Wu Pchej-fu
| Wu Pchej-fu 吴佩孚 | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. dubna 1874 Pcheng-laj, Šan-tung |
| Úmrtí | 4. prosince 1939 (ve věku 65 let) Peking |
| Příčina úmrtí | sepse |
| Alma mater | Baoding Military Academy |
| Povolání | vojenský velitel |
| Znám jako | vůdčí člen č'lijské kliky |
| Politická strana | Kuomintang |
| Rodiče | Wu kche-čeng (otec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wu Pchej-fu, Wu Peifu (zjednodušené znaky: 吴佩孚, tradiční znaky: 吳佩孚, pchin-jin: Wú Pèifú) (22. dubna 1874, Pcheng-laj – 4. prosince 1939, Peking) byl severní militarista a velitel č'-lijské kliky.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Wu Pchej-fu se narodil ve městě Pcheng-laj, nacházející se v provincii Šan-tung, do chudé rodiny živnostníka. Jeho otec, Wu Kche-čeng, vlastnil malý krámek, který byl pro rodinu jediným finančním příjmem. Ve svých čtrnácti letech se Wu měl oženit v předem domluveném sňatku, ale k samotné svatbě nedošlo z důvodu smrti dívky. V tom samém roce zemřel i jeho otec, což poznamenalo už tak špatnou finanční situaci rodiny. Od té doby se o něj a jeho bratra Wu Wen-fua starala matka sama.[2] V následujících letech Wu Pchej-fu získal klasické vzdělání, při kterém se seznámil se základními myšlenkami konfuciánstvím.[3]
Počátky vojenské kariéry
[editovat | editovat zdroj]V roce 1898 se rozhodl započít vojenskou kariéru a zapsal se na Kchaj-pchingskou vojenskou přípravnou školu, nicméně jeho studium bylo přerušeno Boxerským povstáním.[4] V září roku 1901 politik a vojenský velitel Jüan Š’-kchaj, též někdy přezdívaný „otec militaristů“, dostal císařským ediktem příkaz vybudovat novou armádu (budoucí Pej-jangská armáda). V rámci toho Kchaj-pchingskou vojenskou přípravnou školu reorganizoval v novou Pao-ting vojenskou akademii. Wu Pchej-fu tuto akademii v roce 1903 absolvoval a poté byl rekrutován jako důstojník do Pej-jangské armády. Během rusko-japonské války sloužil jako zpravodajský důstojník pro japonskou armádu.[5]
Období severních militaristů (1916-1928)
[editovat | editovat zdroj]Vznik klik
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Jüan Š’-kchaje v červnu roku 1916 došlo k rozštěpení Pej-jangské armády. To ve výsledku znamenalo kolaps centrální vlády v Pekingu a začátek éry severních militaristů. Jednotliví generálové pomocí svých armád kontrolovali jednu či více provincií a začali vést boje mezi sebou navzájem.[6] Už od počátku tohoto období rostlo napětí mezi dvěma klikami. Jednalo se o Č'-lijskou kliku, jejíž zakladatelem byl Feng Kuo-čang, a An-chuejskou kliku se zakladatelem Tuan Čchi-žuejem. Formálním prezidentem Čínské republiky v této době byl Li Jüan-chung, následovaný Feng Kuo-čanem, pravá moc ale sídlila díky velké vojenské podpoře v rukou Tuan Čchi-žueje. Wu Pchej-fu byl jedním z vysoko postavených vojenských velitelů č'-lijské kliky. V roce 1918 byl povýšen na velitele 3. divize a získal prestižní ocenění fu-wej ťiang-ťün, v překladu generál vzbuzující úctu. Poté měl Wu na základě požadavků Tuan Čchi-žueje dobýt jižní provincie a připojit je k severnímu území ovládaném militaristy. Wu ale tento požadavek odmítl a nakonec podepsal 15. června 1918 mírovou dohodu s jižními provinciemi Číny. Postupně tak začala vznikat aliance zaměřená proti an-chuejské klice.[7]
An-chuejsko-č'-lijská válka
