Přeskočit na obsah

Zlatá tretra Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zlatá tretra Ostrava (anglicky Ostrava Golden Spike) je nejvýznamnější atletický mítink v Česku, jeden z nejstarších atletických závodů v Evropě, založený roku 1961 v Ostravě. Start atletů je podmíněn pozváním pořadatelů.

Vývoj názvu a zařazení

[editovat | editovat zdroj]
  • 2001–2002: Mítink EA
  • 2003–2005: Mítink IAAF Super Grand Prix
  • 2006–2009: Mítink IAAF World Athletics Tour
  • 2010–2019: Mítink IAAF World Challenge
  • od 2020: Mítink World Athletics Continental Tour – Gold

Mítinky World Athletics Continental Tour – Gold

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 se mítink stal součástí nového seriálu elitních světových atletických soutěží pod názvem World Athletics Continental Tour – Gold, jako druhé nejvyšší světové úrovně závodů po Diamantové lize, a v bězích na 200 m, 3000 m překážek, v hodu diskem, kladivem a v trojskoku té nejvyšší.

World Athletics Continental Tour – Gold 2020
Datum Název mítinku Město Stát
11. srpna Paavo Nurmi Game Turku FinskoFinsko Finsko
19. srpna Racers Adidas Grand Prix Kingston JamajkaJamajka Jamajka
23. srpna Gyulai István Memorial Székesfehérvár MaďarskoMaďarsko Maďarsko
6. září Kamila Skolimowska Memorial Chořov PolskoPolsko Polsko
8. září 59. zlatá tretra Ostrava Ostrava ČeskoČesko Česko
15. září Memorial Borisa Hanzekovica Záhřeb ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
26. září Nairobi Athletics Meeting Nairobi KeňaKeňa Keňa

Zlatá tretra Ostrava vznikla roku 1961 v Ostravě. Mezi vítkovické zakladatele mítinku se zařadili Vlastimil Vacula, Jan Pekař, Jan Kebrle, který byl třicet tři let ředitelem závodu. V prvním ročníku Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG se na škvárovém oválu Městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích sešli atleti z tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska. Již tehdy padl světový výkon. V polovině září, tedy na sklonku hlavní atletické sezony se o něj časem 2:08,1 minuty postarala na netradiční běžecké trati 880 yardů Ludmila Lysenková.

Premiérový ostravský mítink na umělém povrchu proběhl o deset let později, v rámci druhého ročníku Zlaté tretry Evropy. Ta byla od května 1970 nejen názvem atletického soupeření, ale rovněž po dobu dvou desítek let (od roku 1968) i pojmenování v tehdejší době trofeje udělované nejlepšímu atletovi na Starém kontinentu, o němž hlasovali evropští atletičtí experti.

První skutečně „zlaté“ roky Tretry proběhly v letech sedmdesátých a osmdesátých. A to hlavně díky sprinterům. Rok před montrealskou olympiádou, ještě v dobách ručního měření času, Kubánec Silvio Leonard v Ostravě vyrovnal tehdejší světové maximum na stovku a ještě před ním Renate Stecherová z NDR zaběhla nejkratší sprint za 10,9 vteřiny. V Ostravě se představila rovněž její krajanka a držitelka dosud platného světového rekordu na čtvrtce Marita Kochová a opakovaně se v Ostravě objevovala i československá atletická špička v čele s Jarmilou Kratochvílovou, Taťánou Kocembovou, Helenou Fibingerovou a mnohými dalšími.

V roce 1978 se mítinku zúčastnili sportovci z pětadvaceti zemí. Před sametovou revolucí spadla Tretra do „třetí ligy“ a organizátoři čelili riziku zániku. V roce 1999 byla tradice závodů na rok přerušena, když závod neproběhl.

Dědictví světové atletiky

[editovat | editovat zdroj]

Soutěži byla mezinárodní atletickou federací World Athletics v roce 2019 udělena plaketa Dědictví světové atletiky (World Athletics Heritage). Jedná se o ocenění, které připomíná, oslavuje a propojuje ikonické osobnosti, výkony, místa a události 3000 let staré historie atletického sportu. Plaketa je udělována za výjimečný přínos historii a rozvoji světové atletiky.

