě seřazovacího vlakového nádraží (podrobněji viz PROCHÁZKA ed. 2011) a v roce 2016 v rámci I. etapy výstavby obytných domů (ŠMÍD – BÍŠKO – PŘICHYSTAL 2017, 5–26). Jen pro úplnost uvádíme, že z jednadvaceti prozkoumaných objektů bylo sedm pravěkých – dva patřily kultuře s lineární keramikou (obj. 500, 506), jeden závěrečné fázi časného eneolitu (obj. 505), jeden starému eneolitu (obj. 517) a tři byly klasifikovány jako obecně pravěké (obj. 509, 515, 518). Zbylých čtrnáct souviselo s komunální zástavbou během 19.–20. století. 120 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 1. Brno-Maloměřice na ZM ČR 1:10000 s vyznačenými místy archeologických výzkumů v letech 1941 a 2016–2019. Fig. 1. Brno-Maloměřice in the basic map 1:10000 with marked places of archaeological excavations in 1941 and 2016–2019. Geomorfologické a geologické podmínky na lokalitě Charakteristika prostředí byla podrobně představena ve výše uvedené práci, proto jen stručně. Lokalita leží na levém břehu řeky Svitavy v severní části brněnské kotliny v předhůří Drahanské vrchoviny. Údolní niva řeky v těchto místech představuje nejsevernější výběžek Dyjsko-svratecké úvalu. Relativně plochý reliéf v minulosti vznikl evidentně fluviální činností blízké řeky, která zde vytvořila akumulační terasu. Její povrch však byl v oblasti městské aglomerace silně pozměněn činností člověka (DEMEK – MACKOVČIN eds. a kol. 2006, 47, 84). Základní podložní horniny tvoří na lokalitě neogenní sedimenty, na které nasedají kvartérní fluviální štěrky a písky, spraš a sprašové hlíny s půdou v nadloží. V podloží lze očekávat vyvřelé horniny z období proterozoika – granitoidy východní části brněnského batolitu. V místě výzkumu se nacházely okrajově zbytky oglejených fluviálních sprašových hlín, prostoupených vložkami naplavených písků a štěrků. Mezi štěrky a svrchními sprašovými hlínami ležela poměrně mocná vrstva spraše bohatá na velmi početné 121 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal amorfní vápenné konkrece – cicváry (DEMEK – MACKOVČIN eds. a kol. 2006, 84; PROCHÁZKA ed. 2011, obr. 131). Časný eneolit na Moravě, vývoj poznání, aktuální stav Objekty se starobylým brázděným vpichem z Brna-Maloměřic (500/2016 a 505/2017) spadají do závěru první vývojové etapy eneolitu, označené jako časný eneolit. Jeho chronologické vymezení v našem zeměpisném prostoru představuje úsek mezi 43. až 40. stoletím př. n. l. (srovnej např. TRAMPOTA – KVĚTINA 2020, 178–179, obr. 9 a 11). Obnáší vyznívání lengyelské kultury, který E. Ruttkayová nazvala epilengyelem (RUTTKAY 1976). Na sledovaném území, které vedle Moravy zahrnuje také bezprostředně navazující oblasti Dolního Rakouska, se jedná o kulturu jordanovskou na Moravě a skupiny Bisamberg-Oberpullendorf a smíšenou skupinu s brázděným vpichem na rakouské straně hranice (RUTTKAY 1988; 1995). Koncem výše vymezeného období evidujeme nejstarší projevy nastupující kultury s nálevkovitými poháry, zejména na moravské straně sledované oikumeny. Jsou jí kontaminovány i maloměřické objekty, jinak velmi blízké dolnorakouské smíšené skupině s brázděným vpichem. Radiokarbonová data nálevkovitých pohárů charakteru božického depotu (dříve michelsbersko-baalberský horizont – ŠMÍD 1994, z pohledu aktuálně publikované chronologie pak předbaalberský stupeň KNP; ŠMÍD 2017) spočívají počátky svých intervalů před rokem 3900 BC a jsou srovnatelná nejen s daty z maloměřického objektu 500/2016, ale konvenují i s 14C a OCR daty nejstarší fáze baalberského, tedy druhého stupně moravsko-rakouských nálevkovitých pohárů (ibidem). Soubory charakteru rakouské smíšené skupiny s brázděným vpichem z Maloměřic obsahují, na rozdíl od těch z Rakouska, výraznou složku nálevkovitých pohárů, která signalizuje nejen kulturní, ale i chronologické prolínání. Nicméně na Moravě vystupují dosud pouze na území brněnské aglomerace a jejího nejbližšího okolí, tedy v severní části Dyjskosvrateckého úvalu1. Předpokládáme, že jinde, zejména v severní polovině Moravy, přežívala jordanovská kultura dosud nedefinovanou fází s nezdobenou keramikou (k tomu viz níže). Barvitost kulturního vývoje na tak omezeném prostoru je pozoruhodná a námi předložené schéma kulturního spektra je tak dalším pokusem o řešení letitého problému. 1 Pavel KOŠTUŘÍK (1996; 2007) uvažoval v souvislosti s výskytem keramiky zdobené brázděným vpichem, nacházené zejména na výšinných sídlištích, jako o diaspoře v rámci domácí kultury s nálevkovitými poháry. 122 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 2. Brno-Maloměřice. A – plán plochy prozkoumané roku 2017 s vyznačenými objekty 505/2017 a 517/2017; B – dislokace objektů na plochách zkoumaných v letech 2016–2017. Fig. 2. Brno-Maloměřice. A – plan of the area excavated in 2017 with marked features 505/2017 and 517/2017; B – dislocation of features on the areas excavated in 2016–2017. Tradice výzkumů lengyelské kultury a nálevkovitých pohárů na Moravě přesahují hranici jednoho století a je spojena s osobností Jaroslava Palliardiho (PALLIARDI 1889, 8; 1914). Z novějších prací, jinak objemného výčtu odborné literatury věnovaných tomuto přelomovému úseku pravěkých dějin Moravy, je třeba, vedle již výše zmíněných, uvést práce J. PAVELČÍKA (1974; 1979), P. KOŠTUŘÍKA (1996; 1997a; 1997b; 2007), J. LICHARDUSE (1976; 1991), J. KOVÁRNÍKA (2002) a práce autorských kolektivů ČIŽMÁŘ et al. 2004 a KALÁBKOVÁ – PEŠKA – ŠMÍD v tisku). 123 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal Popis objektů a nalezeného materiálu Na zkoumané ploše tvaru nepravidelného obdélníku o délce stran 55 × 13 m (715 m2) byly detekovány dva eneolitické objekty – časně eneolitický 505/2017 (situovaný jen několik desítek metrů od shodně datovaného objektu s brázděným vpichem 500/2016) a o něco mladší objekt s keramikou baalberského stupně KNP (517/2017). Objekt z baalberského stupně KNP, společně s nálezy keramiky stejného kulturního horizontu z doby výstavby seřazovacího nádraží (KOŠTUŘÍK 1973, Taf. 2: 12; ŠMÍD 2017, obr. 76: 1), lze vnímat jako kontinuitu osídlení prostoru od konce časného do starého eneolitu. Objekt 505/2017, kontext 108. Zásobní jáma nepravidelně kruhového půdorysu, profil vakovitý, stěny podhloubené, dno rovné. Výplň: 108 – ulehlá prachová hlína tmavě šedohnědé barvy; 109 – ulehlá prachová hlína středně hnědé barvy; 110 – popelovitá prachová hlína světle šedé barvy. R.: průměr 2,3 × 2,2 m, hloubka 0,6 m (obr. 3). /1. Zlomek mísy se zataženými oblými plecemi. Plavená hlína s příměsí jemného písku, výpal střední tvrdosti, povrch šedohnědý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/1, 29; obr. 6: 6). /2. Drobný zlomek hrdla nádoby s okrajem dovnitř límcovitě rozšířeným. Hlína s příměsí písku, kvalitní výpal, povrch světle hnědý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/2; obr. 5: 4). /5. Zlomek plecí poháru s odděleným hrdlem a svisle protknutým výčnělkem. Hlína s příměsí písku se zrny do 1 mm, kvalitní výpal, povrch červenohnědý, urovnaný (inv. č. 365/17 – 108/5; obr. 7: 2). /11. Zlomek plecí drobné nádoby s výzdobou provedenou technikou brázděného vpichu (prohnuté svislé linie). Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch šedý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/11; obr. 4: 8). /12. Zlomek cylindrického hrdla blíže neklasifikovatelné nádoby. Plavená hlína, kvalitní výpal, povrch tmavě šedý, k okraji červenohnědý, hlazený (inv. č. 365/17 – 108/12; obr. 4: 2). /22. Torzo lžíce s odlomeným plochým držadlem. Hlína ostřená hrubším pískem, výpal střední tvrdosti, povrch skvrnitý (červenohnědý, okrový, tmavě šedý). R.: šířka 62 mm, šířka držadla v místě lomu 30 mm (inv. č. 365/17 – 108/22; obr. 7: 4). /27. Čepel s příčnou retuší. Surovina: rohovec Stránská skála. R.: délka 33 mm, šířka 15 mm, výška 4 mm (inv. č. 365/17 – 108/27; obr. 8: 8). /31. Zlomek hrdla větší nádoby (hrnce?) s odděleným válcovitým hrdlem a uchem kruhového průřezu. Horní úpon ucha je posazen pod okrajem, spodní v horní části plecí. Plavená hlína s lupínky biotitu, kvalitní výpal, povrch světle hnědý, vnitřní šedý, otřelý. R.: průměr 180–190 mm (inv. č. 365/17 – 108/31; obr. 5: 1). /32. Zlomek prohnutého hrdla nádoby s okrajem opatřeným kruhovými důlky. Hlína s příměsí jemného písku, výpal střední tvrdosti, povrch hnědý s náznakem „schlickbewurtu“, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/32; obr. 5: 7). /33. Drobný zlomek hrdla nádoby s okrajem opatřeným příčnými nehtovými vrypy. Hlína s příměsí jemného písku a s lupínky biotitu, výpal střední tvrdosti, povrch červenohnědý urovnaný (inv. č. 365/17 – 108/33). /34. Zlomek cylindrického hrdla nádoby (nožky?). Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch šedohnědý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/34; obr. 4: 10). /35. Zlomek dovnitř skloněného hrdla baňaté nádoby. Plavená hlína, kvalitní výpal povrch šedohnědý skvrnitý, otřelý, původně hlazený (inv. č. 365/17 – 108/35; obr. 5: 3). /36. Zlomek stěny kónické mísy s oblou stěnou. Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch šedý, otřelý (inv.č. 365/17 – 108/36; obr. 6: 4). /50. Spodní úpon ucha široce oválného průřezu. Hlína s příměsí písku, nekvalitní výpal, povrch tmavě šedý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/50; obr. 5: 6). 124 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic /51. Zlomek plecí nádoby se spodním úponem a navazující částí ucha oválného průřezu. Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch šedohnědý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/51; obr. 5: 5). /61. Čepel s příčnou retuší. Surovina: rohovec Stránská skála. R.: délka 31 mm, šířka 15 mm, výška 4 mm (inv. č. 365/17 – 108/61; obr. 8: 6). /64. Zlomek nádoby s hrdlem dovnitř ubíhajícím. Okraj opatřen příčně kladenými nehtovými vrypy. Hlína s příměsí hrubšího písku, výpal střední tvrdosti, povrch hnědý, urovnaný (inv. č. 365/17 – 108/64; obr. 5: 8). /65. Zlomek stěny esovitě profilovaného šálku. Hlína s příměsí písku, výpal střední tvrdosti, povrch hnědý, silně otřelý (inv. č. 365/17 – 108/65; obr. 4: 1). /66. Zlomek okraje jordanoidní mísy. Plavená hlína, nekvalitní výpal, povrch šedohnědý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/66; obr. 6: 7). /67. Zlomek dna nádoby se zbytky černé smolné hmoty na vnitřní straně. Hlína s kamínky do 5 mm, kvalitní výpal, povrch tmavě šedý až černý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/64; obr. 7: 5). /70. Zlomek dna nádoby se strmou stěnou spodku. Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch tmavě šedý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/70; obr. 7: 6). /72. Zlomek spodku nádoby s odsazeným dnem. Hlína s příměsí hrubšího písku, výpal střední tvrdosti, povrch hnědočerný, silně otřelý (inv. č. 365/17 – 108/72; obr. 7: 8). /77. Trapéza. Surovina: rohovec Stránská skála. R.: délka 40 mm, šířka 15 mm, výška 4 mm (inv. č. 365/17 – 108/77; obr. 8: 4). /81. Zlomek hrdla větší nádoby (hrnce?) s odděleným válcovitým hrdlem a uchem kruhového průřezu. Horní úpon ucha je posazen hluboko pod okrajem, spodní uprostřed plecí. Plavená hlína s lupínky biotitu, výpal střední tvrdosti, povrch šedohnědý, silně otřelý (inv. č. 365/17 – 108/81; obr. 5: 2). Obr. 3. Brno-Maloměřice. Kresebná dokumentace objektů 505 a 517/2017. Fig. 3. Brno-Maloměřice. Drawing documentation of features 505 and 517/2017. 125 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal /82. Drobný zlomek cylindrického hrdla blíže neklasifikované nádoby. Na vnější straně kyjovitě rozšířeného okraje se dochoval zbytek drobného výčnělku. Okraj přerušen nehtovým vrypem. Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch světle hnědý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/82; obr. 4: 5). /83. Zlomek okraje jordanoidní mísy. Okraj prostý, seříznutý. Hlína s příměsí jemného písku, kvalitní výpal, povrch hnědošedý, silně otřelý (inv. č. 365/17 – 108/83; obr. 6: 2). /85. Zlomek okraje mísy se zataženými oblými plecemi. Plavená hlína s příměsí písku, kvalitní výpal, povrch tmavě šedý, hlazený (inv. č. 365/17 – 108/85; obr. 6: 3). /94. Drobný zlomek stěny nádoby s výzdobou provedenou technikou brázděného vpichu (svisle hustě vedle sebe kladené prohnuté linie). Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch tmavě šedý, otřelý (inv. č. 365/17 – 108/94; obr. 4: 9). /101. Hrot (škrabadlo, rydlo?). Surovina: rohovec Stránská skála. R.: délka 39 mm, šířka 27 mm, výška 9 mm (inv. č. 365/17 – 108/101; obr. 8: 9). /102. Čepel s příčnou retuší – srpová. Surovina: rohovec Stránská skála. R.: délka 35 mm, šířka 17 mm, výška 3 mm (inv. č. 365/17 – 108/102; obr. 8: 3). Kontext 110. /1. Zlomek hrdla a plecí poháru s nízkým odděleným hrdlem. Profil hrdla přímý. Na plecích svisle protknutý výčnělek. Další zlomek z téhož poháru je součástí kontextu 508 (5). Hlína s příměsí písku se zrny do 1 mm, kvalitní výpal, povrch červenohnědý, urovnaný. R.: průměr okraje cca 140 mm (inv. č. 365/17 – 110/1; obr. 7: 3). /15. Zlomek spodku menší nádoby s mírně odsazeným dnem. Dno konkávní. Hlína ostřená pískem s lupínky biotitu, výpal střední tvrdosti, povrch šedý, urovnaný (inv. č. 365/17 – 110/15; obr. 4: 13). /16. Zlomek spodku větší nádoby s odsazeným dnem. Hlína ostřená hrubším pískem, výpal střední tvrdosti, povrch šedohnědý skvrnitý, hrubě urovnaný (inv. č. 365/17 – 110/16; obr. 7: 7). /18-1. Opracovaná výsada jeleního parohu. R.: délka 130 mm, průměr báze 28 × 22 mm (inv. č. 365/18 – 110/18; obr. 8: 1). /18-2. Podélně štípnutý kančí tesák. R.: délka 70 mm, šířka báze 18 mm (inv. č. 365/17 – 110/18; obr. 8: 2). /20. Škrabadlo na čepeli. Surovina: rohovec Stránská skála. R.: délka 40 mm, šířka 20 mm, výška 5 mm (inv. č. 365/17 – 110/20; obr. 8: 7). /23, 29. Zlomek stěny jordanoidní mísy s dochovaným horizontálním výčnělkem. Okraj zúžený, seříznutý. Plavená hlína, kvalitní výpal, povrch šedohnědý hlazený do matného lesku. R.: průměr okraje cca 225 mm, výška torza 120 mm (inv. č. 365/17 – 110/23, 29; obr. 6: 1). /24. Zlomek dovnitř skloněného hrdla menší nádoby (šálku) s výzdobou provedenou technikou brázděného vpichu (dvojice oběžných linií a mezi nimi svazky diagonál). Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch šedohnědý, otřelý (inv. č. 365/17 – 110/24; obr. 4: 6). /25. Zlomek jordanoidní mísy s okrajem prostým, zaobleným. Plavená hlína ostřená drobnými kamínky (řídce), kvalitní výpal, povrch červenošedý, otřelý (lokální stopy přepálení). R.: průměr okraje 215 mm, výška torza 95 mm (inv. č. 365/17 – 110/25; obr. 6: 8). /26. Zlomek okraje blíže neklasifikovatelné nádoby. Plavená hlína, výpal střední tvrdosti, povrch tmavě šedý, urovnaný (inv. č. 365/17 – 110/26). /27. Zlomek plecí jordanoidní mísy s okrajem mírně ven vyhnutým, Plavená hlína, kvalitní výpal, povrch jasně hnědý hlazený do matného lesku, otřelý (inv. č. 365/17 – 110/27; obr. 6: 5). /28. Zlomek dovnitř ubíhajícího hrdla nádoby. Okraj zaoblený. Hlína ostřená drobnými kamínky, kvalitní výpal, povrch tmavě hnědý – hlazený inv. č. 365/17 – 110/28). /35. Zlomek hrdla tenkostěnné nádoby. Plavená hlína, kvalitní výpal, povrch okrový – hlazený (inv. č. 365/17 – 110/35; obr. 4: 4). /36. Torzo poháru s kulovitým tělem a odděleným, široce rozevřeným nízkým hrdlem. Hrdlo na profilu mírně prohnuté. Na plecích původně čtyři dvojice drobných výčnělků. Plavená hlína, kvalitní výpal, povrch tmavě šedočerný, hlazený do matného lesku. R.: průměr okraje 152 mm, výška dochované části 122 mm (inv. č. 365/17 – 110/36; obr. 7: 1). /42. Horizontální ucho z max. výdutě nádoby. Plavená hlína, kvalitní výpal, povrch šedohnědý hlazený. R.: délka 55 mm (inv. č. 365/17 – 110/42; obr. 4: 11). 126 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic /43. Zlomek plecí jordanoidní mísy s výzdobou provedenou technikou brázděného vpichu (svazky prohnutých zrcadlově obrácených vzestupných linií). Plavená hlína, kvalitní výpal, povrch tmavě šedý, původně hlazený, otřelý (inv. č. 365/17 – 110/43; obr. 4: 7). /45. Zlomky mísy se zvonovitou nožkou. Plece široce rozevřená. Plavená hlína, kvalitní výpal, povrch šedohnědý hlazený do matného lesku. R.: průměr nožky v místě nasazení 95 mm, max. průměr dochované části mísy 200 mm (inv. č. 365/17 – 110/45; obr. 4: 3). /51. Škrabadlo na čepeli. Surovina: rohovec Stránská skála. R.: délka 36 mm, šířka 15 mm, výška 4 mm (inv. č. 365/17 – 110/51; obr. 8: 5). Objekt 517/2017. Zásobní jáma (sklípek?) kruhového půdorysu, profil vakovitý, stěny částečně jednostranně podhloubené. Výplň: 138 – ulehlá prachová hlína hnědožluté barvy nahodile s hrudkami mazanice; 139 – ulehlá prachová hlína světle šedé barvy s hrudkami mazanice a ojedinělými kameny; 140 – hlína s pískem a štěrkem hnědorezavé barvy (kontaminované podloží). R.: průměr 1,38 × 1,30 m, hloubka 0,5 m (obr. 3). /1. Zlomek ucha čtyřuché baalberské amfory s terčovitým nálepem pod spodním úponem – ucho typu Hunyadihalom. Hlína s příměsí hrubšího písku, výpal střední tvrdosti, povrch tmavě šedý, hlazený (inv. č. 365/17 – 139/1; obr. 8: 11). /4. Zlomek stěny s částí dna miskovitého tyglíku. Povrch šedohnědý, vyžíhaný houbovité struktury. Původní průměr cca 90–100 mm (inv. č. 365/17 – 139/4; obr. 8: 10). Rozbor nalezené keramiky Objekty ze závěrečné fáze moravského epilengyelu z Brna-Maloměřic (500/2016 a 505/2017), odkryté ve dvou po sobě následujících výzkumných sezonách, poskytly vedle obsáhlých souborů štípané industrie z rohovců ze Stránské skály také kolekce keramiky s podílem fragmentů nádob zdobených „archaickým“ brázděným vpichem. V obou lze bez větších problémů identifikovat tři základní komponenty – epilengyelský, nálevkovitých pohárů a keramiku s brázděným vpichem. Přes veškerou podobnost nelze přehlédnout skutečnost, že keramika KNP z objektu 505/2017 inklinuje k vyhraněným formám předbaalberského stupně KNP, a to jak vlastních pohárů (obr. 7: 1, 2, 3), tak mís jordanoidního typu, které habitem a technologií zpracování (velmi kvalitní výpal a hlazený až leštěný povrch) inklinují k mísám baalberského stupně (obr. 6: 1, 5, 8). V této souvislosti považujeme za nutné upozornit na skutečnost, že fragmenty rekonstruovaných tvarů se nacházely v horní i spodní vrstvě výplně objetu (k. 108 a 110), z čehož je zřejmé, že k zasypání jámy došlo víceméně jednorázově. Objekt 505/2017 1. Keramika epilengyelského rázu a s brázděným vpichem Zcela nepochybně lze do označené skupiny památek zařadit torzo mísy na nožce s vyklenutou částí nohy těsně pod nasazením (obr. 4: 3). Čistě teoreticky bychom mohli nožku klasifikovat jako zvonovitou, ovšem s tou výhradou, že „zbytnění“ má na rozdíl od klasicky tvarovaných zvonovitých noh 127 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal Obr. 4. Brno-Maloměřice, výzkum 2017. Výběr materiálu z objektu 505/2017. Fig. 4. Brno-Maloměřice, excavation 2017. Selection of finds from feature 505/2017. 128 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 5. Brno-Maloměřice, výzkum 2017. Výběr materiálu z objektu 505/2017. Fig. 5. Brno-Maloměřice, excavation 2017. Selection of finds from feature 505/2017. 129 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal spíše lokální charakter a je srovnatelné s límcovitým rozšířením fragmentu mísy z Popůvek, okr. Brno-venkov, nalezené ve shodném kulturním kontextu (BÁLEK – KOŠTUŘÍK 1998, 13–19; obr. 11: 13). Obdobně tvarovaná noha je součástí kolekce časně eneolitické keramiky z Uničova (KOŠTUŘÍK 1973, Taf. 20: 12) a nelze ani pominout podobnost s mísami stejného typu ludanické skupiny (např. PAVÚK – BÁTORA 1995, Abb. 37: 4, 9; 39: 1; ČIŽMÁŘ et al. 2004, obr. 1: 1, 8). Absence okrajů maloměřické mísy však neumožňuje určit její konkrétní variantu. Následuje několik zlomků mís bikónických (obr. 6: 2, 7), lišících se od mís nálevkovitých pohárů stejného typu složením keramické hmoty a charakterem výpalu. Zlomek plecí jedné z nich nese výzdobu provedenou technikou brázděného vpichu v podobě sbíhavých svazků soustředných radiál (obr. 4: 7). Umístění dekoru a jeho provedení na Moravě zcela ojedinělé má početnější zastoupení v souborech z Dolního Rakouska. Tam se ve skupině Bisamberg–Oberpullendorf objevuje v podobě vstřícných trojúhelníků, realizovaných nejprve technikou žlábkování (RUTTKAY 1995, Abb. 4: 8; 6: 11, 12), ovšem následně, ve smíšené skupině, již brázděným vpichem. Zlomek zdobených plecí z Brna-Maloměřic snese srovnání s torzem mísy vyzvednuté spolu s několika dalšími zdobenými zlomky z jámy V/1-1991 v dolnorakouském Puchu u Hollabrunnu (RUTTKAY 1997, Abb. 2: 3; obr. 15: 3). Zlomky vyšších koflíkovitých či džbánkovitých tvarů jsou opatřeny radiálně prohnutými svazky linií (obr. 4: 8, 9) a v případě dovnitř skloněného hrdla oběžnými liniemi oddělenými svazky krátkých diagonál (obr. 4: 6). Dále jsou součástí maloměřické kolekce horizontálně orientovaná ucha větších nádob (pravděpodobně zásobnic: obr. 4: 11, 12) a zlomky bikónických hrnců s přesekávaným či důlkovaným okrajem (obr. 5: 7, 8). Obdoby k nim najdeme opět v dolnorakouské smíšené skupině s brázděným vpichem (RUTTKAY 1988, Abb. 5: 12, 16; Taf. 2: 1, 7; 1995, Abb. 11: 2, 3). 