Zenon Francevič Svatoš
Zenon Francevič Svatoš | |
---|---|
Narození | 1886 Krymsk |
Úmrtí | 1949 (ve věku 62–63 let) Barguzinsky District |
Povolání | vědec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zenon Francevič Svatoš (1886–1949) byl přírodovědec a cestovatel českého původu žijící v Rusku. Zasloužil se o ochranu sobola asijského a vybudování rezervace na jeho ochranu.[1][2][3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Zenonův dědeček Josef Svatoš pocházel z obce Luže u Vysokého Mýta na Chrudimsku. V roce 1881 se vystěhoval s celou rodinou za prací do Ruska. Zenon se narodil v roce 1886 na kozácké stanici Krymskaja na severním Kavkaze. Zenonovy rodiče brzo zemřeli a Zenon byl vychován u příbuzných v Simferopolu, kde vystudoval reálku.
Na přelomu roků 1911 a 1912 se Zenon Svatoš zúčastnil expedice zoologického muzea Petrohradské akademie věd do východní Afriky (do oblasti dnešní Keni), kterou vedl kníže A. K. Gorčakov. Svatoš měl za úkol ulovit a preparovat pro muzejní účely velké africké savce a další zoologické exponáty.
V červnu 1912 se Svatoš zúčastnil výpravy na Špicberky, kterou vedl zoolog V. A. Rusanov. Po šesti týdnech se Svatoš a další dva členové výpravy vrátili s výsledky do Petrohradu. Zbytek výpravy pokračoval v průzkumu severní mořské cesty a nikdo další se už nevrátil.
V roce 1914 byl Svatoš přidělen do Bajkalské expedice, kterou vedl G. G. Doppelmaier. Expedice vedla do Barguzinského pohoří na východním břehu Bajkalu. Jedním z cílů bylo zkoumat život sobola a připravit možnost jeho ochrany. Rezervace Barguzin (Баргузинский заповедник) byla založena v roce 1916 jako první přírodní rezervace v Rusku. Svatoš se stal vědeckým pracovníkem rezervace a později v letech 1924-1945 i jejím ředitelem.[4]
Zenon Svatoš zemřel v roce 1949 v Barguzinu, kde je i pohřben.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ České stopy na břehu Bajkalu [online]. Česká televize, 2002 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNEK, Jiří. Zenon Francevič Svatoš [online]. HedvabnaStezka.cz, 19. 8. 2011 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Na Bajkal za Zenonem [online]. KOKTEJL, 2004 [cit. 2023-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-18.
- ↑ БАРГУЗИНСКИЙ ЗАПОВЕДНИК - История [online]. 2010 [cit. 2023-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-19. (rusky)
- ↑ ГУСЕВ, О. К. Священный Байкал (заповедные земли Байкала) [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (rusky)