Wikipedista:Nsrotvt/Pískoviště/3

Wikipedista:Nsrotvt/Pískoviště/3
Zanzibar (Unguja) a Pemba, dva hlavní ostrovy Zanzibaru.
Trvání	12. ledna 1964
Místo	Zanzibar
Souřadnice	6°8′ s. š., 39°19′ v. d.
Výsledek	Vítězství revolucionářů Pád Zanzibarského sultanátu Zřízení Zanzibarské lidové republiky
Strany
Revolucionáři  Afroširská strana Strana Umma  Zanzibarský sultanát
Síla
600-800 mužů Zanzibarské policejní síly
Nejméně 80 mrtvých a 200 zraněných během revoluce (většina z nich byli Arabové) 2 000-4 000 (maximálně 20 000) mrtvých civilistů v následné době

Zanzibarská revoluce (arabsky ثورة زنجبار‎ českým přepisem Thavrat Zandžibár)) proběhla v roce 1964 a vedla ke svržení zanzibarského sultána a jeho převážně arabské vlády místními africkými revolucionáři. Zanzibar byl etnicky rozmanitý stát sestávající z několika ostrovů u východního pobřeží Tanganiky, kterému Velká Británie v roce 1963 udělila nezávislost. V sérii parlamentních voleb, které nezávislosti předcházely, se arabské menšině podařilo udržet si moc, kterou zdědila z dřívější existence Zanzibaru jako zámořského území Ománu. Africká Afroširská strana (ASP), byla frustrovaná nedostatečným zastoupením v parlamentu, přestože ve volbách v červenci 1963 získala 54 % hlasů, brzy ráno 12. ledna 1964 pod vedením Johna Okella, vůdce mládeže (ASP) z pobočky na Pembě, zmobilizovala na hlavním ostrově Unguja (ostrov Zanzibar) asi 600-800 revolucionářů, které zmobilizoval již několik měsíců předtím. Poté, co přemohli policejní síly země a přivlastnili si jejich zbraně, se povstalci vydali do Stone Town, kde svrhli sultána a jeho vládu. Následovaly represe proti arabským a jihoasijským civilistům na ostrově; výsledný počet obětí je sporný, odhady se pohybují od několika set do 20 000. Novým prezidentem a hlavou státu se stal umírněný vůdce ASP Abeid Karume.

Zjevné komunistické vazby nové vlády znepokojovaly západní vlády. Vzhledem k tomu, že Zanzibar ležel v britské sféře vlivu, vypracovala britská vláda řadu intervenčních plánů. Obávaná komunistická vláda se však nikdy neuskutečnila, a protože britští a američtí občané byli úspěšně evakuováni, nebyly tyto plány realizovány. Mezitím mocnosti východního bloku - Východní Německo a Sovětský svaz - spolu s protisovětskou Čínskou lidovou republikou navázaly přátelské vztahy s novou vládou tím, že ji uznaly a vyslaly do země své poradce. Karumemu se podařilo vyjednat sloučení Zanzibaru s Tanganikou, čímž vznikl nový stát Tanzanie, což dobová média hodnotila jako pokus zabránit komunistickému rozvratu Zanzibaru. Revoluce ukončila 200 let arabské nadvlády na Zanzibaru a na ostrově se každoročně připomíná oslavami výročí a státním svátkem.

Pozadí

Zanzibarské souostroví, které je dnes součástí Tanzanské republiky v jihovýchodní Africe, je skupina ostrovů ležících v Indickém oceánu u pobřeží Tanganiky. Skládá se z hlavního jižního ostrova Unguja (známého také jako Zanzibar), menšího severního ostrova Pemba a mnoha okolních ostrůvků. Zanzibar má dlouhou historii arabské nadvlády, která sahá až do roku 1698, a byl zámořským územím Ománu, dokud v roce 1858 nezískal nezávislost v rámci vlastního sultanátu. V roce 1890, za vlády Alího bin Saída, se Zanzibar stal britským protektorátem, a ačkoli formálně nikdy nebyl pod přímou nadvládou, byl považován za součást britského impéria.

V roce 1964 byla země konstituční monarchií, které vládl sultán Džamšíd bin Abd Alláh. Na Zanzibaru žilo přibližně 230 000 Afričanů - někteří z nich se hlásili k perským předkům a místně se jim říkalo Širazové-a obsahovala také významné menšiny v podobě 50 000 Arabů a 20 000 Jihoasiatů, kteří měli významné postavení v podnikání a obchodu. Jednotlivé etnické skupiny se mísily a rozdíly mezi nimi se stíraly; podle jednoho z historiků byla důležitým důvodem všeobecné podpory sultána Džamšída etnická rozmanitost jeho rodiny.