2. Keramika nálevkovitých pohárů Jako celek inklinuje k vyhraněným formám předbaalberského stupně. Týká se to především pohárů, zastoupených větší části profilu s odsazeným hrdlem (obr. 7: 1) a dvěma menšími zlomky s vertikálně protknutými výčnělky (obr. 7: 2, 3). Posledně jmenované byly sice každý z jiného kontextu výplně, vykazují však shodné technologické zpracování – složení keramické hmoty, kvalitu výpalu a úpravu a barvu povrchu. Torzo prvně uvedeného poháru se vyznačuje odsazeným nízkým a prohnutým hrdlem a kulovitou výdutí. V horní části plecí jsou umístěny dvojice drobných výčnělků. 130 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Rozestup mezi dochovanými páry odpovídá čtyřem po obvodu rozmístěným skupinám. Dobře vypálená hrnčina s matně lesklým povrchem tmavě šedé barvy představuje proti předchozím komponentám kvalitativní posun. Poháry uvedeného typu jsou součástí všech větších souborů předbaalberského stupně KNP od Hornomoravského úvalu až po levobřežní oblasti Dolního Rakouska (ŠMÍD 2017, obr. 70: B1, D7; obr. 71). Stejnému typu poháru, tedy s nízkým hrdlem ostře nasazeným na kulovitou výduť, patří i dva výše uvedené zlomky se svisle protknutými výčnělky na plecích, ovšem variantě s hrdlem přímým. Drobné odchylky profilace nejsou výlučné povahy. Protknuté výčnělky na pohárech jsou sice v porovnání s ostatními prvky plastické výzdoby spíše vzácné, na straně druhé však poměrně běžné na nádobách rázu kuchyňské a zásobní keramiky (Božice – KOVÁRNÍK 2002, obr. 3: 8; 4: 3; 5: 1). Vůbec poprvé se v tomto kulturním kontextu setkáváme s hrnci s odděleným, lehce dovnitř ubíhajícím hrdlem a široce vyklenutou výdutí, které jsou neodmyslitelnou součástí předbaalberského stupně moravské KNP (ŠMÍD 2017, obr. 71A:4). Z objektu 505/2017 byly vyzvednuty dva větší fragmenty s jednotlivými uchy a zlomky několika spodních úponů kruhového až široce oválného průřezu (obr. 5: 1, 2, 5, 6). Jejich skutečný počet na jedné nádobě nebylo možné stanovit. V rámci moravsko-dolnorakouské KNP jsou však zastoupeny v provedení se dvěma úchyty v předbaalberském (ŠMÍD 2017, obr. 70C: 1; 71A: 12) a s třemi v baalberském stupni (ibidem, obr. 78A: 19). Výjimečnou kvalitou technologického zpracování se vyznačují také některé zlomky jordanoidních mís (obr. 6: 1, 5, 8). Fragment s mírně dovnitř prohnutými plecemi (obr. 6: 5) má velmi blízko k trojitě profilovaným mísám baalberského stupně, konkrétně k variantě s oblými plecemi a ven vyhnutým okrajem. Tvarovou podobnost umocňuje i leštěný povrch zlomku. Od samých počátků kultury nálevkovitých pohárů jsou součástí sídlištních souborů hliněné lžíce. Objevují se v několika variantách, ovšem vždy v odlišném provedení než lžíce/naběračky lengyelské kultury. Nález z objektu 505/2017 patří typu s plochým, diagonálně nasazeným držadlem (obr. 7: 4). Inventář obsahuje dále několik zlomků, jež nelze s jistotou přiřadit konkrétnímu typu či variantě nádoby. Jde o fragmenty vyšších hrdel (obr. 4: 2, 10), které skýtají hned několik možností interpretace; vedle hrnců (obr. 4: 2) připadají do úvahy také nožky mís (obr. 4: 10). 131 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal Obr. 6. Brno-Maloměřice, výzkum 2017. Výběr materiálu z objektu 505/2017. Fig. 6. Brno-Maloměřice, excavation 2017. Selection of finds from feature 505/2017. 132 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 7. Brno-Maloměřice, výzkum 2017. Výběr materiálu z objektu 505/2017. Fig. 7. Brno-Maloměřice, excavation 2017. Selection of finds from feature 505/2017. 133 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal Objekt 517/2017 Přestože z výplně objektu byly vyzvednuty pouze dva výraznější zlomky, jsou celkem spolehlivou oporou pro jeho datování do starší fáze baalberského stupně KNP. Především jde o zlomek ucha baalberské amfory s plastickou kruhovou aplikací při úponu ucha (ucho typu Hunyadihalom). Je umístěno na max. výduti a náleželo čtyřuché amfoře. Poněkud komplikovanější je orientace vlastního ucha. Terčovité aplikace se vyskytují nejčastěji pod jeho spodním úponem, ovšem známe i případy, kdy jsou umístěny nad horními úpony a tvoří výrazný plastický prvek na plecích nádoby (ŠMÍD 2017, obr. 82: D). Druhým artefaktem je zlomek stěny a část dna miskovitého tyglíku. Jeho povrch je vyžíhaný žárem a má houbovitou strukturu, obvyklou u tohoto druhu keramiky (obr. 8: 10). Rozmnožil dosavadní moravské doklady kovolitectví známé již z Dyje (ROŽNOVSKÝ – ŠMÍD 2015), Podolí (KOS – ŠMÍD 2015), Kostelce na Hané (ŠMÍD 2017, 209) a z Rousínova-Rousínovce (ŠMÍD et al. 2016). Štípaná industrie Štípaná industrie v rozsahu několika set štípaných artefaktů je jen zcela výjimečně tvořena retušovanými nástroji, naprostá většina jsou neretušované polotovary (čepele, úštěpy) a jádra. Jako surovina byly použity výhradně rohovce ze Stránské skály v Brně, které byly přinášeny v podobě konkrecí, nejspíš snad předběžně testovaných jedním nebo dvěma údery. Svědčí pro to hojně zachované relikty kůry konkrecí zejména na větších úštěpech či čepelích, ale i na jejich drobnějších tvarech. Variety rohovců Stránské skály byly naposledy petrograficky a geochemicky popsány A. PŘICHYSTALEM (2019) v monografické práci editované J. Kopaczem. V nyní analyzovaných souborech ŠI z objektů 505/2017 a 517/2017 opět dominuje tmavá hnědošedá páskovaná nebo skvrnitá varieta M (ve výše zmíněné monografii na ni vyšlo pořadí pod písmenem J), na jejíž význam jsme upozornili již při studiu objektu 500/2016 (ŠMÍD – BÍŠKO – PŘICHYSTAL 2017). Například v kontextu 108/28 tvoří kolem 80 % kolekce ze 165 úštěpů a čepelí, zbývajících 20 % jsou bělavě šedé variety A (nepáskovaná) a B (páskovaná), jen v jednotkách kusů jsou přítomny přepálené artefakty, u nichž zařazení k varietám není obvykle možné. Relativně vyšší zastoupení přepálených artefaktů se jeví u jader, např. v kontextu 108/29 jsou ze šesti jader tři přepálená, což by mohlo souviset s tepelným působením na rohovcovou surovinu. 134 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 8. Brno-Maloměřice, výzkum 2017. 1–9 – výběr materiálu z objektu 505/2017; 10, 11 – keramika z objektu 517/2017. Fig. 4. Brno-Maloměřice, excavation 2017. 1–9 – selection of finds from feature 505/2017; 10, 11 – pottery from feature 517/2017. 135 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal Obr. 9. Brno-Maloměřice, výzkum 2016. Výběr materiálu z objektu 500/2016. Fig. 9. Brno-Maloměřice, excavation 2016. Selection of finds from feature 500/2016. 