Top 10 atletů

[editovat | editovat zdroj]

1967–1999

[editovat | editovat zdroj]
Top 10 atletů[zdroj⁠?!]
  • Jarmila Kratochvílová (držitelka světového rekordu na 800 m z roku 1983 platného dodnes, stříbrná z OH 1980, dvojnásobná mistryně světa z roku 1983 (400 m - SR poprvé pod 48 s. a 800 m)
  • Helena Fibingerová (světová rekordmanka ve vrhu koulí v hale, 3× překonala SR venku, mistryně světa 1983, bronzová z OH, 8× mistryně Evropy v hale)
  • Taťána Kocembová (2× stříbrná z MS 1983 na 400 m a 4 × 400 m, halová mistryně Evropy (400 m), stříbro na 4 × 400 m a bronz 400 m z ME)
  • Jan Železný (pětinásobný světový rekordman v oštěpu, jeho výkon 98.48 m platí dodnes, 3× zlato a 1× stříbro z OH, 3× zlato 2× bronz z MS)
  • Alberto Juantorena (Kuba, dvojnásobný olympijský vítěz OH 1976 na 400 m a 800 m, 2× překonal světový rekord)
  • Iván Pedroso (Kuba, dálkař, olympijský vítěz z roku 2000, 4× zlato z mistrovství světa z let 1995-2001, 5× zlato z halového MS 1993-2001)
  • Šárka Kašpárková (trojskokanka, bronzová z OH 1996, zlatá z MS 1997, 3× stříbro z ME a HME, 2× bronz z halového MS)
  • Silvio Leonard (Kuba, druhý sprinter světa, který překonal hranici 10 s. s automatickým měřením času, stříbrný na 100 m z OH 1980)
  • Imrich Bugár (diskař, stříbro z OH 1980, zlato z MS 1983, zlato a bronz z ME, 13× mistr ČSSR 1978-1992 a 2× mistr ČR 1993-1994)
  • Irena Szewińská (Polsko, držitelka sedmi medailí z OH z toho 3× zlato, jako jediná držela současně světové rekordy na tratích 100, 200 a 400 m)

2000–2019

[editovat | editovat zdroj]
Top 10 atletů[zdroj⁠?!]
  • Usain Bolt (Jamajka, sprinter, nejlepší atlet posledních let, 8× zlato z OH, 11× zlato z MS, držitel světového rekordu na 100 m a 200 m)
  • Asafa Powell (Jamajka, sprinter, olympijský vítěz, mistr světa ve štafetě, bývalý světový rekordman, 97× zaběhl 100 m pod 10 s)
  • Hišám Al-Karúdž (Maroko, 2× zlato z OH -1500 m a 5000 m z roku 2004, držitel světového rekordu na 1500 m a míli)
  • Wayde van Niekerk (JAR, držitel světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS v běhu na 400 m)
  • Haile Gebrselassie (Etiopie, 2× zlato z OH, 9× zlato z MS ve vytrvalostních disciplínách)
  • Denisa Rosolová (Česko, 1× zlato z HME v běhu na 400 m, 1× zlato z ME v běhu na 400 m př.)
  • Blanka Vlašičová (Chorvatsko, skok do výšku, 2× zlato z MS, 2× zlato z HMS)
  • Anita Włodarczyková (Polsko, nejlepší kladivářka historie, držitelka světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS, 1× zlato z ME)
  • Dayron Robles (Kuba, bývalý držitel světového rekordu na 110 m př., 1× zlato z OH, 1× zlato z HMS)
  • Kenenisa Bekele (Etiopie, 3× zlato z OH, 16× zlato z MS, držitel světového rekordu na 5000 m a 10 000 m)

