Abstract Aigi operates in his poetics with a latent transnationalism and translingual techniques.... more Abstract Aigi operates in his poetics with a latent transnationalism and translingual techniques. The relevant topic of his poems is not the ambivalence of cultural, national and linguistic allegiance, but rather the poetic implementation of linguistic hybridization. References to the Chuvash language as well as to the Chuvash cultural and spiritual heritage are but occasional in his texts, remaining in subtitles or dedications, as several examples show. Innovative instability is manifested in the significant occurrence of the border as a semantic dominant, or as a metaphor of hieroglyphics and extreme types of articulation (scream). Aigi's radical transnational and translingual approach conceptualizes not (only) the author's cultural biography, but, first of all, the borders and limits of (any) language.
Formalism became established in Russia in the second half of the 1910s as a branch of learning wi... more Formalism became established in Russia in the second half of the 1910s as a branch of learning within the study of literature (partially overspilling into other kinds of art), but with no firm 'membership list'. It ran parallel to Avant-garde aesthetics and was associated institutionally with two societies committed to developing a philology critical of the methodology then employed in the humanities: the Moscow Linguistic Circle and The Society for the Study of Poetic Language (Obshchestvo izucheniia poėticheskogo iazyka, OPOIaZ) (for more on this see Glanc and Pil'shchikov 2017). Prague structuralism is examined in the context of the Prague Linguistic Circle (Pražský lingvistický kroužek, PLK), founded in 1926 (a fine assemblage of archive materials has become available in the outstanding compilation by Čermák et al., 2012). At issue is the extent to which these two intellectual formations were connected.
Quels liens relient le formalisme au structuralisme ? L’article suggère que toute théorie est aus... more Quels liens relient le formalisme au structuralisme ? L’article suggère que toute théorie est aussi une narration qui peut être analysée à partir du contexte de son élaboration et du parcours de ses auteurs – Roman Jakobson, René Wellek, Jan Mukařovský, suivis de la jeune génération des années 1960. Le récit qui se dégage ne suit pas toujours une ligne claire et continue ; en étudiant ce type de construction narrative, on saisit ses mutations, ruptures et silences. L’article interroge ces silences en montrant que ceux-ci peuvent être porteurs de sens. Dans son analyse des transferts de connaissance entre les mouvements formaliste et structuraliste, l’auteur s’intéresse à la réception de ces théories, et fait ressortir les clichés qu’ont pu véhiculer certaines représentations, souvent idéologiques, ainsi que les écarts qui ont distingué à l’époque les lectures occidentales et tchécoslovaques de ces théories, et, partant, de leurs liens
OBSAH Ekumena v Buèi 3 Zubaøi s mezuzou-rozhovor se zubním laborantem T. Fleischmannem 6-7 Vesmír... more OBSAH Ekumena v Buèi 3 Zubaøi s mezuzou-rozhovor se zubním laborantem T. Fleischmannem 6-7 Vesmír tužeb a frustracík úmrtí malíøe Ilji Kabakova 8-9 Život jako z románu-Egon Hostovský a jeho radosti života 10-11
Central and Eastern European Literary Theory and the West., 2023
Formalism became established in Russia in the second half of the 1910s as a branch of learning wi... more Formalism became established in Russia in the second half of the 1910s as a branch of learning within the study of literature (partially overspilling into other kinds of art), but with no firm 'membership list'. It ran parallel to Avant-garde aesthetics and was associated institutionally with two societies committed to developing a philology critical of the methodology then employed in the humanities: the Moscow Linguistic Circle and The Society for the Study of Poetic Language (Obshchestvo izucheniia poėticheskogo iazyka, OPOIaZ) (for more on this see Glanc and Pil'shchikov 2017). Prague structuralism is examined in the context of the Prague Linguistic Circle (Pražský lingvistický kroužek, PLK), founded in 1926 (a fine assemblage of archive materials has become available in the outstanding compilation by Čermák et al., 2012). At issue is the extent to which these two intellectual formations were connected.
