Zlatý kopec (Přezletice)
| Zlatý kopec | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 250 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Česká tabule / Středočeská tabule / Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kojetická pahorkatina / Přezletická tabule |
| Souřadnice | 50°10′11″ s. š., 14°34′13″ v. d. |
  Zlatý kopec | |
| Hornina | buližník |
| Povodí | Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatý kopec (250 m n. m.) je vrch v geomorfologickém celku Středolabská tabule, nacházející se v okresu Praha-východ poblíž severovýchodního okraje Prahy. Proslavil se jako významná archeologická lokalita.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nevýrazný kopec leží asi kilometr severně od okraje Přezletic a kilometr jihovýchodně od Veleně. Nad okolní rovinatý terén vystupuje pouze o několik desítek metrů. Je tvořen zejména buližníkem, porost tvoří řídký listnatý les.[1] Zlatý kopec je v současnosti majetkem obce Přezletice. Její současný územní plán zde předpokládá vznik archeologického parku a naučné stezky.[2]
Paleontologická lokalita
[editovat | editovat zdroj]Po skončení první světové války se majitelem kopce stal Antonín Nedorost, který byl příslušníkem československých legií a obdržel jej za svoji účast v bojích na frontě v Rusku. Poblíž vrcholu zde začal těžit kámen. V kamenolomu byly ve třicátých letech 20. století objeveny velké kosti. Antonín Nedorost je odnesl k ohledání do Národního muzea v Praze profesoru Zázvorkovi, který je identifikoval jako zvířecí kosti staré asi milion let.[2]
Archeologický výzkum
[editovat | editovat zdroj]Roku 1945 byly na Zlatém kopci nalezeny kamenné nástroje, které byly datovány do období staršího paleolitu. První vědecké pojednání o těchto nálezech sepsal profesor Janusz Krzysztof Kozlowski z univerzity v Krakově. Ještě po řadu let však přetrvávaly pochybnosti o věrohodnosti této interpretace. Konečný důkaz o její správnosti podal až český archeolog Jan Fridrich, který se výzkumem lokality začal zabývat v roce 1967.
Cílený archeologický výzkum na Zlatém kopci probíhal v letech 1975 až 1991. Při něm byly odkryty zbytky lidského obydlí – základového valu chaty, ohniště a místa s odpadky kostí. Mezi nalezenými nástroji byly sekáče, pěstní klíny, špičáky, drasadla a nožovité kusy vyráběné z místního, špatně štípatelného buližníku. Velký podíl nálezů tvořily kosti slona, bizona, ptáků a ryb.[3] Významný byl nález přiostřeného zlomku srnčí kosti, který patří mezi světově první doklady broušení předmětů.[4] Sídliště využívali příslušníci druhu člověka vzpřímeného v době před 0,7–0,8 miliony lety (starší acheuléen[4]). Objevená část zubu bývala považována za nejstarší pozůstatek člověka v Česku, ale pravděpodobně pochází z medvěda.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Střední Polabí. www.mistopis.eu [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b V místě nejstaršího výskytu člověka vyroste archeopark?. Náš region [online]. 2020-06-04 [cit. 2020-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-01.
- ↑ a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Přezletice, s. 296–297.
- ↑ a b Přezletice, sídliště Zlatý kopec [online]. Archeolog.cz [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatý kopec na Wikimedia Commons - Archeologické naleziště Zlatý kopec