136 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic V souboru z Maloměřic chybí málo kvalitní varieta C, což je bělošedý rohovec hrubého až voštinovitého vzhledu, který pochází ze spodních rohovcových vápenců, a jenž bylo možné sbírat v sutích na severozápadním a severním svahu. Tato varieta překvapivě dominuje v kolekci štípaných artefaktů kultury zvoncovitých pohárů zjištěné dole pod severním svahem Stránské skály. Prakticky nejsou přítomny ani barevné variety E (okrová), F (s červenými šlírami nebo pásky) či H (temně modrá až černomodrá). Skvrnitá až pseudobrekciovitá varieta G je zastoupena jen podřadně. Vazba štípané industrie z Maloměřic na varietu M rohovců Stránské skály je zřejmá. Liší se tím tak od jiných dosud studovaných eneolitických souborů ŠI vázaných sice také na rohovce Stránské skály, ale na jiné variety. Můžeme zmínit jevišovický objekt na Klicperově ulici v Brně-Líšni, kde je převážně zpracována varieta D, dílenský objekt KNP u kóty 298,65 na Stránské skále s převahou variet A a B nebo již zmíněný objekt KZP s převahou variety C a s výskytem barevných variet. Tuto tmavě hnědošedou varietu rohovců Stránské skály známe štípanou rovněž z povrchových sběrů na hradisku Staré Zámky v Brně-Líšni. Diskuze Porovnáním souborů keramiky z maloměřických objektů snadno zjistíme, že shodně disponují dvěma výraznějšími komponentami – epilengyelskou a nálevkovitých pohárů, které jsou víceméně vyhraněné a odpovídají běžnému standardu svých kategorií. Nově se objevila keramika s výzdobou provedenou brázděným vpichem, jejíž tvarosloví se vymyká běžným standardům domácí provenience, ovšem větší tvarovou variabilitou inklinuje spíše k bohatší lengyelské matérii, ze které nepochybně vyvěrá, než ke strohým nálevkovitým pohárům. Aktuálně máme na Moravě k dispozici tři jisté nálezové soubory s archaickým brázděným vpichem, konkrétně jeden z Popůvek (BÁLEK – KOŠTUŘÍK 1998; obr. 11: 12) a dva z Brna-Maloměřic. Uvažovat lze ještě o dílenském objektu ze Stránské skály v Brně-Slatině, část keramického inventáře z jeho výplně má starobylý charakter. Bohužel drobné fragmenty zdobené brázděným vpichem nejsou příliš čitelné, nicméně odpovídají spíše archaickým formám výzdoby. Soubor disponuje značným množstvím jordanoidních mís, dále vázovitými tvary a starobylými formami nálevkovitých pohárů (SVOBODA – ŠMÍD 1996, 79–125; ŠMÍD 2017, obr. 8). Kumulace objektů s brázděným vpichem na Brněnsku není jistě náhodná a nepochybně souvisí se získáváním a zpracováním místních rohovců. Jejich exploatace dosáhla 137 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal na přelomu časného a starého eneolitu jednoho ze svých vrcholů. Přibližně do stejné doby spadá zvýšený zájem o další cennou surovinu k výrobě kamenných artefaktů, kterou je porfyrický mikrodiorit brněnského batolitu, hojně využívaný v eneolitu k výrobě broušené industrie (PŘICHYSTAL 2009; ŠMÍD – PŘICHYSTAL 2015, 144–145). Mimo Brněnsko jsou soubory s brázděným vpichem stejného časového horizontu k dispozici z dolnorakouského dunajského levobřeží2, klasifikované E. Ruttkayovou jako smíšená skupina s brázděným vpichem, konkrétně z Vídně-Leopoldova (RUTTKAY 1988, Abb. 5, Taf. 2; 1995, Abb. 11:2, 3), z Puchu u Hollabrunnu, ale i z dalších lokalit (RUTTKAY 1997, Abb. 2, 3 a 8). Tvarová a výzdobná složka včetně brázděného vpichu se jeví velmi podobnou, ne-li identickou s moravskými nálezy, reflexe formujících se nálevkovitých pohárů však není v rakouských nálezech výrazná. Patrné je to zejména na hrncích. V nálezových celcích sledovaného časového horizontu z rakouského území zcela převládají tvary vysloveně bikónické či esovitě profilované se dvěma uchy. Ty v prezentovaných maloměřických objektech zcela chybí; jejich místo zaujaly hrnce s odsazeným hrdlem a široce vyklenutou výdutí. Jsou archetypem hrnců předbaalberského a baalberského stupně moravsko-rakouské skupiny nálevkovitých pohárů. V tomto okamžiku se nabízí srovnání s nejstaršími plně zformovanými nálevkovitými poháry charakteru božického depotu na obou stranách státní hranice. V obou vystupují nálevkovité poháry/hrnce již v klasické podobě s nízkým hrdlem, široce vyklenutou výdutí a charakteristickou vhloubenou a plastickou výzdobou. Přehlédnout nelze ani odlišné provedení brázděného vpichu (RUTTKAY 1971, Taf. 28; Abb. 1). Obdoby k pohárům z maloměřického objektu 505/2017 najdeme v předbaalberském stupni KNP na celém území rozšíření moravsko-rakouské skupiny. Znovu zopakujeme, že fragmenty patřící jedné nádobě obou dominantních složek se nacházely v horní i spodní vrstvě výplně našeho objektu, z čehož lze soudit, že k jeho srovnání s okolním terénem došlo jednorázově. Ač se dá na tuto skutečnost nahlížet různě, třebaže k jeho zplanýrování došlo sice jednorázově, ale až v mladší fázi osídlení, přičemž se do výplně dostaly artefakty z následných fází osídlení, jedno je celkem zřejmé; muselo jít o velmi krátký časový úsek. Potvrzují to 14C data z maloměřického objektu 500/2016, která máme aktuálně k dispozici. Ta kladou objekt s archaickým 2 Zcela záměrně uvádíme analogie jen z území, na kterém se vyvíjela moravsko-dolnorakouská skupina nálevkovitých pohárů. 138 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 10. Brno-Maloměřice, výzkum 2016. Výběr materiálu z objektu 500/2016. Fig. 10. Brno-Maloměřice, excavation 2016. Selection of finds from feature 500/2016. 139 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal brázděným vpichem blízko roku 3900 BC, s počátkem časového vymezení před rokem 3900 BC, tedy do 40. století př. n. l. Získaná data signalizují několik důležitých skutečností: 1. Verifikují opodstatněnost vyčlenění kulturního horizontu s archaickým brázděným vpichem na Moravě, a to na úrovni smíšené skupiny s brázděným vpichem v Rakousku a pozdní jordanovské kultury s schussenriedskou keramikou v Čechách (hodnota srovnatelná s radiokarbonovým datováním pozdně jordanovského objektu z Bdeněvsi: DOBEŠ – METLIČKA 2014; DOBEŠ, M. et al. 2016, 98–100, obr. 29a, 29b). 