Cahiers du Centre de Linguistique et des Sciences du Langage
Cet article est consacré à la réception des idées humboldtiennes sur la langue et la culture dans... more Cet article est consacré à la réception des idées humboldtiennes sur la langue et la culture dans l’oeuvre de P.J. Šafařík. C’est dans le cadre de l’idéologie du renouveau national que Šafařík transforme l’universalisme éclairé de Humboldt, en s’appuyant avant tout sur un travail de jeunesse de Humboldt «Prüfung der Untersuchungen über die Urbewohner Hispaniens vermittelst der Vaskischen Sprache» (1821). Il adapte à son projet slave l’idée d’une égalité entre les Slaves et les Grecs, qu’il cultive dans les décennies suivantes au moyen de renvois à un commun «MoyenÂge » mythique (Křížek). Une autre composante du programme antique de l’idéologie slave fut son travail de recherches philologiques et de traduction, qui adaptait au matériau slave la philologie germanophone classique. Humboldt construit l’identité idéale des langues avec leurs locuteurs, il récuse le concept de signe linguistique ; Šafařík oppose à la philologie des mentalités celle de la géopoétique et de la géopolitiqu...
This article examines literature from the standpoint of mediality, defining medium as an act, i.e... more This article examines literature from the standpoint of mediality, defining medium as an act, i.e. “an apparatus brought into operation”. A new sensitivity towards the media dimension of literary communication, bolstered by new technologies, applies to typeface and writing itself, the media of the work and communication — the treatment of the work as a physical phenomenon. The media dimension of writing is not just conceived as a phenomenon bound to digital data or the internet, but as an age-old element in the treatment of texts and associated both with the meanings of texts and the authority mediated by texts. From these standpoints samizdat also appears to be a noteworthy phenomenon which creates a particular materiality for writing, along with various forms of experimental treatment of typeface, writing and text. One productive tool here appears to be Aarseth’s ergodicity, a term applied to an attribute of a work that involves or creates rules on which its non-linear “usage” is ...
Abstract Aigi operates in his poetics with a latent transnationalism and translingual techniques.... more Abstract Aigi operates in his poetics with a latent transnationalism and translingual techniques. The relevant topic of his poems is not the ambivalence of cultural, national and linguistic allegiance, but rather the poetic implementation of linguistic hybridization. References to the Chuvash language as well as to the Chuvash cultural and spiritual heritage are but occasional in his texts, remaining in subtitles or dedications, as several examples show. Innovative instability is manifested in the significant occurrence of the border as a semantic dominant, or as a metaphor of hieroglyphics and extreme types of articulation (scream). Aigi's radical transnational and translingual approach conceptualizes not (only) the author's cultural biography, but, first of all, the borders and limits of (any) language.
Formalism became established in Russia in the second half of the 1910s as a branch of learning wi... more Formalism became established in Russia in the second half of the 1910s as a branch of learning within the study of literature (partially overspilling into other kinds of art), but with no firm 'membership list'. It ran parallel to Avant-garde aesthetics and was associated institutionally with two societies committed to developing a philology critical of the methodology then employed in the humanities: the Moscow Linguistic Circle and The Society for the Study of Poetic Language (Obshchestvo izucheniia poėticheskogo iazyka, OPOIaZ) (for more on this see Glanc and Pil'shchikov 2017). Prague structuralism is examined in the context of the Prague Linguistic Circle (Pražský lingvistický kroužek, PLK), founded in 1926 (a fine assemblage of archive materials has become available in the outstanding compilation by Čermák et al., 2012). At issue is the extent to which these two intellectual formations were connected.