[editovat | editovat zdroj]V roce 1920 naplno vypukl konflikt mezi an-chuejskou a č'-lijskou klikou. Wu Pchej-fu se svými jednotkami obklíčil Peking ze severní strany, zatímco ostatní jednotky postupovaly z jižní strany. Samotné boje trvaly pouhých deset dní a 23. července roku 1920 Tuan Čchi-žuej abdikoval na veškeré své funkce. Po tomto úspěšném tažení č'-lijská klika začala ovládat pekingskou vládu. Z Wu Pchej-fa, nyní už jednoho z vůdčích členů kliky, se postupně začal stávat jeden z nejvlivnějších lidí v severní Číně. V srpnu stejného roku publikoval v novinách svůj plán na vybudování občanského shromáždění, které by se podílelo na formování státu. Tímto krokem si postupně získával popularitu mezi občany země, jeho plán ale nikdy nebyl realizován.[8]
První a druhá feng-č'-lijská válka
[editovat | editovat zdroj]Během dubna roku 1922 došlo na vojenský konflikt mezi klikou Č'-li a Feng-tchien, jejíž vůdcem byl Čang Cuo-lin. V sérii válečných střetů, které probíhaly od dubna do června roku 1922, se Wu Pchej-fovi podařilo obhájit své pozice v Pekingu a zatlačit soupeřící armádu zpět na její základnu.
Wu Pchej-fu začal připravovat kampaň na sjednocení celé Číny, ale napjaté vztahy s vojenskými spolupracovníky, způsobené jeho přísným postojem, a kruté potlačování dělnické stávky na železnici vedoucí Pekingu do Chan-kchou, postupně oslabily jeho popularitu a moc.[9] Během druhého konfliktu mezi klikami Č'-li a Feng-tchien, trvajícím od září do listopadu roku 1924, utrpěl Wu Pchej-fu porážku. Došlo k oslabení č'-lijské kliky a politickému úpadku Wua, který se stáhl na pohraniční území mezi Chu-nanem a Chu-pejem.[10] K definitivní porážce jeho vojska došlo v roce 1927 při severním pochodu, který organizovala Kuomintangská strana.[11]
Pozdní život a smrt
[editovat | editovat zdroj]Po porážce při severního pochodu žil Wu Pchej-fu v Pekingu, do politiky se už ale nezapojoval. Během této doby byl několikrát kontaktován japonskou armádou, aby se vrátil z odpočinku a stal se součástí loutkové vlády v Mandžusku. Takový návrh byl pro něj ale nepřijatelný, a až do své smrti v roce 1939 tvrdohlavě odmítal jakoukoliv spolupráci s Japonskem.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Čína ve XX. století. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 3 sv. s. ISBN 8024402513, ISBN 9788024402512. OCLC 51191313 S. 23.
- ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 9–11.
- ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 16.
- ↑ WALDRON, ARTHUR. From war to nationalism : China's turning point, 1924-1925. Cambridge: Cambridge University Press 388 s. ISBN 052152332X, ISBN 9780521523325. OCLC 49593851 S. 16–17.
- ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 15–16.
- ↑ China at war : an encyclopedia. Santa Barbara, Calif.: ABC-CLIO 1 online resource (xxxiv, 605 pages) s. ISBN 9781598844160, ISBN 1598844164. OCLC 782907554 S. 481–482.
- ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 26–27.
- ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 32–37.
- ↑ THE EDITORS OF ENCYCLOPAEDIA BRITANNICA. Wu Peifu: Chinese warlord. Encyclopædia Britannica [online]. 18.4.2019 [cit. 2019-05-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Wu-Peifu
- ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 125–128.
- ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 143.
- ↑ WOU, ODORIC Y. K., 1938-. Militarism in modern China : the career of Wu P'ei-Fu, 1916-39. Folkestone, Eng.: Dawson, 1978. 349 s. Dostupné online. ISBN 0712907661, ISBN 9780712907668. OCLC 4077068 S. 265.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wu Pchej-fu na Wikimedia Commons