Rekordy mítinku

[editovat | editovat zdroj]
Disciplína Výkon Atlet Stát Rok rekordu
Běh na 100 metrů 9,83 (−0,5 m/s) Asafa Powell Jamajka 27. května 2010
Běh na 200 metrů 19,83 (+0,3 m/s) Usain Bolt Jamajka 12. června 2008
Běh na 400 metrů 44,16 LaShawn Merritt USA 17. června 2014
Běh na 800 metrů 1:43,24 Wilfred Bungei Keňa 12. června 2003
Běh na 1500 metrů 3:31,17 Cornelius Chirchir Keňa 12. června 2003
Běh na 1 míli 3:49.57 Haron Keitany Keňa 17. června 2009
Běh na 3000 metrů 7:31,66 Caleb Mwangangi Ndiku Keňa 17. června 2014
Běh na 5000 metrů 12:48,63 Jacob Kiplimo Uganda 8. září 2020
Běh na 10 000 metrů 26:20,31 Kenenisa Bekele Etiopie 8. června 2004
Běh na 110 metrů překážek 12,87 (+0,9 m/s) Dayron Robles Kuba 12. června 2008
Běh na 400 metrů překážek 47,62 Karsten Warholm Norsko 8. září 2020
Běh na 3000 metrů překážek 7:58,68 Lamecha Girma Etiopie 31. května 2022
Skok do výšky 238 cm Mutaz Essa Baršim Katar 13. června 2018
Skok o tyči 612 cm Armand Duplantis Švédsko 27. června 2023
Skok daleký 866 cm (+1,0 m/s) Juan Miguel Echevarría Kuba 13. června 2018
Trojskok 17,57 m (−1,1 m/s) Christian Taylor USA 28. června 2017
Vrh koulí 22,63 m Ryan Crouser USA 27. června 2023
Hod diskem 68,55 m Kristjan Čeh Slovinsko 27. června 2023
Hod oštěpem 94,64 m (Současný design) Jan Železný Česko 31. května 1996
Běh na 4 × 100 metrů 38,43 Jeremiah Azu
Zharnel Hughes
Richard Kilty
Nethaneel Mitchell-Blake
Spojené království 31. května 2022
Běh na 4 × 400 metrů 3:01,49 Jerome Davis
Derek Mills
James Carter
Danny McCray
USA 31. května 2001
Disciplína Výkon Atlet Stát Rok rekordu
Běh na 100 metrů 10,76 (+1,1 m/s) Veronica Brownová Jamajka 31. května 2011
Běh na 200 metrů 22,07 (−1,0 m/s) Jarmila Kratochvílová Československo 3. června 1981
Běh na 400 metrů 49,67 Taťána Kocembová Československo 1. června 1983
Běh na 800 metrů 1:57,72 Maria Mutolaová Mosambik 8. června 2004
Běh na 1500 metrů 3:57,38 Diribe Welteji Etiopie 27. června 2023
Běh na 5000 metrů 14:30,18 Meseret Defarová Etiopie 27. června 2007
Běh na 10 000 metrů 30:26,67 Tiruneš Dibabaová Etiopie 27. června 2013
Běh na 100 metrů překážek 12,42 Jasmine Camacho-Quinnová Portoriko 27. června 2023
Běh na 400 metrů překážek 53,32 Zuzana Hejnová Česko 27. června 2013
Běh na 3000 metrů překážek 9:11,33 Norah Jerutová Keňa 13. června 2018
Skok do výšky 206 cm Marija Lasickeneová Autorizovaní neutrální atleti 20. června 2019
Skok o tyči 483 cm Stacy Dragilaová USA 8. června 2004
Skok daleký 700 cm (+0,1 m/s) Eva Murková Česko 23. května 1984
Trojskok 15,00 m Yamilé Aldamaová Kuba 12. června 2003
Vrh koulí 21,96 m Helena Fibingerová Československo 8. června 1977
Hod diskem 69,52 m Zdeňka Šilhavá Československo 10. června 1987
Hod kladivem 79,72 m Anita Włodarczyková Polsko 27. června 2017
Hod oštěpem 67,78 m Barbora Špotáková Česko 25. května 2012
Běh na 4 × 100 metrů 43,56 Gréta Kerekes
Jusztina Csóti
Boglárka Takács
Alexa Sulyán
Maďarsko 27. června 2023
Běh na 4 × 400 metrů 3:33,9 Edit Molnár
Agnes Kozáry
Noémi Bátori
Judit Forgács
Maďarsko 3. srpna 1991

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]