2. Časový hiát mezi nejnižšími dosud získanými 14C daty pro nejmladší fáze moravské jordanovské kultury (Lengyel IVc – Mostkovice – obj. 506/2006: 5315±30 BP) a aktuálně představenými soubory s čitelnými lengyelskými reminiscencemi je příliš dlouhý. Otázka zní, čím tuto mezeru vyplnit? Nová data ze souborů s archaickým brázděným vpichem mohou klesnout k hranici 4000 BC, ale i tak jde o časový úsek překračující předpokládanou délku jedné vývojové fáze archeologické kultury. Oporou pro řešení by mohlo být datum získané z epilengyelského objektu v dolnorakouském Pittenu, které má hodnotu 5240±70 BP a interval po kalibraci 4180–3920 BC (STADLER et al. 2006, Tab. 2 a 5; Abb. 13). Soubor nebyl dosud publikován, proto ho nelze blíže kulturně zařadit a synchronizovat s odpovídajícími moravskými nálezy. V každém případě je řešením právě smíšená kulturní skupina s brázděným vpichem. To však v tuto chvíli přichází do úvahy pouze pro jižní polovinu Moravy, specificky pro nejbližší okolí Brna. Na ostatním území, zejména v severní polovině Moravy, dozníval paralelně s jihem epilengyel pravděpodobně v nezdobené podobě. Příkladem takového vývoje jsou dva soubory z Hornomoravského úvalu – z Charvát, okr. Olomouc (ŠMÍD 2017, obr. 5), a z Holešova-Všetul, okr. Kroměříž (FOJTÍK – POPELKA – ŠMÍD 2019, 15–41). Druhý jmenovaný byl vyzvednut ze studny a sestával ze tří nádob – vakovitého džbánu, jehož habitus koresponduje se džbány závěru časného eneolitu karpatské kotliny, a dvou dvouuchých amfor se specifickým ukotvením uch na cípovitě vytažený okraj. Toto ukotvení je identické s nasazením uch na dvouuché amfoře baalberského stupně KNP z Vávrovic u Opavy. Na základě uvedených analogií autoři studie datovali soubor z všetulské studny do závěru časného eneolitu (ibidem, 26, obr. 4: 2–4; obr. 6: D1). 3. Hodnota radiokarbonového data z maloměřického objektu 500/2015 koreluje s daty plně zformovaných nálevkovitých pohárů předbaalberského stupně, což lze doložit následujícími příklady (kalibrace jsou uváděny v intervalu 2 sigma): 140 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 11. Brno-Maloměřice, výzkum 2016. Výběr materiálu z objektu 500/2016. Fig. 11. Brno-Maloměřice, excavation 2016. Selection of finds from feature 500/2016. 141 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal Obr. 12. Brno-Maloměřice, výzkum 2016. Výběr materiálu z objektu 500/2016. Fig. 12. Brno-Maloměřice, excavation 2016. Selection of finds from feature 500/2016. 142 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic • Modřice u Brna – hrob 3889: 5010±40 BP; 3946–3703 BC (pohřeb ve skrčené poloze s kónickou miskou opatřenou límcovitým okrajem a šesti drobnými výčnělky v pravidelných rozestupech pod okrajem; ŠMÍD et al. 2018, 122, obr. 11:1); • Kostelec na Hané – obj. 555/1997: 5025±35 BP, 3946–3711 BC; • Kostelec na Hané – obj. 511/2000: 5025±35 BP, 3946–3711 BC; • Kostelec na Hané – obj. 508/2001: 4985±30 BP, 3932–3653 BC (objekt s kalichovitým pohárem typu Božice a amforou s věncem uch pod max. výdutí; ŠMÍD 2017, 364–368, tab. 48, 49, 51). Kontext Typ vzorku CRL kód BP ± Kalib 1δ 68,3 % Brno-Maloměřice; obj. 500; K. 103, vzorek 1 obj. 500; k. 103 kost 19_032 5061 32 3954-3800 BC 3956-3781 BC Brno-Maloměřice; obj. 500; K. 103, vzorek 2 obj. 500; k. 103 kost 19_033 4991 34 3891-3661 BC 3939-3653 BC Označení Kalib 2δ 95,4 % Tab. 1. Radiokarbonová data z objektu 500/2016 z Brna-Maloměřic, kalibrace dle IntCal20 (REIMER et al. 2020). Tab. 1. Radiocarbon data from feature 500/2016 from Brno-Maloměřice, calibration according to IntCal20 (REIMER et al. 2020). Téměř shodnou niveletu vykazují data některých objektů starší fáze baalberského stupně, podložená buď přímo nálezovými celky (Podolí, okr. Brno-venkov, objekt 506/2011: 4990±35 BP = 3939–3653 BC; KOS – ŠMÍD 2015), nebo hroby s touto fází spojované (hroby s pohřby v natažené poloze: Prostějov-Čechůvky, hrob 10/2004: 5000±40 BP, 3946–3657 BC). K nahrazení hmotné kultury doznívajícího lengyelu nálevkovitými poháry tedy muselo dojít během velmi krátké doby, nejpozději na přelomu 40. a 39. století př. n. l. Momentálně se situace jeví tak, že někde v severní části Dyjskosvrateckého úvalu se setkaly dvě kulturní entity – doznívající lengyelská obohacená brázděným vpichem a nastupující s nálevkovitými poháry. Na Moravě se projevila jako smíšená skupina s větším podílem druhé (KNP) a následně, jen s krátkým časovým odstupem, v podobě souborů charakteru Božice a Olgersdorf. Vzájemné ovlivnění nacházíme na obou stranách. Problémem však zůstávají prostor, čas a zárodečný substrát formování místní baalberské facie. Analogie k ostré trojité profilaci baalberské keramiky, ale také k výškovému poměru jednotlivých částí nádob (hrdlo, plece, spodek), nacházíme 143 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal Obr. 13. Popůvky, okr. Brno-venkov. Materiál z objektů. Převzato od BÁLEK – KOŠTUŘÍK 1998, obr. 5. Fig. 13. Popůvky, Brno-venkov region. Finds from features, after BÁLEK – KOŠTUŘÍK 1998, fig. 5. 144 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 14. Popůvky, okr. Brno-venkov. Materiál z objektů. Převzato od BÁLEK – KOŠTUŘÍK 1998, obr. 7. Fig. 14. Popůvky, Brno-venkov region. Finds from features, after BÁLEK – KOŠTUŘÍK 1998, fig. 7. 145 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal spíše v domácím lengyelu, než v souborech předbaalberského stupně KNP. Navíc získaná radiokarbonová data naznačují reálnou možnost paralelního vývoje nálevkovitých pohárů typu božického depotu a nejstaršího horizontu s tzv. baalberskou keramikou. Moravské keramické soubory tohoto horizontu nemají kromě podobnosti se skutečným baalberkem nic společného. Prototypy nádob označené tímto přídomkem (baalberský) lze bez větších problémů vyvodit z původní domácí keramické produkce. Jako příklad uvádíme džbán ze souboru z Brna-Horních Heršpic a amforu a džbán z objektu 521/1999 z Kostelce na Hané (ŠMÍD 2017, obr. 74: A a tab. 50: 1, 3). Přítomnost baalberských džbánů v těchto nálezových celcích je srovnatelná s přítomností schussenriedských džbánů v pozdní fázi jordanovské kultury v Čechách, ostatně tvarová podobnost obou typů je nápadná3. Předložené skutečnosti podněcují úvahy o svébytnosti tzv. baalberské facie domácích nálevkovitých pohárů (k tomu též ŠMÍD 2017, 226). Fenoménem kulturního předělu mezi časným a starým eneolitem je vznik výšinných opevněných sídlišť, zejména Rmíz u Laškova má potenciál přispět k řešení právě nastíněných problémů. Závěr Dva soubory s brázděným vpichem z Brna-Maloměřic jsou dalším dokladem složitého kulturního vývoje na rozhraní časného a starého eneolitu na Moravě. V jejich obsahu vystupují tři zřetelné složky – vyznívající lengyelská a s ní zjevně související s brázděným vpichem a nastupující s nálevkovitými poháry. Oba poskytly obsáhlé kolekce štípané industrie z rohovce typu Stránská skála. Nacházely se na jednom místě ve vzdálenosti 15 m, z čehož usuzujeme, že náležely jednomu výrobnímu areálu, a že svému účelu sloužily přibližně ve stejné době. Charakter získaných kolekcí keramiky je srovnatelný se soubory tzv. smíšené skupiny s brázděným vpichem z Dolního Rakouska a není pochyb, že náležejí jednomu časovému a kulturnímu horizontu. Pouze podíl nálevkovitých pohárů je v objektech z Brněnska výraznější. Keramiku s brázděným vpichem lze v tomto případě vnímat jako transcendentní složku mezi oběma komponentami s následným vývojem během staršího stupně KNP. Na ostatním území Moravy, zejména na její 3 Podrobněji se problémem tvarové podobnosti schussenriedkých a tzv. baalberských džbánů zabývali autoři níže citovaného článku. Podnětem se stal obsah objektu z Chotýše, okr. Kolín. Poskytl michelsberskou amforu s hustě vrtaným prstencem nad oblým dnem a džbán oble trojdílné profilace s uchem posazeným pod okrajem hrdla. Společný výskyt obou nádob v objektu má charakter uzavřeného celku a lze ho datovat do 39. století BC s tím, že konec výskytu schussenriedských džbánů spadá někam k roku 3900 BC (DOBEŠ – BENEŠ 2018, 109–119). 