Quels liens relient le formalisme au structuralisme ? L’article suggère que toute théorie est aus... more Quels liens relient le formalisme au structuralisme ? L’article suggère que toute théorie est aussi une narration qui peut être analysée à partir du contexte de son élaboration et du parcours de ses auteurs – Roman Jakobson, René Wellek, Jan Mukařovský, suivis de la jeune génération des années 1960. Le récit qui se dégage ne suit pas toujours une ligne claire et continue ; en étudiant ce type de construction narrative, on saisit ses mutations, ruptures et silences. L’article interroge ces silences en montrant que ceux-ci peuvent être porteurs de sens. Dans son analyse des transferts de connaissance entre les mouvements formaliste et structuraliste, l’auteur s’intéresse à la réception de ces théories, et fait ressortir les clichés qu’ont pu véhiculer certaines représentations, souvent idéologiques, ainsi que les écarts qui ont distingué à l’époque les lectures occidentales et tchécoslovaques de ces théories, et, partant, de leurs liens
OBSAH Ekumena v Buèi 3 Zubaøi s mezuzou-rozhovor se zubním laborantem T. Fleischmannem 6-7 Vesmír... more OBSAH Ekumena v Buèi 3 Zubaøi s mezuzou-rozhovor se zubním laborantem T. Fleischmannem 6-7 Vesmír tužeb a frustracík úmrtí malíøe Ilji Kabakova 8-9 Život jako z románu-Egon Hostovský a jeho radosti života 10-11
Central and Eastern European Literary Theory and the West., 2023
Formalism became established in Russia in the second half of the 1910s as a branch of learning wi... more Formalism became established in Russia in the second half of the 1910s as a branch of learning within the study of literature (partially overspilling into other kinds of art), but with no firm 'membership list'. It ran parallel to Avant-garde aesthetics and was associated institutionally with two societies committed to developing a philology critical of the methodology then employed in the humanities: the Moscow Linguistic Circle and The Society for the Study of Poetic Language (Obshchestvo izucheniia poėticheskogo iazyka, OPOIaZ) (for more on this see Glanc and Pil'shchikov 2017). Prague structuralism is examined in the context of the Prague Linguistic Circle (Pražský lingvistický kroužek, PLK), founded in 1926 (a fine assemblage of archive materials has become available in the outstanding compilation by Čermák et al., 2012). At issue is the extent to which these two intellectual formations were connected.
Cahiers du Centre de Linguistique et des Sciences du Langage
Cet article est consacré à la réception des idées humboldtiennes sur la langue et la culture dans... more Cet article est consacré à la réception des idées humboldtiennes sur la langue et la culture dans l’oeuvre de P.J. Šafařík. C’est dans le cadre de l’idéologie du renouveau national que Šafařík transforme l’universalisme éclairé de Humboldt, en s’appuyant avant tout sur un travail de jeunesse de Humboldt «Prüfung der Untersuchungen über die Urbewohner Hispaniens vermittelst der Vaskischen Sprache» (1821). Il adapte à son projet slave l’idée d’une égalité entre les Slaves et les Grecs, qu’il cultive dans les décennies suivantes au moyen de renvois à un commun «MoyenÂge » mythique (Křížek). Une autre composante du programme antique de l’idéologie slave fut son travail de recherches philologiques et de traduction, qui adaptait au matériau slave la philologie germanophone classique. Humboldt construit l’identité idéale des langues avec leurs locuteurs, il récuse le concept de signe linguistique ; Šafařík oppose à la philologie des mentalités celle de la géopoétique et de la géopolitiqu...
This article examines literature from the standpoint of mediality, defining medium as an act, i.e... more This article examines literature from the standpoint of mediality, defining medium as an act, i.e. “an apparatus brought into operation”. A new sensitivity towards the media dimension of literary communication, bolstered by new technologies, applies to typeface and writing itself, the media of the work and communication — the treatment of the work as a physical phenomenon. The media dimension of writing is not just conceived as a phenomenon bound to digital data or the internet, but as an age-old element in the treatment of texts and associated both with the meanings of texts and the authority mediated by texts. From these standpoints samizdat also appears to be a noteworthy phenomenon which creates a particular materiality for writing, along with various forms of experimental treatment of typeface, writing and text. One productive tool here appears to be Aarseth’s ergodicity, a term applied to an attribute of a work that involves or creates rules on which its non-linear “usage” is ...