146 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic Obr. 15. Puch u Hollabrunnu, Dolní Rakousko. Jáma V/1-1991 s keramikou smíšené skupiny. Převzato od RUTTKAY 1997, Abb. 2. Fig. 15. Puch near Hollabrunn, Lower Austria. Pit V/1-1991 with mixed group pottery, after RUTTKAY 1997, Abb. 2. 147 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal severní polovině, doznívala jordanovská kultura dosud nedefinovanou závěrečnou fází (IVd?), produkující keramiku s minimem vhloubené výzdoby či zcela nezdobenou (předzvěst obecného trendu formujících se nálevkovitých pohárů). Jako příklad lze uvést objekt s epilengyelskou keramikou z Charvát, okr. Olomouc a obsah studny z Holešova-Všetul, shodně datované na úroveň souborů s archaickým brázděným vpichem (ŠMÍD 2017, obr. 5; FOJTÍK – POPELKA – ŠMÍD 2019, 15–41). Autoři příspěvku znovu otevřeli diskuzi k domácímu původu místní baalberské keramiky a jejímu chronologickému prolínání s předbaalberským stupněm moravsko-rakouské skupiny nálevkovitých pohárů. Radiokarbonová data nejstarších nálevkovitých pohárů na úrovni depotu z Božic (dříve michelsbersko-baalberský horizont – ŠMÍD 1994, z pohledu aktuálně publikované chronologie předbaalberský stupeň KNP – ŠMÍD 2017) spočívají svými počátky před rokem 3900 BC a jsou srovnatelná nejen s daty z maloměřického objektu 500/2016, ale konvenují s 14C a OCR daty nejstarší fáze baalberského, tedy druhého stupně moravsko-rakouských nálevkovitých pohárů (ibidem). Aktuálně získané 14C datum z objektu 500/2016 verifikuje opodstatněnost vyčlenění horizontu s „archaickým“ brázděným vpichem na Moravě a otevírá prostor úvahám o kulturním a chronologickém prolínání v závěru časného a na počátku starého eneolitu. Komparace a z nich plynoucí závěry naznačují reálnou možnost paralelního vývoje dvou odlišných komponent, podílejících se na formování moravskorakouské skupiny nálevkovitých pohárů: souborů charakteru božického depotu na jedné a s nejstarší „baalberskou“ keramikou na druhé straně. Mozaika kulturního spektra závěru časného a počátku starého eneolitu na Moravě je pozoruhodná a předložené schéma je pokusem o řešení letitého problému, ovšem na základě zcela aktuálních informací. Literatura BÁLEK, M. – KOŠTUŘÍK, P. 1998: Nové neolitické a eneolitické nálezy z Popůvek, okr. Brno-venkov. In: Ve službách archeologie I. Brno, 13–19. ČIŽMÁŘ, Z. – PAVÚK, J. – PROCHÁZKOVÁ, P. – ŠMÍD, M. 2004: K problému definování finálního stádia lengyelské kultury. In: Hänsel, B. – Studeníková, E. (Hrsg.): Zwischen Karpaten und Ägäis. Neolithikum und ältere Bronzezeit. Gedenkschrift für Viera Němejcová-Pavúková. Internationale Archäologie – Studia honoraria 21. Rahden/Westf., 207–232. DEMEK, J. – MACKOVČIN, P. (eds.) a kol. 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno. 148 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic DOBEŠ, M. – BENEŠ, Z. 2018: Nový nález michelsbersko-baalberského horizontu ze středních Čech (39. stol. BC): hrob (?) z Chotýše, okr. Kolín. Archeologie ve středních Čechách 22, 109–119. DOBEŠ, M. – METLIČKA, M. 2014: Raný eneolit v jihozápadních Čechách. Archeologie západních Čech Supplementum 1. Plzeň. DOBEŠ, M. – STRÁNSKÁ, P. – KŘIVÁNEK, R. – LIMBURSKÝ, P. 2016: Časně eneolitické ohrazení ve Vliněvsi. Příspěvek k povaze kontaktu mezi jordanovskou a michelsberskou kulturou v Čechách. PA 107, 51–115. FOJTÍK, A. – POPELKA, M. – ŠMÍD, M. 2019: Eneolitické studny z Holešova-Všetul, okr. Kroměříž. Pravěk NŘ 27, 15–41. GEISLER, M. – KOS, P. 2018: Brno (k. ú. Maloměřice, okr. Brno-město). PV 226, 592. KALÁBKOVÁ, P. – PEŠKA, J. – ŠMÍD, M. v tisku: Data k absolutní chronologii moravského eneolitu. Příspěvek k diskusi o významu chronologického třídění. PA. KOS, P. – ŠMÍD, M. 1993: Ein Objekt der Trichterbecherkultur aus Velatice (Bez. Brno-venkov). PV 1989, 30–31. KOS, P. – ŠMÍD, M. 2015: Objekt kultury nálevkovitých pohárů s doklady metalurgie mědi z Podolí, okr. Brno-venkov. Pravěk NŘ 23, 57–76. KOŠTUŘÍK, P. 1973: Die Lengyel-Kultur in Mähren. StAÚ I, 6. Praha. KOŠTUŘÍK, P. 1996: Eneolitické osídlení hradiska u Kramolína ve středoevropských souvislostech. Rukopis habilitační práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. KOŠTUŘÍK, P. 1997a: Poznámky k jordanovské kultuře na Moravě. SPFFBU M2, 89–112. KOŠTUŘÍK, P. 1997b: Návrh třídění kultury nálevkovitých pohárů pro jižní Moravu. In: Michna, P. – Nekuda, R. – Unger, J. (eds.): Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy. Brno, 42–56. KOŠTUŘÍK, P. 2007: Eneolitické osídlení Hradiska u Kramolína ve středoevropských souvislostech. Brno. KOVÁRNÍK, J. 2002: Keramické vótum z Božic, brázděný vpich a jiná zjištění aneb Ján Lichardus má pravdu. SPFFBU M 7, 33–54. KUČA, K. 2000: Brno: Vývoj města, předměstí a připojených vesnic. PrahaBrno. LICHARDUS, J. 1976: Der Keramikdepot von Božice und seine chronologische Stellung innerhalb des frühen Äneolithikums in Mitteleuropa. JfMV 60, 161–174. LICHARDUS, J. 1991: Die Kupferzeit als historische Epoche. Saarbrücker Beiträge zur Altersatumskunde Band 55. Bonn. 149 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal PALLIARDI, J. 1889: Předhistorické památky města Znojma (článek druhý). ČVSMO 6, 8–12, 69–74, 142–147. PALLIARDI, J. 1914: Die relative Chronologie der jüngeren Steinzeit in Mähren. Wiener prähistorische Zeitschrift 1, 256–277. PAVELČÍK, J. 1974: Poznámky k neolitu a eneolitu východní Moravy. SPFFBU E 20–21, 141–148. PAVELČÍK, J. 1979: Depot měděných šperků z Hlinska u Lipníku n. Bečvou. PA 70, 319–339. PROCHÁZKA, R. (ed.): 2011: Dějiny Brna 1. Brno. PŘICHYSTAL, A. 2009: Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. Brno. PŘICHYSTAL, A. 2019: Geology and geomorphology of Stránská skála. Petrographic characteristics of cherts from Stránská skála. In: Kopacz, J. (ed.): The end of the Stone Age on the Stránská skála Hill in Brno – lithic production or „optimalization“? Rzeszów, 19–44. REIMER, P. – AUSTIN, W. – BARD, E. – BAYLISS, A. – BLACKWELL, P. – BRONK RAMSEY, C. – BUTZIN, M. – CHENG, H. – EDWARDS, R. – FRIEDRICH, M. – GROOTES, P. – GUILDERSON, T. – HAJDAS, I. – HEATON, T. – HOGG, A. – HUGHEN, K. – KROMER, B. – MANNING, S. – MUSCHELER, R. – PALMER, J. – PEARSON, C. – VAN DER PLICHT, J. – REIMER, R. – RICHARDS, D. – SCOTT, E. – SOUTHON, J. – TURNEY, C. – WACKER, L. – ADOLPHI, F. – BÜNTGEN, U. – CAPANO, M. – FAHRNI, S. – FOGTMANN-SCHULZ, A. – FRIEDRICH, R. – KÖHLER, P. – KUDSK, S. – MIYAKE, F. – OLSEN, J. – REINIG, F. – SAKAMOTO, M. – SOOKDEO, A. – TALAMO, S. 2020: The IntCal20 Northern Hemisphere radiocarbon age calibration curve (0–55 cal kBP). Radiocarbon, 62. ROŽNOVSKÝ, D. – ŠMÍD, M. 2015: Objekt