Der Ausnahmezustand impliziert eine besondere Art der Präsenz. Begrenzte Veröffentlichungsmöglich... more Der Ausnahmezustand impliziert eine besondere Art der Präsenz. Begrenzte Veröffentlichungsmöglichkeiten machten die Autoren und das Medium des Schreibens oder Schaffens zu etwas Besonderem: Das Buch, die Lesung, die Ausstellung, die Kontextualisierung eines Werkes - all das wurde durch die Parallelkultur umkodiert. Ihre komparative Betrachtung kann Differenzen entdecken, vor deren Hintergrund die Spezifika deutlicher hervortreten. Gegenstand der Studie sind Darstellungsprismen, Formen der Selbstdarstellung, Kommunikationsstrukturen und Konstruktionen künstlerischer Kontinuitäten.
Měřítko představuje princip na první pohled vzdálený umělecké tvorbě. První asociace je pojí s ka... more Měřítko představuje princip na první pohled vzdálený umělecké tvorbě. První asociace je pojí s kartografií nebo modely -dopravních prostředků, domů, různých praktických předmětů.
neřeší úkoly, jež si samy žádají vlastní monografická zpracování. Rozhodně je zásluhou, nikoli de... more neřeší úkoly, jež si samy žádají vlastní monografická zpracování. Rozhodně je zásluhou, nikoli deficitem práce, že podobné otázky vůbec nastoluje. Přes značnou námahu, jíž jsou recenzenti již z principu povinováni vy-naložit na odhalování slabin recenzovaných prací, lze v případě této práce najít sotva víc než poněkud ošuntělou výtku o absenci věcného rejstříku, jehož zpracování autoři nejspíše sami pečlivě zvažovali. Co však vytknout práci, která je heuristicky důkladná, materiálově bohatá, koncepčně sevřená, která má promyšlenou strukturu, je jazykově vybroušená, redakčně dotaže-ná a přes svůj kolektivní charakter více než dobře zkoordinována, dovedně kombinuje makrohistorický nárok s mikrohistorickým drobnohledem, chytře využívá výtvarné aspekty sazby k odlišení různých modů výkladu, a přede-vším odvážně nastoluje takové pojetí cenzury, které umožňuje nahlédnout a analyzovat tuto po mnoha stranách důležitou sociální instituci bez před-sudků a apriorních emocí, sine ira atd.? Po sečtení všeho, co bylo výše uvedeno, lze konstatovat, že práce V obec-ném zájmu není jen významnou odbornou publikací k tematice, jež si beze-sporu zaslouží zásadní pozornost, ale současně dokladem významu Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Jen těžko si lze představit, že by dílo takového formátu vzniklo bez této institucionální báze, třebaže se na jeho vzniku po-dílela i řada badatelů působící kmenově na jiných pracovištích. Lenka Řezníková V zájmu zájmů Spojení literatury a cenzury je na první pohled pozoruhodné tím, že uvádí do souvislosti dva jevy, které jsou typologicky neslučitelné, nesouměřitelné a nemůže mezi nimi nikdy dojít k žádnému oboustranně akceptovatelnému modu koexistence. Zároveň ale na sobě postaletí parazitují, těží jedna z dru-hé, jsou komplementární. Moderní umělecká literatura je založena na překračování zavedených no-rem a zvyklostí jak z hlediska celkového způsobu podání, tak při zacházení s výrazovými prostředky, je to produkce fiktivních skutečností, které se ze své podstaty vymykají všeobecně sdíleným, předpokládaným rámcům, hod-notám a normám a vytvářejí principiálně nové verze skutečnosti. Literární dílo nemusí být nijak prvoplánově provokativní, kritické ani nepřístojné, aby narušovalo společenský status quo v jeho rozmanitých projevech, počínaje jazykem, který, není-li přímo subverzivní, je v každém případě individuální a jedinečný — a tím zpochybňující jednu ze základních společenských funkcí jazyka, jíž je zabezpečení pokud možno nerušeného dorozumění. Cenzura je oproti tomu fenomén ze své podstaty právní a restriktivní, bdí nad přípustností vyjadřování v různých oblastech veřejné komunikace (niko-li náhodou byla v polovině 18. století státní cenzura personálně propojena
Uploads
Papers by ТОМАS GLANC