kultury nálevkovitých pohárů s dokladem metalurgie mědi z obce Dyje, okr. Znojmo. Pravěk NŘ 23, 35–55. RUTTKAY, E. 1971: Eine Neue Grube mit Furchenstichkeramik aus Niederösterreich. AK 1, 141–146. RUTTKAY, E. 1976: Beitrag zum Problem des Epi-Lengyel-Horizont in Österreich. Arc. A. Beih. 13, 285–319. RUTTKAY, E. 1988: Zur Problematik der Furchenstichkeramik des östlichen Alpenvorlandes: Beitrag zum Scheibenhenkelhorizont. SlA 36-1, 225–240. RUTTKAY, E. 1995: Spätneolithikum. In: Lenneis, E. – Neugebauer-Maresch, Ch. – Ruttkay, E.: Jungsteinzeit im osten Österreichs. St. Pölten-Wien, 108–209. RUTTKAY, E. 1997: Zur jungneolithischen Furchenstichkeramik im 150 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic östlichen Mitteleuropa. Die Facies Gajary. In: Becker, C. – Dunkelmann, M. – L. – Metzner-Nebelsick, C. – Peter-Röcher, H. – Roeder, M. – Teržan, B. (Hrsg.): Xpóvoç. Beiträge zur prähistorischen Archäologie zwischen Nord- und Südosteuropa. Festschrift für Bernhard Hänsel. Internationale Archäologie. Studia honoraria – Band 1. Espelkamp, 165–180. STADLER, P. – RUTTKAY, E. – DONEUS, M. – FRIESINGER, H. – LAUERMANN, E. – KUTSCHERA, W. – MATEICIUCOVÁ, I. – NEUBAUER, W. – NEUGEBAUER-MARESCH, Ch. – TRNKA, G. – WENINGER, F. – WILD, E. M. 2006: Absolutchronologie der Mährisch-Ostösterreichischen Gruppe (MOG) der bemalten Keramik aufgrund von neuen 14C-Datierungen. Archäologie Österreichs 17/2, 41–69. SVOBODA, J. – ŠMÍD, M. 1996: Dílenský objekt kultury nálevkovitých pohárů na Stránské skále. Pravěk NŘ 4/1994, 79–125. ŠMÍD, M. 1994: Nástin periodizace kultury s nálevkovitými poháry na Moravě. Pravěk NŘ 2/1992, 1992, 131–157. ŠMÍD, M. 2017: Nálevkovité poháry na Moravě. Pravěk Supplementum 33. Brno. ŠMÍD, M. – BÍŠKO, R. – PŘICHYSTAL, A. 2017: Objekt s doklady zpracování rohovce typu Stránská skála a keramikou zdobenou brázděným vpichem z Brna-Maloměřic. Pravěk NŘ 25, 5–26. ŠMÍD, M. – PETŘÍK, J. – SLAVÍČEK, K. – VŠIANSKÝ, D. 2016: Tyglík z objektu jordanovské kultury z Rousínova-Rousínovce. Pravěk NŘ 24, 9–22. ŠMÍD, M. – PŘICHYSTAL, A. 2015: Eneolitická hradiska na Prostějovsku Ohrozim – Čubernice a Prostějov-Čechovice – Čechovsko. Pravěk Supplementum 29. Brno. TRAMPOTA, F. – KVĚTINA, P. 2020: How do they fit together? A case study of Neolithic pottery typology and radiocarbon chronology. AR LXXII, 163–193. Another feature with furrow stroke pottery and with documents of processing of the Stránská skála type chert from Brno-Maloměřice Two assemblages with a „Furchenstich“ pottery from Brno-Maloměřice are another illustration of the complex cultural development at the borderline of the initial and early Eneolithic in Moravia. Three distinct components stand out in their contents – the Lengyel ones, apparently related to the „Furchenstich“ pottery, and the Funnel Beaker. Both provided extensive collections of the chipped industry from the Stránská skála chert. They were located in a single location 15 m away, from which we conclude that they 151 Miroslav Šmíd – Petr Kos – Antonín Přichystal belonged to a single production site and that they served their purpose around the same time. The nature of the collections of pottery obtained is comparable to those of the so-called mixed group with the „Furchenstich“ from Lower Austria, and there is no doubt that they belong to one time and cultural horizon. Only the proportion of Funnel Beaker pottery is more pronounced in Brno features. Ceramics with „Furchenstich“ can be seen in this case as a transcendent component between the two components with subsequent development during the earlier FBC stage. In the rest of Moravia, especially in its northern half, the Jordanow Culture reverberated through an as yet undefined final phase (IVd?), producing pottery with a minimum of deep decoration or completely unadorned (a harbinger of the general trend of forming Funnel Beaker Culture). Examples include a feature with epilengyel pottery from Charváty, Dist. Olomouc, and the contents of a well from Holešov-Všetuly, equally dated to the horizon of sets with archaic „Furchenstich“ (ŠMÍD 2017, Fig. 5; FOJTÍK – POPELKA – ŠMÍD 2019, 15– 41). The authors of the post reopened the discussion on the domestic origins of the local Baalberge pottery and its chronological intermingling with the pre-Baalber stage of the Moravian-Austrian Funnel Beaker group. The radiocarbon dates of the earliest Funnel Beaker Culture at the horizon of Božice deposit (formerly the Michelsberg-Baalberge horizon – ŠMÍD 1994, from the perspective of the currently published chronology the pre-Baalber stage of the FBC – ŠMÍD 2017) are beginning prior to 3900 BC and are comparable not only to the dates from the Maloměřice feature 500/2016, but also with 14C and OCR data from the earliest phase of the Baalber, that is to say, the second stage of the Moravian-Austrian Funnel Beaker (ibid). The currently obtained 14C date from the 500/2016 object verifies the justification of setting aside a horizon with an „archaic“ Furchenstich in Moravia and opens the way to reflections on the cultural and chronological intermingling at the end of the initial and early Eneolithic. The comparison and the resulting conclusions suggest the real possibility of the parallel development of two distinct components involved in the formation of the Moravian-Austrian Funnel Beaker group: sets of the character of the Božice deposit on one side and the earliest „Baalber“ pottery on the other. The mosaic of the cultural spectrum of the end of the initial and early Eneolithic in Moravia is remarkable, and the presented scheme is an attempt to solve an age-old problem, but based on completely up-to-date information. The chipped industry of several hundred artifacts is only exceptionally made up of retouched tools, the vast majority being unretouched 152 Další objekt s brázděným vpichem a s doklady zprac. rohovce typu Stránská skála z Brna-Maloměřic semi-products (blades, small chips) and cores. Only cherts from Stránská skála in Brno were used as raw material, which were brought in the form of pebbles, perhaps tentatively tested with one or two strokes. This is evidenced by the abundant relics of the bark, particularly on the larger chips or blades, as well as on smaller shapes. In the currently analysed chipped industry files from features 505/2017 and 517/2017, the dark brown-grey striped or mottled M variety dominates again, the importance of which was already highlighted when studying the feature 500/2016 (ŠMÍD – BÍŠKO – PŘICHYSTAL 2017). Miroslav Šmíd Ústav archeologické památkové péče Brno – pracoviště Prostějov Tetín 8 796 01 Prostějov [email protected] Petr Kos Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Kaloudova 1321/30 614 00 Brno [email protected] Antonín Přichystal Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Kotlářská 267/2, 611 37 Brno [email protected] 153